Otázka
Odpověď
Re: Kousání, štípání, škrábání
23.1.2007 11:29:37 Ilona Špaňhelová
Milá Veroniko, je skvělé, že kolem sebe máte samé lidi, kterým se to nestalo, že by jejich dítě někoho škrábalo, kousalo ...
Já znám takových dětí spoustu. Co s tím? Nebojte, určitě to v nějakém věku syna přestane. Do té doby zkuste udělat jen jednu reakci, která by pro vás byla dobrá, vhodná, kde byste se cítila dobře a která by byla pro syna jasná. Například syna vždycky velmi rázně a velmi důsledně (hlavně hlasově) napomeňte a musí se druhému i omluvit (s vaší pomocí). Moje zkušenost je ta, že dítě takto reaguje často proto, že se neumí jiným způsobem ozvat, aby mu druhý něco půjčil, dal ... Není na to ještě řečově vybaveno, ale na druhou stranu si např. danou bábovku moc přeje. Zkuste tedy i syna učit, jak má druhému říct, aby mu danou hračku půjčil. Nevím také, zda mu vždycky tento incident ze strany druhého dítěte prošel. Pokud ano, zkuste se domluvit třeba s větším dítětem, které by bylo např. vaší kamarádky, aby při takovém incidentu na syna zakřičelo, prudce si stouplo a jasně mu řeklo, ať ho neškrabe, že ho to bolí ... Nejsem příznivec tělesných trestů, ale měla jsem zkušenost, pokud udělal stejnou věc dítěti i starší vrstevník, pak si dítě velmi dobře rozmyslelo, jestli v tom bude pokračovat.
Hlavně chtějte od svých nejbližších info, zda jsou vaše reakce na syna vždy důsledné, rázné, pevné a přitom láskyplné.
Držím palce Ilona Špaňhelová
Já znám takových dětí spoustu. Co s tím? Nebojte, určitě to v nějakém věku syna přestane. Do té doby zkuste udělat jen jednu reakci, která by pro vás byla dobrá, vhodná, kde byste se cítila dobře a která by byla pro syna jasná. Například syna vždycky velmi rázně a velmi důsledně (hlavně hlasově) napomeňte a musí se druhému i omluvit (s vaší pomocí). Moje zkušenost je ta, že dítě takto reaguje často proto, že se neumí jiným způsobem ozvat, aby mu druhý něco půjčil, dal ... Není na to ještě řečově vybaveno, ale na druhou stranu si např. danou bábovku moc přeje. Zkuste tedy i syna učit, jak má druhému říct, aby mu danou hračku půjčil. Nevím také, zda mu vždycky tento incident ze strany druhého dítěte prošel. Pokud ano, zkuste se domluvit třeba s větším dítětem, které by bylo např. vaší kamarádky, aby při takovém incidentu na syna zakřičelo, prudce si stouplo a jasně mu řeklo, ať ho neškrabe, že ho to bolí ... Nejsem příznivec tělesných trestů, ale měla jsem zkušenost, pokud udělal stejnou věc dítěti i starší vrstevník, pak si dítě velmi dobře rozmyslelo, jestli v tom bude pokračovat.
Hlavně chtějte od svých nejbližších info, zda jsou vaše reakce na syna vždy důsledné, rázné, pevné a přitom láskyplné.
Držím palce Ilona Špaňhelová