Cimbur |
|
(17.7.2018 20:31:18) My jezdíme na týden či dva společné dovolené, to je zase pro mě čas, kdy bych se ráda povinnosti vařit zřekla.
|
K_at |
|
(17.7.2018 20:39:22) Cimbur, jo. Myslim, ze by to melo bytv zakladnich lidskych pravech - tyden ci dva, kdy NEMUSIS NAKUPOVAT A RESIT JIDLO!
|
libik |
|
(17.7.2018 20:46:25) Tak třeba moje máma nerada cestuje, nicméně vidí v tom příležitost pobýt s nějakými přáteli a vyhřát se. No a ta se vyloženě uklidňuje důmyslnou přípravou, kam v rámci možností zahrne i svačiny. Odmítá all inc právě, že tam nemůže nic dělat, není na to zvyklá. i takoví lidé mají nárok na moříčko
Já tedy radši pumpy, ale neříkám tomu svobodomyslnost, ale lenost Už jsem 4 roky nikde nebyla, vysílám dceru jako zástupce, za rok možná vyrazím, ale bude to "na chudáka", holt se opanuju a vezmu s sebou nějakou sušenku. Odmítám se proto cítit méněcenná.
|
. . |
|
(17.7.2018 20:53:10) Mně teda připadá, že nejsvobodnější je mít svoje (kdykoli kdekoli vytáhnutelné a dle svého gusta) svačinky, plus si klíďo něco dát v restauraci nebo na benzínce, je-li ta možnost a chuť
|
|
K_at |
|
(17.7.2018 20:53:55) Libiku, jako je to kazdyho vec. Ja v tomto smeru nesnasim pouze dva typy cestovatelu - ty, co do blba prepocitavaji a ty, co zbytecne az patologicky skudli (jakoze nezdravej vztah k penezum). Jinak vzhledem k tomu, kolik rodin ani nema na treba tu tydenni poradnou dovcu vc servisu, nejakych sluzeb atd., je starost o svacu na cestach fakt vedle. Prala bych kazdymu, aby MOHL - mel volbu toho, co mu je mile.
|
libik |
|
(17.7.2018 21:27:06) Jak nesnášíš, Kat?
Jako pochopila bych kdybys mluvila o svém manželovi, ale proč bys měla nesnášet lidi z protějšího apartmánu, kteří jí celou dovolenou olejovky a polévky z pytlíku, mi jasný fakt není
Obvyklejší tedy je, že se lidi na dovolené chovaj jak hauři
|
K_at |
|
(17.7.2018 21:38:25) Libiku, nectes. Pisu o chronickem skrblictvi. A o neustalem prepocitavani kazdeho kopecku zmrzliny na "vyplati/nevyplati" - aniz by to melo realny ekonom.zaklad. Jeden takovy priklad mam v rodine a je to celkem osklivy to potom poslouchat. Pokud si moji rodice vezou 80% vseho sebou, protoze nutnost, nebo protoze chteji jist sve, je mi fuk.
|
Kudla2 |
|
(17.7.2018 22:46:09) Kat,
tak pro mě by ta klíčová otázka zněla, jestli okolo toho donekonečna kafrá, jaká je to hrůza, že je to drahý.
Pokud jo, tak by mě to štvalo taky, ale ne kvůli tomu, že šetří, ale kvůli tomu, že okolo toho zbytečně pindá.
Pokud ne a jenom to dělá, tak si myslím, že je to čistě jeho věc.
Taky si nekoupím třeba "zmrzlinu z Opočna", protože mi to připadá nepoměr cena/výkon. Nad spoustou věcí doma i venku uvažuju, jestli je opravdu tak moc chci, a odpověď zní často "ne". Když mám žízeň a jsem u pumpy, kde je láhev vody za 40 korun, tak se občas napiju z kohoutku na hajzlíku - prostě je mi v tu chvíli za to líto ty prachy dát, i kdybych mohla. Nikomu to nevykládám a nepohoršuju se, jak je to na tý benzínce drahý, takže mám za to, že je to moje finanční rozhodnutí, do kterýho venkoncem nikomu nic není.
|
Kudla2 |
|
(17.7.2018 22:54:32) Mandelinko,
já si umím představit i situaci, kdy bych ji koupila (široko daleko nikde nic, veškerá voda užitková, a já padám žízní), přijde mi fajn, že bych to mohla udělat, kdybych chtěla, ale v nadpoloviční většině případů prostě vidím jiný řešení a řešit to bohémsky a vždycky koupit je takový řešeto, jehož dírama nekontrolovaně unikaj prachy.
|
Kudla2 |
|
(17.7.2018 23:20:33) Se zapojuju už s křížkem po funuse, ale myslím, že ten, kdo si dělá svačiny s sebou, nemusí být nutně chudej nebo přehnaně šetrnej, jak psala Monty, ale může to být i fajnšmekr a labužník s trochou smyslu pro realitu, s trochou smyslu pro hospodaření a třeba i konzervativní, kterýmu nabídka na pumpách přijde nevyhovující chutí a předražená a chce si být jistej, že bude mít jídlo přesně v tu dobu, co na něj dostane chuť (a nebude mít smůlu, že dostane hlad ve chvíli, kdy k nejbližší pumpě bude 50 km) , a takový, na který dostane chuť (a ne že na něho na pumpě vykouknou bagety s obalovanejma nugetama, který si kvůli životosprávě třeba dávat nechce, a jinak tam budou sušenky, který si zrovna taky dávat nechce).
Ty prachy (a klidně i mnohem víc) velmi rád vydá za dobrou večeři v restauraci v tý zemi, kam jede, takže to není "škudlení za každou cenu", jen výběr, za co je a za co není ochoten ty prachy vydat.
|
77kraska |
|
(17.7.2018 23:29:19) Kudlo, ja si nekdy u pumpy tu bagetu s obalovanyma nugetama dam, protoze to je fakt "bizar", ke kteremu se v beznem zivote nedostanu
|
Žžena |
|
(17.7.2018 23:40:44) Já teda mám dětské trauma z namazanejch chlebů, obloženejch baget v igelitu atd., takže nugety nenugety, prostě to v životě nekoupím. No tak vozíme pečivo a mazivo zvlášť. Tvrdej sýr, zeleninu, třeba nutellu... a každej si mázne/zobe co chce, nic se nehumiduje v pytlíku. Výběr potravin samozřejmě musí bejt atraktivní pro strávníky.
|
libik |
|
(17.7.2018 23:50:19) Holky, nic ve zlým, ale mám pocit, že vám chlapi tají, co na těch pumpách prodávají
|
|
|
libik |
|
(17.7.2018 23:44:23) Sedmi, pumpy (Německo, Rakousko, Franci) mají většinou velmi slušnou nabídku i zázemí, v Čechách to začíná sem tam, ale tady to až tak není třeba, protože dojezdové vzdálenosti z bodu A do bodu B jsou minimální a lze si zajít do hospody.
|
|
|
Grainne |
|
(18.7.2018 0:11:41) Sedmi, taky si cas od casu dopreju nejakou tu "chutovku", bagetu tedy ne, tam hrozi desive nebezpeci podmaznutim nejakou pomazankou s obsahem cesneku, prave proto, ze to neni bezna strava.
Na druhou stranu fakt nechapu tu posedlost proti vlastnim svacinam, natoz vyvozovani zaveru o posahanosti toho, kdo si ji radeji vyrobi sam doma.
|
|
|
|
Monty |
|
(18.7.2018 7:38:35) Kudlo, jak psala Libik. Takhle to "jídlo na benzínce" prostě nevypadá, už ani všude u nás, natož v Německu, Rakousku, Francii apod. A dokonce to ani není "samej Mekáč". Mně cizí svačiny neleží ani v patě, ale ty nesmysly o jídle u benzínky mi fakt nedaj.
|
Vítr z hor |
|
(18.7.2018 7:49:33) Jidlo na benzince byva super, ale je ti na nic, kdyz se k ni nedostanes, nebo kdyz si pulka posadky nedokaze vybrat, bo neco neji. (Moje dite si nevybralo ani na Borroughs Marketu - a pri vsi ucte k uzasnym zapadoevropskym benzinkam, tak dobre jako BM nejsou.) Cerstvy sendvic cca 50-150 km po prujezdu Brennerem me pred 2 tydny stal tri ctvrti hodiny cekani. Z obrovske nabidky cerstvych sendvicu byl jen jeden bez masa, na vetvi jsem z nej nebyla, ale nechtelo se mi obejdovat po dalsich pumpach. Restaurace natriskana.
|
Monty |
|
(18.7.2018 7:56:08) Větře, tak když jede dítě, je to zas o něčem jiným. Já tedy v té první diskuzi vyjádřila hlavně údiv nad 1500 km v kuse, což se svačinkami úzce souvisí. Ale upřímně je mi vcelku fuk, jak, kde a co lidi jedí, pro mě za mě ať si klidně vozí za autem polní kuchyni nebo vaří v obytným přívěsů vlastní pivo.
|
Monty |
|
(18.7.2018 8:06:01) To už tady fakt nikdo nepozná nadsázku? Musíme se tvářit, že i nějaký pitomý svačiny jsou životně důležitý téma? Nebo jsou tu samí autisti, co to nepoznaj?
|
|
|
K_at |
|
(18.7.2018 8:01:59) Monty, a proc uz zase prehanis?
|
|
|
Renka + 3 |
|
(18.7.2018 8:32:33) Větře, přesně tak, děti si většinou z neznámé nabídky nevyberou, je to ztráta času a najezené pak stejně nejsou. Z hotové nabídky naprosto nesnášejí majonézy, dresinky a je umění nějaký toast nebo bagetu bez tohohle sehnat. Radši si dají doma udělaný řízek nebo toast.
V době dovolených je umění u benzínky nebo restaurace vůbec zaparkovat, fronty venku, fronty uvnitř, stačí mi, když stavíme kvůli dobrání PHM a WC. Ta časová ztráta se pak pěkně nabaluje.
My to ale kombinujeme, hlavně pokud je na trase ověřená restaurace, tak zastávku uděláme. Jinak jíme občas i na tom odpočívadle, kde se protáhneme, ale zastávka je na 20 minut a ne na hodinu a půl.
Jo když pojedu třeba 200 - 300 km, tak si i do restaurace zajdu, ale když jedu 1000 a víc km, tak prostě šetřím čas.
|
|
|
Lady V. |
|
(18.7.2018 7:54:58) Monty, přesně tak. Já mám např. přímo na trase do ČR (ca.130 km) minimálně jednu restauraci, která má velmi dobré recenze a kde se vaří běžná rakouská kuchyně, máš tam výběr z čerstvých salátů atd. Nevím, proč mají někteří lidé dojem, že veškerá evropská odpočivadla vypadají jako zaplivaná benzínka z horní dolní.
|
Lady V. |
|
(18.7.2018 8:07:35) Mandelinko, celé to tvé popisování tvého výletu mi připadá mírně řečeno nekonzistentní. Nejdřív tady píšeš, jak jsi projela kus Evropy, jak jste spontánní cestovatelé a popojíždíte, a teď zas píšeš něco o tom, jak by vás hodinová zastávka strašně zdržela. Tak jsem z toho trochu zmatená, protože mi z toho vyplývá, že jsi z toho "kusu Evropy" viděla především dálnici.
|
Žžena |
|
(18.7.2018 9:07:35) No celá věc, co vyvolává tenhle nablblej flame, je prostě domnělá dichotomie
A) na cestách se jí v restauracích, je to noblesní a free a jedinej způsob, jak se najíst chutně B) na cestách se jedí svačinky, tedy modelově ovlhlé bagety a tři dny staré řízky (chutná svačina = protimluv) a je to z principu znouzectnost, kterou podnikaj akorát škrti (kdyby chorobně nešetřili, zajdou si taky do restaurace), chudí (kdyby měli prachy, zajdou si taky do restaurace) a dietáři (kdyby mohli lepek a vejce, zajdou si určitě taky do restaurace).
No a teď se hraje hra "kdo s koho" v imaginárních "oponujících si táborech", kde člověk je buď jedno, nebo druhý.
|
|
|
|
|
Ruth |
|
(18.7.2018 8:13:56) Když někde po cestě 20 minut jím, nepovažuji to za ztrátu času. Je to součást dovolené. Při dlouhé trase ještě důležitější. Dojet v hodinu X nemůže být cílem, příjemná cesta ano.
|
Kudla2 |
|
(18.7.2018 8:21:08) Ruth,
ale jakým stylem se zvládneš najíst za 20 minut?
To tak u toho Meka, kdy nemusíš čekat na obsloužení, ale v restauraci hodný toho jména by to bylo asi na o dost dýl.
Navíc někdy je faktor i to, že máš být na místě plus mínus v určitou hodinu, nebo se Ti třeba nechce jet za tmy.
Já to nezpochybňuju, každej to máme jinak, jenom že co vyhovuje jednomu, nemusí vyhovovat druhýmu (a přesto to nemusí být špatně)
|
Grainne |
|
(18.7.2018 8:35:02) Kudlo, na mne to dela dojem, "ze aby nas ty cizinci nepomluvili" Po pravde, prvni, ceho jsem si vsimla po "otevreni" Prahy, byli cizinci "vseho druhu", rozlozeni se svymi batuzky a bagetami po schodech, pobliz vsech vyznamnejsich lokalit.
Od tech dob rizek mezi chleby povazuju za "lokalni" bagetu - proste pecivo, vycpany necim jedlym a nevidim duvod se nad tim osivat.
Pokud tedy nekoho nesvazuje protokol, nikdo se tim nezabyva, co je kde "narodni" tradici pozivat na cestach.
|
Sam01 |
|
(18.7.2018 10:08:10) Grainne, já jsem byla celkem v šoku v NY,kdy jsou tam na ulici všude takové pojízdné stánky a v nich mají různé hotdogy,špízy,pití a v některých věčích čínu, gyros atd. Nešokovalo mě ani tak to množství stánků,ale to,že si tam lidi něco koupí praští sebou kdekoliv na ulici na zem a jedí to. Nakonec jsem podlehla taky a koupila si do ruky kuřecí špíz.S bolavejma nohama od chození jsem sebou praštila na schody vedle Aplu a snědla ho. Ono je to tam někdy mnohem jednodušší,než se dostat do restaurace. Jsou tam dost narvané.
|
|
|
Ruth |
|
(18.7.2018 8:42:26) Jakým stylem? Pravá ruka nůž, levá vidlička. Bodnu do masa a ukrojím nožem. Nesu vidličkou k ústam. Pozřu, žvýkám. To jsem reagovala na výčet: 20 min.čekání na jídlo, 20 min.požívání jídla (Mand.). Přidružené aktivity: placení, návštěva toalety jsou navíc. Nehoním se nikam ve jménu: "Jestli je úterý, musíme být v Belgii", starší film.
|
|
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(18.7.2018 8:27:12) pche... bych vám přála zažít cestování s mým otcem... na cestu do německa k moři jsme jezdívali plně naložení (jsem ze 3 dětí), naše lada byla vzadu vystlaná věcma tak, že jsme ze zadního sedadla měly letiště, za autem vozík... když přišel čas jídla, otec zajel na odpočívadlo, vytáhl kempinkový stůl, křesla, plynovou bombu, kotlík a jak se vařit (ne ohřívat) polévku... někdy to byl tedy guláš, ale ten teda předvařený býval... na odpočívadle jsme pojedli a vydali se dál... všichni dodnes vzpomínáme, jak se nám jednou porouchalo auto na nějaké dálnici, otec neváhal a v odstavném pruhu opět rozložil kempinkový stolek, křesla, bombu a jal se vařit kávu, kamarádi z druhého auta mezitím jeli do nejbližšího města hledat servis... když automechanik, kterého dovezli, viděl náš piknik, málem ho ranila mrtvice... kroutil hlavou ještě když odjížděl je fakt, že v těch dobách asi nebývala nabídka benzínek v ddr tak skvělá, ale otce to neopustilo... dodnes je schopen si na výletě zastavit na odpočívadle, vytáhnout rychlovarku do auta a uvařit si kávičku k domácímu koláči, ale stejnou měrou rád ochutnává cizí jídla, takže i ty benzínky a restaurace po cestě navštíví
|
Rodinová |
|
(18.7.2018 8:30:51) Varil polevku na odpocivadle? Z pytliku nebo surovin z okoli odpocivadla ?
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(18.7.2018 8:40:47) šílíš? my jsme si vozili jídlo komplet s sebou... normálně vytáhl brambory, zeleninu, sklenici sušených hub, koření, vejce... vodu jsme vozívali v kanystrech... na místě se dokupovalo snad jen pečivo, uzeniny (milovali jsme všichni německou čajovku), zmrzlina a pak někdy maso (kuře na gril apod.)... v restauracích jsme moc nejedli, občas v rámci celodenního výletu jsme chodívali do různých bister, grilů a tak... mamka běžně celou tu dovolenou vařila u stanu, na oběd jsme třeba měli fakt řízky, brambory, a okurkový salát, na svačinku klidně pudink (já si od té doby zafixovala, že dovolená, kde bych měla vařit, není dovolená)
|
Rodinová |
|
(18.7.2018 8:50:59) ja bych trauma mit nemela, protoze takhle jsem s rodicema nejezdila, ale mam stejne ... varit na dovolene fakt ne nebo jen velmi vyjimecne.
Predstavovala jsem si, jak z odpocivadla obihate louky a lesy a shanite suroviny na polivku
|
Žžena |
|
(18.7.2018 8:52:00) Rodinová, no houbovka z podpapíráků hadr
|
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(18.7.2018 8:56:05) rodinová, otec byl voják - kdo je připraven, není překvapen... my vozili fakt kompletní vybavení... ostatně ne jen do zahraničí, tuzemské dovolené se odehrávaly podobně ale teda v tuzemsku pak samosebou dary lesa přišly na stůl vždycky
|
Rodinová |
|
(18.7.2018 9:10:07) Predstavuju si ho jako Donutila v Peliskach
Taky byvam rada pripravena a na cesty si vozim svacinku, aspon treba orisky, protoze kdyz mam hlad, jsem hypoglykemicka a naky restaurace za hodinu bych se taky nemusela dozit.... asi to neni dostatecne nobl
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(18.7.2018 9:31:28) rodinová, když jsem viděla prvně pelíšky, málem jsem umřela smíchy a když je prvně viděla máma s kamarádkou (také postiženou manželem vojákem), umíraly smíchy taky donutil byl přesný, normálně jsme ho podezírali, že to musel někdy zažít beze srandy, my jsme měly jednu dobu i domácí ranní rozcvičky a podobně
jinak já osobně asi nespadám ani do jednoho z těchle dvou táborů svačinka vs jídlo po cestě... svačinu s sebou na cestu vozíme obvykle taky, ale zároveň pokud se nachomýtne jídlo cestou, klidně svačinku necháme být (už se nám i stalo, že jsme svačinu dojídali druhý den doma ) já vydržím bez jídla dlouho, aniž bych měla hlad, ale jakmile dostanu hlad, měním se ve zlou fúrii, muž se vždycky směje, že má v tu chvíli chuť utéct do bezpečí a jen po mně z dálky házet kusy jídla, než se najím a uklidním, syn zase v okamžiku, kdy dostane hlad, upadne do zoufalství a pláče (a dokáže to během dvou minut, od prvního oznámení, že má hlad, takže argument "za 30 minut budeme u hospody" je k ničemu, on tu půlhodinu opravdu probrečí)
|
|
|
|
|
|
|
Kaipa |
|
(18.7.2018 9:08:49) Rose, když byly naše děti malé, jezdily jsme na dovolené karavanem. Dodnes na to vzpomínají jako na nejkrásnější dovolené - někde zastavit, vytáhnout ven židličky (nebo zůstat vevnitř, když se to zrovna nehodilo), dát si gáblík (polévky jsme tedy nevařili, ale klidně jsme něco ohřáli) a jelo se dál. Jooo, to byly časy.
|
|
|
|
|
|
|
Kudla2 |
|
(18.7.2018 8:15:20) Mandelinko,
přesně.
Jíst takto po cestě v restauraci by znamenalo především o té restauraci vědět, tj. pokud jedeš do nějaké neznámé končiny, tak si ji dohledat, a pak když do ní jdeš, tak tam strávit poměrně dost času. Což já osobně ráda absolvuju, když už jsem na místě a mám na to čas a klid. Nebaví mě chodit do restaurace stylem "šup šup", chci si u toho posedět, pokecat, dát si třeba skleničku vína.
Ale když je člověk na delší cestě, tak jede v jiným režimu (aspoň my teda) -chcem se dostat na místo určení co nejdřív a přestávky se dělaj krátký na protažení a osvěžení, a to se s tím neslučuje.
Když už to musí být, tak u pumpy si dám s chutí wrap od McDonalda, od toho vím, co od něj můžu čekat, není to sice kulinářskej superzážitek, ale rozhodně to neurazí a je to lehký, takže se člověk do auta nenabuší smaženým.
Co jsem mla možnost vidět v jídelnách u pump jak tady, tak třeba v tom Německu, tak bych měla problém si vybrat a manžel taky, přišlo mi to jako nabídka u nás v nějakým nádražním bufáči - většinou smažený, mastný. Ale třeba je to jinde jinak nebo jsme moc mlsní, nicméně koncept vlastních svačinek považuju z kulinářského hlediska pro sebe za mnohem lepší volbu než spoléhat se na ty pumpy.
(Druhá věc je,že jsem na to spíš líná, ale to už je čistě můj problém, když pak stojím před volbou dát si něco, co mě vůbec neláká, nebo mít hlad )
|
Renka + 3 |
|
(18.7.2018 8:38:45) Jo, wrap u MC Donalds si taky po cestě dáme rádi, protože to známe, je to rychlé a děti si to můžou objednat bez té omáčky uvnitř. Občas to na cestě bývá celkem záchrana, protože si děti jinde nevyberou, když to neznají. Do lepší si restaurace si zajdeme jindy, ne během cestování, kdy šetříme každou minutu.
|
|
|
|
Monty |
|
(18.7.2018 7:58:13) Lady, no protože tam nechoděj, když mají vlastní svačinu. Jak by to mohli vědět?
|
|
Rodinová |
|
(18.7.2018 8:19:12) Lady, co to je rakouska kuchyne? Jaka typicka jidla, prosim?
|
Lady V. |
|
(18.7.2018 8:33:24) Tak třeba Tafelspitz, Řízek, Pfandl atd.
|
Grainne |
|
(18.7.2018 8:39:37) Lady, vidis, rizek, ktery si osobne neobalim, nejim a nejedla bych ho ani v Rakousku Vetsina lokalnich uprav pokrmu me nijak neoslovuje a v gastronomii nemam potrebu "objevovat"...chapu, ze nekdo to povazuje za pozitek, ci ho zene zvedavost a proc ne. Jenom bych to nevydavala za noblesnejsi pocin, nez vlastni svacinu.
|
Lady V. |
|
(18.7.2018 8:49:14) Grainne, nevím, co je noblesního na tom, upřednostnit normální čerstvý teplý oběd v restauraci před vychystáváním, balením a následnou konzumací studené svačiny za jízdy v autě, ale budiž. Každý máme o noblese asi trochu jiné představy.
|
Žžena |
|
(18.7.2018 8:50:24) Lady, nejde o noblesnost. Jd to prostě jídlo. Normální jídlo. Je nutný ho shazovat?
|
|
Renka + 3 |
|
(18.7.2018 8:55:03) Noblesního na tom není asi nic, ale minimálně vím, co jsem si do toho jídla dala. A pokud jedeš po frekventované trase, tak je opruz vůbec u té restaurace parkovat, hledat stůl, vybrat z nabídky, čekat na jídlo. Mě to tedy hodně unavuje a stresuje. To radši ten svůj řízek na odpočívadle. Mimo sezónu je to zase jiná věc, ale když jedeš v době dovolené na jih, tak jen než se pak od té restaurace či benzínky vymotáš, je to hrůza. Jo až budu na místě, tak si v klidu do restaurace zajdu, ale během cesty mě to fakt nebaví.
|
|
|
Kudla2 |
|
(18.7.2018 9:11:04) Lady,
tak když mám hlad, tak je mi noblesa úplně ukradená, jakož i to, jestli nade mnou někdo třeba kvůli mý volbě neohrnuje nos.
Já si myslím, že rovnocenná volba je jak restaurace, tak domácí svačinka, obojí má něco do sebe a chápu, že každýmu podle jeho založení vyhovuje něco jinýho a tak si volí podle toho.
Takže chápu, když někdo řekne "mně vyhovuje víc restaurace" nebo "mně vyhovuje víc svačinka", ale už mi přijde trochu zvláštní škatulkovat "ty druhý", že jsou divní.
A sorry, zas to bude vypadat, že se navážím do Monty, ale speciálně od ní mi to přijde jako takový "heč, my máme na jídlo u dálnice, a vy teda patrně asi ne". Taky by se okolo toho dalo asi použít dost Montiný oblíbený ironie, ale to se mi nějak nechce, nepřijde mi to hezký a nechtěla bych roztáčet nějaký kolečko "svačináři versus restauračníci", protože to nevidím jako protiklad a nevaděj mi restauračníci, ale ten přístup "svačináři jsou fuj, smějme se jim".
|
Monty |
|
(18.7.2018 9:13:07) Kudlo, já ale napsala, že jsou šetrní. Pro tebe šetrný je totéž co divný?
|
Žžena |
|
(18.7.2018 9:16:17) Divný je myslet si, že šetrnost, chudoba a dieta jsou jediný relevantní důvody, proč nejít do restaurace.
|
Monty |
|
(18.7.2018 9:22:02) Žženo, tak pro mě ano, mám doufám nárok mít nějaký názor? Že je to pro tebe divné je zase tvůj názor a já ti ho rozhodně nemíním vymlouvat.
|
|
|
libik |
|
(18.7.2018 9:32:39) Ach jo, já furt nemám jasno, jestli jsem pumpař nebo svačinář
Žženo, jaký důvody jsi měla ještě na mysli? Já třeba dost nerada mluvím cizími jazyky, kterými de facto nemluvím
|
Ropucha + 2 |
|
(18.7.2018 10:52:04) "Ach jo, já furt nemám jasno, jestli jsem pumpař nebo svačinář"
|
|
|
|
Evelyn1968,2děti |
|
(18.7.2018 10:02:26) Jé, tady to ještě jede. Já jsem diabetik, musím jíst každý 2-3 hodiny a manžel je šetrný, což je dobře, protože s mým přístupem k penězům, bychom rozházeli výplatu hned první týden, takže máme omluvenku pro svačiny. Občas někde zastavíme, když máme chuť, ale nejsme na tom závislí, mám ráda svoje zásoby.
Ono to je asi hlavně o přístupu, pokud někdo nenávidí kuchyň a k vaření je nucenej během roku a nikdo mu nepomůže, tak je jasný, že má výhrady k dělání svačin a vaření ještě i na dovolený.
Já zas nesnáším cokoliv kolem oblečení, tak nechápu, že si někdo bere na dovolenou šitíčko nebo dokonce žehličku, když to nedělám ani doma.
Pro mě je všechno kolem jídla kreativní činnost, zvlášť z cizích ingrediencí, žádná otročina, navíc to nedělám sama pro všechny, to bych se asi ohradila.
Letos se nám o svačinky postaraly Swiss air, tak očekávám od Monty pochvalu.
|
Li. |
|
(18.7.2018 10:16:24) Já vidím u sebe velký posun s věkem. Dřív (a to jsem neměla tolik peněz, jako mám teď) jsem na dělání svačin na cestu ani nepomyslela. Naopak. Patlat se doma se svačinou, mně přišlo jako ohromná degradace mojí osobnosti. Raději jsem 2 hodiny strávila v hospodě (cpala se jídlem, které mi třeba ani moc nevyhovovalo), než bych 30minut doma něco připravovala. O "svačinkářích" jsem si nemyslela nic dobrého, v duchu jsem se jim vysmívala. S postupujícím časem se to ale nějak začala plíživě měnit. Už je mi líto trávit tolik času po hospodách, kde mnohdy nevaří tak, jak bych si představovala. Uvědomila jsem si díky téhle diskuzi, že vyrážím-li na delší trasu, svačiny si dělám. Začalo to připraveným ovocem, později sušenkami a ani už sama nevím, jak dlouho už dělám kompletní jídla. Restaurace mám ráda a chodím do nich poměrně často. To ale v případech, že mě něčím zaujmou, nebo že se tam jdu najíst a současně třeba potkat se zajímavými lidmi... Při cestování (kdy mi i záleží na čase) ale dávám přednost svačinám. Samozřejmě, že to neplatí v případech, kdy jsme na pobytové dovolené, tam na místě dávám přednost all inclusive.
|
libik |
|
(18.7.2018 10:19:11) To je pravda, Li, trochu se mi ty hospody taky s věkem vzdalujou rp. přijdou mi na jedno brdo bez ohledu na kuchyni..
|
|
|
|
|
|
|
|
Kudla2 |
|
(18.7.2018 8:41:17) Tak pfandl jsem si musela vygůglit a není to nic, co by mě kulinářsky lákalo, stejně tak řízek.
Tafelspitz mám ráda, ten bych si s chutí dala, ale to mi přijde jako jídlo, u kterýho se musí trochu posedět, a to se pro mě s tou cestou moc neslučuje.
|
|
|
|