Otázka
Odpověď
Spinkání
12.1.2004 12:28:09 Věra, 20 měsíční Šárka
Vážená paní doktorko,
sice jsem si přečetla různé zodpovězené dotazy týkající se podobných problémů, ale nedá mi to, abych Vás nezkusila poprosit o radu. Naše 20 měsíční Šárka se po mnoha různých obdobích nočního buzení, přemlouvání ke spánku, ale i relativního klidu přesně na Nový rok rozhodla, že už nebude spát odpoledne a také, že už vůbec nebude spinkat ve své postýlce.
Začalo to tím, že jsme s ní strávili dva dny na horách, kde se jí jinak velice líbilo a první den bez problémů usnula a spala v cestovní postýlce odpoledne i večer. Druhý den ale absolutně nebylo možné ji uspat, tak jsem nakonec rezignovala a „usnuly“ jsme spolu v manželské posteli. Od té doby doma rezolutně odmítá svou postýlku, chce spát jen v manželské posteli, my si musíme lehnout vedle ní a zůstat, dokud neusne – tj. většinou cca půl až tři čtvrtě hodiny. Zvažovala jsem Vaši radu pořídit postel „pro velké“, ale netroufám si; v noci hodně cestuje a kdybychom s manželem nefungovali jako „mantinely", určitě by se skutálela. Zkoušeli jsme ji nechat v její postýlce „vyřvat“, ale jednou vydržela hodinu a půl stát, volat nás, plakat a přes značnou únavu si nelehla. Ona by vydržela nejspíše i déle, ale já ne, kromě obav o její psychiku také netuším, jaké by mohly být následky fyzické – kýla apod.?
Odpoledne ale 1. lednem přestala spát úplně (pouze když jedeme někam autem kolem poledne, usne v autosedačce) a potom je unavená, mrzutá, často si lehá, ale spánku se brání.
Nevím, co může být příčinou, předchozí výlety a dovolené zvládla bez problémů. Jedinou novinkou pro ni bylo, že na horách poprvé strávila několik chvil sama s dětmi (o dost staršími), ale to bylo vždy na její přání a vždy za námi mohla kdykoliv přijít.
Napadá Vás, prosím, nějaké řešení?
Také bych Vás ráda poprosila o kontakt na nějakého dětského psychologa v Praze, protože problémů, o nichž bych se chtěla poradit, je více a lepší by bylo asi osobní jednání.
Moc děkuji a přeji trochu opožděně vše dobré do nového roku.
sice jsem si přečetla různé zodpovězené dotazy týkající se podobných problémů, ale nedá mi to, abych Vás nezkusila poprosit o radu. Naše 20 měsíční Šárka se po mnoha různých obdobích nočního buzení, přemlouvání ke spánku, ale i relativního klidu přesně na Nový rok rozhodla, že už nebude spát odpoledne a také, že už vůbec nebude spinkat ve své postýlce.
Začalo to tím, že jsme s ní strávili dva dny na horách, kde se jí jinak velice líbilo a první den bez problémů usnula a spala v cestovní postýlce odpoledne i večer. Druhý den ale absolutně nebylo možné ji uspat, tak jsem nakonec rezignovala a „usnuly“ jsme spolu v manželské posteli. Od té doby doma rezolutně odmítá svou postýlku, chce spát jen v manželské posteli, my si musíme lehnout vedle ní a zůstat, dokud neusne – tj. většinou cca půl až tři čtvrtě hodiny. Zvažovala jsem Vaši radu pořídit postel „pro velké“, ale netroufám si; v noci hodně cestuje a kdybychom s manželem nefungovali jako „mantinely", určitě by se skutálela. Zkoušeli jsme ji nechat v její postýlce „vyřvat“, ale jednou vydržela hodinu a půl stát, volat nás, plakat a přes značnou únavu si nelehla. Ona by vydržela nejspíše i déle, ale já ne, kromě obav o její psychiku také netuším, jaké by mohly být následky fyzické – kýla apod.?
Odpoledne ale 1. lednem přestala spát úplně (pouze když jedeme někam autem kolem poledne, usne v autosedačce) a potom je unavená, mrzutá, často si lehá, ale spánku se brání.
Nevím, co může být příčinou, předchozí výlety a dovolené zvládla bez problémů. Jedinou novinkou pro ni bylo, že na horách poprvé strávila několik chvil sama s dětmi (o dost staršími), ale to bylo vždy na její přání a vždy za námi mohla kdykoliv přijít.
Napadá Vás, prosím, nějaké řešení?
Také bych Vás ráda poprosila o kontakt na nějakého dětského psychologa v Praze, protože problémů, o nichž bych se chtěla poradit, je více a lepší by bylo asi osobní jednání.
Moc děkuji a přeji trochu opožděně vše dobré do nového roku.
V její náručí
