Usínání

Dobrý den paní doktorko,

doufám, že se nebudu opakovat, ale stejný dotaz jsem nenašla.
Mám dceru, které bude za pár dní devět měsíců. Dost hloupě jsem ji naučila usínat pouze u kojení, takže vůbec neumí usnout jinak, ani v kočárku. Nějak mi to ale nevadilo, naše večery probíhaly tak, že jsem ji vykoupala, dala k prsu, za 15 minut spala, položila do postýlky. Jednou dvakrát se třeba za noc vzbudila, dala jsem ji cucnout a okamžitě usínala.
Posledních pár dní se to ale změnilo. Kojím třeba třičtvrtě hodiny, stejně neusne. Dám ji k hračkám -brečí, protože je unavená. Pak ji dám do postýlky a nechám chvilku brečet. Když pláč sílí, tak jdu dovnitř (protože si v postýlce stoupne, tak ji položím), řeknu dobrou noc, pohladím ji a znovu odcházím. Můj příchod ji neuklidní, ani ji neuklidní, když ji někdy zvednu. Jenom trošku přidává na intenzitě, když odcházím. Do místnosti vcházím zhruba po dvou minutách (mám strach, aby se jí nepovedlo přepadnout přes okraj postýlky, takže radši kontroluji). Po půl hodině vzdávám, dám ji k prsu. Je unavená z pláče a tak za chvíli usíná, ale ještě dlouho ze spaní vzlyká.
Jsem z toho zoufalá. Nikdy jsem nebyla zastáncem "vyřvávání", jsem na to asi "slaboch". Nechci, aby moje dítě každý den usínalo s pláčem, ale nevím, co mám dělat.
Prosím, poraďte mi, jak z toho ven a případně, jak ji i přes den naučit usínat samu.

Děkuji vám moc za jakoukoli odpověď.

Kateřina Štěpánková