Vojtami56 |
|
(14.11.2016 17:01:29) Ahoj vsem, jsem normalni zena a plne si uvedomuji,ze toto normalni neni. Veci pro me podstatne a dulezite xkrat kontroluji ,doma se milionkrat ujistuji,ze jsem zamkla dum, ze neni zapnuty sporak, v praci mi blbne rychlovarna konvice,sama od sebe se sepne a nevypne,proto deset min cumim jak debil pri odchodu domu,zda je vypnuta voda ,zda nic neni v zasuvce.. Jsem desna,ale nemuzu si pomoct ,proste jak to popsat,sama sobe neverim,ze jsem to videla vypnute, vytahle ze zasuvky a znovu se ujistim ,delam to v praci i doma . neustale stokrat neco kontroluju,zabira mi to cas a stve me to...... Co se s tim da delat? Kde a jak zacit tyto pocity prekonat? Dekuji za radu
|
77kraska |
|
(14.11.2016 17:22:35) zakladatelko, tak si udelej seznam toho, co se ma zkontrolovat a podle toho jed.....ja mam seznam, co musim udelat, kdyz odjizdim z bytu na vic jak jeden den: - krecci - nakrmit - vypnout sporak - hlavni vypinac - zkontrolovat kohout u pracky - odnest vsechno smeti a dalsi
|
|
Blanče |
|
(14.11.2016 17:23:31) Pokud říkáš, že kontroluješ hlavně pro tebe důležité věci, čas zkrátíš tím, že si je napíšeš na papír, ten vrazíš např do takové té folie co mají děti na psaní - nebo si vyrobíš odškrtávací seznámek v telefonu. Prostě něco, co můžeš rychle odškrtat. Jeden na doma, druhý do práce. "Zlozvyku" ať už je to cokoli se nezbavíš, ale oběhnutí "kolečka kontroly" a odškrtnutí ti zabrání se vrátit třikrát zkontrolovat, jestli se nesvítí na WC. PS: tu konvici bych taky vyrazila
|
Alraune |
|
(14.11.2016 19:38:21) Zakladatelce nejde o to, aby to zkontrolovala, ale o to, že má neurotickou poruchu. Řešila bych to s odborníkem, ten i poradí nejlepší mechanismy na zvládnutí těch puzení.
|
|
|
jů |
|
(14.11.2016 17:29:13) Myslím si, že zakladatelce jde spíš o to, že si nějak nevěří, že zkontrolovaná věc je OK, proto jak píše komtroluje "stokrát". Nejde jí o to, že na něco zapomněla
|
Blanče |
|
(14.11.2016 17:46:18) Moje tchyně jde pětkrát zkontrolovat, jestli vypla sporák a třikrát, jestli má kanár vodu - prostě si nemůže uvědomit, jestli to už dnes udělala, nebo jestli to bylo včera. Naštěstí nekontroluje nic jinýho, pokud by těch věcí měla 10, vyplatilo by se jí obejít to s papírkem a datumem...
|
jů |
|
(14.11.2016 17:53:26) Ale zakladatelka si to uvědomuje, to je rozdíl
|
|
jů |
|
(14.11.2016 17:53:26) Ale zakladatelka si to uvědomuje, to je rozdíl
|
|
|
|
neznámá |
|
(14.11.2016 17:45:54) Nahlas si říkám "zkontroloval jsem sporák, vypla žehličku.....". Když si neřeknu nahlas jsem schopná se stokrát vrátit nebo celý den trnout co vyhoří.
|
Vojtami56 |
|
(14.11.2016 17:57:40) Presne jak me popsala jů... Nejde mi o to nezapomenout...jeste se nikdy nestalo,abych neco zapomela zkontrolovat. Ale jde o to presvedcit se vickrat ,ze je to ok, ze nemam vidiny nebo to neni tim, ze to kontroluju a vidim denne,ze je to ok, a proto je to ok Nevim jestli mi nekdo rozumi. Ja se za tyto pocity velmi stydim, uvedomuju si,jak jsem silena ,ale nemuzu si od toho pomoct, kdyz jdu do prace vkrada se mi myslenka jak doma neco neni zabezpeceny. Vtirava myslenka na kterou mi fajfka na papire asi stejne nepomuze. Pocity me otravuji, racionalne vim,ze to neni mozne,aby bylo neco zkontrolovaneho v neporadku,ale pocity vtirave jsou dal,tem se nemohu casto ubranit
|
jů |
|
(14.11.2016 18:49:32) Velmi Ti rozumím. Zkontroluj jednou a pryč
|
|
jů |
|
(14.11.2016 18:49:32) Velmi Ti rozumím. Zkontroluj jednou a pryč
|
|
|
|
ADRIEN |
|
(14.11.2016 17:50:27) Ano, přesně, co popisuješ, je obsedantní porucha. Trpí jí moje tchyně. Ona to tedy řeší tím, že chodí k psychologovi. Pro ni je ideální, když už opouštění domu s ní někdo je, kým ona se jistí, že to a to vypla. To samozřejmě nejde pořád... Já občas taky trnu, zda jsem udělala to a to... Nejhorší je ta rutina... Ideální je, u toho udělat něco jinak, aby si pak člověk mohl říct (jo, vždyť jsem zamykala, ještě mi spadly klíče, ještě šla kolem sousedka a zdravily jsme se, nebo si říct nějaké heslo - pokaždé jiné). A hlavní důvod - proč to kontroluješ? Protože máš strach, co by se stalo. Pro takový případ je potřeba trochu té laxnosti - "No tak co, tak vyhoříme atd...." (já vím, zní to neuvěřitelně), ale když si uvědomíš, jak tě to svazuje a ničí život...
Psycholog poradil tchýni - jednou zkontrolovat a pryč! Držím pěsti. Zřejmě na tobě visí velká odpovědnost a z toho vše následně vychází. Říct si "Jestli máme vyhořet, tak vyhoříme, jestli nás mají vykrást, tak nás vykradou i když je zamčeno" a pod. A samozřejmě - nic z toho se ve velké většině případů nestane. Držím pěsti.
|
Vojtami56 |
|
(14.11.2016 18:03:08) Adriano ,diky presne to same mam ja, hesla uz si pritom rikam.Pokazde jina. Bala jsem se rict ,ze si rikam hesla ,to uz jsem opravdu totiz cvok. Za kliku u dveri zaberu jednou trikrat jindy petkrat jina cisla...jsem magor ,ale opravdu vim, ze tohle delaji jen blazni a blazen ja v jinych smerech nejsem
|
Vojtami56 |
|
(14.11.2016 18:11:12) Chtela bych byt normalni, jednou se podivat a uz o tom neuvazovat.
Adrien, pokud psycholog radi jednou zkontrolovat a pryc ,tak to zkusim..ale ten pocit co kdyz? me stejne vrati se jit jeste presvedcit..no blazen. Nevim jestli pomuze se tohodle zbavit psycholog nebo psychiatr nebo me z toho jednou klepne... Jeste,ze nemam zodpovednost za nejaky veledulezity veci atd to bych se zblaznila. Mam zodpovednost primerenou ,a to mi staci k tomu se zblaznit s nadsazkou
|
ADRIEN |
|
(14.11.2016 20:25:23) Hlavně, nejsi blázen. Tchyně už je na tom lépe. Má už i méně povinnosti, nezamyka v práci, protože je v důchodě. Ale i s tím sporakem už je lepší. Vypne ho a jde. Nevím, co vše ji psycholog poradil, už tam nechodí. Za hesla se nestyd, jsou to pomůcky k lepšímu životu. A ještě jedna rada - když mas pocit, ze nejsi normální, nechtěj vědět, co se děje u druhých, co se tváří normálně, protože to jsou kolikrát mnohem horší situace... Člověk pak najednou zjistí, ze je normální a jeho velké problémy jsou vlastně malickosti.
|
margotka78 alias shit-roller |
|
(14.11.2016 20:53:29) Tohle sice je OCD, ale ještě asi ne tak strašná varianta. Já měla OCD v dětství, můj syn ji má také. Moje forma prý byla ( dle naší psychiatričky) prý horší. Měla jsem pocity, že když něco ne/udělám, tak se někomu blízkému něco stane. Léčí se to hlavně vlastní vůlí - kongvitivně behaviorální terapií.( KBT). Lidé, kteří se bojí bacilů, třeba zkoušejí se dotknout záchodového prkénka a pak se najíst - v 99, 9 % případů se jim nic nestane ( doma). Nebo lidé, kteří pořád něco pucují, musí vlastní vůli přesvědčit, že se nic nestane, když jeden týden nevysmýčí pod postelí, atp... Vše je založeno na "Vidíš, nic se nestane, když se taková banalita neudělá..." Stejně tak s odchodem z bytu - v 99 % případů se prostě nic nestane, když odejdete bez zkontrolování. Dobré je teda míti pojistku domácnosti
|
|
|
|
|
|
|