Firenza |
|
(4.11.2018 14:49:17) ....jsem se dočetla, že plodnost lidstva povážlivě klesá. Před dvaceti lety se medicínská a farmako-lobby zabývala, vyvíjela a inkasoval mega částky na antikoncepci. ( i já bohuzel prožila ca 12 plodných let mého mládí na HA ) a nyní žraločí businessu s kupují reprodukční kliniky. ....prý bude každá další generace méně plodná aLe naštěstí nám na klinice za pár desítek tisíc zařídí. . Co si o tom myslíte?
|
NikaREJ |
|
(4.11.2018 16:08:05) Mi čtyřicetileté matky nevadí. Jsou “ připravene”, zodpovědné, racionální, operativeně řeší problémy.
|
|
kambala pláááckááá |
|
(4.11.2018 16:31:59) velky procento jsou druhý třetí a čtvrtý těhotenství, nebo s novým partnerem, kde to nejde. to je běžný věk rodicek pri nekolikatym dítěti. k cemu je dobrý mít dítě ve 20,když ho neuzivis?
|
Persepolis |
|
(4.11.2018 16:42:08) Ve dvaceti asi nikdo není finančně zajištěný, nicméně to nic nemění na faktu, že z biologického hlediska to je pro početí dítěte mnohem příznivější věk než 35+
|
kambala pláááckááá |
|
(4.11.2018 16:45:46) biologicky jo, sociálně vůbec. jak říkám, já bych do toho dřív nešla. nechme to na každým, ať dělá podle svyho
|
Persepolis |
|
(4.11.2018 16:55:16) Chran Bůh, že zrovna já bych do toho chtěla někomu krafat.~:-Ale třeba já měla dítě v 21 a nemyslím si, že bych na to nebyla dostatečně sociálně zralá. Stejně jako celá řada mých kamarádek a spolužaček co začala rodit v zhruba stejném věku.
|
Kudla2 |
|
(4.11.2018 18:06:26) Persepolis, já jsem ve 21 nebyla sociálně zralá ani náhodou, ale také jsem se podle toho zařídila a děti měla až později.
|
kambala pláááckááá |
|
(4.11.2018 18:08:05) já teda v 21 nebyla zrala ani socialne, ani psychicky, ani jsem nemela prachy
|
|
Žžena |
|
(4.11.2018 18:15:39) Dítě je něco, na co člověk prostě zraje za pochodu. Na nezralost ve dvaceti nevěřím, pokud člověk není patologickej maman a má už za sebou pubertu, tak to dá a dá to dobře. Když čtu zmatený čtyřicátnice, co viděj mimino zblízka poprvé když ho poroděj a jsou dezorientovaný jak lesní včela, tak v tom žádnou vyšší zralost na mateřství fakt neshledávám.
|
kambala pláááckááá |
|
(4.11.2018 18:18:40) žženo, já uměla přebalovat a starat se o mimina hrozně dlouho, nicméně zmatená jsem někdy furt. například teď dumám, jak je naučit chodit na nočník....předtim jsem dumala nad spanim...a nad jídlem jsem teda dumala v podstatě rok a půl, teprve teď přestávám, protože konečně jedí normálně (normální jídla)
|
kambala pláááckááá |
|
(4.11.2018 18:19:20) já naopak dumám vlastně pořád, protože to chci udělat co nejlíp. ve 20 bych nic asi neřešila a udělala to tak, jak by to bylo nejjednodušší, nebo naopak, co by mi kdo přikázal
|
Monika |
|
(4.11.2018 18:32:17) Otázka je, jestli by to třeba nebylo lepší - pro Tebe a/nebo pro děti Já se narodila, když mojí mámě bylo 19. Když jí bylo 24, měla už děti 3. Nepovažuju se za nijak zralejší matku než byla ona, i když jsem první dítě měla až po 30 (nedobrovolně, ráda bych ho měla dřív, ale nebyli lidi).
|
|
Ráchel, 3 děti |
|
(4.11.2018 19:20:26) kambalo, no, ono to přílišné dumání nebývá moc ku prospěchu
|
Persepolis |
|
(4.11.2018 19:29:16) Rachel, souhlasím. Výchova potomků je z velké části instinktivní záležitost. Když si vzpomenu na sebe, tak když jsem si přinesla miminko první den domů, tak jsem si připadala jak v Jiříkově vidění a po pár dnech jako kdybych ho tam měla odjakživa.
|
kambala pláááckááá |
|
(4.11.2018 19:32:41) no hele nevim. moje matka měla intuici hodit nás do jeslí v roce a půl, přivazovat ke stolu plenou, abysme v 7 měsících čůraly do nočníku
moje sestra zase krmit po 4 hodinách, i když si dítě může vyřvat plíce
někdo intuici má a někdo ne.
a moje intuice mi je úplně k prdu, když si moje dítě odmítá půl roku brát mlíko bez řevu....a vůbec každý z nich si dělá co chce a na moji intuici zcela kašle
|
Ráchel, 3 děti |
|
(4.11.2018 19:40:11) kambalo, to nebylo o intuici, ale o tom, že se "to tak prostě dělalo" - a bylo jedno, kolik let bylo matce. já měla první dítě ve 22 letech, druhý 25, třetí 30. nezralá jsem si fakt nepřišla a ani zpětně to tak nevidím. poprděná jsem byla z každýho. nevěřím, že intuice je všemocná, samozřejmě jsem se vždycky zajímala, co a jak mám dělat, slyšela rozporuplné názory no a pak jsem se holt nějak rozhodla a dělala to, jak mi to přišlo nejlíp. a někdy to zabralo a někdy ne. to je normální život. mít děti není jako naučit se paragrafy , vždycky je v tom něco nevyzpytatelného a starší matky bývají v tomto prostě víc úzkostné.
|
|
kambala pláááckááá |
|
(4.11.2018 19:40:58) a moje intuice mi především říkala, že mít dítě dřív, než uvidim půl světa a vydělám prachy a budu mít tak zařízenej život, že se mi bude vydělávat samo, prostě nechci
fakt každej nechce plodit děti ve dvaceti. kdo chce, nechť plodí. Ale nedivte se opaku
|
Ráchel, 3 děti |
|
(4.11.2018 19:43:53) však v pohodě, tvoje volba. ovšem to nic nemění na tom, že odkládání těhotenství z biologického hlediska není ideální
|
kambala pláááckááá |
|
(4.11.2018 19:45:59) jo, proto jsem do toho šla v 35 a ne ve 40, ač bych si to klidně ještě odložila
|
|
|
Monty |
|
(4.11.2018 20:22:05) Ehm, asi tak. Vůbec nejde o "nezvládnutí". Mít dítě ve dvaceti není nic k nezvládnutí, ale v tomto věku člověk obvykle nemá ani dokončené vzdělání, natož nějakou pozici v práci, o penězích nemluvě. Leda že by si to děťátko pořídil s nějakým ekonomickým zmrdem.
|
K_at |
|
(4.11.2018 20:31:20) Monty, ekonomickej zmrd je jako co? jakoze treba chlap o par let starsi, nez ona matka, ktery proste pracuje?
|
libik |
|
(4.11.2018 20:36:41) Ne, Kat, to je označení pana prezidenta pro miliardáře Bakalu.
|
K_at |
|
(4.11.2018 20:39:28) Libiku, aha. No myslim, ze vyzit s miminem se da i s obycejnym nezmrdem.
|
|
|
|
Monika |
|
(4.11.2018 20:32:57) No, to s tím vzděláním je totiž taky taková "moderní novina". Není to tak dlouho, co šla na VŠ jen malá část populačního ročníku, ostatní si přišli dostatečně vzdělaní i s maturitou, kterou získali/y už v 18, tj. mít dítě ve 20 nebylo zase tak divné. Já maturovala 1992, z gymplu náš šlo tedy dál studovat celkem hodně, ale ty holky, co nešly (asi 5?), měly snad všechny dítě do 3 let od maturity. Dneska se běžně maturuje ve 20 (protože 9. třída a odklady), potom tedy VŠ (alespoň bakalář), s ohledem na různé brigády, zahr. pobyty, stáže a pod. často studium trvá déle než je nezbytné ... A holka končí školu v 25, potom by to chtělo praxi, fůru toho dnes "nepostradatelného" cestování, za něž padnou prachy, které by se mohly možná ušetřit "do začátku" rodinného života ... Já to nijak nekritizuju, je prostě "taková doba", ale holt z hlediska plodnosti je to celkem problém ...
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(4.11.2018 20:37:34) Já pracovala od 18 takže ve 24 se mi zdálo akorát jít na mateřskou.
|
|
kambala pláááckááá |
|
(4.11.2018 20:39:26) já cestovala levně. rozhodně teda za rok s jarmilama utratim víc než za pět let velmi intenzivního cestování po světě. a cestování je pro mě droga, základ, životní styl a všechno a chybí mi tak, že to fyzicky bolí
|
Monika |
|
(4.11.2018 20:48:41) To nemělo být nic osobně na Tebe. Každý jsme nějaký a určitě jsem tím nemyslela, že má každá rodit hned po škole bez ohledu na cokoliv. Mimochodem, k té "fyzické potřebě" cestovat po světě - třeba po Čechách to nestačí, musí to být nějak hodně daleko? Můj osobní názor je, že nejde až tak o potřebu cestovat, jako potřebu dostat se z dosahu něčeho, asi tedy "problémů všedního dne", ať už jsou jakékoliv?
|
kambala pláááckááá |
|
(4.11.2018 20:52:32) ne, vůbec, já cestováním nezdrhám. tady mě to jen nudí. čím dál a divnější a extrémnější to tam je, tím lepší
a tak my cestujeme i s Jarmilama, ale teprve to je drahý cestování, s nima nejde jezdit autobuse 8 hodin a spát v chejši se škorpionama nebo v hodinovym hotelu
|
|
Monty |
|
(4.11.2018 21:17:05) Moniko, to s žádnými problémy nesouvisí. Nevím jak to má Kambala, mě je třeba vcelku fuk, jestli jedu do Krnova nebo do Tádžikistánu, problémy nemám žádný, nebo aspoň ne takový, který by stály za řeč. Jen od dětství nesnáším stereotyp. Nejspíš je to nějaká charakterová vada.
|
Monika |
|
(4.11.2018 21:25:35) No, já taky ráda "cestuju", i kdyby to měla být procházka po Prokopském údolí. Naše děti by mohly vyprávět, jak je těmi "výlety" mučíme . I v Krnově to máme celkem prochozený Já jsem reagovala právě na tu potřebu (skoro závislost) cestování "po světě a čím obskurnější, tím lepší", ale byla to jen taková poznámka, na kterou jsem se mohla klidně vykašlat.
|
77kraska |
|
(4.11.2018 21:32:24) ja jsem nejradsi doma....jsem holt ze selskeho rodu a tam se cestovat nemohlo, kdyz meli lidi hospodarstvi, leda s vejcema na trh do mesta
|
Monty |
|
(4.11.2018 21:43:41) Sedmi, tak můj otec je ze světskýho rodu, třeba se to fakt dědí. Ale i řemeslníci víc cestovali, vidím to na rodokmenu. Selský geny mám asi nějak utlumený.
|
|
Monika |
|
(4.11.2018 22:07:26) No, tak to já nevím, kde jsem k tomu "cestování" přišla, ze všech stran pocházím z "vesnické chudiny", která asi tedy mohla někam se zkusit přesouvat "za lepším", ale určitě nikam jen tak necestovala Ale jeden dědeček (kterého jsem ovšem neznala, opustil babičku) se vypracoval na železničáře, že prý si to od dětství přál, tak možná je to z této strany Ale já tedy opravdu nepotřebuju nic velkýho, jen se prostě dostat na čerstvý vzduch a pěší chůzi. Možná bych měla dělat pošťačku
|
|
Persepolis |
|
(5.11.2018 9:33:27) "ja jsem nejradsi doma"
Sedmi, to je přesně moje kamarádka. Ona nesnáší cestování. Úplně ze všeho nejradši je doma. Nevadí ji jednodenní výlety, ty absolvuje ráda, ale strašně nerada spí jinde než doma. Vždycky říkala, že největší oběť, kterou udělala pro svoje děti byla, že se s nimi štrachala po dovolených.
|
|
|
|
|
|
|
|
77kraska |
|
(4.11.2018 20:38:22) MOnty, co to je "ekonomicky zmrd"? to slysim poprve.....znam pojem "zmrd" z bezneho zivota a taky ze serveru d-fens, ale ekonomicky?
jinak teda nechapu, jak to bylo driv: moji rodice mne meli ve 26 resp. 25 letech, otec mel davno odpromovano, dostali podnikovej byt, oba uz davno pracovali, matka uz od 16 let (maturovala v 16), rozhodne si nepripadali nezrali, svatbu chteli, dite po 2 letech chteli.....to samy babicka a deda, ti byli jeste mladsi (24 a 21 let), deda mel taky uz davno praci, navic byla valka, proste se vzali a meli dite a nic neresili, kdyztak vypomohla siroka rodina, o zadnym Jirikove videni kdyz si donesli domu mimino, nikdy nemluvili
|
77kraska |
|
(4.11.2018 20:42:28) no je fakt, ze zadny velky cestovani podnikat nemohli, babicka s dedou za valky uz vubec ne, matka s otcem v 60. letech taky moc ne, jezdili vsichni na chalupu, ja tam nakonec jezdim taky daleko castejc nez nekam do tramtarie....a prachy neresili, stejne nic moc vydelat nemohli a deda s babickou prozili prvnich asi 13 let manzelstvi v pridelovym systemu....
|
|
*Kate |
|
(5.11.2018 8:31:12) 77:"MOnty, co to je "ekonomicky zmrd"? to slysim poprve....." Závidím. Taky bych si přála to nevědět.
|
|
|
libik |
|
(4.11.2018 20:40:08) Mít dítě ve 20 je být dětná se vším všudy celý dospělý život.
Samozřejmě, že nikdo, kdo takové děti má, nelituje, ale objektivně vzato, plánovaně je to pitomost.
|
77kraska |
|
(4.11.2018 20:49:11) libik, ja vidim tri problemy materstvi ve vyssim veku - uvadim bez poradi dulezitosti: - s ditetem si je rodic vic generačně vzdálen....muj svet je uplne jiny nez svet moji o 38 let mladsi dcery.... - moji rodice jsou uz starsi a nebude s nimi mit zazitky jako ja s babickou a dedou, kterym nebylo ani 50, kdyz jsem se narodila - budeme spolu najednou na svete kratsi dobu....treba jen 40 let, zatimco ja jsem s rodici uz 50 let a budu treba celkem 60 let
|
libik |
|
(4.11.2018 21:41:23) Sedmi, já nevím, svět se až tolik nemění, rebélie v pubertě, "nepochopitelné" požadavky na oblékání, kritika všech a všeho, výraz v obličeji "něco tady trochu smrdí" , poznávám sebe i děti, co jsem měla za mlada, akorát teď už jsem naprosto vyklidněná a s mládětem mám výborný vztah i v jeho telecích letech .
Je otázka, jestli bych byla takový neřešič, kdybych ve 40 rodila poprvé, možná už jsem byla vyškolená, prdíky a výživové trendy mě nechávaly v klidu, zrovna tak jako školní peripetie. Někdy mám pocit, že už jsem konečně rodič, zatímco starým dětem, byť jsem byla velmi zainteresovaná, jsem byla takovým emočně labilním milujícím sourozencem
|
77kraska |
|
(5.11.2018 19:25:10) libik, Ty mas velkou vyhodu, ze jsi zazila oboji - byt matkou zamlada i zastara, pardon
|
77kraska |
|
(5.11.2018 19:33:20) libik, kvuli diteti jsem delala veci, ktery bych jako normalni 40-50 leta zenska nedelala, jezdila jsem na toboganech v akvaparkach, prelezala ohradu v ZOO, abych tam nakrmila kozy z dlane atd. atd. ....za to jsem diteti vdecna, ale taky jsem rada, ze z toho dite vyrostlo a ja uz zase muzu sedet v kanclu a psat sahodlouhy dokumenty
|
|
libik |
|
(5.11.2018 20:04:00) No, ro mám. Akorát jsem tedy nezažila celkem nic jinýho
|
77kraska |
|
(5.11.2018 20:57:48) libik, no jestli je vubec o co stat - zazit jeste neco jinyho
|
|
|
|
|
|
Monika |
|
(4.11.2018 20:53:47) Mít dítě ve 20 znamená, že ve 40 jsi zase volná Moje mamka tohle celkem vychytala, v 70. letech stejně nic lepšího, než rodit děti, asi dělat nemohla a můj nejmladší sourozenec maturoval, když jí bylo 42. O dva roky později se tedy stala babičkou, ale to jí nijak nebránilo v cestování a jiném "užívání" - začala dokonce na "stará kolena" chodit i do hospody
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(4.11.2018 20:58:30) Já jsem nadšená, že moje mamka je jenom o 20 let starší než já.
|
77kraska |
|
(4.11.2018 21:08:44) Inko, tedy ne ze bych s matkou jen o 25 let starsi byla nejaka extra kamaradka a sdilely jsme vkus v jakekoliv oblasti
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(4.11.2018 21:12:47) My docela jo, nejvíc jsme si užily, když nám bylo 20 a 40. A mladá babička pro syna taky byla super
|
|
|
Ráchel, 3 děti |
|
(5.11.2018 8:01:32) moje máma mě měla v 21. teď je jí 65 a moc času jí bohužel nezbývá. takže jsem taky ráda, že mě měla "brzy".
|
|
|
|
Ráchel, 3 děti |
|
(5.11.2018 7:59:37) libiku, já měla první dítě ve 22 a nejen, že nelituju, ale vážně bych to ani náhodou neposunula. Protože teď mám děti odrostlé a přitom jsem ještě v relativně mladém věku a mám dech na další doplňování kvalifikace a "kariéru".
|
libik |
|
(5.11.2018 9:15:37) Ráchel, třeba tys první generace, kterou nepotkala zákonitá socialistická otázka čerstvě dospělého "a teď jako co", na kterou byla jediná správná odpověď "no, teď jako ho*no".
Takže sis mohla nějak srovnat v hlavě, co je pro tebe důležité.
Já, když padl režim, jsem měla sice věk studentského revolucionáře, ale 2 sladké děti a logický pocit "mladí ať cestujou"
|
|
|
Kudla2 |
|
(5.11.2018 8:17:41) "Mít dítě ve 20 je být dětná se vším všudy celý dospělý život."
Libiku,
myslím, že tohle je přesně řečený a že to je přesně ten důvod, proč bych do toho ve 20 nešla.
Ten pocit, že jsem jen sama za sebe a nemusím se na nikoho ohlížet byl úžasnej. Celej život bych to tak nechtěla, byla to etapa, ale kdyby jí nebylo, tak by mi strašně chyběla.
|
|
|
|
Persepolis |
|
(4.11.2018 22:54:22) Kambalo, ty si dítě ve dvaceti prostě nechtěla, to nemá nic společného s tím, jestli jsi byla sociálně zralá na to ho vychovat, kdyby náhodou přišlo. Ženská ve dvaceti na děti připravená je, jak biologicky tak sociálně, příroda to zařídila tak, že to jde ruku v ruce. Finanční stránka, pracovní nebo studijní ambice, touha po cestování ...to už je samozřejmě něco jiného. Znám i mladší holky, z kterých se staly zodpovědné matky s narozením dítěte, ačkoliv by si to do nich nikdy neřekla, kdyby si je znala předtím.
|
Kudla2 |
|
(5.11.2018 0:18:32) Persepolis,
tak zodpovědné jistě, když jim nic jiného nezbývá.
Ale sebe si ve 20 nedovedu představit jako dětnou, to by byla moje smrt. Samozřejmě že kdyby se mi to přihodilo, tak bych se postarat musela a považovala bych to za svou povinnost, ale v té době jsem měla pocit, že se teprve začínám nadechovat, a kdybych v té době měla dítě, tak to i zpětně dnes hodnotím tak, že bych se připravila o krásný časy a nevím, jestli bych to tomu dítěti dokázala nedávat bezděčně "sežrat".
|
leli |
|
(5.11.2018 8:37:43) "Ale sebe si ve 20 nedovedu představit jako dětnou, to by byla moje smrt."
Kudlo , vědomě vytrhuji z kontextu, ale připadá mi to jako opravdu vtipný výrok. Je fakt, že v poslední době se setkávám s lidmi okolo třicítky, kteří jsou z nějakého důvodu přesvědčeni, že narozením dětí končí veškerá sranda na světě. Moc je nechápu, protože odsunutí pořízení dětí je jen odsunutí. Později začneš a později s péčí skončíš. První dítě mám ve 25 a poslední v 34 letech. Touha po dětech byla u mě daná, mimina úplně miluju, netrpěla jsem pocitem, že mi něco utíká, věci kolem dětí šly poměrně lehce. Přesto v kontextu toho, jakou péči děti potřebují jsem ráda, že jsem v těch 34 letech s plozením skončila. Po čtyřicítce mám čím dál větší potřebu mít víc času jen pro sebe, souvisí to podle mě jak s fyzickou stránkou člověka, tak duševní. Možná jsem v tom výjimka, co vím ...
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(5.11.2018 8:45:27) leli, mám to podobně, první dítě jsem měla v necelých 25, třetí těsně před 35... teď po čtyřicítce si říkám, že už bych to nechtěla... jako jo, třetí dítě nás donutilo zase trochu omládnout, ale teď už bych na to prostě neměla, psychicky ani fyzicky... a už tak si říkám, že to bude fuška, dotáhnout to s mrňavkou do dospělosti v nějaké solidní formě
|
|
kambala pláááckááá |
|
(5.11.2018 8:46:41) leli, já v tomhle s kudlou souhlasim
já teda navíc ve 20 byla přesvědčená, že děti nechci nikdy. ještě ve 30 taky.prostě děti nechceš, děláš co můžeš, abys je neměla, protože máš dokonalej život bez nich. fakt jsem se měla úžasně. dneska samozřejmě taky, ale dřív to nebylo tak náročný a mohla jsem si dělat, co jsem chtěla, bylo to v mnohym mnohem lepší...
resp. nebylo to v ničem horší. dneska má život pro mě přidanou hodnotu, což jsou děti, ale kdybych je neměla a nechtěla je, tak by se nic nestalo. průser nastane, když je chceš a mít nemůžeš, to se nedivim, že lidem hrabe
|
|
kambala pláááckááá |
|
(5.11.2018 8:47:40) leli, každej člověk chce mít čas pro sebe. jestli jsi ho neměla od 25, tak se nedivim, že před 40 ten čas chceš. nechtít, byla bys magor. já ho měla pro sebe do 36 a stejně ho chci
|
|
Monty |
|
(5.11.2018 9:23:26) I s dětmi může mít člověk dost času pro sebe. Není to "buď a nebo". Ano, někdo má ty možnosti omezené, ale dost často je to jen věc rozhodnutí a částečně taky peněz.
|
Kudla2 |
|
(5.11.2018 9:35:49) Monty,
to teda nesouhlasím.
Respektive takto: souhlasím s tím, že to je věc rozhodnutí, a jistě by člověk mající vhodné podmínky (dostatek prostředků a/nebo osob ochotných prakticky neomezeně hlídat) mohl žít prakticky jako za svobodna, ale:
- kdo z nás to má (prachy na neomezené hlídání nebo osoby ochotné hlídat, kdykoli si vzpomenu? - co ta stránka, že když si člověk už to dítě "pořídí", tak mu chce taky něco předat ze sebe, což by mohl jen těžko, pokud bude neustále v haj.zlu?
Pokud jde o mě, tak jsem rozhodně s dětma neměla tolik času pro sebe jako před nima, a většinu toho času jsem "spotřebovala" na práci a profesi, která mě baví. Ale na koníčky v tom rozsahu, kterej byl dřív (několikrát týdně večer, cca dva víkendy v měsíci), prostě už prostor nebyl.
Nelituju toho v žádným případě, a taky si nemyslím, že s pořízením dětí život končí, jen rozporuju, že by to bylo prakticky beze změny. Není a ta změna je veliká.
|
Monty |
|
(5.11.2018 10:53:38) Kudlo, však já neříkám, že to není změna. Minimálně logistika je náročnější. První cca rok je toho "času pro sebe" logicky míň. S přibývajícím věkem dítěte se postupně dostaneš na víceméně výchozí stav. Ale píšu to z pozice člověka, kterej denní kalby nebo lítání po diskotékách neprovozoval ani ve dvaceti za bezdětna.
|
Monty |
|
(5.11.2018 10:58:10) Jo, a pochopitelně mluvím o zdravých dětech.
|
|
|
|
kambala pláááckááá |
|
(5.11.2018 9:37:13) monty,já mám pro sebe tři volný večery týdně a skvělé dva až tři dny, kdy se ovšem neflakam, ale chodím do práce. stojí to bratru 20 měsíčně a rotom je v tom velmi zapojen muž. nicméně, s tím, co jsem měla před dětma, se prostě absolutně tenhle stav nedá srovnat. z mého pohledu je to stále buď a nebo
|
Buřt |
|
(5.11.2018 9:39:35) I z meho pohledu je to bud anebo. Ten cas tem detem proste tak nejak dat musis, minimalne do nejakeho veku. A pokud je tech deti vic nez 1, nemas stridavou peci a jeste pracujes, tak fakt toho osobniho volna zbyde malo. Ale mam pocit, ze to proste k te dospelosti tak nejak patri, ze se clovek v produktivnim veku omezi a pak to casem zase dozene.
|
Kudla2 |
|
(5.11.2018 9:43:38) Buřte,
souhlas.
Já to měla tak, že v jednom období ta volnost byla naprostá priorita, a v dalším se už "vyčerpal její potenciál", a najednou jsem byla na tu odpovědnost připravená.
Nemít tu volnost v tom správným čase, cítila bych se ochuzená, ošizená. Mít ji po určitým momentu, tak by to byla už nuda.
|
|
|
|
libik |
|
(5.11.2018 9:37:58) Tak jasně, že v dnešní době při přiměřeném finančním zajištění si můžeš hodně dovolit a i pokud jsi jablíčkář, na valše stejně nepereš.
Ale děti minimálně vedou k plánování, těžko se někde zapykáš na ratata párty o den dva déle než jsi původně plánovala.
Já, co mám děti, myslím prostě na děti, nedělám to schválně
Z druhé strany, to co mi do života přinesly se nedá bez kýče ani popsat a někdy si říkám, že jsem jich měla mít 9
|
Kudla2 |
|
(5.11.2018 9:39:00) Libik, souhlas, a tohle
"Z druhé strany, to co mi do života přinesly se nedá bez kýče ani popsat a někdy si říkám, že jsem jich měla mít 9"
je moc hezký.
|
|
Kudla2 |
|
(5.11.2018 9:41:40) libiku,
ještě k tý "ratata párty" - pokud o něco takovýho stojíš, tak k tomu najdeš parťáky spíš v těch 20 než v těch 40, čtyřicátníci jsou v tomhle směru spíš vyklidnění a pokud je někdo v tomhle věku pravidelnej slavič v tomto stylu, tak by mi blikala docela kontrolka, kdežto v těch 20 je to normální.
Pro mě osobně další bod pro to trochu počkat (i když asi ne až do těch 40)
|
libik |
|
(5.11.2018 9:53:33) Kudla, tak jde o různé typy zábaviček, které můžeš zatoužit protáhnout. V Českém Krumlově na wellnes zjistíš, že 2. den tam hraje filharmonie s nějakým světovým sólistou, do práce zavoláš nebo si vezmeš sick day, ale pokud jsi slíbila dítěti, že přijdeš dneska, tak to zkrátka uděláš (pocit, že je zklamané, by ti tu árii zkazil) - nepíšu o tobě, takto to mám já.
Další argument pro mateřství 30 a výš je fakt, že my matky nevybouřený jsme kolem čtyřicítky dost řádily, někdo jenom kalil, někdo dokonce hledal "opravdové lásky", já jsem měla štěstí na to poslední těhotenství, takže opět prd
|
|
|
|
|
|
|
Marika Letní |
|
(5.11.2018 0:49:57) Persepolis to se přece nedá říct takhle jasně, že ve 20 jsou na tom všichni stejně. Kambala děti ve 20 nechtěla. Já chtěla. Ale věděla jsem, že nejsem zralá. U každého probíhá dospívání jiným tempem. Někdo začne menstruovat v 10, má prsa, někdo až v 15. Někdo běhá za klukama/holkama, jiný si ještě hraje dětské hry. A podobně se je to s dospělostí. Někdo je ve 20 hotový člověk, po několika letech partnerských vztahů, jiný teprve začíná.
|
|
neznámá |
|
(5.11.2018 7:35:07) Já dítě ve dvaceti měla a nebyla jsem sociálně zralá, přitom jsem navenek působila velice zrale a až usedle, všichni si mysleli, že dítě bylo plánované a zapadá do pětiletky. Byl to pro mě natolik nehezký zážitek, že jsem až do třiceti naprosto vážně tvrdila, že další děti nikdy. Pak mě nějak popadla touha po dalším miminku a já poznala, že rodičoství může být velice krásné.
Tvrdit, že každá ženská je ve dvaceti na děti připravená je blbost.
|
Z+2 |
|
(5.11.2018 7:40:18) Zcela na rovinu a on je někdo na první dítě připravený? Jsem bytostně přesvědčený, že každého ta změna zaskočí. No a naprostá většina se ji dokáže přizpůsobit, ať už v 18 nebo 45.
|
|
Persepolis |
|
(5.11.2018 7:51:06) Netvrdím, že je každá ženská ve dvaceti pripravená mít děti. Jsou i ženské, které na to nejsou připravené nikdy. Jenom říkám, že ve většině připadů mladé matky rodičovství zvládají. Já jsem takový přelomový ročník. Maturovala jsem v roce 1990. Znám mraky holek, co měly první dítě ještě před dvacítkou a byly z nich výborné matky. Je pravda, že ty o něco starwí tak nějak nerozptylovaly myšlenky na cestování, kariéru,...apod. jelikož tyhle možnosti nebyly. Kdyby byly, tak si to dítě pořídí později, ale zvládaly to .
|
Buřt |
|
(5.11.2018 9:36:49) To je zajimavy tema. U nas v rodine vsichni plodi brzy - a za velkou vyhodu vnimam to vetsi mnozstvi spolecneho casu s maminkou, babickama i prababickama. To je opravdu obohacujici.
Sama jsem poprve otehotnela ve 23 a treti dite mam v 29. Cili vysokou jsem dodelavala uz detna, nikdy jsem nepracovala jako bezdetna - a trochu to citim jako nevyhodu, je to kontinualni napor :) Kdybych v klidu dodelala skolu, chvili pracovala a prvni dite mela treba o sest let pozdeji, asi bych zustala dele doma bez pocitu, ze mi neco utika. Bylo by to cele klidnejsi.
Takto ale zase mam ze sebe dobry pocit, ze jsem vsechno zvladla :) Mimochodem, kdyz jsem otehotnela, socialne zrala jsem nebyla vubec - byla jsem hodne parici a divoky typ, ale fakt si myslim, ze kdyz otehotnis, proste dozrajes :) Hormony se o to postaraji.
Takze to brzke materstvi ma klady i zapory.
|
|
|
|
|
|
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(4.11.2018 20:15:25) Já jsem se bála odejít z porodnice, že to doma nezvládnu.
|
kambala pláááckááá |
|
(4.11.2018 20:19:56) tak to já vůbec. já mám problémy s takovejma jinejma vecma. jako technicky...třeba Jak naučit dvojčata na nočník, když není teplo,kradou si nočníky, shazujou se z nich a odmítají si sednout najednou.
prezitelny věci,jen se to snažím optimalizovat
|
Monika |
|
(4.11.2018 20:26:31) Můj syn si na nočník zvykal tak, že na něm nejdřív (asi od roka?) "jezdil" po bytě (byl to takový nočník s přidělávací zaječí hlavou ), normálně oblečený, za tím "správným" účelem jsem to začala zkoušet asi až na roce a půl? Některým dětem vyhovuje víc rovnou záchod s dětským prkýnkem (minimálně ho nelze převrhnout apod.), ale při dvojčatech abys je měla dva ...
|
kambala pláááckááá |
|
(4.11.2018 20:37:48) Moniko, jo, zvykly na nej jsou, davaji si ho na hlavu a sedaji si na nej zasadne obracene. kazdej vecer je na nej jen tak pro forma vysadim, vydrzi tam 3 vteriny, vstanou a pro jistotu se vycuraji na zem hned u vany
|
K_at |
|
(4.11.2018 20:41:07) Kambi, lapni je u vany a posad. berusky sikovny! Dobre vedi, ze nocnik patri na hlavu! Kam taky jinam, prece
|
|
|
|
K_at |
|
(4.11.2018 20:34:19) Kambi, zase jako se vsim - jednou na nocnik zacnou chodit. Kdyz ho maji, obcas to zkusite, vono se to utrepe. Treba budou chtit pozdeji a rovnou na wc.
|
kambala pláááckááá |
|
(4.11.2018 20:40:42) Kat, ja vim ze jo, stejne jako vsechno. Jenom si to chci ulehcit co nejvic a nemit procuranej byt skrz naskrz
|
K_at |
|
(4.11.2018 20:44:22) Kambi, ja si dodnes pamatuju, jak sedim cca 2leta na wc, a tata ma "logopedickou" chvilku. Proste tech par minut, kdy jsem nikam nezdrhala, zachod byl vysokej, mistnost malinka. Tak me pridrzoval a u toho jsme neco zvatlali
|
kambala pláááckááá |
|
(4.11.2018 20:47:09) i když...vytopit sousedy močí,to zní zajímavě
|
|
|
|
|
Kudla2 |
|
(5.11.2018 0:14:46) Prosím tě, proč je chceš učit na nočník takhle brzy?
Myslím, že teď na to nejsou ještě zralé, takže se okolo toho šíleně nadřeš s jen částečnými úspěchy, kdežto když chvíli počkáš, až do toho dozrajou, tak to půjde skoro samo.
|
|
|
Ráchel, 3 děti |
|
(5.11.2018 7:54:57) Inko, to je docela běžný
|
|
neznámá |
|
(5.11.2018 7:59:13) "Já jsem se bála odejít z porodnice, že to doma nezvládnu."
Já taky, v barvách si vybavuji, jak jsem v porodnici seděla u mimina a zoufale si přála, aby nezačalo brečet, protože jsem netušila, co bych s ním měla dělat.
|
K_at |
|
(5.11.2018 8:05:35) Neznama, to ja taky. Bylo mi tak zle po cisari, ze jsem si neumela vubec predstavit, jak to zvladnu. Prvni tydny byly strasny.
|
|
kambala pláááckááá |
|
(5.11.2018 8:34:16) jo tak to u nás opak. byli jsme s nima měsíc v porodnici, ale od prvního dne mi nedělalo nic problém, sestry omdlívaly, když zjistily, že jsem si je sama vykoupala, když tam nebyly, přendala jim náplasti na čidla a tak...
muž si vzal měsíc dovolenou, že s náma bude doma, protože dvojčata, to bude přeci děsivý, všichni strašili....pak jsme je dovezli a ony nedonošenecky chrápaly 23 hodin denně, my seděli, zírali na sebe na gauči a umírali nudou....po 10 dnech jsem ho poslala do práce, že tohle čumění nemá smysl
|
kambala pláááckááá |
|
(5.11.2018 8:35:22) ovšem klid se zbořil v jejich cca 3 měsících bio, kdy béčko odmítlo z ničehož nic mlíko a to se táhlo dalších asi 10 měsíců nervů
|
|
|
Marika Letní |
|
(5.11.2018 8:39:25) ""Já jsem se bála odejít z porodnice, že to doma nezvládnu.""
Vůbec, porodnice bylo peklo. Já se nebála ničeho, nemohla jsem se dočkat. I když v noci moje vymodlené zlatíčko brečelo, byla jsem šťastná. To by ve 20 letech nebylo ani omylem.
|
|
|
|
|
|
|
kambala pláááckááá |
|
(4.11.2018 19:42:48) tak dneska měly k obědu noky s bazalkovym pestem a krůtí maso s omáčkou a k večeři rohlík s lučinou, šunku, sýr a zeleninu. a včera měly vývar, lososa a brambory. a zítra budou mít květákový placky.
vařim, ale nenávidim to a snažim se to maximálně ulehčit, takže kupuju polotovary (drahý, kvalitní)
|
kambala pláááckááá |
|
(4.11.2018 19:45:23) jo a bramborový šišky k večeři, to milujou. se skořicí
|
|
|
|
|
|
|
Marika Letní |
|
(4.11.2018 21:22:50) "Ale třeba já měla dítě v 21 a nemyslím si, že bych na to nebyla dostatečně sociálně zralá."
Já tedy plně zralá nebyla minimálně do 25. Na dítě jsem byla zralá po 30. A to jsem pocitově dítě chtěla od 20, ale rozumem jsem věděla že ne, že mám ještě dost starostí sama se sebou a světem... Jo, asi bych to dala i v těch 20, ale kdo ví jaká bych byla matka. Asi dost frustrovaná, nevybouřená, nezralá, málo trpělivá. Nekladla bych důraz na kojení, stravu, jiné výchovné metody než fyzické trestání.
|
|
|
|
|
|