| Klára80 | 
 |
(4.10.2024 13:57:14)
Zdravím, sleduji projednávání nového školského zákona ohledně omezení odkladů školní docházky. A pořád tomu nerozumím. Dosavadní úprava znamená, že odklad je víceméně na rodiči, nová úprava bude znamenat, že odklad bude možný jen při vážných zdravotních důvodech.
Takto to má fungovat:
"Omezení odkladů by se mělo zavádět postupně během tří let podle data narození dětí. První skupina žáků, pro které budou nová pravidla platit, by měla nastoupit do školy v září 2026, vyplývá z materiálů. U žádosti o odklad podané v roce 2026 se u dětí narozených před 1. dubnem 2020 bude postupovat podle dosavadní úpravy, v roce 2027 to bude u dětí narozených před 1. červencem 2021 a v roce 2028 u dětí narozených před 1. zářím 2022. U dětí narozených po těchto datech v daných letech by se mělo postupovat podle nových pravidel, vyplývá z návrhu."
Mě z toho vyplývá, že v roce 2028 se původní úprava bude týkat všech dětí, které mají ten rok nastoupit do školy. To je ale blbost, když zákon má odklady omezit. Vysvětlíte mi to prosím? Díky.
|
| Yuki 00,03,07 | 
|
(4.10.2024 15:22:08)
já asi nechápu otázku
|
| Klára80 |
|
(4.10.2024 15:45:49)
Aha. 
Dotaz zní, zda někdo chápe a může mi vysvětlit, jakým způsobem bude postupně v jednotlivých letech nabíhat omezení odkladů školní docházky. Já tomu, z toho uvedeného popisu, nerozumím.
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(4.10.2024 17:46:45)
mají se zpřísnit podmínky, za jakých ten odklad dostanou
a protože kdyby řekli, že všichni, byl by to problém, tak to trochu zjemnili
bylo několik verzí, ale zdá se, že je teď zkombinovali
nevím přesně, jaký budou ty podmínky a teď jsem ve vlaku s mizerným signálem
ale chtějí tím říct, že pro letošní předškoláky se nic nemění, pokud jsou narození do dubna, jim ať dál dává odklad kdo chce jak chce, podle původních pravidel, ale kdo je od dubna, takže asi ti, kdo jsou vlastně nejstarší z toho ročníku, ti už budou mít přísnější pravidla, aby jich co nejvíc šlo do školy
v dalším roce se to posune až na červen, takže nárok na odklad bez větších důvodů budou mít už jenom ti narození o prázdninách
a v tom třetím roce už nebude mít odklad nikdo, pokud to nebude odpovídat novým pravidlům a do školy půjdou i ti, kdo jsou narození 31. srpna a bude jim čerstvých 6
mělo by být mnohem těžší získat odklad, aby do škol nastupovalo co nejvíc stejně starých dětí, už ne skoro osmiletí
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(4.10.2024 17:47:09)
stačí to tak? pochopila jsem otázku?
|
|
|
|
|
| Elmex |
|
(4.10.2024 19:03:44)
Mně přijde, že v tom textu jsou obráceně intervaly. Místo slova "před" by tam mělo být "po". Ale jen tipuji.
|
| K_at |
|
(4.10.2024 19:34:53)
Elmex, ano. Obráceně to bude.
Prostě se postupně zmenší odkladová skupina dětí dána datem narození na nulu. Ta plovoucí skupina bude tvořena těmi mladšími dětmi. Starší půjdou do ZŠ. Možná se konečně začnou ZŠ více zajímat o spolupráci s MŠ. A rodiče začnou trochu více vnímat školky jako partnery a budou více reflektovat potíže svých dětí. Kéž by.
|
| Markéta |
|
(5.10.2024 10:13:35)
Kat, jak si konkrétně představuješ spolupráci MŠ a ZŠ?
|
| Vítr z hor | 
|
(5.10.2024 11:11:19)
ZŠ obvykle ignoruji nebo ani nechteji informace o detech z MŠ. Pritom MŠ delaji a poctivě zapisuji cela leta diagnostiku deti - jejich pokroky vzhledem k cili, tedy ke skolni zralosti. Je tam spousta informaci o tom, co treba diteti nejde, v cem je dobre, a jakym zpusobem se nejlepe uci.
ZS na dite cca 2 roky kouka, ceka, az se adaptuje (kdyz to teda neni takovy prusvih, aby volala o pomoc uz driv), a když se ji neco nezda, teprve pak zacne pomalu premyslet, jestli ho neposlat do poradny. Vzhledem k cekacim dobam poraden se dostane na vysetreni nekdy ve 3. tride, coz uz je dost pozde na napravu nekterych poruch uceni…
Zatimco pro ZS je sestiletak “moc maly” a ceka se, az trochu vyspeje, pro MS je to velke, zrale dite, o kterem ma spoustu informaci.
Jinymi slovy - ztraceny cas ditete. Po par letech usilovne prace se diagnostika MS skartuje - a jede se dal.
|
| K_at |
|
(5.10.2024 11:43:10)
Vetře, asi tak. Minimálně můžeš škole dat echo, že jim tam jde dítě s roky neřešenými kombinovanými problémy (protože rodiče nemusí nic). A rodina obtížně spolupracuje. Můžou to vědět v květnu, nikoliv v září.
Nebo prosté předání informací o řešených obtížích, podklady, náměty, zkušenosti z MŠ včetně navázání spolupráce s rodiči již před prázdninami.
|
| X__X |
|
(5.10.2024 12:02:09)
a to se může, takhle si jen tak předávat informace o dětech mezi jednotlivými institucemi? já jen že když jsem chodila s dětmi do PPP, tak jsem podepisovala, že mohou zprávu předat škole 
|
|
| Vítr z hor |
|
(5.10.2024 12:05:51)
Kat, dite z obtizne spolupracujici rodiny soucasny system stejne nezachrani.
ZS by teoreticky mely chtit info zejmena o agresivnich detech (ktere soucasny system taky neresi). Oblibeny folklor rodicu takovych agresivnich deti, ktere mely ve skolce asistenta, je “neprat si asistenta ve skole” - cili nejit na prevysetreni do poradny, nerict v ZS nic a doufat, ze to v ZS “nejak dopadne”.
Kdyz to nedopadne, tak uz jsem nekolikrat zazila, ze skola misto reseni zalovala na skolku, “ze ji asistenta nezaridila”, pripadne ze skolka dite do skoly “schvalne poslala, aby se ho zbavila”, a ze je dite zjevne nezrale, proto by mu prospel odklad.
Pritom by se takovahle situace dala krasne resit spolupraci mezi ZS a MS (vcasne predani informace) a drobnou zmenou pravidel.
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(5.10.2024 12:37:09)
my s MŠ spolupracujeme, ještě před zápisem víme, který děti potřebují nějaký způsob podpory, spolu s MŠ přesvědčujeme rodiče, aby to řešili, třeba logopedii nebo AP, kvůli chování, nebo třeba psychologa, a rodič na to kašle, nemusí
Čím je dítě větší, tím horší projevy agresivity, menší ochota spolupracovat, větší problémy i doma a samozřejmě obviňují školu,
než se takový dítě dostane do ppp trvá i pět let, protože rodiče neudělají vůbec nic a my nemáme co
to ale není problém šestiletých, a vlastně bych řekla, že ani za pár let nebude problém, který je teď, když jde šestiletý dítě do školy, protože tam budou všechny šestiletý, všechny budou rychleji unavený, všechny budou hravější, všechny budou zase prvňáčci
teď je ve třídě většina sedmiletých, někdy je tam i skoro osmiletý dítě a tam opravdu těch pár šestiletých nezapadá
pro učitelky prvních tříd to bude změna, to rozhodně, ale pro všechny to bude lepší
když vychází z devítky skoro 17letý člověk, je to fakt blbý, takto staří už na základní škole fakt nemají co dělat, zase budou odcházet kolem 15 a to je ideál
|
| Federika | 
|
(5.10.2024 13:41:53)
V době, kdy si rodič školy vybírá, se dá docela těžko spolupracovat s MŠ, když ty d+ti chodí do úplně jiných MŠ, než kam pak nastupujou do škol.
Myslím,že se moc nezmění. Rodič, který bude chtít pro své dítě odklad, si ho vždycky bude schopnej umět zařídit.Spíš přibyde nezralých dětí, kterým by ten rok navíc třeba pomohl.
Školství a přístup učitelů by se musel změnit.
A děti ze znevýhodněného prostředí , ty taky nezmizí.
|
| K_at |
|
(5.10.2024 15:33:01)
Federiko, troufám si říct, že většina dětí v ČR jde do spádové školy. A škola už při zápisu může/má info, k dítě chodí do MŠ. Nebo tedy do školky nechodilo vůbec třeba.
|
| Federika |
|
(5.10.2024 15:53:23)
Kat,
z okruhu známých kolem mě nešlo žádné dítě do spádové školy. U nás se všechny děti rozprchnou po všech možných školách spíš v Praze. A moje děti šly třeba do různých škol, chodily taky do různých školek. Na zápise jsme byli ve více školách, stejně jako většina mých známých. Fakt bych nevěděla, jak má škola spolupracovat se školkou.
|
| Vítr z hor |
|
(5.10.2024 16:10:26)
Nektere skoly, zejmena soukrome, se docela jisti. Chteji potvrdit (samozrejme se souhlasem rodicu), kam dite chodilo do skolky, a jestli bylo vse ok. Boji se deti z prilis volneho chovu, prilis nezralych a taky tech, kteri rikaji uz v utlem veku slova na ku- a pí-.
|
| Senedra | 
|
(5.10.2024 16:21:46)
Vetře, jenže, buďme k sobě upřímné - spousta dětí má odklad, protože třeba: je to kluk, narodil se v květnu..., až bude chodit dítě do školy, to bude blbý, nebudeme tolik jezdit na chalupu..., šišlá, ale to se časem spraví..,on nezlobí, je jen živý...
Takže opět děti, které by odklad fakt potřebovaly, tak ho nedostanou nebo s velkými problémy a zbytek rodičů, který by se měl dětem věnovat, na to bude kašlat dál a jen přesune problém z MŠ do školy, protože si přece nenechá nikým diktovat, co má dělat se svým dítětem ( třeba cvičit tu logopedii, zajít do PPP, nenechat ho hrát na mobilu...)
|
| Vítr z hor |
|
(5.10.2024 16:34:01)
Senedro, presne. Ovsem kdo bude chtit, cestu si najde vzdycky. To bude najednou diagnoz…
Uz driv, kdyz bylo dite skolsky zrale, ale rodic na odkladu trval, stacilo zajit k neurologovi a tvrdit, ze dite zacalo kvuli strachu ze skoly koktat. Neurolog napsal par klikyhaku - a poradna musela odklad doporucit.
|
|
| Vítr z hor |
|
(5.10.2024 16:34:03)
Senedro, presne. Ovsem kdo bude chtit, cestu si najde vzdycky. To bude najednou diagnoz…
Uz driv, kdyz bylo dite skolsky zrale, ale rodic na odkladu trval, stacilo zajit k neurologovi a tvrdit, ze dite zacalo kvuli strachu ze skoly koktat. Neurolog napsal par klikyhaku - a poradna musela odklad doporucit.
|
|
| Alena |
|
(5.10.2024 16:56:52)
" jenže, buďme k sobě upřímné - spousta dětí má odklad, protože třeba: je to kluk, narodil se v květnu...,nebudeme tolik jezdit na chalupu " To moc neznam, u me v okoli se hodne vyskytuje odklad z duvodu vyberu prvni tridy. Rodicum na vzdelani zalezi a k "desne" ucitelce da dite dobrovolne malokdo (ci spis ten, komu je to jedno). Kdyz vysla v blizke skole prvni trida na ucitelku X, tak ac silny populacni rocnik, oteviralo se ten rok o tridu mene a pristi rok prisla slusna sbirka odkladovych deti.
|
| Vítr z hor |
|
(5.10.2024 17:04:21)
U nas takhle jista pani ucitelka uci jen ctvrtou a patou tridu. At je rocnik ve vsi jakkoli silny, patou tridu u ni dokoncuje tak 8-12 deti. Mam dojem, ze loni jich bylo 10, pritom v obci bylo celkem asi 35 deti daneho veku. Zkratka pred ni vsichni utecou…
|
|
|
|
| Federika |
|
(5.10.2024 16:21:56)
U svých dětí jsem se s tím nesetkala.
Jen mě u jedné školy poslali k psychologovi, chtěli potvrzení, že pětileté dítě z bilingvního prostředí je schopné přejít do bilingvní školy, ale s jiným jazykem. Což mi teda přišlo padlý na hlavu,ale došli jsme tam.
A jedno dítě má AS, ale to neřešil nikdo.
|
|
|
|
|
|
| X__X |
|
(5.10.2024 15:42:34)
to ale není problém šestiletých, a vlastně bych řekla, že ani za pár let nebude problém, který je teď, když jde šestiletý dítě do školy, protože tam budou všechny šestiletý, všechny budou rychleji unavený, všechny budou hravější, všechny budou zase prvňáčci
teď je ve třídě většina sedmiletých, někdy je tam i skoro osmiletý dítě a tam opravdu těch pár šestiletých nezapadá
mám dvě děti bez odkladu, nejmladší s odkladem. z mé zkušenosti je mezi nezralým čerstvě šestiletým a zralým téměř sedmiletým sakra rozdíl. strčit je v současných podmínkách do jedné třídy, odnese to buď jedno, nebo druhé, ale nejspíš obě to už mělo to sedmileté dítě po odkladu blíž k těm šestiletým, než mělo v šesti letech jako ještě nezralé ke zralým šestiletým. nikdy jsem nechápala otázky, jestli se kluk ve školce už nenudí, když má odklad - ne, nenudil se, prostě tam zapadnul. jo, uměl číst, sčítat, odčítat, částečně násobit, tiskace psát... ale stejně měl blíž k těm pětiletým a ve školce se fakt nenudil. ten zlom, kdy mu to v mozko "přeskočilo" do správných kolejí byl fakt viditelný a projevil se třeba v tom, že začal ochotněji spolupracovat na školní přípravě, kterou se do té doby snažil bojkotovat a nenáviděl ji. nebo že přestal pošťuchovat všechny kolem sebe a poňoukat je k hrám, když ho něco nebavilo. a tisíc dalších drobností. nechápu, čemu by pomohlo dát ho do školy bez odkladu.
|
|
|
|
| Markéta |
|
(5.10.2024 12:10:40)
A jak to souvisi se zrusenim moznosti odkladu?
|
| Vítr z hor |
|
(5.10.2024 12:13:56)
Protoze nastane vetsi mnozstvi problemu nez dnes.
Skoly jsou zvykle dostat naservirovane zrale deti, pripravene na urcity zpusob vyuky. O ten luxus prijdou, takze se mozna zacnou obracet na MS a zacnou mit vuli spolupracovat.
|
| X__X |
|
(5.10.2024 12:17:58)
to by školy musely jet opravdu individuální výuku, jinak by jim stejně info ze školky bylo k ničemu. podle mne buď ve školách zůstane vše při starém, akorát stoupne počet školně neúspěšných dětí. anebo se první třída postupně přetransformuje ve školku, aby zapadly i nezralé děti a doopravdy učit se děti začnou od druhé třídy.
|
| Stará husa |
|
(5.10.2024 12:24:52)
V době, kdy jsem já začala chodit do školy - 1965, nebyly žádné odklady, spousta dětí ani nechodila do školky včetně mě, naopak dost dětí šlo do školy ještě dřív, než musely, měli jsme spolužáka, který se narodil 31.12. a byl to premiant. Občas někdo propadl, ale to byla výjimka a většinou ze špatného sociálního prostředí, jinak žádné neúspěšné děti nebyly. Pochybuju, že by se děti od té doby tolik změnily.
|
| X__X |
|
(5.10.2024 12:33:19)
já chodila do ZŠ později, také za minulého režimu. odklady byly, asi tedy míň, než teď, nevím. a neúspěšných dětí bylo dost, pamatuji i odchody z naší třídy do zvláštní školy. pamatuji, jak tam chtěla škola strčit bráchu, protože měl dys-obtíže.
MMCH myslím, že to byly právě padesátá a šedesátá léta, kdy psychologové začali ve větším řešit školní nezralost a začali poukazovat právě na to, že takové děti častěji bývají neúspěšné, ačkoli jinak mají inteligenci v normě. myslím, že jsem někde i četla, že se stávalo, že nezralé děti rovnou šly do zvláštní školy.
|
|
| Alena |
|
(5.10.2024 13:14:05)
"Občas někdo propadl, ale to byla výjimka a většinou ze špatného sociálního prostředí, jinak žádné neúspěšné děti nebyly." Co je to podle tebe "skolne neuspesne dite" ? Chapu spravne, ze to co propada?
|
| neznámá |
|
(5.10.2024 13:39:30)
Aleno, také mě ta věta zarazila.
Já nastupovala do školy v 89. a také u nás bylo pár dětí na propadnutí už na prvním stupni a měli jsme z nich srandu a učitelé je v tom nechali vymáchat.
Když se na to podívám dnešníma očima, tak asi všichni měli dys problém. Všichni jsme se těšili, až budou číst nahlas a učitelky je sadisticky vyvolávaly, aby potěšily třídu.
To samé v matematice.
Já jsem také dys, ale naštěstí čtení a matematika nebyl problém, zaměňovala jsem malé A a O, neustále jsem psala tresty, kde byly nekonečné řádky A a O.
Pak jsem se ti dys na druhém stupni nějak srovnali a na propadnutí zas byli jiní, ti s dys nás dohnali.
A můj bratr měl snad všechna dys, asi jako teď moje děti, a byl to boj, učitelky by ho nejradši viděly ve zvláštní škole, nakonec bez problémů vystudoval střední. Obdivuji rodiče, že za něj tak moc bojovali.
Hrozná doba. Jsem ráda, že se ve škole tolik změnilo.
A ještě v 89. byl pro učitelky problém, že jsem levák, pochopila jsem, že asi první levák na škole. Některé kroutily hlavou a chodily se dívat, jak vubec píšu a jak to vypadá hrozně. Že by mi někdo vysvětlil uchop tužky neexistovalo, musela jsem na to přijít sama a také ji oproti jiným levákům držím jinak.
|
| Federika |
|
(5.10.2024 13:43:26)
Neznámá a jak držíš tužku?
Dvě moje děti jsou leváci. Oba drží tužku jako prase kost. Ale nikdy s tím problém neměly.
|
| neznámá |
|
(5.10.2024 13:48:09)
Držím ji asi normálně, ale zápěstí si táhnu po čerstvě napsaném, potřebuji kvalitní a rychle schnoucí propisky, jinak si vše rozmazávám.
Ostatní leváci udělájí z ruky pařátek, vypadá to hrozně, ale nic si nerozmazávají.
|
| Federika |
|
(5.10.2024 13:52:17)
jojo, pařát
|
|
|
|
|
| Stará husa |
|
(5.10.2024 13:53:38)
Anebo, školně neúspěšné dítě je takové, kterému se nedaří ve škole. U nás ve třídě propadl jeden žák, Tonda, byl z 10 dětí, otec alkoholik, chodil špinavý, roztrhaný, měl vši. V každém ročníku bylo jedno dítě z jejich rodiny, všichni propadali. Jinak samozřejmě byly děti čtyřkaři, těžko nyní po tolika letech říct, jestli byli hloupí nebo měli nějakou tu dys. To tehdy nikdo neznal. Nás v šesté třídě rozdělili na studijní a nestudijní třídy, já chodila do té studijní, tam byli všichni víceméně úspěšní, maximálně s nějakou tou trojkou. Ale i pár lidí z té nestudijní třídy vystudovalo SŠ, někteří i VŠ, většina se vyučila, to nepovažuji za neúspěch.
|
| K_at |
|
(5.10.2024 15:31:28)
Huso, no a proč se asi Tondovi v té škole nedařilo? Dítě bez zázemí z patologického prostředí. To by byl zázrak, kdyby se mu dařilo. Chudák.
A takových dětí je o dnes hodně. A propadají sítem.
|
| Stará husa |
|
(5.10.2024 15:53:24)
Kat, však jo. Patrně byla celá rodina nikoli intelektuálně na výši, ale samozřejmě to patologické prostředí tomu nejvíce napomohlo. Ale mně nešlo o to pomlouvat tehdejší sociální politiku, ale o to, že tehdy stejně jako dnes jsou děti, kterým se ve škole nedaří, zvláště ty z patologického prostředí, nikoliv ty, které jsou tzv. nezralé na školní docházku. Věřím, že nezralé děti existují, ale není jich zdaleka tolik, kolik jich dnes má odklad. A podle mě je špatné spíše jít go školy o rok či dva později, než o pár měsíců dříve. Zvlášť dnes, kdy nikdo nenutí prvňáčky sedět celé hodiny potichu v lavici s rukama za zády, jako tomu bylo za mých časů.
|
| Federika |
|
(5.10.2024 15:59:55)
Huso,
já si myslím tedy opak.
Ale je to způsobené naším školstvím a převažujícím přístupem.
|
|
| Vítr z hor |
|
(5.10.2024 16:05:14)
Ona ta nezralost se projevuje nejen tim, ze dite neposedi, neni schopne se soustredit atd.
Nektere deti nejsou jeste schopne zakladni analyzy slov, nejsou schopny opticky rozlisit tvary = tim padem nejsou pripravene se ucit cist a psat. Potrebuji uplne jinou stimulaci nez poskytuje 1. trida. Poradny jsou zdeseny napadem na zruseni odkladu bez zasadni zmeny zpusobu vyuky v prvni tride. Slovni hodnoceni to jaksi nezachrani.
Jo a mimochodem - poradny jsou zavaleny telefonaty zoufalych rodicu, kteri chteji odklad.
|
| Federika |
|
(5.10.2024 16:06:59)
Větře,
já to chápu.
Sice si to asi uvědomujou i ti, kdo o tom rozhodujou, nicméně neznámkování v prvních ročnících to samo o sobě nezachrání.
|
| Vítr z hor |
|
(5.10.2024 16:29:13)
Fed, presne. Pro urcity typ techto deti byly idealni pripravne tridy, pro nektere logopedicke. U nas na okrese neni v soucasne dobe zadna statni pripravna trida (a stejne je novy zakon chce zrusit). Mame pro cely okres jedinou logopedickou tridu, do ktere se uz loni hlasil skoro dvojnasobek deti (vsechny mely samozrejme doporuceni poradny nebo SPC) a museli losovat.
Pro letosek vim o 3 detech z jedne vesnice, ktere logopedickou tridu zoufale potrebuji (uz jsou po odkladu), o 1, ktere by melo mit letos odklad, a jeste to bez logopedicke tridy ani po odkladu neda.
Dve z tech tri deti, kandidatu pro pristi rok, budou mit obrovsky problem se do logotridy dopravovat (i kdyby je tam vzali) - je to pro ne logisticky na hranici mozneho.
Zbytecnym odkladum nefandim, ale smahem je zrusit? Hodne deti to fakt poskodi.
|
| K_at |
|
(5.10.2024 16:46:59)
Když o tom přemýšlím, trvám si na názoru, že učitelky prvního stupně by měly mít práci i v MŠ. Nikoliv týden, ale opravdu třeba 2 měsíce. U malých dětí, i předškoláků.
A taky možná by vzhledem ke změnám s osd mohlo výhledově být potřeba změnit systém předškolního vzdělávání mírně směrem k anglickému stylu, kdy děti se čtením atd začínají již dříve. A ZŠ by by naopak v 1.tride lehce kopírovalo školku. Tudíž by byla větší propustnost v metodice a vzdělávací nabídce napříč závěrem MŠ a 1.tridou s prvky přípravných tříd.
Prostě první třída by byla trochu dorovnávací. A zároveň poslední školkový rok by byl trochu více o přípravě do školy.
|
| Vítr z hor |
|
(5.10.2024 17:01:12)
Kat, pokud by se melo zacinat drive se ctenim, musela by se radikalne zmenit metodika. Nas system analyticko-synteticke vyuky je velmi propracovany a lety provereny (= jsou tu davy zkusenych a uspesnych ucitelu).
Pokud by se mel system zamerit na deti, ktere jeste nejsou vetsinove schopny zvladnout to soucasnou metodou, musel by se najit nekdo (= tym), kdo by zvladl pripravit novou metodiku. Metoda rane vyuky cteni neanalyzuje, ale vnima slova jako sveho druhu obrazky - coz se zrovna pro anglictinu hodi, ale cestina, ktera vyslovuje vsechny hlasky, je spis ten analyticko-synteticky jazyk. K te analyze-synteze by se vlastne asi nejak dochazelo pozdeji.
Pripravit, otestovat treba na par tridach, pak na vic a postupne to zacit zavadet. To je akce na spoustu let.
|
| K_at |
|
(5.10.2024 17:10:59)
Vetře, myslím, že dětem stačí systematičtěji nabízet práci s abecedou, více nabízet před+ čtenářské dovednosti. Tak, aby větší část dětí šla do ZŠ už "nacata". A v 1.tride by se mohli odborněji pověnovat těm dětem, kterým to jde hůře. Konec konců, v Montessori i Začít spolu se výrazně více pracuje s "počty, psaním i čtením" - zjednodušuji to. A hodně dětí prostě už jde do ZŠ s částečně či úplně zvládnutý mi základy. To by dalo prostor a čas se více zaměřit na děti s pomalejším tempem zrání. To jen moje myšlenky, které jsou možná úplně blbě.
|
| Federika |
|
(5.10.2024 17:15:47)
Kat,
mně přijde,že o to čtení až tak nejde. V klidu byhc to u některých dětí spíš odsunula, někdo na ten náš český (týkající se jazyka, ne způsobu)ještě klidně v šesti není zralý.
Jsou důležitější věci, informace, o které děti stojí a které rozvíjejí spoustu schopností, probouzet zájem o to či ono, učit se chvíli soustředit, dokončit úkol...
A hlavně nechtít po všech dětech ve stejném věku to stejné. A ještě je porovnávat.
|
| K_at |
|
(5.10.2024 17:26:51)
Frederiko, tak to je cílem všeho, co se v MŠ dělá. Učit dokončit, zvyšovat nároky na pozornost, nabízet činnosti, rozvíjet všestranně, ale i usměrňovat a vychovávat.
A vyloženě výuku bych tedy začala od 2.tridy.
V praxi to bude jako s inkluzí. Za 3 roky buch. A poraďte si.
|
| Federika |
|
(5.10.2024 17:38:55)
"Vyloženě výuka" ale nemusí bejt přece čtení.
Jsou šestiletý děti, který to sluchový cítění prostě v těch šesti ještě zralý nemají.Můžou do školy, proč ne. Ale není možný to po nich hned chtít, hodnotit je za to, porovnávat s těmi, kdo je v téhle oblasti dál...
Asi to teda chtějí trochu "vylepšit" tím neznámkováním, v prvních letech. To je dobře, ale nevím, jestli učitelé v prvních třídách umějí vůbec "nehodnotit" a neporovnávat, třebaže jinak, než známkami.
|
| K_at |
|
(5.10.2024 17:44:35)
Federiko, samozřejmě že nejde o čtení. A nikde vůbec nepíšu o tom, že v 6.lezech mají děti číst. Jen přemýšlím nad tím, že pokud bude muset být mnohem širší působnost v 1.tridd. možná to bude znamenat nějaké změny i v MŠ. Prostě by se v něčem přidalo v MŠ a v něčem ubralo v ZŠ. A znamenalo by to, že by se děti s některými dovednostmi seznamovaly 2 roky, nikoliv rok. A ještě hned na známky.
Samozřejmě mám velmi dobrou představu, jak na tom děti předškoláci jsou. Ale to platí oběma směry, v celé škále. U těch dnešních odkladovxych, i těch, které prostě jedou jak draci.
|
| Federika |
|
(5.10.2024 17:52:38)
Já je nevím, jak toho v MŠ docílit. Vím,že je teď poslední rok povinný, ale myslím,že většina rodičů pořád bere školku jako školku-místo, kde hlídají děti a dobře, ten poslední rok se sem třeba i něco učí.Ale nic se neděje, když neučí
|
| K_at |
|
(5.10.2024 18:04:45)
Federiko, no jasně že pro hodně rodičů je školka levná hlídací služba. Ale to je částečně věc i nás že školek, že si toto necháme líbit. A částečně chyba ministerstev, které samy neví, co teda školky jsou.
Ale s tímto úplně nemají rodiče co dělat. Obsah výuky v MŠ se prostě uskuteční bez ohledu na to, co rodič myslí.
Ale co by opravdu hodně pomohlo, je určité právo veta v tom, že v některých případech by prostě dítě aspoň tu PPP mělo nařízenou bez ohledu na to, že to rodiče netankuje a nic nedělají. Zkrátka by specialista přišel za ním. To i asistenti - jestliže poradna shledá důvod, může rodič nesouhlasit. Ale asistent bude. Nikoliv v běžných častých případech, ale u dětí s evidentně kombinovaným problémem. Protože konec konců, máme hájit zájem dětí. Nikoliv podporovat líné a neschopné zákonné zástupce.
|
| Federika |
|
(5.10.2024 18:13:09)
A jak to je teď? Škola může doporučit PPP, ale nemůže to nařídit? Nebo škola může a školka nemůže?
|
| Vítr z hor |
|
(5.10.2024 18:19:26)
Naridit nemuze skolka ani skola, ale muze doporucit. Skola ma na rodice pouze lepsi paku, protoze znamkuje. Nekteri rodice neresi, dokud nemusi. A dokud to neni nikde opravdu videt, treba na tech znamkach, tak to berou tak, ze nemusi.
|
| Senedra |
|
(5.10.2024 18:54:33)
Větře, někteří rodiče neřeší ani když už "musí". případně řeší v případě, že není potřeba a stačilo by dítěti pomoct jiným způsobem.
|
| Vítr z hor |
|
(5.10.2024 19:14:42)
Senedro, jo.
Je však třeba vzít v úvahu, že kromě lhostejných rodičů existují i střelené nebo nezkušené učitelky, které vidí nedostatečnou péči nebo ubližování dětem ve všem možném a byly by naopak schopny ublížit dítěti i rodině, kdyby se posuzování kvality péče nechalo jen na nich.
Tohle je velmi křehká oblast, kterou by měl řešit školený orgán a měl by mít i patřičné pravomoci (třeba ten OSPOD).
|
| Senedra |
|
(5.10.2024 19:16:39)
Větře, určitě...
|
|
| K_at |
|
(5.10.2024 19:44:45)
Určitě. Zneužití či potrefenost a aktivní blbec - učitel je riziko. Ale tady by prostě mělo jít třeba o děti, kdy je evidentní a jasný to, že dítě nemůže v běžné mš i zš prospívat z objektivních důvodů. A může to hodnotit učitel, ředitel, PPP při depistáži, případně pokud by fungoval, tak ospod. Když máš ve třídě retardované dítě s těžkým adhd, tak nějaké "rodič nechce" by prostě mělo jít stranou. Zároveň by ale teda ta rodina měla mít nějakou oporu i z vnějšku.
|
|
|
|
|
| Senedra |
|
(5.10.2024 18:57:20)
Fed, ano, školka i škola mohou pouze doporučit ( třeba i návštěvu psychoterapeuta/psychologa/psychiatra nebo jiného specialisty)a vlastně jediná páka je v krajním případě kontaktovat OSPOD s podezřením na zanedbání povinné péče. A pokud dítě chodí do školy čisté, s plnou krabičkou svačiny, má zaplacené obědy a doma pokojíček, tak OSPOD od toho dá ruce pryč. I třeba v případě agresora.. tam se pak jedná až v případě velkého průšvihu 
|
| Federika |
|
(5.10.2024 18:59:21)
Hmm, tady asi fakt ty odklady žádnou roli hrát nebudou...
|
|
|
|
| Vítr z hor |
|
(5.10.2024 18:25:09)
Školka slouží aktuálnímu ekonomickému trendu, čili jako levná hlídárna pro matky, které mají jít hákovat a být vděčné. Jenže státu se jeví i tak drahá, tak přemýšlí, jak nacpat víc dětí pohromadě do jedné třídy, zbavit školky vedení a zbavit se odkladových dětí.
Cesta k co nejefektivnějšímu masokombinátu 
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Alena |
|
(5.10.2024 16:12:21)
Jo, takze povazujes "skolne neuspesny" dite za propadajici. Nikdo krome Tondy nepropad, tak vsichni ostatni byli uspesny, vzdyt sli na stredni nebo se vyucili. Takhle to ale uplne mysleno neni.
"Školní neúspěšnost je z hlediska pedagogicko-psychologického a socio-pedagogického
chápána jako selhávání žáka v podmínkách školního edukačního prostředí nejen špatným
prospěchem, ale také vytvářením negativních psychických postojů a emočních stavů ve
vztahu k vlastnímu učení, ke vzdělávání, učitelům a dalším pedagogickým pracovníkům. "(z prace o problematice skolni neuspesnosti)
Troufnu si rict, ze za socialismu bylo skolne neuspesnych v kazde tride cela rada, vcetne vasi, nez te preradili do "studijni" (supr napad, jak to vybirali?) a mozna i potom.
Meli jsme relativne dobre a rozumne ucitele (80.leta), ale stejne zmizely dve neposedne deti - tenkrat bylo receno, ze prestoupily na jinou skolu - dnes vime, ze je preradili do zvlastni. Deti s dysporuchami skoncily treba vyuceni (z tveho pohledu pohoda), hluboce pod sve schopnosti, v oboru, ktery je nezajimal. Nastesti prisla revoluce a uplatneni v novem svete. Meli jsme treba spoluzaka, co mu nesli jazyky (je vyuceny, pohoda), doma ho za to otec rezal. Nenavidel otce i skolu. Ale nikdo u nas nepropadl, takze dokonale "uspesna" trida. Ja mela vysvedceni dobre a o bohuzel musim pripustit, ze jsem o skolnich starostech mnoha spoluzaku vedela houby, nemluvili o tom, pripadali si proste "blbi" nebo nesnaseli ucitele a kaslali na to, radu veci (treba s tim vypraskem) jsem se dozvedela az v dospelostech, na srazech. Tenkrat se proste problemy deti moc vazne nebraly, to ale neznamena, ze nebyly.
|
| Stará husa |
|
(5.10.2024 16:34:10)
Aleno, ale dysporuchy ani patologické rodinné prostředí žádným odkladem školní docházky nevyřešíš.
Jinak naše ZDŠ měla "progresivního" ředitele, takže jsme měli do třetí třídy slovní hodnocení na vysvědčení, v matematice jsme měli množiny a od šesté třídy to rozdělení na studijní a nestudijní třídu, což se dělilo podle toho, že ti studijní měli v páté třídě jedničky a dvojky. Také ve studijní třídě byly větší nároky na učení, víc do hloubky, v matematice ty množiny.
|
| Vítr z hor |
|
(5.10.2024 16:44:41)
Huso, dnes uz se ale vyberove studijni tridy nesmeji ve statnim skolstvi delat - povazuje se to za segregaci/diskriminaci. Vyjimecne prochazeji nejake specializovane tridy.
Patologicke rodinne prostredi by nemely resit odklady ale OSPOD. Dysporuchy se obvykle diagnostikuji az na zakladce, pred tim se bud nemanifestuji nijak vyrazne, nebo jsou povazovany za priznak nezralosti.
|
| Stará husa |
|
(5.10.2024 16:59:39)
Vetře, tehdy se to považovalo za velice pokrokové. Dnes to do jisté míry nahrazují osmiletá gymnázia, která za mě nebyla.
|
|
|
| Alena |
|
(5.10.2024 16:45:21)
"ale dysporuchy ani patologické rodinné prostředí žádným odkladem školní docházky nevyřešíš" To ale nikdo netvrdi. Jen se ti snazim rict, ze neni pravda, ze za nas "skolne neuspesne" deti prakticky nebyly.Jen si je tak nevnimala. A neexistovala prima umera mezi jednickami, dvojkami a inteligenci ci studijnimi schopnosti.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Klára80 |
|
(5.10.2024 10:48:37)
Ano, moc děkuji, budou to mít opravdu blbě. Já už se bála, že nedovedu pochopit prostý text. :-D Je to takto chybně napsáno přímo ve sněmovním tisku a novináři to převzali.
|
|
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(4.10.2024 19:56:13)
aha, já jsem to četla málo poctivě
|
|
|
| Vítr z hor |
|
(4.10.2024 19:20:06)
No jo, obráceně.
|
|
|
V její náručí
Břevnovské posvíceníPraha 6 
Biskup Tobiáš z BenešovaBenešov 
Floria podzimKroměříž 
Krása Smetanovy hudbyMělník 
Pocta Zuzaně NavarovéPraha 2 
Břevnovské posvícení
Biskup Tobiáš z Benešova
Floria podzim
Krása Smetanovy hudby
Pocta Zuzaně Navarové
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)