Otázka
Odpověď
Hysterie a další problémy
7.1.2005 0:40:08 Iva, syn 2.5 roku
Vážená paní doktorko. Obracíme se na vás s následujícími problémy:
Máme 2.5 letého syna Vojtu a za dva měsíce čekáme druhé dítě. Vojta má v současnosti období vzteku. Stačí když hned není po jeho nebo mu dokonce něco zakážeme, v tu chvíli okamžitě leží na zemi a začíná se vztekat nebo (v lepším případě) trucovat. V horším případě přechází vztek do hysterického breku, kdy se stává téměř nepříčetným – nejde uklidnit, odvést pozornost a po zlém to nemá cenu . Taková scéna trvá někdy i hodinu. Pokud ho necháme chvíli se vztekat, vždy se na chvíli objeví a upoutává pozornost, někdy i tak že něčím hází nebo po nás něco hází. V této fázi se stává agresivním a je schopen věci okolo sebe rozbíjet. Snažíme se s ním po chvíli vzteku navázat kontak a v klidu s ním komunikovat, popř. vysvětlit, proč nemohlo nemohlo být po jeho, ale z jeho strany je to bez odezvy (někdy ho to spíše více rozčílí). Občas se dostává do fáze, kdy máme pocit, že už o sobě ani neví a máme strach, aby to na něm nenechalo nějaké následky, nehledě na to, že je to značně vyčerpávající i pro nás, zvlášť pokud se podobné scény opakují i několikrát denně. K hysterii a záchvatům vzteku dochází většinou v případech kdy s ním musíme zůstat dlouhodoběji doma (např. v případě nemoci). Vojta je pohybově velice aktivní dítě a pokud může ven nebo na pravidelné aktivity (cvičení, plavání) většinou s ním nejsou takové problémy. Když se ovšem doma nudí (a bývá značný problém ho zabavit „klidnými“ aktivitami jako je čtení, kreslení ) tak vymýšlí různou činnost někdy i značně nebezpečnou (lezení po čemkoliv – nejlépe do výšek). Co se jídla týče (jedná se o „klidnou“ činnost) jsou s ním také občas problémy. Preferuje mixované věci a věci, které není nutné příliš kousat a může je sníst v relativně krátkém čase. Jakmile by měl jídlem trávit více času je to problém a obvykle po chvíli opouští židličku. Podobné „ztráta času“ je nočník popř. záchod. Zatím má stále pleny na nočník chodí pouze pokud ho tam sami posadíme (a i to je občas problém). Snažíme se ho různě motivovat, ale bez výsledků. Zkoušeli jsme ho nechávat bez pleny – většinou pouze konstatuje že se počůral nebo pokakal, ale snaha z jeho strany zatím není. Snažíme se ho to naučit po dobrém, nejlépe předtím než se narodí druhé dítě, aby neměl pocit že naše případné výtky souvisí se sourozencem, ale zatím bez výsledku. Jak na to ?
Dalším problémem je láhev s dudlíkem. Od narození byl „polokojenec“ tj. byl dokrmovaný a na láhvi s dudlíkem se stal závislý (a to psychicky) v tom smyslu, že mu slouží k uklidnění popř. k uspání. (samotný dudlík nefunguje). Přes den je ochotný pít z hrnečku nebo z lahvičky bez dudlíku. Kdykoliv se potřebuje uklidnit (např. po záchvatu vzteku) nebo usíná, potřebuje láhev. Láhev slouží i k uspání pokud se v noci probere (za noc je schopen vypít i litr čaje). Bez lahve je pro něj obtížné usnout - následuje až hodinový záchvat breku po kterém většinou usíná vyčerpáním. Je v tomto stavu možné ho tohoto návyku zbavit aniž bychom mu způsobili psychické trauma ?
Děkujeme za radu. Iva a Pavel
Máme 2.5 letého syna Vojtu a za dva měsíce čekáme druhé dítě. Vojta má v současnosti období vzteku. Stačí když hned není po jeho nebo mu dokonce něco zakážeme, v tu chvíli okamžitě leží na zemi a začíná se vztekat nebo (v lepším případě) trucovat. V horším případě přechází vztek do hysterického breku, kdy se stává téměř nepříčetným – nejde uklidnit, odvést pozornost a po zlém to nemá cenu . Taková scéna trvá někdy i hodinu. Pokud ho necháme chvíli se vztekat, vždy se na chvíli objeví a upoutává pozornost, někdy i tak že něčím hází nebo po nás něco hází. V této fázi se stává agresivním a je schopen věci okolo sebe rozbíjet. Snažíme se s ním po chvíli vzteku navázat kontak a v klidu s ním komunikovat, popř. vysvětlit, proč nemohlo nemohlo být po jeho, ale z jeho strany je to bez odezvy (někdy ho to spíše více rozčílí). Občas se dostává do fáze, kdy máme pocit, že už o sobě ani neví a máme strach, aby to na něm nenechalo nějaké následky, nehledě na to, že je to značně vyčerpávající i pro nás, zvlášť pokud se podobné scény opakují i několikrát denně. K hysterii a záchvatům vzteku dochází většinou v případech kdy s ním musíme zůstat dlouhodoběji doma (např. v případě nemoci). Vojta je pohybově velice aktivní dítě a pokud může ven nebo na pravidelné aktivity (cvičení, plavání) většinou s ním nejsou takové problémy. Když se ovšem doma nudí (a bývá značný problém ho zabavit „klidnými“ aktivitami jako je čtení, kreslení ) tak vymýšlí různou činnost někdy i značně nebezpečnou (lezení po čemkoliv – nejlépe do výšek). Co se jídla týče (jedná se o „klidnou“ činnost) jsou s ním také občas problémy. Preferuje mixované věci a věci, které není nutné příliš kousat a může je sníst v relativně krátkém čase. Jakmile by měl jídlem trávit více času je to problém a obvykle po chvíli opouští židličku. Podobné „ztráta času“ je nočník popř. záchod. Zatím má stále pleny na nočník chodí pouze pokud ho tam sami posadíme (a i to je občas problém). Snažíme se ho různě motivovat, ale bez výsledků. Zkoušeli jsme ho nechávat bez pleny – většinou pouze konstatuje že se počůral nebo pokakal, ale snaha z jeho strany zatím není. Snažíme se ho to naučit po dobrém, nejlépe předtím než se narodí druhé dítě, aby neměl pocit že naše případné výtky souvisí se sourozencem, ale zatím bez výsledku. Jak na to ?
Dalším problémem je láhev s dudlíkem. Od narození byl „polokojenec“ tj. byl dokrmovaný a na láhvi s dudlíkem se stal závislý (a to psychicky) v tom smyslu, že mu slouží k uklidnění popř. k uspání. (samotný dudlík nefunguje). Přes den je ochotný pít z hrnečku nebo z lahvičky bez dudlíku. Kdykoliv se potřebuje uklidnit (např. po záchvatu vzteku) nebo usíná, potřebuje láhev. Láhev slouží i k uspání pokud se v noci probere (za noc je schopen vypít i litr čaje). Bez lahve je pro něj obtížné usnout - následuje až hodinový záchvat breku po kterém většinou usíná vyčerpáním. Je v tomto stavu možné ho tohoto návyku zbavit aniž bychom mu způsobili psychické trauma ?
Děkujeme za radu. Iva a Pavel
V její náručí
