Otázka
Odpověď
Re: Usínání
22.11.2004 23:28:01 Ilona Špaňhelová
Milá Martino, jsem si jistá, že děláte všechno pro malou dobře, protože vy jste její maminka, vy ji znáte nejlíp a já můžu jen něco odhadovat.
Takže: malá má už věk, kdy by se mohla naučit sama usínat. Začala bych jemným "otužováním" přes den. Pokud jste spolu zkuste za ní hned neutíkat a nechlácholit ji hned v náručí, když začne plakat. Zkuste na ni mluvit, zpívat jí, ukazovat jí hračky, hrát si s ní, pustit si nějaké písničky, povídat jí, co jste prožila, jak někdy nevíte sama co s ní a uvidíte, jestli se to trochu zlepší.
Pak bych začala i s otužováním večerním a nočním - samozřejmě pokud budete chtít. Tu metodu, kterou popisujete, kdy chodí rodič za dítětem jen v intervalech ale jinak ho nechá, ať se vybrečí, znám a nelíbí se mi. Já navrhuju metodu, o které jsem už mockrát psala (jestli chcete, najděte si různé odpovědi na otázky tohoto typu). Je to metoda, kdy ten, kdo dítě uspává od něho neodchází, ale zůstane s ním v pokoji jako "mrtvý brouk".
Čili v pokoji je zhasnuto, dotyčný člověk má ruku na dítěti, říká mu třeba pššt ... a měl by být maximálně klidný, aby se klid jeho "přeléval" na klid dítěte. Uvidíte, když půjdete takovými malými krůčky vpřed, že se to podaří.
Nebojte se toho, dělejte věci s láskou, ale i tak, abyste to säma vy vydržela a měla sílu.
Pěkné dny Ilona Špaňhelová
Takže: malá má už věk, kdy by se mohla naučit sama usínat. Začala bych jemným "otužováním" přes den. Pokud jste spolu zkuste za ní hned neutíkat a nechlácholit ji hned v náručí, když začne plakat. Zkuste na ni mluvit, zpívat jí, ukazovat jí hračky, hrát si s ní, pustit si nějaké písničky, povídat jí, co jste prožila, jak někdy nevíte sama co s ní a uvidíte, jestli se to trochu zlepší.
Pak bych začala i s otužováním večerním a nočním - samozřejmě pokud budete chtít. Tu metodu, kterou popisujete, kdy chodí rodič za dítětem jen v intervalech ale jinak ho nechá, ať se vybrečí, znám a nelíbí se mi. Já navrhuju metodu, o které jsem už mockrát psala (jestli chcete, najděte si různé odpovědi na otázky tohoto typu). Je to metoda, kdy ten, kdo dítě uspává od něho neodchází, ale zůstane s ním v pokoji jako "mrtvý brouk".
Čili v pokoji je zhasnuto, dotyčný člověk má ruku na dítěti, říká mu třeba pššt ... a měl by být maximálně klidný, aby se klid jeho "přeléval" na klid dítěte. Uvidíte, když půjdete takovými malými krůčky vpřed, že se to podaří.
Nebojte se toho, dělejte věci s láskou, ale i tak, abyste to säma vy vydržela a měla sílu.
Pěkné dny Ilona Špaňhelová