Já jsem rodila v Motole, na pokoji jsme byly jenom dvě, spolubydlící byla fajn a mimča moc neplakala, ale co mě tam dost vadilo bylo to, že jsme měly pokoj skoro hned u vchodu a pořád tam byl slyšet bzučák ode dveří, i v noci, jak přijížděly jiné maminky...byli jsme tam se synem skoro týden, měl silnou žloutenku, navíc od začátku nechtěl vůbec sát, prostě odmítal, takže jsme v podstatě odcházeli s tím, že jsem odsávala a krmili jsme stříkačkou, občas dokrm UM taky stříkačkou...ani doma se to nepodařilo nastartovat, prostě to bojkotoval a nechtěl...takže jsme pokračovali stříkačkou, pak už i z lahvičky a po necelých 2 měsících jsme skončili plně na Nutrilonu...od té doby to bylo spokojené najedené dítě a konečně přibíral...výčitky kvůli tomu nemám, moje dvě kamarádky měly hodně podobnou zkušenost....ale je to trošku deprimující, když se všemožně snažíte dítě nakrmit a ono prostě nechce.... popravdě - být v té samé situaci dneska, tak se na to asi vykašlu ještě o něco dřív, za ty nervy, co jsme z toho oba měli, to fakt nestálo...a syn je i přes UM zdravé dítko, které je nemocné naprosto minimálně, moje dvě neteře, které byly obě dlouho kojené, byly nemocné mnohem častěji....u nás za 8 a půl roku jen dvě angíny a jednou neštovice....občas běžná rýmička, to je všechno