Míša+Tom |
|
(3.8.2017 10:47:22) Už je to pár let po rozvodu, ale já si stále při předávání a přebírání syna ex manželovi připadám jako neschopná matka. Asi je to ve mě, nevím, jak se toho zbavit...
Syna mám převážně v péči já, ex si ho bere málo, cca 1x za měsíc na víkend. Ale vždycky mu udělá bezva program, plně se mu věnuje, a syn se vrací pak nadšený. Doma má u mě povinnosti, školu, řešíme spíš takové ty nutné věci ohledně výchovy, prostě běžný den, každá máma to zná, co vychovává děti. Táta se nestará, jak jde škola, na besídce nebo schůzce nikdy nebyl, k jakýmkoliv lékařům syna vozím já, prostě já mám vše okolo a táta se postará o jednom víkendu o program a má vyhráno. Také dělám se synem výlety, ale jen takové ty běžné - na kole, v blízkosti místa bydliště, ale táta ho pak vezme třeba o víkendu do Rakouska a mě je to pak líto, že syn je z návštěvy nadšený a u mě má "jen" povinnosti a u táty zábavu. Vím, že je to takhle běžné v mnoha rozvedených rodinách, ale poradí někdo, jak se toho pocitu, že nejsem dost dobrá, zbavit? Abych si připadala také jako super a ne jen přikazující rodič?
|
Eudo |
|
(3.8.2017 10:52:22) Toho pocitu se tezko zbavis. Ty mas zodpovednost za kazdodenni zivot a povinnost dohlednout, aby z ditete neco bylo, tatinek si sbira smetanu. Kazdodenni zivot je taky ekonomicky daleko narocnejsi. Coz tatinkove moc nechapou, a to jeste k tomu obvykle maji vyssi prijmy a muzou si leccos dovolit, co ty s didetem nemuzes. Ale i male dite chape, kdyz se mu opatrne pripomina, ze vsecko neco stoji a ze na vsecko nejsou penize. Pochopi to treba, az bude starsi, ale to pak nemuze byt jednorazovy napor, kdyz mu neco nemuzes doprat a tatinek jo.
|
|
-Velšice- |
|
(3.8.2017 10:56:25) Miso, za prve je to proste tak a vzdy je trosku bity ten rodic, co ma dite v peci a za druhe to tak casto je i v normalnich rodinach. Mamka prijde po praci domu. Vynada detem, jde delat veceri, atd. Tatinek je jednou za cas vezme na motokary, nebo na fotbal, dovoli hranolky a vsechny prasarny co maminka ne a je pak za mistra. Chapu ze to mrzi, me casto taky, ale bud rada, ze maji hezky vztah a povznes se nad to. Taky bych casto vrazdila, ale....
|
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(3.8.2017 10:58:29) Střídavá péče?
|
|
Hadice a hadi |
|
(3.8.2017 11:17:14) Míšo, chtěla bys, aby to bylo naopak? Ty jeden víkend v měsíci, otec vše ostatní? Ty sice se synem řešíš denní starosti, ale zárove%n s ním prožíváš i ty hezké chvilky. Nejsem rozvedená, ale náš táta je tak málo doma, že je též neskutečně vzácný, děcka ho milujou. Když si postesknu, toto mně říká. A já bych si to s ním vyměnit nechtěla...
|
|
Mariana +2 |
|
(3.8.2017 11:26:01) Máme to asi podobně, u nás tatínek taky když už si udělá čas, udělá "program", vezme děti pokaždé do hračkářství apod.
Ovšem já si jako neschopná matka tedy nepřipadám. Vlastně si připadám jako jediný rodič, jelikož pobavit se 1-2 za měsíc o víkendu na výletě za "rodičovství" nepovažuji. Vím že já jsem ten kdo vychovává, kdo řeší ten milion běžných každodenních věcí, od školy, úkolů, nemocí a prostě všeho. Poradit ti jak na to neumím, co třeba občas si sednout a říct si "jo jsem dobrá, zvládám tohle všechno a sama".
Na druhou stranu musím říct že já si tedy nepřipadám že mají děti u mně jen povinnosti. Máme kopec zábavy, aktivit a prostě všeho. Tím že o i o víkendech mám častěji děti já, tak je dost času i na tu zábavu.
A myslím že děti to dobře chápou, že jsou tu povinnosti, což je obvykle ten běžný školní týden a pak je víkend a to si uděláme program. Nechávám hodně volbu i na dětech co chtějí dělat, někdy chtějí být jen tak doma, někdy chtějí něco podniknout.
Já tedy myslím že jsem super rodič. Ale já nejsem moc přikazující ani při výchově. Jo jsou věci přes který nejede vlak, jsou věc o kterých můžeme diskutovat a pak jsou věci ve kterých nechávám dětem značnou volnost. A zábavy dětem dopřávám víc než dost.
A to nejlepší i v těch náročných běžných dnech je, když mně večer děti obejmou a řeknou to svoje "mám tě moc rád/ráda mami". Tohle ex nemá a já ho vlastně lituju.
|
Míša+Tom |
|
(3.8.2017 11:29:52) Mariano, moc děkuji za ty slova, máš vlastně úplnou pravdu, že když pak syn přijde, a řekne, že mě má rád, to je to nejkrásnější... Bývalý manžel toto asi nikdy od něj neslyšel.
|
Mariana +2 |
|
(3.8.2017 11:50:35) Míšo jo přesně tohle si chce uvědomit. Já vím za kým děti půjdou s jakýmkoliv trápením, když je jim zle, komu se svěřují. TOHLE je to podstatné.
Ano je těžké někdy vidět jak tatínek najednou dělá program, když už si vyčlení nějaký ten den v programu a že za manželství na děti čas neměl ani náhodou. Že jsme mohli mít ten super program celá rodina - za jiných okolností.
Já to řeším tak, že to nezkoumám co dělali s tátou, nanejvýš se zeptám zda měli pěkný den. Ale neprobírám s nimi nějaké detaily, nechám je mluvit když chtějí, ale neptám se, nezpovídám je. Víceméně to beru tak že to je jejich život mimo mně, a když se vrátí tak řeším zas jen nás, co budeme dělat MY. Hlavně v začátcích po rozvodu mi to pomáhalo se přes to přenést.
Teď to beru tak, že ex je pro děti vlastně taková zábavná "návštěva". Netráví s nimi běžný čas, nepečuje, nevychovává. Ale někdo to dělat musí a jsem to já.
Možná se zkus zaměřit víc na vaše aktivity a prostě na to co má s tátou nemysli, neřeš, nesrovnávej, nesoutěž. Dělej program podle sebe, podle syna a tak aby váš společný čas byl příjemný a naplněný, abyste si to užili vy dva.
|
|
kachna_ |
|
(3.8.2017 13:27:21) Teď to beru tak, že ex je pro děti vlastně taková zábavná "návštěva". Netráví s nimi běžný čas, nepečuje, nevychovává. Ale někdo to dělat musí a jsem to já.
S tímhle má třeba problém můj rozvedený kamarád, že to nemůže. Nevidí je každý den růst, neřeší jejich běžná trápení, chybí mu.
|
|
|
|
Ananta |
|
(3.8.2017 18:42:08) "...pobavit se 1-2 za měsíc o víkendu na výletě za "rodičovství" nepovažuji."
Přesně tak, to není rodičovství
|
|
|