Míšo jo přesně tohle si chce uvědomit. Já vím za kým děti půjdou s jakýmkoliv trápením, když je jim zle, komu se svěřují. TOHLE je to podstatné.

Ano je těžké někdy vidět jak tatínek najednou dělá program, když už si vyčlení nějaký ten den v programu a že za manželství na děti čas neměl ani náhodou. Že jsme mohli mít ten super program celá rodina - za jiných okolností.

Já to řeším tak, že to nezkoumám co dělali s tátou, nanejvýš se zeptám zda měli pěkný den. Ale neprobírám s nimi nějaké detaily, nechám je mluvit když chtějí, ale neptám se, nezpovídám je. Víceméně to beru tak že to je jejich život mimo mně, a když se vrátí tak řeším zas jen nás, co budeme dělat MY. Hlavně v začátcích po rozvodu mi to pomáhalo se přes to přenést.

Teď to beru tak, že ex je pro děti vlastně taková zábavná "návštěva". Netráví s nimi běžný čas, nepečuje, nevychovává. Ale někdo to dělat musí a jsem to já.

Možná se zkus zaměřit víc na vaše aktivity a prostě na to co má s tátou nemysli, neřeš, nesrovnávej, nesoutěž.
Dělej program podle sebe, podle syna a tak aby váš společný čas byl příjemný a naplněný, abyste si to užili vy dva.