Otázka
Odpověď
Strach z dětí
5.2.2004 19:16:26 Eva Matulová, Lukáš 2,5 roku
Dobrý den,
píši ohledně problému s mým synem. V létě s námi trávila týden na chalupě kamarádka se svým synkem, který je o měsíc mladší než Lukáš.
Kluci na sebe byli zvyklí prakticky od narození a v té době si spolu začínali hrát. Honzík ale několikrát Lukáše obejmul až ho shodil na zem a on se pokaždé pořádně praštil do hlavičky o zem. Stalo se to i na dlažbě. Poprvé, když se to stalo, tak jsem sice viděla, že ho Honzík objímá a že se to Lukáškovi nelíbí, ale myslela jsem, že bude lepší, když si s tím poradí sám. Nedošlo mi, že je na to příliš malý, v té době mu nebyly ještě ani 2 roky. V dalších případech se to stalo prostě tak rychle, že jsem nestačila zareagovat.
Od té doby má Lukášek panickou hrůzu z jakýchkoli malých dětí. V mateřském centru si i zvykne a začne si hrát - sám, nezapojuje se do hry s ostatními, ale když se k němu nějaké z dětí přiblíží, třeba ani nejde přímo ta ním, jenom jeho směrem, propuká v hrozný pláč, až ječí a hystericky se dožaduje, abych ho vzala do náruče.
Když jdeme my k někomu na návštěvu a je tam malé dítě, tak je docela v pohodě, i když je vidět, že je hodně opatrný a pořád sleduje okolí.Když přijde ta samá známá s dítětem k nám, sedí mi Lukáš celou dobu na klíně.Když se mi po dobrém, podaří ho přesvědčit, že se mu nic nestane, ať se nebojí, tak jde i ukázat svoje hračky. Ale pokaždé dojde ke zvratu, kdykoli se od sebe na chvíli oddělí a jedno z dětí je třeba v obýváku a druhé v pokoji. Když pak Lukyn vidí, že se k němu chlapeček znovu vrací, opět se strašně bojí. Přitom tento chlapec mu nikdy nijak neublížil, ani jiné dítě, pouze v létě Honzík.
V květnu chceme jít k zápisu do školky, protože musím od srpna nastoupit do práce. Tentokrát mám z toho panickou hrůzu já, že se tam strachy zblázní. Poraďte mi, jak mám z Lukáška "udělat" opět takové veselé a hravé dítě, jakým byl dřív.
Díky moc.
Eva
píši ohledně problému s mým synem. V létě s námi trávila týden na chalupě kamarádka se svým synkem, který je o měsíc mladší než Lukáš.
Kluci na sebe byli zvyklí prakticky od narození a v té době si spolu začínali hrát. Honzík ale několikrát Lukáše obejmul až ho shodil na zem a on se pokaždé pořádně praštil do hlavičky o zem. Stalo se to i na dlažbě. Poprvé, když se to stalo, tak jsem sice viděla, že ho Honzík objímá a že se to Lukáškovi nelíbí, ale myslela jsem, že bude lepší, když si s tím poradí sám. Nedošlo mi, že je na to příliš malý, v té době mu nebyly ještě ani 2 roky. V dalších případech se to stalo prostě tak rychle, že jsem nestačila zareagovat.
Od té doby má Lukášek panickou hrůzu z jakýchkoli malých dětí. V mateřském centru si i zvykne a začne si hrát - sám, nezapojuje se do hry s ostatními, ale když se k němu nějaké z dětí přiblíží, třeba ani nejde přímo ta ním, jenom jeho směrem, propuká v hrozný pláč, až ječí a hystericky se dožaduje, abych ho vzala do náruče.
Když jdeme my k někomu na návštěvu a je tam malé dítě, tak je docela v pohodě, i když je vidět, že je hodně opatrný a pořád sleduje okolí.Když přijde ta samá známá s dítětem k nám, sedí mi Lukáš celou dobu na klíně.Když se mi po dobrém, podaří ho přesvědčit, že se mu nic nestane, ať se nebojí, tak jde i ukázat svoje hračky. Ale pokaždé dojde ke zvratu, kdykoli se od sebe na chvíli oddělí a jedno z dětí je třeba v obýváku a druhé v pokoji. Když pak Lukyn vidí, že se k němu chlapeček znovu vrací, opět se strašně bojí. Přitom tento chlapec mu nikdy nijak neublížil, ani jiné dítě, pouze v létě Honzík.
V květnu chceme jít k zápisu do školky, protože musím od srpna nastoupit do práce. Tentokrát mám z toho panickou hrůzu já, že se tam strachy zblázní. Poraďte mi, jak mám z Lukáška "udělat" opět takové veselé a hravé dítě, jakým byl dřív.
Díky moc.
Eva
V její náručí
