Chování 3letého dítěte

Dobrý den, máme problém s naší tříletou dcerou. je velmi šikovná, krásně mluví už dávno. Zpívá, krásně maluje... má rada děti, ale na dospělé se mračí (na písku, v obchodě), třeba až když s ní mluví, tak přestaně, ale musí ji něčím zaujmout. Sama rovnou oznamuje když jdeme ven že se bude mračit na lidi... Je velmi samostatná, nejraději by byla s dětmi někde na hřišti a ani mě napotřebuje. Když jsem ji vedla na cvičení nebo poprvé do školky, tak se ujištovala, že já tam nebudu, že budu čekat venku. Vydrží tam několik hodin a ani se po mě nezeptá, nebo se zeptá a jde si zase hrát. Manžel má náročnou práci, chodí domů až k večeru a to ho jen přivítá, ale pak si s nim nechce ani hrát a mračí se na něj a nechce se pochovat ani pomazlit. Když brečí tak chce jen ke mě, k manželovi vůbec. Je nám to líto. Celkově je dost neposlušná, vzteká se, neplatí na ni žádné zákazy a domluvy. Klidně odmlouvá, vyplazuje jazyk, mračí se na nás..Nevim co děláme špatně nebo jestli je to věkěm. Také přemýšlím o návštěvě psychologa, ale naše pediatrička řikala, že je to normální, že je na svůj věk strašně vyspělá a velmi šikovná (až geniální), už v roce a půl počítala do 10. Ve 3 letech se umí podepsat, baví ji písmenka... Tak nevíme, jestli je to jen takové období (u nás už asi od 2 let) nebo jestli s tím máme něco dělat (návštěva psychologa ap.) Děkuji za odpověď Markéta