Otázka
Odpověď
Odloučení
6.12.2004 17:30:04 Martina, syn 2,5 roku
Vazena pani doktorko,
synkovi je 2,5 roku a ja jsem v 37.tydnu tehotna s dvojcatky. Uz asi od 28 tydne jsem mela dost caste kontrakce, bali jsme se predcasneho porodu, pokud bych se nesetrila. Jelikoz maly je opravdu hodne aktivni, potrebuje mnoho pohybu venku a vubec spoustu pozornosti i ve vychove, obzvlast zacal byt narocnejsi v reakci na me tehotenstvi, zacali ho hlidat babicka s dedou, stridave moji a manzelovo rodice, byl tam vzdy Po-Pa, na vikend zpet u nas, manzel totiz momentalne prijizdi tez jen na vikend a prarodice zase nemohou prijet sem kvuli jeste jinym povinnostem, co maji. Mela jsem vymyslenou i variantu s pani na hlidani, protoze jsem nechtela, aby byl tak casto pryc, ale casem to bylo nerealne, kvuli me nepohyblivosti, navic se mi zdal spokojenejsi s babickami nezli s pani.Prarodice se mu velmi venuji, vzdy prijede nabity dojmy, vim, ze tam neplace ani jinak nestrada, v tom ohledu jsem klidna. Casto jsem mu volala, moc u telefonu nevydrzi, ale rekli jsme si aspon ahoj.Ted zacal ale reagovat tak, ze k telefonu nechce a zacpe si usi a utece, myslim, ze to je jeho reakce na tak caste louceni, co v poslednich tydnech zazil, mam jen obavy, aby mu to nejak nenarusilo vztah ke me a nemusel se s tim pak nejak tezko vyrovnavat. Pokazde, kdyz prijel z techto prazdnin (tak tomu rikame), snazim se mu jednoduse rici, co se deje, ze ho mam rada, ptam se jestli se mu styska, ze me se styska moc, ale mam uz velike brisko a musim hodne odpocivat, chodit k panu doktorovi a nemohla bych s nim ani na prochazky apod., proto je u babicky. Ptala jsem se ho i jestli se na me nezlobi, ze s nim nemuzu u babicky byt.Proste snazim se, aby se tyhle emoce nekde nezasekly a nepromlcely {samozrejme ze rika ze se mu styska a ze se zlobi..a pokazde nam to s muzem pekne "vratil"-byl jak utrzeny ze retezu a vyvadel dabelske kousky...) Tento tyden je naposled u babicky, pristi tyden uz ma manzel dovolenou a pak uz porodim, a to uz bude synek s nami. Vim, ze kdybych porodila predcasne, bylo by to mnohem horsi pro vsechny a obzvlast pro maleho, a tak si rikam, ze toto reseni bylo pro nas za danych okolnosti nejlepsi. Jenze protoze mam sama z detstvi naruseny vztah k matce {s otcem ani nemluve) a teprve 3 roky pravidelna psychoanalyza mi pomohla to zpracovat a nyni je nas vztah s rodici velmi hezky, mam samozrejme stale problem si duverovat, ze postupuji napriklad s vychovou sveho ditka spravne atd. V tehotenstvi ale zena vsechno proziva intenzivneji, takze i se mnou to clouma, zdaji se mi ted casto sny o me matce, kde se citim odmitnuta apod.
Analyzu jsem v zari prerusila a vratim se ke sve psycholozce az miminka trochu odrostou,navic mam obavy, ze konzultace s ni by me ted spise vic rozhodila. Proto se obracim na Vas, jestli bych jeste mohla postupovat ze synkem nejak jinak, co mu treba jeste rici apod. Dekuji Vam a tesim se na odpoved.
Martina
synkovi je 2,5 roku a ja jsem v 37.tydnu tehotna s dvojcatky. Uz asi od 28 tydne jsem mela dost caste kontrakce, bali jsme se predcasneho porodu, pokud bych se nesetrila. Jelikoz maly je opravdu hodne aktivni, potrebuje mnoho pohybu venku a vubec spoustu pozornosti i ve vychove, obzvlast zacal byt narocnejsi v reakci na me tehotenstvi, zacali ho hlidat babicka s dedou, stridave moji a manzelovo rodice, byl tam vzdy Po-Pa, na vikend zpet u nas, manzel totiz momentalne prijizdi tez jen na vikend a prarodice zase nemohou prijet sem kvuli jeste jinym povinnostem, co maji. Mela jsem vymyslenou i variantu s pani na hlidani, protoze jsem nechtela, aby byl tak casto pryc, ale casem to bylo nerealne, kvuli me nepohyblivosti, navic se mi zdal spokojenejsi s babickami nezli s pani.Prarodice se mu velmi venuji, vzdy prijede nabity dojmy, vim, ze tam neplace ani jinak nestrada, v tom ohledu jsem klidna. Casto jsem mu volala, moc u telefonu nevydrzi, ale rekli jsme si aspon ahoj.Ted zacal ale reagovat tak, ze k telefonu nechce a zacpe si usi a utece, myslim, ze to je jeho reakce na tak caste louceni, co v poslednich tydnech zazil, mam jen obavy, aby mu to nejak nenarusilo vztah ke me a nemusel se s tim pak nejak tezko vyrovnavat. Pokazde, kdyz prijel z techto prazdnin (tak tomu rikame), snazim se mu jednoduse rici, co se deje, ze ho mam rada, ptam se jestli se mu styska, ze me se styska moc, ale mam uz velike brisko a musim hodne odpocivat, chodit k panu doktorovi a nemohla bych s nim ani na prochazky apod., proto je u babicky. Ptala jsem se ho i jestli se na me nezlobi, ze s nim nemuzu u babicky byt.Proste snazim se, aby se tyhle emoce nekde nezasekly a nepromlcely {samozrejme ze rika ze se mu styska a ze se zlobi..a pokazde nam to s muzem pekne "vratil"-byl jak utrzeny ze retezu a vyvadel dabelske kousky...) Tento tyden je naposled u babicky, pristi tyden uz ma manzel dovolenou a pak uz porodim, a to uz bude synek s nami. Vim, ze kdybych porodila predcasne, bylo by to mnohem horsi pro vsechny a obzvlast pro maleho, a tak si rikam, ze toto reseni bylo pro nas za danych okolnosti nejlepsi. Jenze protoze mam sama z detstvi naruseny vztah k matce {s otcem ani nemluve) a teprve 3 roky pravidelna psychoanalyza mi pomohla to zpracovat a nyni je nas vztah s rodici velmi hezky, mam samozrejme stale problem si duverovat, ze postupuji napriklad s vychovou sveho ditka spravne atd. V tehotenstvi ale zena vsechno proziva intenzivneji, takze i se mnou to clouma, zdaji se mi ted casto sny o me matce, kde se citim odmitnuta apod.
Analyzu jsem v zari prerusila a vratim se ke sve psycholozce az miminka trochu odrostou,navic mam obavy, ze konzultace s ni by me ted spise vic rozhodila. Proto se obracim na Vas, jestli bych jeste mohla postupovat ze synkem nejak jinak, co mu treba jeste rici apod. Dekuji Vam a tesim se na odpoved.
Martina
V její náručí
