Kousání

Vážená paní doktorko, máme 16ti měsíčního syna, velice společenské, milé a přátelské dítě, se kterým prakticky nejsou žádné problémy, až na jediný - neustále nás kouše. Syn byl od miminkovského věku psychomotoricky napřed (otáčel se na bříško a zpátky v 11. týdnech, ve 4 měsících lezl, v šesti chodil kolem nábytku, sám chodí od 10 měsíců), je, myslím, velmi šikovný, používá asi 30 slov, od roka chodí na nočník, odpovídá na otázky, začíná spojovat slova, ale nelze mu vysvětlit, že nás nemá kousat. Jakmile vidí holou ruku nebo nohu (někdy kouše i přes oblečení), jde a kousne do ní. Snažila jsem se mu vysvětlit, že to maminku a tatínka bolí, že jim dělá "bebí", ale jediný výsledek je, že nyní po kousnutí ukáže na kousanec a řekne "bebí". Nemyslím si, že by to dělal ze zlého úmyslu, protože jinak se - třeba k ostatním dětem nebo i dospělým - vůbec agresivně neprojevuje, spíš naopak. Jenže tenhle projev lásky je opravdu dost svérázný, neustále jsme samá modřina, protože kouše opravdu hodně silně. Zákazy na něj neplatí, bohužel i v jiných věcech, odmalička je hodně tvrdohlavý, i když nelze říct, že by vyloženě "zlobil". Moje matka tvrdí, že ho musíme plácnout, aby si pamatoval, že se to nedělá, ale my ho nikdy nebijeme a ani bít nechceme, tenhle způsob výchovy prostě ze zásady zavrhujeme. Existuje nějaký způsob, jak syna kousání odnaučit?
Děkuji předem za odpověď.