Otázka
Odpověď
Závislost na matce
30.1.2004 20:58:50 Kamila, dcera 6,5 měsíce
Vážená paní doktorko, obracím se na Vás s prosbou, jak postupovat při výchově mé dcery. Problém je v tom, že ode mne vyžaduje maximální 24-hodinou péči a pozornost. Tzn. neustále nosit, jinak je oheň na střeše a řve a řve, dokud si jí opět nevezmu a nenosím jí. Jsem ochotná to dělat, je to přeci moje dítě a miluji ji, ale prakticky to pořád nejde.
Těhotenství probíhalo vpořádku, nastal problém u porodu. I přesto, že jsem se snažila rodit přirozenou cestou (dcera se narodila ve Vrchlabí), skončilo to tak, že po dvou dnech "pokoušení se rodit", přišla dcera na svět císařským řezem. Proto věřím, že má jistě nějaké trauma z porodu. Od narození málo spí, tzn. jsme rádi, když spí jednu hodinu dop. a jednu odp. V noci se 5-6 budí na jídlo. Stále kojím. PO dvou měsících nestálého nošení jsem dostala velké křeče do rukou a mám problémy se zády. Bála jsem se, když nebudou mít cit v rukou, mohla bych dceru zranit. Vyhledali jsme lékaře (pro mne)ale dopadlo to tak, že dcera začala užívat homeopatika. Mírné krátkodobé zlepšení.
Od té doby, jsem neusále s ní. Opustila jsem jí mimo dům pouze dvakrát asi na půl hodiny. Od začátku nerada jezdí v kočáře, vždy řve a řve. Chce být nošena v určité poloze. Zkoušela jsem na ní mluvit, být ve stejné místnosti, sedět u ní na zemi, dotýkat se jí. Zpívat jí, dávat různé přeměty na hraní, dělat různé opičky. Nic nepomáhá. Už to došlo tak daleko, že když nespí (což většinou nespí), nedovolí mi si dojít na WC, učesat se, obléknout se, najíst se nic. Už prostě nemůžu, ani psychycky ani fyzicky. Nemohu jí poslouchat, jak pořád řve, ale někdy prostě řvát musí. Nedokážu ji nechat brečet, půl hodiny, hodinu a více, jak mi radí spousta lidí, mezi nimi i odborníci. Zkusila jsem to dvakrát, jednou plakala i půl hodiny a nepřestala. Jak dlouho to bude trvat, až začne chodit??? Co mám jiného dělat. Ještě dodávám, že dudlík odmítá, jinak se neuklidní než u mě. Jak psala jiná paní přede mnou - ve společnosti je to celkem milé dítě (ovšem když je nošeno), ráda pozoruje ostatní lidi, není to takový ten "dítě smíšek", spíš pozoruje a vypadá zamračeně. Chodím do mat. centra, jsou tam jiné malé děti a vidím ten rozdíl.
Předem Vám moc děkuji za radu a pomoc.
Kamila
Těhotenství probíhalo vpořádku, nastal problém u porodu. I přesto, že jsem se snažila rodit přirozenou cestou (dcera se narodila ve Vrchlabí), skončilo to tak, že po dvou dnech "pokoušení se rodit", přišla dcera na svět císařským řezem. Proto věřím, že má jistě nějaké trauma z porodu. Od narození málo spí, tzn. jsme rádi, když spí jednu hodinu dop. a jednu odp. V noci se 5-6 budí na jídlo. Stále kojím. PO dvou měsících nestálého nošení jsem dostala velké křeče do rukou a mám problémy se zády. Bála jsem se, když nebudou mít cit v rukou, mohla bych dceru zranit. Vyhledali jsme lékaře (pro mne)ale dopadlo to tak, že dcera začala užívat homeopatika. Mírné krátkodobé zlepšení.
Od té doby, jsem neusále s ní. Opustila jsem jí mimo dům pouze dvakrát asi na půl hodiny. Od začátku nerada jezdí v kočáře, vždy řve a řve. Chce být nošena v určité poloze. Zkoušela jsem na ní mluvit, být ve stejné místnosti, sedět u ní na zemi, dotýkat se jí. Zpívat jí, dávat různé přeměty na hraní, dělat různé opičky. Nic nepomáhá. Už to došlo tak daleko, že když nespí (což většinou nespí), nedovolí mi si dojít na WC, učesat se, obléknout se, najíst se nic. Už prostě nemůžu, ani psychycky ani fyzicky. Nemohu jí poslouchat, jak pořád řve, ale někdy prostě řvát musí. Nedokážu ji nechat brečet, půl hodiny, hodinu a více, jak mi radí spousta lidí, mezi nimi i odborníci. Zkusila jsem to dvakrát, jednou plakala i půl hodiny a nepřestala. Jak dlouho to bude trvat, až začne chodit??? Co mám jiného dělat. Ještě dodávám, že dudlík odmítá, jinak se neuklidní než u mě. Jak psala jiná paní přede mnou - ve společnosti je to celkem milé dítě (ovšem když je nošeno), ráda pozoruje ostatní lidi, není to takový ten "dítě smíšek", spíš pozoruje a vypadá zamračeně. Chodím do mat. centra, jsou tam jiné malé děti a vidím ten rozdíl.
Předem Vám moc děkuji za radu a pomoc.
Kamila
V její náručí
