Otázka
Odpověď
Lezení po rodičích, vynucování
16.12.2004 17:11:06 Karel, 3 dcery: 39m+2x21m
Vážená paní doktorko,
máme tři dcery (3 roky a dvojčata 21 měsíců). Starší dcera chodí (je-li zdravá) na dopoledne do školky, dvojčata jsou s maminkou doma. Pokud jsme doma, chce se nejmenší dcera (menší z dvojčat) neustále chovat. Pokud ji nechováme, neustále pláče-vzteká se (až hystericky). Z dřívějších neurologických vyšetření víme, že je hyperaktivní. Snažíme se pozornost rozdělovat mezi všechny děti, problém se však nedaří vyřešit ani když se jí jeden z nás věnuje třeba celý půlden. Souviset by s tím mohly i problémy s usínáním dvojčat z posledních dnů. Dcery mají vlastní pokoj. Dvojčata spí v postýlkách, starší ve vlastní posteli. Dvojčata v postýlkých neustále pláčí-vztekají se. Obvykle nepomůže ani dojedení/dopití. Večerní usínání se často protahuje i proto, že jedna usne, druhá zesílí křik a vzbudí tu spící. V posledních dnech problém "řešíme" tím, že je "necháme uřvat ke spánku". Pálí nás však hlavně denní problém s nejmenší dcerkou. Dcery přes den již nespí (tedy jen výjimečně pokud si o to samy řeknou), tento problém se projevuje u obou rodičů, ale u nikoho jiného (zkoušeli jsme i celodenní návštěvy kamarádek na výpomoc). Pokud by problém pokračoval, máme vyhledat dětského psychologa či jak máme zkusit řešit problém vlastními silami?
máme tři dcery (3 roky a dvojčata 21 měsíců). Starší dcera chodí (je-li zdravá) na dopoledne do školky, dvojčata jsou s maminkou doma. Pokud jsme doma, chce se nejmenší dcera (menší z dvojčat) neustále chovat. Pokud ji nechováme, neustále pláče-vzteká se (až hystericky). Z dřívějších neurologických vyšetření víme, že je hyperaktivní. Snažíme se pozornost rozdělovat mezi všechny děti, problém se však nedaří vyřešit ani když se jí jeden z nás věnuje třeba celý půlden. Souviset by s tím mohly i problémy s usínáním dvojčat z posledních dnů. Dcery mají vlastní pokoj. Dvojčata spí v postýlkách, starší ve vlastní posteli. Dvojčata v postýlkých neustále pláčí-vztekají se. Obvykle nepomůže ani dojedení/dopití. Večerní usínání se často protahuje i proto, že jedna usne, druhá zesílí křik a vzbudí tu spící. V posledních dnech problém "řešíme" tím, že je "necháme uřvat ke spánku". Pálí nás však hlavně denní problém s nejmenší dcerkou. Dcery přes den již nespí (tedy jen výjimečně pokud si o to samy řeknou), tento problém se projevuje u obou rodičů, ale u nikoho jiného (zkoušeli jsme i celodenní návštěvy kamarádek na výpomoc). Pokud by problém pokračoval, máme vyhledat dětského psychologa či jak máme zkusit řešit problém vlastními silami?
V její náručí
