| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Naučili jste se mít se rádi?

 Celkem 67 názorů.
 šplechťule, Marek 10/03 


Téma: Naučili jste se mít se rádi? 

(16.6.2019 19:14:10)
Povedlo se některé "prenastavit si hlavu" z programu "nestojis za nic, co uděláš to zkazis" na "mám se ráda a jsem šikovná", strašně mi to komplikuje život.
 Kudla2 


Re: Naučili jste se mít se rádi 

(16.6.2019 19:21:05)
šplechťule,

taky bych se potřebovala v tomto směru něco přiučit, opravdu to (zbytečně) komplikuje život mně i okolí.

Když ale na druhé straně se člověk bojí, aby "neusnul na vavřínech", kdyby byl se sebou moc spokojenej.
 Hatata 


Re: Naučili jste se mít se rádi 

(16.6.2019 19:23:29)
Když se mi něco povede, tak na chvíli mě zalije pocit spokojenosti sama se sebou~:-D. Takže návod asi je dávat si reálné cíle.
 janako 


Re: Naučili jste se mít se rádi 

(16.6.2019 20:04:53)
Ano, ne z nuly na sto, ale výrazně více. Věřím, že je to možné, ale člověk potřebuje silný podnět nebo dlouhý čas:-) A taky, že z toho, jak jsme nebo nejsme v pohodě sami se sebou se odvíjí všechno další.
 šplechťule, Marek 10/03 


Re: Naučili jste se mít se rádi 

(16.6.2019 20:07:49)
No právě. Odvíjí se od toho všechno, jenže mi přijde že se mi ten program - jsi k ničemu zaryl hluboko prehluboko.
 janako 


Re: Naučili jste se mít se rádi 

(16.6.2019 20:24:22)
To každému. Trik je opravdu v tom přijmout se takoví, jací jsme. Smrdí to jako děsná fráze, ale tak to prostě je. Narodili jsme se, prostředí v čele s rodiči nás nějak formovalo a my jsme se vynořili do dospělého života s jakýmsi žebříčkem hodnot, podle kterého se řídíme, ale který jsme si sami nevybrali. Jsme podmínění tím, co jsme prožili a jak nás hodnotili lidé, jejichž názor byl pro nás v období, než jsme se stali dospělými, směrodatný. Z velké míry se posuzujeme tak, jak nás posuzovali oni. Je to celé jedna velká blamáž. Vždycky bude někdo lepší než my, horší než my. Pokud se cítíme nanic, je to tím, že se srovnáváme. Ale proč bychom se měli srovnávat. Kdo nebo co s univerzální platností říká, že bychom měli být takoví a takoví, abychom byli dobří???
 Rozállie 


Re: Naučili jste se mít se rádi 

(16.6.2019 22:37:54)
Jj, to prijeti je klicove. A taky odvaha delat veci po svem - byt sam sebou. Znamena to taky dovolit totez i lidem okolo sebe, nikoho nesoudit, tedy ani sebe, jen proste prijimat - takhle to ted je, tecka. Je to fajn :-)
Neco se nepovedlo? No a co ma byt? Kdyz chci, zkusim to znovu, kdyz ne, zkusim neco jineho ~d~
 Marika Letní 


Re: Naučili jste se mít se rádi 

(16.6.2019 21:45:34)
šplechtule a terapii jsi zkoušela? Ono to asi nebude na jednorázovou radu z internetu, ale dlouhodobou práci...
 Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 


Re: Naučili jste se mít se rádi 

(16.6.2019 20:06:16)
smířila jsem se se sebou, když se mi narodily děti... něco tak úžasného nemohlo vzejít z něčeho špatného ~:-D
 libik 


Re: Naučili jste se mít se rádi 

(16.6.2019 20:09:14)
Šplechťule, mně pomohlo si uvědomit, že ostatní nejsou o nic horší.~;((
 Rodinová 


Re: Naučili jste se mít se rádi 

(17.6.2019 10:05:14)
Jee, libiku, tohle pomohlo i mne, strasne moc a porad pomaha.

Vzdycky si ve slozite situaci nebo rozhodnutim nebo ukolem rikam Kdyz to zvladli, prezili, vyresili ... ti ostatni (blbci ~:-D), nevidim duvod, proc bych to nezvladla ja.
 Ropucha + 2 


Re: Naučili jste se mít se rádi 

(17.6.2019 14:50:31)
Rodinová, uvažuji také tak :-)
Nemám horší schopnosti než většina průměrných lidí, tak proč bych neměla alespoň průměrně zvládnout život :-)
 šplechťule, Marek 10/03 


Re: Naučili jste se mít se rádi 

(17.6.2019 18:02:50)
A tak já zvládám plno věcí ale vadí mi ten můj vnitřní postoj.
 Len 


Re: Naučili jste se mít se rádi 

(16.6.2019 20:22:42)
Analyzou svych nejhorsich zivotnich situaci jsem dosla k tomu, ze prusvihy vetsinou nejsou moji vinou. Ale to se sebelaskou u mne nema co do cineni. Zacala jsem se mit rada po tricitce, ted uz bych si jen prala, aby to vse spatne uz skoncilo, protoze uz jsem si jista, ze si to fakt nezaslouzim. Nebo jsem v minulem zivote byla nejaky vrahoun a je to karma~t~
 Fern 


Re: Naučili jste se mít se rádi 

(16.6.2019 20:23:32)
Já osobně s tím problém nemám, byť jsem jako dítě chválená vůbec nebyla,ani jako dospělá,která nikdy nepřišla s nataženou rukou či prosit o pomoc;spíš jsem vždy slyšela co ostatní dělají jinak nebo lépe. Ale naštěstí jsem asi silná osobnost,nepoznamenalo mě to.

Ale k čemu tobě pomůže tento fakt,to nevím.
 zen 


Re: Naučili jste se mít se rádi 

(16.6.2019 20:35:39)
Verim, ze pokud te to trapi a komplikuje ti to zivot, tak by se to dalo zmenit pomoci nejake terapie. Nejsem ale odbornik. Ja jsem ve svem zivote neco podobneho zmenila. A pocit jsem mela jako kdyz mi nekdo otevrel oci a ja najednou ten svet a svou osobu zacala vnimat jinak a to stare nastaveni uz se nevratilo. Takze ja si myslim,ze to jde,jen clovek musi vedet jak na to.
Jeste muzu doporucit psychologie.cz. Tam jsou fakt dobre clanky na tyto temata a pisi je vetsinou lidi z oboru.
 Marika Letní 


Re: Naučili jste se mít se rádi 

(16.6.2019 21:52:16)
Greto "A pred spanim se pochval~;) za tri veci, ktere se ti ten den povedly."

V tom je ovšem zrada. Takový člověk co se má rád jen za to, co se mu povede, se z toho nikdy nevymotá.

Já se mám ráda prostě konstantně a za nic. I když udělám chybu, i když si za něco vynadám, že jsem udělala blbě...
 Inka ..|-.|-.-|.- 


Re: Naučili jste se mít se rádi 

(16.6.2019 22:11:15)
Já se mám ráda i když se mi nepovede nic.
 Marika Letní 


Re: Naučili jste se mít se rádi 

(16.6.2019 23:33:31)
Greto že to řekl psycholog tobě v nějaké konkrétní situaci neznamená, že je to univerzální rada na všechno. A pro zakladatelčin problém naprosto nevhodná. To snad dá rozum. Když se nemá ráda, tak se ještě bude večer zkoumat, jestli udělala tři věci dobře, aby se mohla mít za ně ráda? Co když udělá jen dvě? Tak nesplnila? A jsou dostatečně dobré k pochvale? Blbost.

Musí pracovat na tom, aby se měla ráda ZA NIC. Jen tak, bezpodímnečně. I za to, co se nepovedlo. To je ta cesta. Mít se rád. Tečka. Bez ohledu na cokoliv.
 Inka ..|-.|-.-|.- 


Re: Naučili jste se mít se rádi 

(16.6.2019 20:49:19)
Popravdě řečeno mě nikdy nenapadlo, že bych se neměla ráda. Jak se taková věc může přihodit ?
 Marika Letní 


Re: Naučili jste se mít se rádi 

(16.6.2019 21:49:08)
Inko "Jak se taková věc může přihodit ?"

Říkají ti to odmalička rodiče, jak jsem zjistila z podobných témat, která se opakují.

Naštěstí mě to nepotkalo.
 Inka ..|-.|-.-|.- 


Re: Naučili jste se mít se rádi 

(16.6.2019 22:12:08)
To musejí být hrozní rodiče.
 Kudla2 


Re: Naučili jste se mít se rádi 

(16.6.2019 22:49:40)
Já bych to zas na rodiče všecko neházela.

Přijde mi to teď taková móda, "za všechno můžou rodiče, protože v dětství sráželi".

Jistě i takoví jsou, ale zas mi přijde divný, že by jich bylo tolik. Hnusnejch hajzlů, kterým jde jen o to svoje děti vydeptat.
 Inka ..|-.|-.-|.- 


Re: Naučili jste se mít se rádi 

(16.6.2019 23:20:52)
A jak se to teda stane, nemít se rád ?
 Kudla2 


Re: Naučili jste se mít se rádi 

(16.6.2019 23:23:46)
To opravdu netuším.
 libik 


Re: Naučili jste se mít se rádi 

(16.6.2019 23:52:43)
Inko, já myslím, že doba je taková, že každý má do určitého věku naddimenzované ambice a hodnotí se podle výkonu.

Léta jsem si, dívenka milující matky, připadala jako největší outsider světa a takzvaně jsem se neměla ráda. Z jedný strany je velký tlak na úspěch a z druhé strany je velký důraz na sebeprožívání. Každý se řeší do bezvědomí.

Podle mě ta otázka "jak se mít rád" přeložena do češtiny zní "jak být spokojený". Proč jsou lidi nespokojení~d~
 Kudla2 


Re: Naučili jste se mít se rádi 

(17.6.2019 0:12:21)
Já si také nepamatuji, že by mě někdo v životě srážel, ale pocit "všechno dělám špatně" mívám někdy taky.

Takže si myslím, že to bude složitější, než hodit všechnu vinu na rodiče.

A další věc - do kolika let může člověk vinit své (pradávné) okolí a od kolika už za sebe odpovídá sám? A s přihlédnutím k tomu - od kolika odpovídá za to, co on sám na svém okolí případně napáše?

Protože pokud bychom to brali, že jsme až do smrti závislí na tom, co nám kdysi udělali nebo řekli rodiče, a že se z toho nevybabráme, tak bychom ty rodiče zároveň museli úplně "vyvinit", protože by to znamenalo, že i oni jsou do smrti závislí na tom, co jim udělali nebo řekli zas JEJICH rodiče. Takže jsou vlastně všichni frustrovaní, ale nemůžou s tím nic dělat a vlastně nikdo za nic nemůže.

Vychází mi z toho, že někde v našem životě musí být nějaká čára, od které ho můžeme a musíme vzít do vlastních rukou a ač nás naše minulost samozřejmě ovlivnila, tak začít být těmi, kdo ovlivňují svou přítomnost. V neposlední řadě i proto, že MY jsme ti rodiče, kteří teď ovlivňují budoucnost svých dětí, minimálně do toho jejich zlomového bodu.
 Marika Letní 


Re: Naučili jste se mít se rádi 

(17.6.2019 0:17:50)
Kudlo ale "dělám všechno špatně" je snad něco jiného než "jsem špatná". Pocit, že se někdy nedaří má snad každý. Ale nemít se proto rád a vidět se jako "k ničemu" je úplně jiná hra.
 Kudla2 


Re: Naučili jste se mít se rádi 

(17.6.2019 0:27:03)
Marko,

ale znáš nějakýho rodiče, kterej by byl takovej psychopat, aby dítěti vnukal pocit, že ono samo je špatný?

Umím si ještě představit, že je někdo jako rodič ambiciózní a dává tak dítěti pocit, že "dělá většinu věcí špatně", ale zase: podle povahy jedno dítě to ponese úkorně, druhý to bude motivovat k úspěšnosti a třetí na to bude reagovat flegmaticky a bude mu to jedno.

Jak jako rodič přesně vychytáš, kterej ten typ je právě to Tvoje dítě a co přesně potřebuje, abys mu svým přístupem pomohla a neublížila, když to není jen o Tvým přístupu, ale o tom, jak do sebe zapadne Tvůj přístup a jeho povaha?
 K_at 


Re: Naučili jste se mít se rádi 

(17.6.2019 7:03:45)
Kudlo,znam. 2. Treba kamaradka prozila detstvi se sbalenym zavazadlem, protoze kdyz neco udelala, byla posilana demonstrativne pryc. Od malinka. Druha matka mi prosla praci. A myslim, ze deti budou zniceny do par let.
 Ropucha + 2 


Re: Naučili jste se mít se rádi 

(17.6.2019 7:18:48)
Kudlo, je úplně jedno, jestli zrovna Marka zná někoho takového osobně.
Každopádně i psychopaté mají děti. A různé nezralé, deprivované, manipulativní a jinak narušené osobnosti nemusí vůbec okolí prokouknout na první pohled a na dětech se mohou negativně podepsat.
A jistěže záleží i na povaze dítěte, jak velké škody budou napáchány.
Ale myslím, že i jen tady v diskusích jsi za ty roky viděla mnohé ilustrativní příklady.
 Kudla2 


Re: Naučili jste se mít se rádi 

(17.6.2019 8:13:16)
Nechci moc odvádět téma.

S tím, že existují psychopati, samozřejmě souhlasím, ale pokud za situaci "mám problém se mít ráda a přijmout se taková, jaká jsem", můžou psychopatičtí rodiče, tak podle toho, kolik lidí tu píše, že s tím sebepřijetím má problém, by jich musela být většina, a to už mi připadá trochu divné.
 Arleta Boschová 


Re: Naučili jste se mít se rádi 

(17.6.2019 8:37:11)
"Máte pocit, že vás máma nebo táta možná vůbec neměli rádi? Ano, nemilující rodiče existují.
Každý rodič své dítě miluje a chce pro ně to nejlepší.“ Tuto maximu slýchám často. Bohužel jsou i rodiče, pro něž neplatí. V tomto článku se budu věnovat dětem rodičů s narcistickou poruchou osobnosti.

Přijímáme, že rodiče se občas nechovají nejlépe a někdy svým dětem i ublíží – nechtíc. Možná to lépe neuměli, možná nevěděli, nebo z nějakého důvodu nemohli, omlouváme je. Ale že by nechtěli? Téma nedostatku rodičovské lásky je, žel, tabuizováno.

Jenže výše uvedená maxima je spíše zbožným přáním než pravdou a je na místě si přiznat, že ne všichni rodiče své děti milují a chtějí pro ně to nejlepší. Některým mnohem více než na jejich potomcích záleží na neporušeném obrazu sebe sama.

Svým potomkům závidí, nepřejí jim, aby se měli lépe než oni, případně jsou jejich pocity ambivalentní."
Pavla Koucká
https://psychologie.cz/rodic-narcis/
 NovákováM 


Re: Naučili jste se mít se rádi 

(17.6.2019 17:23:51)
Jsem přesvědčená, že mne rodiče milovali a milují.
Jen se u nás nedávaly ty city nějak běžně najevo a asi jsem to jako dítě neuměla vnímat, že když o mne pečují, že je to projev lásky. Asi jsem to potřebovala více cítit, nebo slyšet?
Tak jsem se snažila u dětí neudělat obdobnou chybu.
Samozřejmě mi věkem leccos došlo, ale to dítě uvnitř si pak vneslo do života právě dost pochybností o sobě samém.
 libik 


Re: Naučili jste se mít se rádi 

(17.6.2019 17:43:02)
Ty Valkýro a nechytla to od tebe?

(myslím to přesvědčení o rodičovské vině)

Moje děti jsou dílem z rozvedené rodiny a dílem sirotci, mohly by na mě zkusit nějaká traumata, ty by jely.~:-D Ale ačkoliv fakt mají pestré zážitky, nikdy jsem to od nich neslyšela~d~
 libik 


Re: Naučili jste se mít se rádi 

(17.6.2019 18:04:26)
Nechtěla jsem se tě dotknout, dobře vím, že subjektivní hrůza je často horší než objektivní.
Třeba tě ta situace někam posune.~;((
 byvala radka 


Re: Naučili jste se mít se rádi 

(18.6.2019 8:57:21)
Val, jaká událost?
Rozhodla ses konečně do toho praštit?
Jestli ano, přeji hodně štěstí a držím pěsti~;((
 Marika Letní 


Re: Naučili jste se mít se rádi 

(18.6.2019 9:03:11)
radka "Val, jaká událost?
Rozhodla ses konečně do toho praštit?
Jestli ano, přeji hodně štěstí a držím pěsti~;(("

Takhle jsem to nepochopila... Ale jestli to tak je, tak gratuluji také. ~g~
 Pam-pela 


Re: Naučili jste se mít se rádi 

(18.6.2019 9:48:45)
Val, já si všímám, i kolem naší rodiny, že často děti jdou jakoby ve stopách svých rodičů...i když jakoby v jiných kulisách, takže na první pohled to nemusí být patrné...
Vzory, naučené reakce, dispozice...anebo snaha to udělat úplně jinak, která často sklouzne k tomu podobnému.
Třeba rodinné "prokletí" v podobě nejistoty, ženy, co neumí říct ne, obětování, neschopnosti konat v určitém směru, závislosti na...atd...často se to tam táhne napříč rodem jako červená nitka.

Pravda je ta, že každý žijeme a žili jsme nejlíp, jak jsme uměli. Pocity viny nejsou úplně na místě, zvlášť pokud člověk nedělal určité věci schválně za účelem poškodit.
Jako odpustit sama sobě je pro někoho fuška...a odpustit si domnělé viny ještě větší. Bych o tom mohla vyprávět... ~;)
 ...j.a.s... 


Re: Naučili jste se mít se rádi 

(18.6.2019 12:36:02)
Pamelo, ano. Pro někoho, do koho rodiče dost tvrdě natloukli hodnotový systém typu: musíš tohle nebo tamto, musíš být hodná... jinak tě nebudou mít rádi... může být v životě hodně těžké se od toho odpoutat a jít si vlastní cestou. Proto nesouhlasím s tím, že rodiče za mnohé věci nemohou, protože je to věc povahy dítěte. Rodiče za některé věci "mohou" např. tím, že své děti třeba nemilovaly bezpodmínečně, ale v dospělosti si s tím potomek musí poradit sám a počítat s tím, že své rodiče nezmění. Musí si tedy svůj hodnotový systém opravit a přepsat to, co pochází od rodičů a nahradit něčím jiným.
 NovákováM 


Re: Naučili jste se mít se rádi 

(18.6.2019 10:20:24)
Val - já bych objetí, pohlazení, sdělení "mám tě ráda, ty moje vopičko", zrovna nenazvala citovým výlevem.
Jsou lidé kontaktní a nekontaktní. Já jsem kontaktní, tudíž dotek vyloženě potřebuji. A zjistila jsem až věkem, že je kolem mne spousta mírně i více kontaktních lidí, co tak vůbec nevypadají.
Nedávno se v práci rozplakala kolegyně, nějaké trable.. prostě jsem poslechla instinkt a objala ji, večer mi psala SMS-ku, že jsem jí hrozně pomohla, ačkoliv jsem vlastně nic neřekla a nic tak zásadního neudělala ~a~.. mně z toho bylo až smutno, takového vděku za takovou jednoduchou věc.
 Ropucha + 2 


Re: Naučili jste se mít se rádi 

(17.6.2019 9:30:32)
Kudlo, to je optický klam, sem logicky napíší spíš lidé, kteří ten problém mají a nějak se jich to téma dotýká.
Nicméně já když tak sleduji lidi, ani bych se nedivila, kdyby poznamenaných dětí opravdu byla většina :-)
 Marika Letní 


Re: Naučili jste se mít se rádi 

(16.6.2019 23:39:11)
Kudlo bohužel část rodičů své děti deptá. Z různých důvodů. Neumí to jinak, nebo se tak k nim chovali jejich rodiče...Třeba si myslí, jak tím dítě motivují, když na něm hledají chyby.
 Kudla2 


Re: Naučili jste se mít se rádi 

(16.6.2019 23:47:42)
Marko,

já myslím, že až na vyloženě patologické případy se tohle musí "sejít" také s osobnostními rysy toho dítěte.

Protože v poslední době mám pocit, že to "deptání" je pro někoho i to, že se ti rodiče prostě jen snažej vychovávat. A jsou to samozřejmě lidi chybující, ale taky milující.

Opravdu je to tak, že v jejich přístupu k dítěti převáží to negativní? V tolika případech?
 NovákováM 


Re: Naučili jste se mít se rádi 

(17.6.2019 0:09:25)
Těžko říct. Jsem typické nečekané a nechtěné dítě. A asi je to něco prenatálního, že trval poměrně dlouho dojem, že musím být hodná, slušná a ještě výkonná. Hodná a slušná se mi servalo s genetickým nastavení a možná i se znamením, v jakém jsem zrozena.

Takže až x let dospělé mi začalo leccos zapadávat do sebe, docházet a snažila jsem se vůči dětem neopakovat podobné nastavení. Takže jsem mívala čas na ně, mazlila se, chválila, dodávala sebedůvěru.

Přesto, když s nimi dnes hovořím, zase jsem nastavila vzorce jiné a chyby udělala vlastní a jsou zase jinak nastavení osobnostně, tudíž občas potřebovali spíše nakopnout než pohladit.

Tohle asi bude věčný příběh. Nicméně, obě naše děti říkají, že jsme prima rodiče.. ale stejně vím, že mají nějaké mindráčky a nabijou si kokosy zase jinými způsoby. Zkušenosti jsou nepřenosné. Ale mateřství mi pomohlo pochopit chyby rodičů a leckdy přijmout svoje vlastní.
 Kudla2 


Re: Naučili jste se mít se rádi 

(17.6.2019 0:14:54)
Terezo,

já si myslím, že jediná možná a logická cesta je odpustit svým předkům, co na nás napáchali, protože bez toho asi těžko budeme moci odpustit sami sobě, jakých chyb se dopustíme vůči našim dětem (a že se jich asi dopustíme i při nejlepší vůli).

Samozřejmě tím myslím normální předky, ne to, co tu popisovala třeba Termix.
 Marika Letní 


Re: Naučili jste se mít se rádi 

(17.6.2019 0:12:53)
Kudlo, jo myslím, že to je hodně běžné. Vychovávat můžeš přísně, ale dítě přesto cítí, že ho miluješ.

Negativní hodnocení samozřejmě převáží lehce. Někde jsem četla (od Matjěčka?) kolikrát musíš pochválit, aby se vyvážilo pokárání. To totiž rezonuje v dítěti mnohem déle.

Já lidem, co se nemají rádi (a "svádějí" to na rodiče) věřím. Proč by to měla být výmluva? Necítili lásku, rodiče je kritizovali a oni to teď mají v sobě zapsané.
 Kudla2 


Re: Naučili jste se mít se rádi 

(17.6.2019 0:21:41)
Marko,

já ale myslím, že i rodič, kterej kritizuje, tak většinou miluje.

A věřím tomu, že "necítit lásku" je velmi relativní, možná stačí jen být naladěný na jiný "jazyk lásky" a neuvědomovat si, že to, že Ti maminka (třeba) vaří teplý večeře, je JEJÍ způsob, jak dávat najevo, že Tě má ráda. Jsme přece jenom lidi a ne nadlidi a někdy nejsme schopní překročit svůj stín, a zkrátka děláme jen to, co umíme.
 Ruth 


Re: Naučili jste se mít se rádi 

(17.6.2019 0:46:52)
Kritizuje...
je rozdíl, když mama řekne - Pavlo, při posledním matiné jsi málo propínala špičky v padedé
nebo
ropucho hnusná, nemáš nárok na nic dobrýho, jednou mě utrápíš svou neschopností.
 byvala radka 


Re: Naučili jste se mít se rádi 

(17.6.2019 9:13:52)
Každý rodič své dítě nemiluje, to je jen takové klišé
 byvala radka 


Re: Naučili jste se mít se rádi 

(17.6.2019 9:09:27)
rodiče to nedělali vědomě, takových je jen hrstka
ale ty připomínky a chování a láska za "výkon", za to, že "budeš hodná", za to, že teď se máš cítit tak a ne jinak a když cítíš jinak, jsi divná atd atd atd
 byvala radka 


Re: Naučili jste se mít se rádi 

(17.6.2019 9:07:33)
šťastná to žena:-)
je to vidět i na Tvých příspěvcích
 janna001 


Re: Naučili jste se mít se rádi 

(16.6.2019 20:56:22)
Mně se to povedlo. Jako malá jsem doma slýchala, jaký jsem nemehlo a že si mě nikdo nevezme. Do samostatnýho života jsem šla úplně bez sebevědomí a ochotná skočit kolem krku prvnímu chlapovi, kterej mě bude chtít. A dneska se mám ráda taková, jaká jsem, dokážu se podívat do zrcadla na mou 98 kilo vážící postavu a prostě jsem to já, líbím se sama sobě a mám se ráda. I s celulitidou a oblinama, s neposlušnýma vlasama a kruhama pod očima. Jsem taková a jsem to já.
 NovákováM 


Re: Naučili jste se mít se rádi 

(16.6.2019 21:14:18)
ano. Ale až v době, kdy mne zkosila úzkostná porucha.
Naučila jsem se chválit, nahlas si zanadávat, /protože předtím jsem byla děsně slušná a dost dusila věci v sobě/, vypořádat se s nevypořádaným. Byla to součást terapie a vážně jsem netušila, jak to nacvičování bude těžké.
Však je to směšné, stát před zrcadlem a říkat si, co se mi povedlo a nepovedlo, ale že přesto se mám ráda atd.
A dala jsem to.
 Marika Letní 


Re: Naučili jste se mít se rádi 

(16.6.2019 21:46:38)
Já se mám ráda odvždycky.

Spíše mi naopak chybí to "bičování se" k lepším výkonům. :-)
 NovákováM 


Re: Naučili jste se mít se rádi 

(17.6.2019 0:03:12)
Bůh ví, kde se to vzalo, ta maniakální až sebezničující snaživost.

Za mne - buď ráda.
 Monty 


Re: Naučili jste se mít se rádi 

(17.6.2019 8:21:41)
Mít se demonstrativně rád mi přijde stejná křeč jako nemít a svádět to na rodiče.
Myslím, že zdravej přístup je moc se neřešit a normálně žít. Seberozbory by měly člověka přestat bavit nejpozději v období adolescence.
Podle mě je celá tahle záležitost důsledkem toho, že máme moc volnýho času a málo existenčních problémů. Pochybuju, že někde v Somálsku řešej lidi, jestli se mají dost rádi a kdo může za to, když ne.
 Inka ..|-.|-.-|.- 


Re: Naučili jste se mít se rádi 

(17.6.2019 8:30:52)
Jo, kdybych to tady nečetla nenapadlo by mě o tom přemýšlet.
 Gladya, bývalá dasa, 


Re: Naučili jste se mít se rádi 

(17.6.2019 9:05:49)
Přesně ~R^
 byvala radka 


Re: Naučili jste se mít se rádi 

(17.6.2019 9:19:58)
to nemusíš řešit, to prostě cítíš
ovlivňuje to vše, co děláš, protože to děláš určitým způsobem, určitým způsobem se chováš a jsi ve vztazích
 Ropucha + 2 


Re: Naučili jste se mít se rádi 

(17.6.2019 14:47:00)
Bývalá Radko, přesně tak.
Zjednodušeně řečeno, deprivant se chová jako deprivant jistě i v Somálsku, i když si to třeba neumí pojmenovat, nemá na to čas a vůbec netuší, že by o tom mohl přemýšlet.
 šplechťule, Marek 10/03 


Re: Naučili jste se mít se rádi 

(17.6.2019 18:01:30)
Myslíš že v Somálsku řeší že si nemůžou dovolit slušnou dovolenou? Nebo se Somalskem může pomerovat jen něco?
 Monty 


Re: Naučili jste se mít se rádi 

(17.6.2019 18:05:07)
Šplechťule,
myslím, že v Somálsku běžnej člověk ani nezná význam slova "dovolená".
 Gladya, bývalá dasa, 


Re: Naučili jste se mít se rádi 

(17.6.2019 9:04:20)
Asi se mám ráda, nebo se alespoň nemám nerada. Neřeším to. Nejsem šikovná, tedy ne ve všem. Občas se něco povede, občas nepovede, to je normální.

Každý je v něčem dobrý a hlavně pro někoho důležitý.

Jestli se opravdu nemáš ráda, možná by to chtělo odborníka.

 Pam-pela 


Re: Naučili jste se mít se rádi 

(17.6.2019 11:09:17)
Nojo, je to zvláštní, žejo, že se člověk nemá rád?
U dětí tak do 3 let je to výjimka, že by se neměly rády, prostě si přijdou dokonalé.
Asi pak jak žijeme ve společnosti, to přesvědčení o dokonalosti, tak jak jsme, mizí. Buď se srovnáváme s druhými nebo nás srovnávají druzí, a nebo máme rodiče, co nás nevychovávají a nepodporují přesně tak, jak bychom vzhledem ke svým vrozeným vlastnostem potřebovali.

A vrátit se k přesvědčení, že jsme dokonalí takoví, jací jsme...hm, pro někoho asi hodně těžký. Já třeba neměla problém se svým vnitřkem (já), ale se svou schránkou, ve které moje já "bydlí". ~f~:-)

Jinak asi dost lidem pak zase "pomůže" okolí - milující partner, úspěchy v práci a tak...ale to je prostě zvnějšku a nemusí to být trvalý.
 Pam-pela 


Re: Naučili jste se mít se rádi 

(17.6.2019 12:59:53)
.... a je zvlastni, ze mit se rada neprislo treba ani z tezsi nemoci nebo tak....jako prozreni a strach o zivot
 Adelinkaa 1 dítě. 


Re: Naučili jste se mít se rádi? 

(24.6.2019 14:26:04)
Snažím se o to a jde mě to do návštěvy maminky. Tak mě dokáže tak rozebrat a "ohodnotit" pár poznámkama, že se divím, že jsem schopná normálního života..~7~

Komerční sdělení

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.