Otázka
Odpověď
Problémy s jídlem
25.9.2003 16:45:54 Honza, syn 3 roky, dcera 1 rok
25/09/2003
Vážená paní doktorko,
velice se omlouvám že obtěžuji ale mám následující problém. S naším synem,
kterému jsou ted v září tři roky, máme problémy s jídlem. Jeho strava se skládá v podstatě jen ze suchých těstoviny, suché rýže, vývaru, suché housky, občas jablka či pomeranče plus pije mléko/sunar. Nic jiného do něj nedostaneme.
Byl kojen do 7 měsíců. Tento jeho jídelníček vznikl v podstatě hned po kojení a nezměnil se. Alergie na potraviny nebo trávíci či podobné problémy lékař vyloučil.
Dítě k ničemu v jídle nenutíme. Vzhledem k tomu že mu bohužel touto stravou začínají chybět některé vitamíny, proteiny (nejí vůbec maso) a minerály snažíme se přeci mu do jídelníčku začlenit něco nového. bohužel po dlouhodobém pozorování si troufneme říci že nezabírá ani metoda 1. "Necháme te být, nebudeme kolem tebe běhat, tady máš jídlo a jez (neb jsme se domnívali že tento jeho zvláštní jídelníček a naše evidentní snaha ho něčím najíst může být jen impuls k tomu že na sebe chce upoutat pozornost ALE ASI TO TIM FAKT NENI)
ani 2. přesvědčování a snaha mu vyhovět
ani 3. to že jsme ho nechali vyhladovět. Když je už hodně hladový je protivný atp.. ale ani pak se moc na "nové" jídlo nevrhne. Nechtěli jsme ho nějak trápit a vyhladovět do krajnosti ale je evidentní že ani poměrně "velké" vyhladovění nevede k tomu že by začal více jíst resp. začal jíst něco jiného a nového
Bohužel se nám zdá že kdykoliv mu předložíme nějaké nové jídlo tak ho ani neláká ho ochutnat a teprvé poté ho "zavrhnout" ale prostě řekne okamžitě ne...
Má ještě roční sestříčku - ta jí krásně a všechno. Domnívali jsme se že když uvidí ji jak jí bude se snažit jí napodobit a trochu se nám "rozjí..." Ale nic.
Nyní začal chodit do školky ale ani tam ho kolektiv "neinspiroval" k tomu aby začal alespon trochu normálně jíst... Děti okolo něj jí a on si vezme max.suchou housku, kousne si do jablka.. Ve školce je ještě ten problém že si ho musíme vyzvédnout v cca 12h protože nemůže zůstat ve školce nenajedený... A bohužel tak nemůže zůstat ve školce do odpoledne i když by ho to jinak bavilo protože je velice společenský a v kolektivu jinak velmi spokojeny
Krome toho že nám to přidává spoustu práce (musíme myslet na to že kromě jídla pro rodinu musí mít i on neustále čerstvé uvařené těstoviny, rýži či čerstvé pečivo) a máme starosti o zdraví (zatím mu po poradě s lékařkou a imunoložkou dáváme nějaké vitamíny) se bohužel už dostáváme do fáze kdy už si asi nedokážeme poradit vlastními silami a začínáme se obvinovat co jsme udělali špatně a že je to naše vina etc... (což je domnívám se bod kdy musíme požádat o pomoc zvenku) Bojíme se že ten jeho stav/vztah k jídlu je možná nějaký psychický blok ale už si s tím nedokážeme asi moc poradit resp. nevíme už jak dál na to.
Závěrem bych rád řekl že jinak je Míša (syn) šikovné, vnímavé a živé dítě (i když je asi docela povahou citlivý) a naše manželství a rodina je podle mě úplně v pohodě takže Míša není nějak zvlášt stresován - podle mě má kolem sebe docela hodně pohody i když samozřejmě to že něco děláme jako rodiče špatně je možné a rádi se to dozvíme a změníme to když to situaci pomůže...
Samozřejmě že když se narodila před rokem dcera takže se to celé trochu zrychlilo a naše péče už není 100% jen věnovaná jemu ale s roční setřičkou vychází dobře a jeho probémy s jídlem byly v plné míře už před tím než se nám dcera narodila...
Setkala jste se někdy s něčím podobným ? Poradilo by jste mi co máme ještě zkusit nerbo co dál udělat ?
Nejsem si jisty zda patří spíše do této poradny nebo do poradny pro předškolní děti tak jsem si dovolil to napsat od obou poraden.
Děkuji moc za Vaše postřehy rady a doporučení,
Hezký den,
Honza
Vážená paní doktorko,
velice se omlouvám že obtěžuji ale mám následující problém. S naším synem,
kterému jsou ted v září tři roky, máme problémy s jídlem. Jeho strava se skládá v podstatě jen ze suchých těstoviny, suché rýže, vývaru, suché housky, občas jablka či pomeranče plus pije mléko/sunar. Nic jiného do něj nedostaneme.
Byl kojen do 7 měsíců. Tento jeho jídelníček vznikl v podstatě hned po kojení a nezměnil se. Alergie na potraviny nebo trávíci či podobné problémy lékař vyloučil.
Dítě k ničemu v jídle nenutíme. Vzhledem k tomu že mu bohužel touto stravou začínají chybět některé vitamíny, proteiny (nejí vůbec maso) a minerály snažíme se přeci mu do jídelníčku začlenit něco nového. bohužel po dlouhodobém pozorování si troufneme říci že nezabírá ani metoda 1. "Necháme te být, nebudeme kolem tebe běhat, tady máš jídlo a jez (neb jsme se domnívali že tento jeho zvláštní jídelníček a naše evidentní snaha ho něčím najíst může být jen impuls k tomu že na sebe chce upoutat pozornost ALE ASI TO TIM FAKT NENI)
ani 2. přesvědčování a snaha mu vyhovět
ani 3. to že jsme ho nechali vyhladovět. Když je už hodně hladový je protivný atp.. ale ani pak se moc na "nové" jídlo nevrhne. Nechtěli jsme ho nějak trápit a vyhladovět do krajnosti ale je evidentní že ani poměrně "velké" vyhladovění nevede k tomu že by začal více jíst resp. začal jíst něco jiného a nového
Bohužel se nám zdá že kdykoliv mu předložíme nějaké nové jídlo tak ho ani neláká ho ochutnat a teprvé poté ho "zavrhnout" ale prostě řekne okamžitě ne...
Má ještě roční sestříčku - ta jí krásně a všechno. Domnívali jsme se že když uvidí ji jak jí bude se snažit jí napodobit a trochu se nám "rozjí..." Ale nic.
Nyní začal chodit do školky ale ani tam ho kolektiv "neinspiroval" k tomu aby začal alespon trochu normálně jíst... Děti okolo něj jí a on si vezme max.suchou housku, kousne si do jablka.. Ve školce je ještě ten problém že si ho musíme vyzvédnout v cca 12h protože nemůže zůstat ve školce nenajedený... A bohužel tak nemůže zůstat ve školce do odpoledne i když by ho to jinak bavilo protože je velice společenský a v kolektivu jinak velmi spokojeny
Krome toho že nám to přidává spoustu práce (musíme myslet na to že kromě jídla pro rodinu musí mít i on neustále čerstvé uvařené těstoviny, rýži či čerstvé pečivo) a máme starosti o zdraví (zatím mu po poradě s lékařkou a imunoložkou dáváme nějaké vitamíny) se bohužel už dostáváme do fáze kdy už si asi nedokážeme poradit vlastními silami a začínáme se obvinovat co jsme udělali špatně a že je to naše vina etc... (což je domnívám se bod kdy musíme požádat o pomoc zvenku) Bojíme se že ten jeho stav/vztah k jídlu je možná nějaký psychický blok ale už si s tím nedokážeme asi moc poradit resp. nevíme už jak dál na to.
Závěrem bych rád řekl že jinak je Míša (syn) šikovné, vnímavé a živé dítě (i když je asi docela povahou citlivý) a naše manželství a rodina je podle mě úplně v pohodě takže Míša není nějak zvlášt stresován - podle mě má kolem sebe docela hodně pohody i když samozřejmě to že něco děláme jako rodiče špatně je možné a rádi se to dozvíme a změníme to když to situaci pomůže...
Samozřejmě že když se narodila před rokem dcera takže se to celé trochu zrychlilo a naše péče už není 100% jen věnovaná jemu ale s roční setřičkou vychází dobře a jeho probémy s jídlem byly v plné míře už před tím než se nám dcera narodila...
Setkala jste se někdy s něčím podobným ? Poradilo by jste mi co máme ještě zkusit nerbo co dál udělat ?
Nejsem si jisty zda patří spíše do této poradny nebo do poradny pro předškolní děti tak jsem si dovolil to napsat od obou poraden.
Děkuji moc za Vaše postřehy rady a doporučení,
Hezký den,
Honza