Epepe |
|
(7.8.2016 9:30:14) Tohle moudro vypustil jakýsi "pan doktor" Kantor. A hned dodává, že laktační krizi nejčastěji vyvolá stres a nevyspání. Ještě nikdy v životě jsem toho nenaspala tak málo jako v porodnici, se třemi řvoucími miminy na pokoji a málokde člověk zažije takový stres, jako když ho ošetřují české sestry na novorozeneckém, s empatií barákové z Terezína. To opravdu čeští pediatři nejsou schopní dělat svou práci, aniž by drželi dítě pod zámkem? Všude na světě se chodí po porodu domů a tady nestačí ani čtyři dny?
|
Katka a 2 výrostci |
|
(7.8.2016 9:34:14) Já bych pana doktora na týden na čtyřlůzak do porodnice zavřela,aby okusil ty slasti a řádne se tam vyspal.Jen tech sester se zastanu -není jedna jako druha.
|
Epepe |
|
(7.8.2016 9:37:05) Jasně. Jen jsem takové zažila. Naštěstí nemám moc srovnání, podruhé jsem radši rovnou podepsala reverz.
|
|
iva2 |
|
(7.8.2016 10:51:39) Ještě bych panu doktorovi provedla nástřih konečníku a každé 2-3 hodiny vstát, nakrmit dítě, zvážit a zapsat váhu. V pět ráno budíček a měření. Jen tak se bude moci vcítit do pocitů rodičky.
|
Tante Bante |
|
(7.8.2016 13:19:59) Nevstávala, nevážila, nepřebalovala, ne nutně. Když ležíš po porodu doma a máš koutovní pomoc, chodíš jen do koupelny. Když tohle máš, tak se během pár dní zotavíš neuvěřitelně. Dítě je přitom u tebe. To, že se to posledních padesát let v postindustriálních zemích nedělá, je historicky zanedbatelný exces. A není kvůli tomu potřeba se vzdávat lékařské péče při porodu, fakt akorát stačí se nenechat následně internovat.
|
Kafe |
|
(7.8.2016 13:27:42) "Když tohle máš, tak se během pár dní zotavíš neuvěřitelně. Dítě je přitom u tebe."
To většina nemá. Bohužel. Většinou na ženu čeká hladová rodina, manžel v práci, starší dítě chce pozornost, občas ještě nějaké návštěvy, které též vyžadují pozornost a lezou na záchod a do koupelny.
|
Tante Bante |
|
(7.8.2016 13:33:26) Většina to nemá, ale bylo by dobré vědět, že by to měla mít, že to tak je správně, že to je logický, naprosto oprávněný nárok a když se mu dostojí, tak z toho nakonec profituje celá rodina. Ženy by měly vědět, že to mohou a smějí chtít a dokonce i vyžadovat. Třeba i na pojišťovně, když by přišlo na věc.
|
Tante Bante |
|
(7.8.2016 13:45:46) PS Jestli se někdo díval nedávno v TV na film Strom na dřeváky? Je to italský film o životě chudých lidí na lombardském venkově na přelomu devatenáctého a dvacátého století, krásný a smutný. Byl to strašně tvrdý život, ženy musely pracovat přinejmenším stejně těžce jako muži, podmínky tak drsné, že si to asi ani nepředstavíme. Ale nedělka s dítětem byly i v takovém světě pod ochranou. Já to znám ještě z vyprávění babičky, která rodila do poloviny padesátých let minulého století, ještě v té době to existovalo. Skončilo to v šedesátých letech důsledným separováním matek a novorozenců a paradoxně pak návratem dětí k matkám v porodnicích. Dneska ta představa, že by měl někdo posloužit nedělce, je téměř mimoňská. Ale myslím, že to souvisí i s tím, že celkově není nikdo ochotný posloužit nikomu, často ani umírajícímu ne, natož rodičce.
|
Pruhovaná |
|
(7.8.2016 16:43:16) No a spousta ženských ani takovou pomoc nechce. Tchyni nesnáší (nebo naopak tchýně ji) a vůbec pustit tchyni domů je zřejmě něco zvráceného, matku nechce, protoze přece neni neschopná (a pustit si vlastní matku do domácnosti je zvrácené ),manžel by kvůli čtrnácti dnům dovolené přišel do pekla a vůbec správná žena to přece zvládne,nebo šestinedělí není nemoc!
|
kreditka |
|
(8.8.2016 13:40:40) Třeba já mám tchýni ráda, ale vést moji domácnost bych ji nenechala. U ní je totiž běžné jíst klidně 10 dní starou sekanou což bych já své rodině nedala ani omylem. Co se týče výpomoci u dítěte o tom ani nemluvím - 14 dní po porodu mi radila jak mám dát dítěti sunar nebo minimálně čaj, protože dítě brečí a určitě je hladové a žíznivé... o čaji a sunaru byly další 3 měsíce až jednou manželovi ujely nervy... Podle tchýně by měsíční dítě mohlo klidně svíčkovou s knedlíkem. Další věc je, že když dám dětem ven mísu ovoce a zeleniny tak je týrám hladem neb sušenky a bonbóny lépe zasytí.... no tchýni je 65 roků není tak stará, ale už má své názory a tak ať si je pro mě za mě praktikuje, ale na sobě a ne na ostatních...
|
TaJ |
|
(8.8.2016 16:25:30) Kreditko, tak takovou tchýni naštěstí nemám - je o dost starší, ale názory má moderní, synovi dává hlavně ovoce, nic co by bylo staré by mu nikdy nedala, navíc je pediatr s velmi rozumnými názory, které se prakticky shodují s těmi mými...byla se mnou i jako doprovod u porodu
|
kreditka |
|
(8.8.2016 16:29:36) TAk to ti můžu závidět...
|
|
|
|
|
|
|
TaJ |
|
(7.8.2016 13:34:03) Liško, u nás si vzal ten první týden manžel dovolenou, aby mi pomohl (právě třeba i vařil), často chodila i jeho maminka (mimochodem pediatr a byla se mnou i u porodu), syn byl první dítě, takže tohle jsem řešit nemusela a prvních několik týdnů k nám žádné návštěvy nechodily, kromě nejbližší rodiny...
|
|
|
Slída |
|
(7.8.2016 13:28:49) A není kvůli tomu potřeba se vzdávat lékařské péče při porodu, fakt akorát stačí se nenechat následně internovat.
tak tak, já třeba porodila večer v 22,00. Sestra na oddělení mi v pondělí ráno napsala 2. den po porodu, správně by to měl být 1., druhá na to koukla a řekla mi, že mám dítě vykoupat, tak jsem jí slušně řekla, že ho koupala ta předchozí v noci, takže si ho vykoupu další den. Nechtělo se mi, bylo to ok. Řekla co musela, ale víc mě nenutila. Další den tam byla zas jiná, který se nezdálo, že malý má dlouhý rukáv, protože bylo horko. ale on byl studený, byla mu fakt zima, špatně držel teplotu. tak jsem jí to řekla a ona na to, že jo, at si to udělám jak chci. Nemám na to vzpomínku typu, sestry buzerovaly, ono je taky těžký, že jak se střídaj, mají tam pokaždý jiný lidi a nemaj kapacitu si všechno pamatovat.
|
|
Tante Bante |
|
(7.8.2016 13:47:24) Vždyť já ti to nenutím. Nebylo to tak myšlené a i bych řekla, že to i je tak napsané, aby to z toho šlo poznat?
|
Tante Bante |
|
(7.8.2016 14:03:23) Co? Tomu nevím konce ani zvonce. Pokoušela jsem se říct, že ženy mohou chtít pomoc v šestinedělí. Nikoliv, že to má tobě vyhovovat, ani že jí musí chtít všechny, nebo že má mít někdo radost z toho, co píšu. Když někdo nechce a nepotřebuje výpomoc po slehnutí, tak nemá problém, protože není ve své potřebě omezený. Problém má u nás ten, kdo by takovou pomoc chtěl. Přičemž ta potřeba není závislá na tom, že ty ji nemáš.
|
|
|
|
|
|
|