| Ráchel, 3 děti | 
 |
(11.12.2014 14:53:02)
Olgavo, já nevím, jestli ten otec na děti kašle, ale i kdyby ano, tak to není argumentem pro to, vrátit děti k matce
|
| Andrej Ruščák, syn 16 měsíců | •
|
(11.12.2014 15:01:45)
Otec na ty děti nekašle, dostal zákaz styku.
|
| Grainne | 
|
(11.12.2014 15:03:44)
Na zaklade jakeho rozhodnuti, je znam duvod, nebo zakaz stale pretrvava z doby, jdy byl podezrely?
|
| Andrej Ruščák, syn 16 měsíců | •
|
(11.12.2014 15:08:46)
Mě napadlo napsat Johnovi Oliverovi do Last Week Tonight, problém je v tom, že se to momentálně nevysílá a bude až od jara. On se svinstvy tohoto druhu zabývá (co pravda většinou v USA, ale ne vždy) a to je pořad, který je sledovaný globálně, je velmi oblíbený a dokázal nejednomu mocnému hodně podrazit nohy.
|
| aaa | •
|
(11.12.2014 15:20:36)
Dobrý den, diskusi sleduji jen okrajově. Ale z principu úřadům nevěřím a naivitu některých diskutujících (např. Cita , Mila, Olgava)absolutně nechápu. Mohu se Vás zeptat na toto: Četla jsem na ruském webu o ruské rodině, která byla v Norsku pracovně, nežádali o azyl ani trvalý pobyt, manžel měl pracovní vízum , manželka nepracovala. Děti byli narozené v Rusku, občané Ruska a v Norsku nežili ani rok. Jedno dítě jim na udání odebrali s druhým stačila matka ujet do Ruska. Mě to přišlo tehdy, cca před rokem když jsem to četla, přitažené za vlasy. Je to opravdu možné?
|
| Andrej Ruščák, syn 16 měsíců | •
|
(11.12.2014 15:31:19)
Je. I když bych bral zprávy z Ruska s rezervou, protože ruská média je ráda používají jako bič na západní země (i tam, kde to není oprávněné). Ale možné to je.
|
| aaa | •
|
(11.12.2014 15:38:06)
Bylo na podobném diskusi jako je tady, takže nic oficiálního, co vypadalo jako oficiální propaganda. Je pravda, že jsem to brala hodně s rezervou, ale po případu s pí Michalákovou bych tomu už tomu asi věřila. :-(
|
|
|
| Mila | •
|
(11.12.2014 20:36:05)
Ted to docitam. Nicky nemenin, pokazde jako neregistrovana udavam jmeno a omylem jsem v razi napsala BV.
Na okraj bych podotkla, ze se klidne muze komukoli zdat naivni to, co pisu. Jako mne se zda velice naivni diskutovat bez jakychkoli fakt a na zaklade jen toho, co se vi o pi M. z ceskych medii, jak BV a norske urady funguju.
Krome pana R. tu nebude moc lidi, kteri si nejake spisy muzou precist v originale.
Jinak jsem svoje nazory podlozene ruznymi vecmi vyjadrila uz driv, neni nutne opakovat. Pani M. mi je samozrejme lito a preju ji detimzpatky. Plno veci se mi zda hodne nepochopitelnych, a to hlavne se strany pi M. Nektere veci, ktere se snazim nejak objasnit, mam podlozene tim, jak funguji urady a kontrola ve Skandinavii a na zaklade sve prace VE SKANDINAVSKE zemi. Setkani s klienty, kteri si ruzne veci vysvetluji uplne jinak, nez jsou mineny, a siri je dal a siri je potom dal dalsi lidi, kteri o veci nic nevedi a nijak si to nekontroluji nebo ani nemaji moznost.
Co se tyce Romu, vzala jsem je jako priklad, jak se lidi divaji na jine, kteri delaji neco jinak, nez MY. = Jak se divaji Norove a dalsi na pristehovalce. Ruzne veci se jim zdaji nutne resit. Takze je docela mozne, ze rodina pi M. z nejakeho duvodu ve skolce nebo kde to vsecko zacalo vyvolala nejake podezreni. Na vysvetleni - jedna z mych klientek byla prosetrovana, protoze jeji synacek, rozmazlovany babickou, vypravel ve skole, jak ho mlati, nedaji mu najist (=nedostaval jen to, co chtel, ale zdravejsi jidlo) a nemaji ho radi atd atd. Posleze se vysvetlilo, ze si nemohl vydupat iPad, na ktery matka nemela. Ale ruzne prosetrovani se tahlo dost dlouho, a nijak nebylo ulehceno tim, ze matka byla cizinka a jazyk ji delal potize.
Tudiz - ruzne veci se vysetruji a nechapou a pod.
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(11.12.2014 21:11:12)
v norštině si nic nepřečtu, ale odborné studie o tom tématu v angličtině ano
jsem zvyklá si dohledávat podrobně zdroje a v tomto případě jsem to také udělala, už jen proto, abych studentům neblábolila něco neověřeného. samozřejmě tam, kde nevím, klidně řeknu, že nevím. tolik k mé naivitě
|
| Raduna |
|
(11.12.2014 22:16:33)
Ráchel,
a to já i norsky čtu. Navíc jsem se teď odpoledne dočetla, že i Švédsko má s Barnevernetem svoje problémy (úplně stejné jako my, odebrané děti bez rozumného odůvodnění, rozdělení sourozenci, znemožnění styku s rodinou).
|
|
|
| Grainne |
|
(11.12.2014 21:18:27)
Milo, jedna vec je se divat, pripadne i divit, jina vec je trestat, orioadne cinit opatreni, ktera rodine znemoznuji normalni zivot, dozivotne a bez moznosti napravy ji zasahnou a ani nemaji snahu to zduvodnit porusenim zakona.
Zduraznuji, porusenim zakona.
Divit se Norove muzou, klidne necht nad nami zasnou, ale at jednaji na zaklade poruseni zakone, ne na zaklade jakehosi vlastniho udivu nad timm ze cizinec je cizinec a neni Nor, nemysli jako Nor a neoredstira, ze je norstejsi, nez Nor.
Jestli rozumis textu, chapes, ze tim nijak neni ditcena nutnost dodrzovat norske zakony. Opet zduraznuji zakony, nikokiv zvyky, at uz kulturni, tradicni, nebo uplne blbe.
V nasem prioade bylo zavaznym zpusobem zasazeno do zivota rodiny, ktera neporusila zakon, to je znamo, protoze vinu dokazuje pokicie a tresta siud a ani z jedne z techto instituci nepadlo ani obvineni, ani trest.
|
| Mila | •
|
(11.12.2014 21:30:22)
Miluji v diskuzich narazky typu "jestli rozumis textu".
Myslim, ze celkem jasne pisu, ze mi v kauze pi M. chybi JINA fakta, nez podavana z jeji strany.
Ze je unavne neustale dokola opakovat, ze vetsina veci, ktere se tu pisou, jsou vlastni nazory na vec, podlozene tim, co si kdo precetl od nekoho, kdo si precetl neco podobneho nekde jinde.
Ze vsecko, co se zde pise o BV, je DEDUKCE z podobnych pripadu.
Ze krome pi M. nikdo na vlastni kuzi nezazil jejich "reseni", ale kazdy presne vi, jak to funguje. Opet stuylem "jedna pani povidala".
Podle toho, co jsem si vygooglovala o BV, je plno veci domnenkou, ze takhle to chodi, nebot v jejich legislative a na jinych miste je popsano, jak BV funguje a co ma za povinnosti atd atd a jak se to da kontrolovat.
Co je pravda a co ne, muzeme porad dokola diskutovat a mit na to nazory. Pravda neni neco, co se porad dokola opakuje. Pravda jsou FAKTA. Jak pracuje BV na Rodine tezko nekdo muze podlozit nejakymi fakty, protoze vsechno ma kazdy z druhe ruky a dedukuje dle vlastni zkusenosti, ze neco TAKHLE tudiz musi byt. Ovsem ta zkusenost je ceska a zabarvena nasim myslenim.
Pochybuji, ze by BV mohla odmitnout soudu ve Strasburgu vseky podklady, ktere jsou nutne k tomu, aby kazu posoudili. Pochybuju, ac se to tady siri, ze by BV mohla odmitnout podklady vydat.
Ale predpokladam, ze kdokoli na Rodine to vi daleko lepe a muze mi moje pochybnosti vyvratit. Ovsem neuznavam nic jineho, nez fakta, ne nejake dedukce a vlastni nazory.
Pro mne neni fakt to, ze BV je takova organizace, jak je zde podavano, jenom na zaklade toho, co se tady pise a co si kazdy mysli nebo dedukuje z jednoho/par pripadu, o kterych prakticky vime jen to, co predklada postizena rodina. Pochiopitelne bych taky videla podobnou situaci tak, jako pi M., a neuznavala, ze jsem mohla nekde udelat nejakou chybu. To je lidske. Matka chce mit svoje dite u sebe.
|
| Mila | •
|
(11.12.2014 21:33:50)
V nasem prioade bylo zavaznym zpusobem zasazeno do zivota rodiny, ktera neporusila zakon, to je znamo
Dukaz mas?
Kde je krome tvrzeni rodiny pi M. dokazano, ze rodina neporusila zakon?
|
| Grainne |
|
(11.12.2014 21:37:37)
O poruseni zakona rozhoduje soud. Pokicie pripad vysetrovala a obvineni otce, ani matky nepadlo, tedy k trestnimu rizeni ve veci nedoslo.Jestlize automaticky predpokladam, ze tyrani deti, ci sexualni zneuziti je i v Norsku trestnim deliktem, tak ano, mame dukszy o tom, ze k trestnimu jednani, tedy poruseni zakona nedoslo.
|
| Mila | •
|
(11.12.2014 22:03:05)
Nikde nemuzu najit, ze podezreni padlo (krome ceskych textu).
Opet - netvrdim, ze se tim provinili. Hledam druhou stranu kauzy, nejen pi M.
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(11.12.2014 22:04:12)
co myslíš tím "podezření padlo"?
|
| Mila | •
|
(11.12.2014 22:06:50)
Nejsem na niti - to myslis mne?
To nebyl muj vyrok, ale Graine, na ktery odpovidam a ktery jsem vystrihla
|
|
|
| Grainne |
|
(11.12.2014 22:14:40)
Podezreni nepadlo, podezreni se neprokazalo.
Kdyby se prokazalo, pripadne trvalo, bude advokat postupovat uplne jinak, nez postupuje. Pojud mas alespon zakladni pravni vedomi, musi ti to jasne vyplynout z toho, co se vi obecne a z toho, jakym zpusobem se v prioadu postupuje.
Pak by titiz nebylo ani treba se ptat norske strany, protoze k trestnimu soisu by sa ceska ambasada a dalsi urednici propracovali bezniu cestou, ktera je jasne nastavena.
|
|
| Raduna |
|
(11.12.2014 22:24:35)
Milo,
já už jsem tu odpoledne dávala link na protokol od norské policie, kde potrvrzují, že se žádná obninění proti paní Michalákové nepotrvdily. Prosím, tě nedělej ze sebe hloupou.
|
|
|
|
| Yanull & 2 | 
|
(11.12.2014 21:40:51)
Mila,
tak toto je jediná istota - všetky obvinenia boli stiahnuté a nikto nie je trestne stíhaný. Keď toto stále neeviduješ, o čom sa tu vlastne celý čas bavíš?
|
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(11.12.2014 21:42:36)
pokud by ho porušila, tak by snad byla odsouzena a potrestána, ne?
|
|
| Mila | •
|
(11.12.2014 21:59:37)
Jestli rozumis textu, chapes, ze tim nijak neni ditcena nutnost dodrzovat norske zakony. Opet zduraznuji zakony, nikokiv zvyky, at uz kulturni, tradicni, nebo uplne blbe.
Psala jsem o kulturnich a jinych zvycich vseobecne jako o moznem duvodu k tomu, ze nekdo neco udal, ne proto, ze mam dukaz o tom, ze kauza pi M. je na necem podobnem zalozena.
Rovnez bych mohla dedukovat ruzne veci a vynaset nazory na zivot jeji rodiny, ale nemam zadne podklady, nez to, co se pise tady nebo na blogu. Takze se vyjadruju obecneji.
|
|
|
| Cita | 
|
(11.12.2014 21:59:37)
Mila, diky za objektivni postoj.
|
| Mila | •
|
(11.12.2014 22:09:12)
Rado se stalo.
Hledam v norskych webech, kde by se dalo neco podobneho vycist. V oficialnich textech nic tyhle dohady nepotvrzuje. Co se tyce chatu blogu postizenych, ty vzdycky diskutuji sve nespravedlne postizeni - nikdo ti nenapise, ze neco nejak sam zavinil.
|
| Yanull & 2 |
|
(11.12.2014 22:12:34)
Milo,
to je vtip? Ty vážne uvažuješ o tom, že p. Michaáková je trestne stíhaná, ale dokázala presvedčiť českú verejnosť, že nie je? A europoslancov, ktorí Nórsku poslali otvorený list? Aj český parlament?
|
|
| Grainne |
|
(11.12.2014 22:18:04)
V prioade trestniho stihani ciziho statniho oriskusnika ma stat povinnost informovat protistranu, takze stihani by se technicky utajit nedalo.
Leda za by Norove zatajili i to, coz ovsem nelze predpokladat.
|
| Grainne |
|
(11.12.2014 22:20:59)
Takze jedina mozna spekulace o tom, co si Michalakovi vymysleli, by teoreticky bylo, ze obvinili z podezreni ze sexualniho zneuzivani, pripadne tyrani sami sebe...coz je nebetycna pitomost, ze?
|
|
|
| Cita |
|
(11.12.2014 22:30:36)
Presne tak Milo, podle cca asi trech pripadu se tady soudi cely norsky system a to velice jednostranne.
A ja sem nikdy nerekla, ze je idelani. Jen to, ze je lepsi nez cesky (a jakozto zijici v obou zemich, myslim, ze k tomu mmam co rict).
Ja si myslim, ze tady slo o blbou souhru nekolika udalosti a jednim z dulezitych faktu byl prave kulturni sok a neznalost faktu, ze v Norsku se nesmi bit deti.
Pokud si cesky stat stale trva na tom, ze lehke fyzicke tresty jsou v cesku legalni, mel by se za sve obcany ve svete postavit. V tomto pripade podepsat Vzajemnou smlouvu, ktera umozni resit takovehle pripady v Cesku.
|
| X_X |
|
(11.12.2014 22:35:23)
Cito, znova - plácnutí přes zadek od rodičů ti přijde pro dítě jako horší trest, než psychické týrání od sociálky v důsledku násilné izolace od rodičů i sourozenců?
|
| Cita |
|
(11.12.2014 22:39:17)
Naposled. Norove to proste vidi jinak.
Bez penez do hospody nelez a do Norska nejezdi davat detem pres prdel.
|
| Grainne |
|
(11.12.2014 22:44:59)
Cito, ani Norove to zrejme nevidi jinak, kdyz to pkacnuti nebylo duvodem a nestacilo k obvineni z tyrani. Takze plkas a nevis, kudy kam.
Zjratka neexistuje relevantni obvineni, kterym by odebrani deti mohlo byt radne odduvodneno.
|
|
| X_X |
|
(11.12.2014 22:45:50)
ale tak mně je teď jedno, jak to vidí Norové, mně zajímá, jak to vidíš ty.
|
| Grainne |
|
(11.12.2014 22:52:51)
Ja to treba vidim tak, ze psychopat v Norsku spravne usoudi, ze dite lze zmydlit, jako psa, ovsem ne na verejnosti a ne tak, aby zanechal stopy. Taky vi, jak obet orimet, aby se ani nahodne nepodrekla, natoz si otevrene stezovala.
Protoze s timto mam prakticke zkusenosti, jsem si jista, ze skutecny, dostatecne inteligentni psychopat by umelbtyrat v kazde zemi sveta. Tudit placnuti pres zadek vidim sice jako ne idealni, ale celkem neskodny vychovny prostredek.
Takze kdyz uz se k tomu dostavame,norsky system je mnohem vic ohrozujici pro skutecne obeti, protoze nasilnik bude mit mnohem vetsi snahu sve chovani skryt.
|
|
| Cita |
|
(11.12.2014 22:55:23)
Ja si nemyslim, ze deti nutne psychicky trpi. Ze trpi matka je mi jasny.
Ze by melo Norsko prihlednout k odlisnym kulturnim zvyklostem a predat pripad do Ceska uz sem rekla. Howgh.
|
| Grainne |
|
(11.12.2014 23:01:14)
Norsko by predevsim melo prestat sve kulturni zvyklosti povysovat nad zakon a to dokonce svuj vlastni.
|
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(11.12.2014 23:03:19)
"Ja si nemyslim, ze deti nutne psychicky trpi"
aha. no tak to tahle diskuse fakt nemá smysl.
ty se pořád oháníš tím, jak si máme zjistit informace apod., ale o psychickém vývoji dítěte toho víš houby a nic sis o tom nezjistila. tak tím bys mohla začít, než tu budeš psát takový blbosti
|
|
| X_X |
|
(11.12.2014 23:06:18)
aha, tak pokud se o své děti staráš tak, že kdyby je od tebe i ostatních členů rodiny násilně izolovali, tak by jim to bylo jedno a netrpěli by tím, tak potom je jasné, proč nemůžeš pochopit, v čem je problém.
|
| Cita |
|
(11.12.2014 23:12:14)
Pokud je oddeli od spatnych rodicu, bude to pro ne pozehnani, nebudou trpet. My nevime, co se tam stalo.
|
| JaninaH |
|
(11.12.2014 23:17:09)
Jo aha, blbou souhrou okolností se z nich stali špatní rodiče 
|
|
| Grainne |
|
(11.12.2014 23:17:42)
Cito, my naopak vime, co se nestalo, deti nebyly tyrane, ani sexualne zneuzivane a zadny jiny duvod k trvalemu zbaveni rodicovskych prav neznam. Ty ho znas?
|
|
| *Hany | 
|
(11.12.2014 23:20:36)
Cita, tak hlavně aby už ty děti nevraceli, že? Stejně nemají úplnou rodinu, ten malý byl mnohem déle s pěstouny než s matkou a česky asi taky neumí. Hotové požehnání pro děti, že se dostaly do spárů norské sociálky. 
|
|
| Filip Tesař |
|
(12.12.2014 8:41:58)
Cita: "Bez penez do hospody nelez a do Norska nejezdi davat detem pres prdel.
[...] Pokud je oddeli od spatnych rodicu, bude to pro ne pozehnani, nebudou trpet. My nevime, co se tam stalo."
Myslím, že tohle je jádro pudla celý diskuse. Někdo si asi myslí, že kdo dítě občas plácne, je špatnej rodič, ergo pro děti bude požehnáním, když je od takových rodičů odříznou a daj na totální převýchovu spojenou s vymejváním mozku. Protože zákaz styku a povolení k minimálnímu styku pod dohledem, se zákazem komunikace v mateřštině je praktika, která vymejváním mozku je.
No a proti stojej jiný, co zastávaj názor, že požehnáním to není a nucený přesazení do cizího květináče není adekvátním řešením toho občasnýho plácnutí, se kterým tady mimochodem nikdo souhlas, pokud vím, nevyjádřil.
Obě strany stojej na svým, Cita asi vedena svýma sympatiema k Norsku obecně, ostatní zděšením plynoucím z toho, jak je možná, že se s dítětem zachází v podstatě jako s věcí - a protože to věc není, je to myslící tvor, je to spojený s resetováním části osobnosti. Myslím, že dál argumentovat navzájem vůči sobě už je zbytečný.
|
| Kudla2 | 
|
(12.12.2014 8:45:32)
Mně teda přijde šílený stavět újmu z občasného dání na zadek výš než újmu z totálního rozbití rodiny
V zájmu objektivity se pokouším představit si nulovou toleranci k plácání třeba manželky (kterou teda mám), ale furt mi to nějak nevychází...
|
| Yanull & 2 |
|
(12.12.2014 9:01:52)
Zrejme tam žiaden materský pud ani nie je. Cita najskôr ešte nie je matkou a absolútne nemá potuchy, čo taká matka a jej deti môžu prežívať. Nie všetky bezdetné ženy sú toho schopné, niektorým sa materský pud nedostaví dokonca ani po pôrode...
|
| Yanull & 2 |
|
(12.12.2014 9:20:20)
jo, už som si to našla
no v tom prípade to bude nejaký osobnostný problém, problém v detstve, bohvie, každopádne, je to divné
|
| aaa | •
|
(12.12.2014 9:33:48)
já bych to nevztahovala k fašismu ani komunismu. Prostě dřív byla praxe že se děti odebrali , u nás k Romům, v Austrálii k domorodcům, v americe k černochům indiánům apod. Ž, protože rodiče nejsou schopný se postarat a vychovat z nich správné občany toho kterého státu. A co si budeme namlouvat, podporovali to sociologové, doktoři, pedagogové a podobní vzdělanci. Vznikli z toho v dalších generacích vykořenění správně kolektivně-pěstounsky vychovaníobčané bez zázemí, často na drogách alkoholu atd. Osobně jsem si myslela, že takovou praxi už nikde, nota bene v demokratické evropské zemi nedělají, ale jak je vidět v Norsku si jedou po své koleji. Konají dobro, at to stojí cokoliv.
|
| Filip Tesař |
|
(12.12.2014 9:44:53)
S fašismem i komunismem máš víceméně pravdu, ty spíš čerpaly z podobnýho myšlenkovýho podhoubí a jinak nebo komplexněji to rozvedly do myšlenky vytvoření novýho člověka, novýho lidstva složenýho z lepších lidí, ideálních lidí, nadlidí. Tohle je svým způsobem spíš jeden z paralelních výhonků na kořenech daleko starších. S Romama, indiánama i domorodýma Australanama máš pravdu, tím spíš, že tam navíc nešlo jen o individuální převýchovu, ale i o rozbití tradičních rodinných a nadrodinných struktur, o snahu vytvořit ze společenství, vnímanýho jako překážka pokroku, souhrn pozměněnejch (pozvednutejch) jednotlivců.
|
| Grainne |
|
(12.12.2014 10:02:17)
Filipe, smutne na tom je ovsem to, ze i komuniste a i ostatni, kterych se to tykalo, dokazali svuj pristup alespon castecne, nekde i uplne prehodnotit a prestali prevychovu vytrzenim z puvodnich korenu povazovat za dobro.
Zjisteni, ze se v Evropske zemi k takovemu postupu opet dospelo, bez ohledu na zkusenosti, nove poznatky i spolecensky vyvoj, je pro nekoho, kdo se v problematice alespon ojrajove orientuje, nutne desive.
Narod, ktery se domniva, ze to nejlepsi pro dite je udelat z nej sveho statniho priskusnika, bez ohledu na jeho puvod, bez ohledu na jeho rodinne vazby a city...existence takoveho naroda je...a opet pouziju totez slovo, desiva.
Stejne tak desive je, ze s tim nekdo muze byt az tak ztotoznen.
|
|
|
|
| Cita |
|
(12.12.2014 9:33:53)
No asi..Asi tohle a asi tamto. Asi sem ty deti ukradla ja a asi souhlasims tim, aby se deti odebiraly bezduvodne (pardon, tohle neni asi, tohle o me vite urcite).
No tak jo, no...vy si stejne vybajite co budete chtit.
|
| aaa | •
|
(12.12.2014 9:35:38)
Co bys dělala v Norském systému TY sama, když by ti odebrali děti. Stále neodpovídáš!!!!
|
|
| Filip Tesař |
|
(12.12.2014 9:57:14)
Já ti upřímně věřím, že nesouhlasíš s bezdůvodným odebíráním.
A je naprostá pravda, že fakta opravdu z místních diskutujících nezná nikdo. Proto je ovšem taky ten či onen postoj do značný míry záležitostí víry. Tobě jsou Norsko, Norové, norskej způsob života, hodnoty, sociální systém sympatický - pokud jsem pochopil, i kvůli srovnání se společností, ve který jsi vyrostla. To tě asi - ano, asi, předpokládám - vede k tomu, že věříš, že v případě Michalákových dostatečně závažnej důvod k odebrání byl, a lze věřit, že byl, protože fakta opravdu neznáme.
Jiný zase nevěřej, že takovej důvod byl, ze stejnýho důvodu - fakta neznáme, což umožňuje si postoj utvořit na základě jiných věcí (většinou to u týhle skupiny bude nedůvěra k instituci, která má vnitřní fungování nastavený jako BV, plus důvěra např. v to, že matka, která o děti tak silně bojuje, nebude provinilá, nota bene když norskej soud konstatoval skutečnosti, který konstatoval), a věřit, že ty blíže neznámý fakta jsou v souladu s tvrzeníma matky a výrokama soudu a žádná další skrytá bomba v materiálech BV už není.
|
|
| Monty | 
|
(12.12.2014 9:58:10)
Nechci vstupovat do debaty, stejně na to nemám čas, ale tohle si neodpustím.
Všichni, kdo tu plamenně hovoří o mateřském citu, o tom, jak krev není voda a jak jsou šťastní, že nežijí v ošklivém Norsku, které bezdůvodně odebírá rodičům děti, by si měli připomenout děti, které v naší skvělé společnosti s vysoce výkonnou a správně fungující sociálkou nikdo rodičům neodebral a které jsou dneska mrtvé. Terezka Čermáková. Matka alkoholička, bez práce... ale je to přece maminka a krev není voda, že. Honzík Rokos. V jeho případě nedoporučuji číst detaily toho, jak ho maminka zavraždila, protože slabší povahy by si musely zdvojnásobit dávku antidepresiv. "Bezejmenný" kojenec, který vyhladověl k smrti, protože ho sociálně slabá matka, která měla tři další děti, každé s jiným otcem, krmila moukou, rozmíchanou ve vodě. A je jich mnohem, mnohem víc, některé měly štěstí a neumřely (např. "Kuřimská causa"), ale musely docela dlouho a docela ošklivě trpět. Ale u nás je to přece správně, tak to má být, protože matka je nejvíc a když ne matka, tak každopádně biologická rodina.
Sancta simplicitas.
|
| adelaide k. | 
|
(12.12.2014 10:01:44)
Monty ale takové pripady se v Norsku stávají taky 
A říct že na 10 nespravedlivě odebraných deti jednomu zachráníme život, je pro spoustu lidí nepřijatelné.
|
| Monty |
|
(12.12.2014 10:04:26)
adelaide,
no, a já si právě myslím, že je lepší jedno "neoprávněně" odebrat než neodebrat a nechat umřít. To je asi tak zhruba to, co jsem chtěla říct. Život sám o sobě je pro mne víc než "život s rodičem".
Samozřejmě, když čtu, co zajímá sociálku v Norsku nebo třeba v Německu, tak si občas klepu na čelo, ale na druhé straně si vždycky vzpomenu na ty neodebrané a mrtvé.
Howgh, musím jít.
|
| :-) zaregistrovaná | 
|
(12.12.2014 10:07:53)
Monty, to by ale byla teorie "když se kácí les, lítají třísky" - jak k tomu přijde byť jen jediné dítě odebrané neoprávněně? Mohlo by jej hřát, že snad zachránilo jiné dítě, díky tomu, jak je systém nastaven, a ono si hold bude vyrůstat bez maminky? Takhle se na svět a spravedlnost nedá pohlížet.
Jak už v diskusi zaznělo, ti skuteční psychopaté jsou skrytí tak, že je problém je poznat. Nastavit právo podle domněnkynismu "kdyby na tom něco bylo, tak raději preventivně" je cesta do pekel. Tedy, do Norska.
Jedinou výhodu ta diskuse má - už si ty severské státy tolik nepletu.
|
| Monty |
|
(12.12.2014 10:13:45)
Nechtěla jsem, ale ještě musím - nepochopily jste zřejmě, co jsem tím chtěla říct.
Pokud teď někdo trpí, tak matka. Může mi jí být líto, ale naprosto chápu, proč od toho dávají všichni ruce pryč. Kdyby se teď děti vrátily, bude to pro ně horší varianta. Kdyby byly někde týden, měsíc, fajn. V dané situaci už se prostě nedá udělat SPRÁVNÉ rozhodnutí, které by nikoho nepoškodilo. Teď už to vždycky bude pro někoho špatně. A já holt upřednostňuju, aby bylo špatně dospělým než dětem. Tečka.
|
| Len | 
|
(12.12.2014 10:16:54)
Spatne to rozhodne nebude, maji milujici matku, ktera o ne stoji. Na tom neni spatne vubec nic, jen postup norskych uradu.
|
| Mila | •
|
(12.12.2014 11:40:07)
Milujici matku, ktera deti chce.
Samozrejme je to urcite tak.
Nebo si to jen dedukujeme z toho, ze usiluje o to je dostat zpatky.
Coz je ovsem rozdil. Matka ty deti chce zpatky, protoze jsou to jeji deti.
Tuhle vetu si muzeme vykladat ruznym zpusobem. Chce je zparky, protoze je muljue.
Chce je zpatkly, protoze tak to ma byt.
|
| Filip Tesař |
|
(12.12.2014 11:56:53)
Jistě, i případný rozrušení při setkání s dětma může bejt projevem vlastnických pocitů, ne láskyplných citů, to připouštím jako možnost. Ovšem praktika přerušit setkání rodiče s dětma při známkách silnějších emocí je docela varovná. Protože to může bejt ochrana před potenciálním tyranem, ale klidně taky záměrná snaha oslabit citový vazby na skutečnýho rodiče - schválně nepíšu biologickýho, ale na rodiče, kterej měl děti v péči nepřetržitě v péči až do doby, kdy byla ta péče administrativním zásahem najednou utnutá. A s přihlédnutím ke konstatováním soudu pro mě osobně ta ochrana před tyranem nepřijde pravděpodobná, a to víc pravděpodobnější mi přijde ta druhá.
|
| Mila | •
|
(12.12.2014 12:09:12)
Naprosty souhlas.
Jak vseobecne diskutuju, a nevyjadruju se k tomu, co rodina pi M. udelala nebo neudelala a jak to potom dopadlo. Protoze o teto rodine mam jen fakta, podavana touto rodinou. Nemam nic k porovnani z druhe strany, jen zdejsi vyroky, ze narceni nebylo podlezene a bylo stahnuta.
|
| Anni&Annika | 
|
(12.12.2014 12:18:08)
Milo, a myslis, ze ta rodina vubec existuje??? Neprijde ti divne, ze TY jsi o ni NIC nenasla?
My jsme za totace taky spoustu veci neslyseli, nevedeli a dozvedeli se az treba z hlasu ameriky
Na to, ze jedne matce bylo odebrano dite proto, ze chtela navstivit rodinu v Belorusku a bylo podezreni, ze tam zustane, mam pocit, ze maji v Norsku dobre naslapnuto smerem do casu, do kterych bych se neradala vracela
MOnty, to video je strasne. Koukala jsem az do konce.
|
| Anni&Annika |
|
(12.12.2014 13:02:35)
No tak ale pak mi Milo teda aspon vysvetli, jak to, ze jsi o nich v Norsku NIC nenasla...
|
| Mila | •
|
(12.12.2014 13:05:29)
To muzes opet byt jen muj nazor - neni to tak zajimave pro Nory jako pro Cechy?
nebo....?
|
| Anni&Annika |
|
(12.12.2014 13:09:31)
no nevim, to bych rada vedela od tebe....navic by me zajimalo...kdyz jsi o nich nic nenasla...kde jsi hledala? Od nas chces fakta, ale ty fakta se asi ziskaji jen z urednich norskych zdroju. Mas teda nejake, kde se da dohledat neco o pripadu???
|
|
|
|
|
| Yanull & 2 |
|
(12.12.2014 12:19:34)
Nemam nic k porovnani z druhe strany, jen zdejsi vyroky, ze narceni nebylo podlezene a bylo stahnuta.
no čo k tomu dodať...
fakt nemá zmysel na toto už reagovať
|
| Yanull & 2 |
|
(12.12.2014 12:22:53)
pripomína mi to časy, keď deti boli malé a chcela som im ukázať lietadlo na oblohe: Pozri tam letí / Kde? / No predsa tam. /Kde? / Tam, nevidíš?/ Nie, kde?/ etc., až bolo preč...
|
|
|
|
|
|
|
| aaa | •
|
(12.12.2014 10:18:02)
Monty, odevzdej svého syna do pěstounské péče, protože , dle tvých příspěvků nejsi běžná matka. Takže třeba to zachrání někoho jiného, tvého syna vychová někdo jiný, třeba bude štastnější než s tebou.
|
|
| Grainne |
|
(12.12.2014 10:18:07)
Monty, ovsem za tviu teckou jsou dalsi deti, kterym hrozi titez, orotoze staci, aby rizeni bylo dostatecne dlouho protahovano a muzes tak ziskat libovolne dite, jen za to, ze rodinu oznacis za podezrelou, staci si vymyslet, naprosto betrestne, nejake imaginarni ohrozeni.
Ano, teto rodine uz neni pomoci, nasledky prehmatu si ponese dozivotne, ale prave proto je nutne pretrhnout ten uzavreny kruh cykku.
|
|
| Yanull & 2 |
|
(12.12.2014 10:18:59)
Monty, ty skutočne veríš tomu, že ak násilne oddelia dieťa od matky (podotýkam, že matky, ktorá svoje dieťa miluje a netýra) a umiestnia ho k cudzím ľuďom, že to na ňom nezanechá trvalé následky? Vážne tomu veríš?
|
| Monty |
|
(12.12.2014 10:44:53)
Jannullo,
u takto malých dětí určitě, pokud budou vyrůstat v láskyplném prostředí jinde.
U školáků by to samozřejmě bylo horší.
Pokud máš pocit, že ne, tak pak chudáci děti, které byly v útlém věku adoptované, když starat se a milovat může jen biologická maminka. Která tedy mimo jiné taky někdy může zabít, že. Stejně jako ta "cizí paní".
|
| Grainne |
|
(12.12.2014 10:54:48)
Monty, budes se mozna divit, ale i adoptovane deti, ktere nebyly vytrzeny z vlastni, dejme tomu prijatelne dobre rodiny, abychom to nestaveli prikis idylicky, ze casto zacniu zajimatbo svuj puvod a tedy o sve biologicke rodice. Pojud se tito rodice ukazou jako nevhodni, situace v adoptivni rodine se obvykle uklidni a deti si uvedomi, ze to bylo skutecne pro jejich dobro.
Uz jsou ovsem zdojumentovane i opacne pripady, kdy doslo k neopravnenemu odebrani z rodiny a konci to nenavisti jak k adoptivnimbrodicum, tak i nenavisti ke statu, jakozto instituci, ktera ten stav zapricinila,.
|
| Monty |
|
(12.12.2014 10:57:09)
Grainne,
nebudu se divit, vím o tom docela dost. 
|
| Grainne |
|
(12.12.2014 11:04:07)
Monty, jedna vec je vedet a druha vec je udelat z toho spravny zaver. Cist umi kazdy, ale pak je dulezite bud to zazit v praxi, nebo si alespon tu praxi umet predstavit a vcitit se.
|
| Mila | •
|
(12.12.2014 11:16:16)
Naprosty souhlas.
A to by melo platit pro vsechny.
Nejen pro ostatni.
Ovsem nejake zavery si nemuzeme ani nahodou delat z jednostrannych informaci postizene strany.
Musime k tomu mit nejaka podlozena fakta. Tim nemyslim podlozena fakta te jedne strany, ale co nejvic pohledu na vec.
|
|
|
|
|
|
|
| Andrej Ruščák, syn 16 měsíců | •
|
(12.12.2014 10:45:12)
S touhle logikou naprosto zásadně nemohu souhlasit. Těm dětem už se o tolik větší škoda nestane - ano, může to pro ně být těžké, když se zase dostanou do jiného prostředí, ale to se dá řešit i jinak, například tím, že se bude vídat čas od času s (tou dobou bývalou) pěstounskou rodinou, bude-li o to stát. Nelze to brát tak, že pro děti vše (a je otázka, jestli to je pro děti vše v tomto případě) a dospělí ať snesou jakékoliv bezpráví. To je hodně, hodně pokřivená logika a bohužel ji od hodně Norů slýchávám. Co se týče toho "lepší odebrat zbytečně, než pak nechat nějaké dítě umřít" - ani s tím nemohu souhlasit. To je podobná logika, jako ta, kterou používají zastánci trestů smrti, když jim připomenete možnost justičního omylu - jim také přijde jeden nevinně popravený jako vcelku adekvátní cena za padesát právem popravených (takový je zhruba tenhle poměr například v USA). Zkrátka eliminovat riziko ze života nejde. Pokud nebudete kontrolovat všechny lidi 24/7/365, tak vždy se někde nějaké utýrané dítě najde, vždyť jen Norsko má 5 milionů obyvatel. I kdyby děti týrala tak zanedbatelná menšina, jako jeden ze statisíce, pořád je to 50 týraných a potenciálně zavražděných dětí! S tím, že se tyhle věci dějí, se musíme smířit, protože dít se budou vždy. Otázka je, kolik jsme ochotni udělat pro minimalizaci toho rizika. Jsem jednoznačně toho názoru, že má smysl minimalizovat riziko do té míry, ve které ještě je poměr snížení rizika pro děti vykoupeno snesitelnou měrou justičního omylu (snesitelná míra je hodně subjektivní pojem). Problém je v tom, že to, co se děje v Norsku a nejen zde je hodně daleko za mojí snesitelnou hranicí.
|
| Monty |
|
(12.12.2014 10:47:27)
Ehm, trest smrti je něco docela jiného - vzít někomu na základě justičního omylu svobodu je pořád lepší, než vzít mu život, že.
|
| Andrej Ruščák, syn 16 měsíců | •
|
(12.12.2014 10:54:21)
Ne, ne tak docela. Děti jsou naše budoucnost, ony tu budou po nás, až my tady nebudeme. Chápeme-li rodinu konzervativně (a já ji tak chápu) jako jednotku, která je sobě navzájem loajální a vytváří po generace děděné jmění i odkaz, pak zbavit někoho dětí je téměř identické se zbavením ho vlastního života. To, že to dnešní neomarxismem ovlivnění sociální pracovníci často nechápou je věc jiná. Možná to teď schytám, ale ačkoliv jsem dalek toho, abych soudil, diskriminoval či jinak omezoval lidi, kterým se rozpadla rodina a považuji to za jejich věc, nemyslím si, že model zvaný "patchwork family" nebo "mine dine våre barn" je lepší, než tradiční rodina, v níž jsou sezdaní rodiče a jejich děti, ať už biologické, nebo i adoptované, když na to přijde. Myslím si, že rodina je hodnota sama o sobě a děti mají právo na rodinné prostředí. Vlastní rodinné prostředí. Dokud je v něm bezpečno, nikdo by ho neměl rozbíjet.
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(12.12.2014 23:48:00)
dítě se tím zbavuje identity, což je opravdu trestuhodné
|
|
|
|
| Filip Tesař |
|
(12.12.2014 10:54:07)
Trest smrti a občasný justiční omyl jako cena za bezpečí ostatních coby argument mne napadl taky.
Jinak praxe je složitá, já bych asi akceptoval dočasné oddělení od rodiny jako nutnou cenu. Problémem tady není samotné oddělení, resp. je to samostatným, ale spíš podružným problémem, problémem ve smyslu (přehnané) horlivosti a (snad) i kulturní perspektivy.
Tím nejpodstatnější problémem však je, že odebírání a následné asimilace má v rukou orgán, kterej je zároveň žalobcem i soudcem a jehož rozhodování (včetně výsledků a jejich dopadů) je fakticky mimo zákonný rámec. A kdybychom dočasný odebrání brali jako sice tvrdý, ale napomenutí, pak by taky měl existovat postup na opětovný navrácení do rodiny s přiměřenou zárukou. Takhle to vypadá, že navrácení závisí na libovůli orgánu, kterej rozhoduje zcela netransparentně a není ničím vázanej a nikomu odpovědnej. Což dobrý není a už je to mimo jakoukoli debatu o nutný ceně.
|
| Andrej Ruščák, syn 16 měsíců | •
|
(12.12.2014 10:56:00)
Přesně tak, zcela souhlasím.
|
|
| *Hany |
|
(12.12.2014 11:01:43)
Souhlasím s Filipem. Dočasné oddělení dětí v případě podezření na týrání je žádoucí. Ale v tomhle případě došlo k něčemu úplně jinému - sourozenci byli oddělení, s matkou se smí setkat jednou za rok, nesmí mluvit mateřským jazykem, nesmí dát najevo žádný cit. Matka nesmí případ medializovat. To je v rozporu se vším, co by mělo platit pro pěstounskou péči.
Takže nejde o ochranu dětí, ale o jejich systematickou přeměnu na průměrné poslušné Nory. O tom, jestli se rodiče něčeho dopustili nebo ne, se klidně můžeme přít, ale tahle zrůdnost spáchaná na dvou dětech je bez diskuse.
|
| Monty |
|
(12.12.2014 11:04:50)
Však já s Filipem souhlasím taky, protože je věcný, drží se faktů a nezatahuje do toho hysterické výlevy o tom, jak je dětem vždy a za všech okolností nejlépe v rodině. Proto jsem sem taky vlezla, ne proto, že bych stoprocentně schvalovala postup norské sociálky.
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(12.12.2014 23:50:23)
Monty, nikdo tady ale netvrdil, že dítěti je za každých okolností lépe v bio rodině, a nikdo tady nehájil, že by měly děti zůstávat u rodičů, kteří je týrají - nepřeháněj
|
|
|
| Mila | •
|
(12.12.2014 11:10:44)
Tohle je taky nazor, podlozeny necim vyjadreni - bud pi M., ktera to takhle vidi, nebo z nejakeho blogu /chatu.
Je tomu skutecne tak?
Tak male deti svou materstinu dost rychle zapominaji, kdyz v ni nejsou cviceni (a opet, podlozeno odbornou literaturou a mou dlouhou praxi, ne zadny vlastni nazor).
Jak daleko od pi M. ziji? Je prakticky mozne se s detmi stykat casteji? Je mozne je OPET premistit nekam bliz, dokud nebude moznost ji je vratit?
Bylo zde psano, ze se nic neprokazalo. Verim tomu.
Ovsem je docela mozne, ze ani deti se nechteji stykat s puvodni rodinou, aniz by nekdo pachal na nich brainwash. I takove deti existuji - jestli se jim dari lepe v jine rodine, nemusi treba vyjadrovat pri setkani nadseni. NEVIM. Ale setkala jsem se i s takovymi rodinami.
Duvodu muze byt dost, muze to byt i BV praxe, ktera se tu dokola diskutuje.
|
| Andrej Ruščák, syn 16 měsíců | •
|
(12.12.2014 11:20:41)
No, ona to je zaběhlá praxe BV. Žena je Polka, já mluvím, čtu, rozumím i píšu výborně polsky, v Polsku jsem žil a tak znám dost detailně polské případy, co se BV týče - a těch je víc, protože Poláků je tady kolem 100 000. To, co prožila rodina Michalákových, je téměř identické s tím, co prožila rodina Kozikowskich. Dvě děti, rozdělené do dvou pěstounských rodin, ponorštěné, zákaz mluvit s nimi polsky a tatáž omezení - žádné emoce při setkání, zákaz mluvit o společných vzpomínkách a podobně. Ty dvě rodiny, pokud vím, spolu nemají žádný kontakt a ty dva případy jsou na sobě zcela nezávislé, přesto vykazují až zarážející počet společných - a detilních! - aspektů. A rodina Kozikowskich není zdaleka jediná. Proto nemám tendenci BV v tomhle moc věřit a proto, i když si myslím, že jsem docela příkladný rodič, synka fyzicky netrestám a ani to nemám v úmyslu, se BV bojím. Protože člověk nikdy neví. I v případě rodiny Kozikowskich šlo o akuttvedtak, který byl schválen na fylkesnemndě bez vědomí rodičů a děti byly odebrány rovnou ze školky/školy na základě obvinění, které se neprokázalo. Přesto nechce BV s odvoláním na "barnas beste" děti vrátit, protože si údajně zvykly a zapomněly polsky. A opravdu si nevymýšlím, když řeknu, že Ola a Kari Nordmann (pro neznalé - tak se označuje v Norsku "statisticky průměrný Nor) věří tomu, že jejich styl výchovy je lepší, než v jiných zemích a těm dětem pomůže, dostanou-li se k "lepšímu" rodinnému prostředí. Je pro to poměrně široká společenská akceptace, minimálně mezi poměrně dost lidmi, se kterými jsem mluvil. V takovém prostředí opravdu BV nemá problém zneužívat své pravomoci.
|
| aaa | •
|
(12.12.2014 11:29:05)
To je právě ono, většina Norů si myslí, že ty děti vlastně nemohlo nic lepšího potkat, protože "u nás" je to nejlepší. Ale nedělejme si iluze, ono u nás si to spoustu lidí myslí taky, jen ten systém není tak uzavřený.
|
| Monty |
|
(12.12.2014 11:32:25)
Pokud to někdo nezná, podívejte se sem, dole je video o odebírání ruských dětí v Norsku.
S českými titulky.
|
| Monty |
|
(12.12.2014 11:44:50)
Na závěr - my sami (nebo řekněme, že je to minimálně převažující názor ve společnosti) tvrdíme, že pokud sem přijde nějaký imigrant, má se chovat tak, jako všichni ostatní a shodneme se na tom, že pro něj platí stejné zákony a předpisy jako pro místního.
V Norsku platí jiné a můžeme si o nich myslet, že jsou cvoci. Pokud jsou ty medializované případy reálné, jako v tom ruském videu, kdy dítě odeberou proto, že mu matka vytrhla mléčný zub, tak jsou to opravdu cvoci. Z toho plyne, že je lépe se Norsku vyhnout a nelézt tam, a pokud už náhodou, tak bez dětí.
Když si někdo hraje s ohněm, tak se může spálit, to je stará vesta.
Ve chvíli, kdy nebude co/koho odebírat, tak si třeba Norové najdou jinou zábavu.
|
| Yanull & 2 |
|
(12.12.2014 11:45:56)
Až na to, že oni toto "dobrodenie" páchajú aj na sebe samých...
|
| Janulle | •
|
(12.12.2014 12:12:22)
Vidim, ze mas mnoho fakt k dispozici, ktera napr. mne uplne unikaji. Pokud se mi nedokazuji v teto diskuzi. Opet "fakta".
|
| Mila | •
|
(12.12.2014 12:16:45)
OMLOUVBAM SE JANULLE ZA POUZITI JEJIHO NICKU!
Pri kazde odpovedi se musim registrovat a mela jsem v umyslu jejim jmenem vetu zacit.
|
|
|
|
| Andrej Ruščák, syn 16 měsíců | •
|
(12.12.2014 11:49:36)
Monty, asi si nerozumíme. Tady není řeč o zákonech, tady je řeč o nepsaných zvyklostech. Právně nevyžadovaných a navíc nikde nepopsaných. Člověk, který se rozmýšlí, zda se do Norska přestěhovat či nikoliv o nich nemá šanci vědět, aby se mohl kvalifikovaně rozhodnout, zda to ovlivní jeho rozhodnutí sem přijet nebo ne. Co hůř - všimne si jich zpravidla až po pár letech života tady. Když už tady člověk pár let žije, má často stabilní práci, kolikrát i hypotéku. Umíte si představit, že někdo s hypotékou na 2,5-3,5 mil. NOK (v závislosti na tom kde) se bude stěhovat kamkoliv mimo Norsko? Jistě, může prodat dům (se ztrátou, protože ceny nemovitostí už nerostou a poplatky za převod nemovitosti + meglera jsou přes 200 000 NOK) a odstěhovat se. Ale není to trochu extrémní řešení?
|
| Monty |
|
(12.12.2014 11:55:38)
Andreji,
v tom případě je medializace podobných případů dobrá věc, protože se dostane i k potenciálním zájemcům o pobyt v Norsku a mohou si ho rozmyslet.
Chápu, že kdo tam už je, nemá tak snadné rozhodování.
Kdo tam zatím není a pokládá chování norské sociálky za přehnané a nesmyslné, nepojede tam.
|
| Andrej Ruščák, syn 16 měsíců | •
|
(12.12.2014 12:03:00)
To je hezké, ale jak to pomůže nám, kteří už jsme tu? Upřímně, já jsem se norsky naučil, než jsem sem přijel bydlet, slavil jsem 17. květen už tak pět let předtím, než jsem si svůj sen života tady uskutečnil. Věděl jsem toho o Norsku fakt hodně, ale tohle ne. Ono totiž nebylo jak, když o tom média nepíšou a zní to jako bláznivá konspirační teorie (a přitom není). Myslím, že máte příliš silnou tendenci smířit se s tím, že někteří lidé mají "prostě smůlu" pokud jde o zásahy státu do jejich života. Já se například BV bát nechci, proto dělám vše v mé moci, abych se jich bát nemusel. Angažuji se veřejně (nakolik je to bezpečné, nechci hazardovat se synkem), snažím se maximálně informovat o tom, co je a co není OK a dali jsme synka do soukromé a drahé školky, kde víme, že vědí, co je to diverzita. Víc už se asi udělat nedá. Nicméně ta situace, jaká tady je, prostě normální není a měla by být odsuzována, podobně jako člověk odsuzuje KLDR a nebere to stylem "ale když to tam tak chtějí, tak ať si to tam zařídí po svém". Ne. Hodnoty, které spočívají v maximě "člověk si může dělat co chce, dokud neškodí jiným", v presumpci neviny a právu na řádný proces jsou prostě nejlepší na světě a je morální povinností každého odsoudit každého, kdo je pošlapává. Naprosto stejně, jako vyžadujeme po běžných muslimech, aby odsoudili chování IS, i když sami s IS nemají nic společného kromě toho, že se hlásí ke stejnému náboženství. Morální člověk prostě musí umět odsoudit porušování lidských práv.
|
| Mila | •
|
(12.12.2014 12:15:02)
Nezlobte se, ale vy zijete v Norsku a snazite se asimilovat. Integrovan jste, nemate problemy.
Ja jen nechapu, proc mate takovy strach?
|
| Andrej Ruščák, syn 16 měsíců | •
|
(12.12.2014 12:16:13)
Protože nemůžu mít stoprocentní jistotu, že se ze strany státu nic nestane. A nezajímá mě 99 % jistota, já chci 100 %.
|
| Mila | •
|
(12.12.2014 12:18:02)
Mne to jaksi pripada, ze mas predstavu, ze zijes ve stalinistickem SSSR pred druhou svetovou valkou?
Tady je prece jen nejaky rozdil mezi statem Norsko a SSSRT
|
| Anni&Annika |
|
(12.12.2014 12:22:43)
Milo, jeste neco...dokaz mi, ze to co tady pisem neni pravda....a prosim, doloz fakty
|
| Mila | •
|
(12.12.2014 12:50:52)
Co se tyce dukazu - ten, kdo neco predlozi a tvrdi, ze to je pravda, ma dukazy prekladat, ne je vyzadovat na druhem, aby predlozil dukazy, ze pravdu nema.
Krome toho jsem sem dala 2 linky na legislativu norske vlady, tykajici se regulace, pozadavku na vzdelani zamestnancu, povinnosti, pravomoce atd BV, a druhy na stranku, kde je to zkracene vysvetleno. Oba norsky.
A znopu på x-te poznamenavam, ze diskutuju zdejsi nazory na BV, o kterych na ceskem webu je pouze psano ruznymi diskutery na zaklade neceho, co slyseli nebo si prectli v nejake diskuzi o kauze pi. M.
Ja nediskutuju kauzu pi M. Protoze rovnez o tom vim jen to, co se tady s jednostrannym pohledem diskutuje stejnym stylem. Co se v rodine delo nebo nedelo si kazdy muze jen domyslet. Proc na ne bylo podano oznameni odnekud rovnez tak. Co je na tom pravdy si taky muzeme jen domyslet a zaujmout stanovisko.
Stanovisko jsem zaujala.
ALE:; diskutuju nazory na BV, ne pi M.
|
| Raduna |
|
(12.12.2014 13:39:31)
Milo,
ale ty ty důkazy ani nečteš. Já jsem sem dávala odkaz na policejní protokol, který paní Michalákou zbavuje všech obvinění. Že sis ho nepřečetla, je tvůj problém, takže přestaň pořád dokola vyžadovat důkazy, když je ignoruješ.
|
| Mila | •
|
(12.12.2014 13:42:54)
Protokol jsem si precetla.
Znova poukazuju na to, ze reaguju na diskuzi o BV, jejim personalu, pravomoci atd atd, a NE na pripad pi M.
Dukazy a fakta, ktere mam na mysli, jsou o tom, ze BV dela tyo, co tu porad dokola tvrdi ucastnici diskuze.
|
|
|
|
|
| Andrej Ruščák, syn 16 měsíců | •
|
(12.12.2014 12:24:13)
Doporučuji si přečíst Původ totalitarismu od Hannah Arendt. Norsko skutečně není ani Třetí říší ani SSSR. Díky vzdělání, které mám, znám každou diktaturu, která na tomhle světě byla či je za posledních 200 let včetně způsobu, jak vznikla a jak se udržovala u moci a dokážu tak vidět zárodky problémů, které se mohou rozvinout v poměrně brutální porušování lidských práv, protože zkrátka znám analogické situace. A aby se to nedostalo do situace, k jaké to dospělo za Třetí říše (nebo ve Frankově Španělsku, či kdekoliv jinde, kde byl autoritativní či totalitní režim), tak je potřeba na tohle poukazovat.
|
|
|
|
|
|
|
|
| Andrej Ruščák, syn 16 měsíců | •
|
(12.12.2014 11:52:13)
Kromě toho - já jsem mezi prvními, kdo tady chce žít v souladu se zákonem a snaží se "chovat se jako Říman, je-li v Římě", a přesto si nejsem jistý tím, co se ode mě očekává - a to se o to aktivně zajímám a snažím se informovat! A přesto nevím, přesto tápu. Přesto jsou věci, o kterých nemusím vědět, že jsou problematické a třeba je udělám, z nevědomosti. Mám se kvůli tomu bát BV? Mám snad odjet z Norska, protože "nechci dodržovat zdejší zvyklosti"? Já je dodržovat chci, ale to by mi někdo musel říct, jaké jsou, a to zatím nikdy a nikdo nedokázal, a že jsem se fakt snažil.
|
|
|
| Yanull & 2 |
|
(12.12.2014 11:44:55)
Monty, myslím, že to tu už na nejakej diskusii bolo. Ja mám veľký problém to sledovať. Ľudia, čo toto robia, mi pripadajú ako nejakí emocionálni invalidi.
|
|
|
|
| Raduna |
|
(12.12.2014 11:30:50)
Pane Ruščáku,
on existuje i podobný švédský případ. Tam dokonce jde o tři děti. Taky byly rozděleny a taky se s nimi matka v podstatě nesmí stýkat. Bohužel, ani ty švédské děti nebyly dosud vráceny.
http://www.svt.se/nyheter/regionalt/varmlandsnytt/hennes-barn-kan-bli-bortadopterade-i-norge
http://www.svt.se/nyheter/regionalt/varmlandsnytt/hennes-barn-bortadopteras-inte
|
| Andrej Ruščák, syn 16 měsíců | •
|
(12.12.2014 11:34:42)
Viděl jsem a moc se nedivím. Švédů je tady taky hodně, takže šance, že se ve švédské komunitě takové věci stanou, je tak celkem velká. Také Švédi (aspoň ti, co tady jsou) mají trochu jiný pohled na výchovu dětí, než Norové; často vyžadují od dětí více soustředení, práce nad sebou a disciplinovanosti (byť ve srovnání s Francií nebo ČR jsou pořád velmi liberální). Ale rozdíl už tam je.
|
|
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(12.12.2014 23:52:38)
ty woe... uf, to je fakt drsný. jestli by převýchovu nepotřebovali spíš Norové.
|
|
|
| Raduna |
|
(12.12.2014 11:23:05)
"Jak daleko od pi M. ziji? Je prakticky mozne se s detmi stykat casteji? Je mozne je OPET premistit nekam bliz, dokud nebude moznost ji je vratit?"
Milo,
tuhle otázku nemyslíš vážně, viď? Tohle tady bylo řečeno už tolikrát, že to snad ani nemůže být pravda, že to nevíš.
Paní Michaláková se smí s dětmi stýkat jen 2x ročně a to jen pod dohledem sociálky. Nesmí s nimi mluvit česky, aby sociálka mohla kontrolovat, co si povídají, nesmí jim projevovat city, aby nebylo setkání náhle ukončeno. Sociálka např. letos ani tohle nesplnila, protože se s nimi paní Michaláková viděla naposledy v březnu. Kdyby se sama snažila s nimi setkat, tak bude mít s Barnevernetem ještě větší problémy a může svým dětem říct akorát tak pápá, protože jí ještě označí za nespolupracující či dokonce agresivní.
|
| Yanull & 2 |
|
(12.12.2014 11:30:43)
Mila si stále ešte nevšimla, že všetky obvinenia proti rodine boli stiahnuté. Alebo si to Mila vykladá tak, že je to len "česká" domnienka, že boli stiahnuté, pretože v nórskej tlači sa o prípade nič nedočítala
|
| Anni&Annika |
|
(12.12.2014 11:34:18)
Nevim Jannullo, ale je divne, ze o tom v Norsku NIC nenasla. To me prijde jao ze... Existuji ty lidi vubec? Neni to nejaka ceska fata morgana?
|
| Andrej Ruščák, syn 16 měsíců | •
|
(12.12.2014 11:37:31)
Od profesorky Niny Witoszek z Univerzity v Oslo (která je navíc v Norsku hodně známá a populární), která napsala o praktikách BV článek do Aftenpostenu tak 3 roky zpátky (Godhetens tyranni se jmenoval) vím, že jí nechtějí nic na tohle téma otisknout. Nikde. Ptal jsem se jí v souvislosti právě s případem rodiny Michalákových s tím, že měla-li s tímhle tématem přístup do Aftenpostenu dříve, mohla by o tom napsat znovu. Řekla, že bohužel se snažila za poslední dva roky víckrát s tímhle prorazit a prostě to neotisknou.
|
|
|
| Mila | •
|
(12.12.2014 12:04:58)
Mila si vsimla. I dalsich a dalsich veci a nazoru.
Janulla si jeste nevsimla, ze Mila tady porad dokola opakuje, ze NEDISKUJE kazu pi M, ale ruzne zdejsi prispevky o fasisticke organizaci BV, ktere jsou zalozeny na faktech stylu Jedna pani povidala.
Opet - Mila diskutuje NUTNOST fakt, ktera podkladaji, ze BV jedna tak, jak CESTI diskuteri neustale dokola opakuji na zaklade ruznych trxtu na CESKYCH strankach.
|
| *Hany |
|
(12.12.2014 12:22:56)
Milo,
tak nám sem dej odkazy na norské stránky, kde jsou pravdivé informace o tomto případu, ať tě nedráždí, že diskutujeme jen o českých příspěvcích. On nám to tu někdo určitě přeloží, nebo použijeme překladač.
Jistě to nebude problém, když se v Norsku každý případ ublížení dětem řeší a je z toho veřejný smutek.
|
|
|
|
|
| Filip Tesař |
|
(12.12.2014 11:33:04)
Naprosto věřím, že takový případy existujou.
Ovšem je potřeba přihlížet i k tomu, že už v dětech kojeneckýho a batolecího věku se vytvářej různý vazby na osoby, potažmo prostředí, a není to vázaný na dobu, kdy dokáže aktivně mluvit, ani třeba na dobu, na kterou si uchovává konkrétní vzpomínky. Vědomý se zdá bližší a může se zdát i snadno přemazatelný - původní jazyk se zapomene, hezčí vzpomínky přemažou starší a ne tak hezký... Ano. Ovšem nezapomínat, že zůstává i to podvědomý, který není tak snadno na první pohled rozpoznatelný, ale může bejt hodně důležitý.
A v tom kontextu mi přijde nepochopitelný povolit styk jednou ročně, pod dohledem, bez možnosti projevit rozrušení, v jazyce, kterej nebyl původní mateřskej. A jako celek - je-li to pravda - to vymejvání mozků je, nikoli možná aktivní, ale pasivní, to však nic nemění na tom, že pokud to tak je, dětem se vyplachuje hlava navozováním situace, která jim dává najevo, že dřívě blízkej člověk je nepodstatnej, vzdálenej, chladnej. Styk jednou ročně může samozřejmě hypoteticky vycházet i z geografickejch a finančních možností, pokud by však matka nakrásně bydlela daleko a neměla peníze na cestování (zvláštní by ovšem bylo umístění dětí tak daleko, a dost podezřelý navíc jejich rozdělení), je proti smyslu práce s rodinou kontakt s matkou dál ztěžovat dodatečnýma podmínkama. Tudíž jako celek to působí opravdu jako záměr přemazat vědomí dětí.
|
|
|
|
| Cita |
|
(12.12.2014 12:23:43)
Filipe, uz nekolikrat se tu uvedlo. Ze o odbrani deti nerozhoduje BV ale civilni soud. A ze Barnevernet se zodpovida Fylkesmannovi (starosta kraje) a k nemu je mozne se odvolat.
Emira Holmøy take rekla, ze soudy jsou kritizovany za to, ze BV duveruji az prilis.
Navic pravnik Hazehopf rekl, ze pred nekolika dny byla propustena urednice, ktera mela pripad na starosti.
Na me to porad pusobi dojmem, ze jde o blbou souhru nekolika faktoru: vulgarni manzel p. Michalakove, jeji "placani" pres zadek, kt. je v Norsku trestne a pravdepodobne selhani lidskeho faktoru v koknretni osobe na BV.
|
| Anni&Annika |
|
(12.12.2014 12:25:31)
no kdyby ta pani udelala neco trestneho, asi by uz byla odsouzena, ne? Jak to, ze si klidne beha po svobode?
|
|
| Grainne |
|
(12.12.2014 12:34:58)
Cito, kdyby placani bylo trestne, bala by p. Michalakova odsiuzena, takze z oravniho hlediska to neni tak vyhrocene, jak to vidis.
Vyhrocene je to z toho lidskopravniho hlediska, kdy se socialni pracovnice domniva, DOMNIVA znovu zduraznuji, ze je to duvod k zavaznemu zasahu a ma takoviu moc nad zivotem rodiny, ze zpusobi nenavratne skody detem i rodicum.
V oravnim state sice kze zasahovat preventivne, na zaklade domnenky, pote je ovsem nutno tu domnenku bud potvrdit, nebo naopak vyvratit a pokud doslo k nejakym zmenam, tyto zmeny urychlene bud uvest do puvodniho stavu, nebo nastavit rezim tak, aby odpovidal zjistene situaci.
Pokud tomu tak neni, musime to vnimat jako poruseni lidskych prav a svobod a s tim se slusny clovek nesmi nikdy ztotoznit.
|
| Cita |
|
(12.12.2014 12:41:47)
Grainne, ted uz se pohubyju v hodne teoreticke rovine, ale je mozne, ze placani pres zadek tu sice neni treztne. Cili p.Michalakova nejde do vezeni. Nicmene to staci na odebrani deti z rodiny. Nevim.
Jak to delaji, ze nemaji deti v popelnicich nevim. Svou roli bude hrat i to, ze tady nesjou bezdomovci (tedy norove, nemluvim o ragnizovanych rumunskych cikanech, kteri sem jezdi organizovane zebrat a , kteri se na svych zebracich pozocich kazdych nekolik tydnu vymeni. Jeden zebrazi autobus prijede, druhy odjede). Socialni system (financni podpora) tu funguje. Plus se kazdy porad pta, jak se citis, cili psychoticke budouci matky jsou zrejme vytipovany predem. Moje dohady.
|
| JaninaH |
|
(12.12.2014 12:44:55)
Tak je plácání dětí trestné nebo není? Víš nebo nevíš?
|
| Cita |
|
(12.12.2014 12:48:04)
Nevim.
|
| Inaaa | 
|
(12.12.2014 13:00:51)
Vím, že nic nevím...
|
| *Hany |
|
(12.12.2014 13:03:20)
Aneb Velký Bratr tě miluje...
|
|
| Anni&Annika |
|
(12.12.2014 13:03:37)
kdo sem daval ten odkaz na clanky Yngvar Brenna, Nora zijiciho v Cechach? Jsem se do toho ted zacetla, a je to zajimave cteni...
|
|
|
|
| Cita |
|
(12.12.2014 12:49:08)
Teda co to placam. Fyzicke tresty trestne jsou, ale na lehke fyzicke tresty se zrejme pohlizi jinak. Neposlou te do vezeni, jen ti odeberou deti. Mozna.
|
|
| Mila | •
|
(12.12.2014 12:59:13)
Tady je jeste jeden mensi hacek:
Duvody k umisteni deti k pestounum nemusi byt zrovna trestne dle nejakeho trestniho paragrafu. Napr. kdyz dite strada v rodine, muze k tomu byt duvodu souhrnne dost, ale zadny a ani dohromady nejsou trestne dle zakona = rodice nemuzou tudiz byt vezneni, ale deti docasne umisteny jinde, nez se vec prosetri.
A jeste k tomu . takove deti nejsou urcovany k nejakym adopcim, ale umisteny u pestounu na kratsi nebo delsi dobu (i do dovrseni 18 let), vetsina deti se vraci do svtych puvodnich rodin.
Co se tyce rodinnych vazeb -rozhodne ne vsechny rodiny nejsou zpusobile k tomu, aby vubec mely nejake deti. To je jen pohadka, ze rodice jsou vsichni vlidni a staraji se do roztrhani tela o sve potomky. Bohuzel. Melo by to tak byt.
Takze tim pada odpoved na otazku, proc pi. M. neni ve vezeni.
A opet - nikde netvrdim, ze cokoli detem delala ona nebo jeji byvaly muz.
|
| Filip Tesař |
|
(12.12.2014 13:09:57)
Ano, všichni rodiče nejsou způsobilí. Ale obecně jsou lidi nastavený tak, aby mít děti schopný byli, a menší či větší neschopnost je odchylka od normálu (ne od průměru) a měla by se jednotlivě posuzovat, OK.
Ale nad tím základním nastavením se nedá jen tak mávat rukou, to bychom mohli snadno za pořád ještě běžný český "nás doma taky řezali, a vyrostli z nás normální lidi," dosadit "nás taky v dětství dali na převýchovu, a vyrostli z nás normální lidi," vnímat bití jako závažný a umělý přesazení do jiný rodiny jako nepodstatný je docela nekritický. Jsou případy, kdy takový přesazení je pro dítě vysvobozením a nadějí, ale ty nelze brát jako normu, nýbrž pořád jako individuální odchylku od normy a jako k takový k ní přistupovat.
Taky můžeme debatovat o tom, nakolik jsou v porovnání způsobilí k výchově pěstouni, věřící v kulturní nadřazenost.
|
|
| Filip Tesař |
|
(12.12.2014 13:12:02)
To je právě háček. O takových závažných krocích by měl rozhodovat soud, jinak to nahrává svévoli, byť vedený nejlepšíma úmyslama.
|
| Cita |
|
(12.12.2014 13:14:33)
Vzdyt o tom, ale rozhoduje soud.
|
| Andrej Ruščák, syn 16 měsíců | •
|
(12.12.2014 13:15:11)
Fylkesnemnda není normální soud.
|
| Filip Tesař |
|
(12.12.2014 13:20:01)
Jestli jsem to dobře pochopil, je to součást výkonný moci - krajskej správní orgán.
|
| aaa | •
|
(12.12.2014 13:22:02)
takový krajský OSPOD?
|
|
| Cita |
|
(12.12.2014 13:27:08)
Kommune-Mestsky urad, Fylkesnemnda-Krajsky urad.
|
| Yanull & 2 |
|
(12.12.2014 13:34:59)
Yngvar Brenn píše:
Člověk je v řadě případů odsouzen bez důkazů a děti jsou tak odebírány neopodstatněně. Nicméně to není Odbor sociálně právní ochrany dětí, jenž v Norsku děti odebírá rodičům, nýbrž výbor Fylkesnemnda, což je právní instance, jež spadá pod okresní soud. Ten rozhoduje o přebírání péče o děti na podnět Odboru, jež posuzuje, zda v určité rodině dochází k zanedbávání péče. Šance, že Fylkesnemnda zasáhne na základě i malé pravděpodobnosti a přeháněných rizik, že se dítěti/dětem může něco stát v budoucnu, je hodně veliká.
|
|
| Andrej Ruščák, syn 16 měsíců | •
|
(12.12.2014 13:35:29)
To není pravda, viz http://barneombudet.no/dine-rettigheter/til-et-barnevern/hva-er-fylkesnemda/
|
| Cita |
|
(12.12.2014 13:46:24)
Nevim co neni pravda Andreji. Tohle je moc hezka stranka pro deti, ne pro dospele.
Tady je ta reportaz, viz 2:20
http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3269936
|
|
| Mila | •
|
(12.12.2014 13:46:39)
Viss barnevernet meiner at du, eller både du og foreldra dine, treng hjelp, men foreldra dine ikkje er einige i det, kan ikkje barnevernet bestemme over dykk ålene. Då er det Fylkesnemnda som bestemmer kva som skal skje.
Jen par radku z tveho linku:
"Jestlize ty nebo tvi rodice potrebujete pomoc, ale rodice s tim nesouhlasi, NEMUZE BV O VECI ROZHODOVAT:V tom pripade je to ukol Okresniho soudu, ktery rozhodne, jak bude postupovano
(nemnd neni presne soud)
Opet - tvrzeni o BV a jeji pravomoci, kterou nemuze nikdo kontrolovat a ktera si dela, co chce, neni pravda.
|
| Filip Tesař |
|
(12.12.2014 14:07:19)
Já například nepsal o tom, že je BV instituce, kterou nikdo nemůže kontrolovat, ve smyslu, že jde o nekontrolovatelnou sílu, sílu, kterou nikdo nedokáže kontrolovat nebo tak něco, ale o nedostatečnou formální soustavu vnější kontroly.
Jde o nastavení (a směšování) pravomocí a úměrnou vnější kontrolu jinou mocí. Ze svý prvotní podstaty je BV orgánem výkonný moci, ovšem neformálně má docela očividně i kompetence spadající do jiný moci. Neměla by teda bejt kontrolovaná jinou výkonnou mocí, ale buď orgánem moci soudní, nebo případně třeba zvláštním nezávislým orgánem, kterej má rovněž kompetence spadající do oblasti moci soudní, a ta kontrola by měla samozřejmě obsahovat i právní zodpovědnost BV.
|
|
| Filip Tesař |
|
(12.12.2014 14:12:07)
Ad ten nesouhlas rodičů jako překážka - to ale nesedí v případech, který tady byly citovaný, a už vůbec ne třeba v případě zmiňovaným panem Ruščákem, kdy rodiče nebyli ani uvědoměný a děti byly odchycený ve škole/školce - bylo-li to tak.
|
|
|
|
| Yanull & 2 |
|
(12.12.2014 13:38:45)
Cita,
táto diskusia pre teba bude užitočná minimálne kvôli tomu, že sa tu vďaka usilovnému googlovaniu "hysteriek" etc. dozvieš aj niečo o štruktúre nórskych štátnych inštitúcií.
|
|
|
|
| Cita |
|
(12.12.2014 13:25:26)
Andreji o odebrani seti ale nerozhoduje Barnevernet, nybrz okresni soud na zaklade doporucenni Barnevernetu. Fylkesnemnda je uplne jiny organ.
Viz reportaz Emiry Holmøy
|
| JaninaH |
|
(12.12.2014 13:40:49)
Ta paní Emira ale v rádiu hovoří ne o okresním, ale o " krajském civilním soudu " To je to Fylkesnemnda?
|
| JaninaH |
|
(12.12.2014 13:44:30)
Už se v tom ztrácím, může to někdo vysvětlit?
V tom zákoně, na který jsem dávala odkaz, se vůbec nemluví o soudu, ale o "krajské komisi"?
Není to tak, že to není soud v našem slova smyslu, ale spíš ta komise?
|
| Mila | •
|
(12.12.2014 13:47:36)
Je to neco mezi a ma to vyssi pravomoc nez komise
|
|
|
| Cita |
|
(12.12.2014 13:55:52)
Ne. Fylkesnemda je neco jako ombudsman, cast okresniho uradu. BV se mu zodpovida. Civilni soud, ktery rozhoduje o odebrani deti je neco jineho.
|
| Yanull & 2 |
|
(12.12.2014 13:58:34)
Toto píše Nór:
to není Odbor sociálně právní ochrany dětí, jenž v Norsku děti odebírá rodičům, nýbrž výbor Fylkesnemnda, což je právní instance, jež spadá pod okresní soud. Ten rozhoduje o přebírání péče o děti na podnět Odboru, jež posuzuje, zda v určité rodině dochází k zanedbávání péče
|
|
| Yanull & 2 |
|
(12.12.2014 13:59:47)
Akú úlohu tam teda zohráva civilný súd?
Redaktorka možno nemá správne informácie.
|
| Cita |
|
(12.12.2014 14:05:15)
Emira Holmøy pracuje a zije v Norsku nejakych 15 let. Brenna stejnou dobu zije v Praze. Zeptam se ji.
|
|
| Eilatt |
|
(12.12.2014 14:25:31)
Jannulla
 jo není nad to si semtam trochu rozšířit obzory. Já se dozvídám o Norsku možná i víc než bych chtěla přiznávám, že dřív mi bylo velmi sympatické, teď už o dost méně.
V posledním Refkexu je článek o nějakém pěstounském ústavu pro Norské děti, kde pracoval nějaký čech, nic extra šokujícího, asi tak, že o ty děti jde až v poslední řadě, na prvním místě jsou něčí peníze, (v tomto případě asi šéfa nebo správce) , které se tam od státu dost sypou, protože jde o přece "blaho a zájem dětí"
Tak asi nic co by občas nefungovalo i jinde, takové ty podobné hurá akce dělané z evropských peněz a něčí zájem se trochu na tom přižvit.
Jen mě překvapuje, že tam neúřaduje víc ta nosrká sociálka, když tam ta "správná výchova" dětí asi taky trochu vázne.
|
| Yanull & 2 |
|
(12.12.2014 14:29:17)
chcela som si to prečítať na webe, ale je to len pre predplatiteľov
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| JaninaH |
|
(12.12.2014 12:41:50)
Pláćaní po zadku je trestné, ale Michalákovi byli všech podezření zproštěni!!!
|
|
| Filip Tesař |
|
(12.12.2014 12:56:57)
Cito, ale starosta kraje je moc výkonná ne soudní, nebo se pletu? Takový opravný prostředky z principu spadaj do mimořádnejch, ne řádnejch opravnejch prostředků.
A soud teda platnost odebrání potvrdil, nebo ne?
Propuštění pracovnice neřeší vlastní problém, to je vnitřní záležitost organizace. Pokud byla propuštěná kvůli pochybení v případu Michalákových - to nevím.
Blbá souhra okolností - na blbou souhru to má nějak příliš zásadní dopad. A rozhoduje tedy soud nejen o trestní věci, tj. provinění o týrání či zneužívání, nebo taky o opatřeních BV, tj. i o odebrání, režimu styku apod.? A musí se BV rozhodnutí soudu podvolit pod hrozbou trestní odpovědnosti?
A režim styku, pokud je to tak, jak popisuje postižená strana, na blbou souhru v kontextu konstatování soudu opravdu nevypadá. Tím spíš, že pan Ruščák tady citoval další podobnej případ polský matky, a jiní případ švédský matky, co rovněž vypadaj jako záměr a ne souhra okolností ani selhání lidskýho faktoru. Kdyby šlo o selhání lidskýho faktoru, bude asi spolu s propuštěním dotyčný pracovnice - pokud k němu došlo v souvislosti s pochybením v případu Michalákových, a tudíž by v logice věci šlo o přiznání chybnýho postupu - mělo následovat navrácení do rodiny, nebo myslíš, že ne?
|
| Mila | •
|
(12.12.2014 13:03:56)
Souhlas s logikou.
Jen na okraj bych chtela pripomenout, co jsem uz tady dneska napsala:
Behem doby po umisteni deti se muze situace komplikovat jinak - napr. dite uz nerozumi jazyk a treba i do puvodni rodiny nechce proto, ze si zvyklo, ma lepsi zivotni uroven ap. I k tomu se nekdy prihlizi. NEKDY.
|
| JaninaH |
|
(12.12.2014 13:08:06)
Milo, nikoli. K tomu se přihlíží vždycky:
"§ 4-21. Zrušení rozhodnutí o svěření dítěte do péče
(1) 1. Krajská komise může zrušit rozhodnutí o svěření dítěte do péče, pokud existuje velká pravděpodobnost, že rodiče dokáží dítěti zajistit zodpovědnou péči.
2. Rozhodnutí se však nemůže zrušit, pokud si dítě vytvořilo takový vztah k lidem a prostředí, kde se nachází, že by přemístění dítěte mohlo dítěti způsobit závažné problémy.
3. Před zrušením rozhodnutí mají pěstouni dítěte právo se vyjádřit.
(2) 1. Strany nemohou požadovat, aby se zrušení rozhodnutí o svěření dítěte do péče projednávalo krajskou komisí, pokud byl případ krajskou komisí nebo soudy projednáván během posledních dvanácti měsíců.
2.Pokud žádosti o zrušení nebylo vyhověno v předchozím rozhodnutí nebo rozsudku s odkazem na § 4-21 odst. 1 bod 2, může se nové projednání požadovat pouze tehdy, pokud lze doložit, že v situaci dítěte nastaly významné změny."
|
|
| Andrej Ruščák, syn 16 měsíců | •
|
(12.12.2014 13:09:53)
Matně si pamatuji (musel bych se prohrabat ve svých dokumentech) na případ z ECHR ve Štrasburku, kde byl spor mezi rumunským rodičem a rodičem odněkud ze západní Evropy, kde došlo k rozvodu a děti byly svěřeny té straně, která za rozpad rodiny mohla a měla k dětem horší vztah, ale byla lépe materiálně zajištěna kvůli vyšší životní úrovni v dané zemi, než v Rumunsku. A ECHR tehdy tento argument označil za irelevantní a děti jely do Rumunska navzdory tomu, že se vyšší životní úroveň v dotyčné západoevropské zemi byla považovaná za "zájem dítěte", aby tam žilo. Takže ono rozhodovat podle materiální situace (není-li to samozřejmě rozdíl mezi nemožností se uživit a totální bídou na jedné straně a normálním zabezpečením na straně druhé) je dost ošemetné.
|
|
| Grainne |
|
(12.12.2014 13:24:56)
Milo a oresne takove situaci lze v nejasnych prioadech zabranit a vbzajmu ditete by melo bytbzabraneno vbtom, aby se dite natolik idcizilo sve puvodni rodine,bze navrat by byl traumatizujici.
Takze system, fungujici tak, aby pozdejsinu navratu bylo fakticky zabraneno za kazdiu cenu, musime vnimat jako poruseni orav ditete.
To totiz ma pravo znat sve biologicke rodice, takze traumatu pri zjisteni, jakym zpusobem jeho predani probehlo, se traumatu nevyhne.
Ze znamych pripadu lze usuzovat, ze takove zjisteni vzbudi nenavist vuci pestiunum, kteri budiu dost brutalnimbzpusobem vytrzeni ze sve vury, ze to bylo to nejlepsi pro deti.
Bylo by tedy lepsi pro celou spokecnost, aby tento pristup prehodnotila driv, nez ji o tom zacnou presvedcovat tyto ukradene deti.
|
| Mila | •
|
(12.12.2014 13:37:17)
Takze mas pocit, ze BV zamerne protahuje vysetrovani, aby se jim podarilo deti rodine odcizit?
O tom bych dost pochybovala. Ono neni ani tak rychle deti od rodiny puvodni odejmout, jak by se zde na chatu zdalo.
Co se tyce vzrahu k pestounum - jak pozitivnich, tak negativnich, taky neni nejaka dana norma. Vyviji se na zaklade ruznych okolnosti v miste pobytu (zamerne nepisu "v nove rodine". Ono totiz, ac se to jaksi zde na chatu zda vsem nepochopitelne - od zacatku je rodina pestounu pouze rodinou pestounu a absolutne ne nahradni rodinou, ktera jen ceka na okamzik, kdy se jim podari deti adoptovat. Jak receno, jsou vybirani na zaklade sveho zajmu prijmout do sve vlastni rodiny a k vlastnim detem a dle jejich vhodnosti dite prijmout a poskytnout mu zazemi do doby, kdy se vrati k puvodni rodine.
|
| Grainne |
|
(12.12.2014 13:42:55)
Milo, postup uradu popira to, co pises.
Mozna to plati formalne jako predpoklad, ovsem naplneni v praxi tu neni, praxe ukazuje pravy opak.
|
| Mila | •
|
(12.12.2014 13:48:36)
Praxe potvrzena pripadem pi M.?
|
|
|
| JaninaH |
|
(12.12.2014 13:47:17)
Milo, prosím, vysvětli nám ten systém, nechytám se, mně to všechno zní jako názvy nábytku z Ikea
|
| Yanull & 2 |
|
(12.12.2014 13:53:49)
Y. Brenn píše o právnej komisii spadajúcej pod okresný súd.
V našich končinách zrejme nemáme obdobu takého niečoho - je sociálka a súd, žiaden medzistupeň. Aspoň teda v SR. Poznám z počutia rodinu, kde odobrali dieťa, súdne rozhodnutie nasledovalo. Napokon sama sociálka upozornila rodičov, že už by sa mohli odvolať. Keď to urobili, dieťa im vrátili. Takí jednoduchí ľudia, celkom stratení vo svojich právnych možnostiach. Kamarát im pomáhal sformulovať to odvolanie.
|
|
|
|
|
|
| Cita |
|
(12.12.2014 13:09:09)
Filipe. Moc se me ptas. Ja proste nevim. Ze zacatku sem reagovala jen na to, ze v Norsku se kradou modrooke deti na prevychou a hnedooke na organy a podobne blbosti.
Pak mi tu bylo doporuceno, ze mam drzte usta, jinak na me prijde BV a kdyz sem rekla, ze nechapu proc me strasi, udelali ze me naopak spiona, ktery je barnevernetem placeny.
Ze je tu spousta veci jinak nez v Cesku sem se pokusila vysvetlit taky a pokud to odradilo od navstevy Norska ty, co sve deti potrebuji placat, taky jedine dobre.
Psala jsem i o tom, ze sem se vyptala zname, detske psycholozky, na ty navstevy a bylo mi receno, ze v Norsku, pokud se deti odeberou, tak je to ze zavaznych duvodu (u Noru to nejsou telesne tresty skoro nikdy, spis drogy, nebo psychicke problemy). Kdyz je pak dite rozrusene ze setkani s rodicem, ke kteremu se ale nemuze vratit, omezi se schuzky v zajmu ditete. Me to zni logicky. I to, ze se oddeli sourozenci, pokud si navzajem ublizuji atd.
Ale to uz sem fakt jak kolotoc. Prosimte najdi si, co jsme psala drive, uz se jenom opakuju.
|
|
|
| Inaaa |
|
(12.12.2014 13:03:00)
Hazehopf 
Hasenkopf...jméno se dá napsat i správně...aby bylo jasno o koho jde.
|
|
|
|
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(12.12.2014 23:45:01)
ale to vůbec nemusí být horší varianta, když se děti vrátí k matce
|
|
|
|
| Yanull & 2 |
|
(12.12.2014 10:07:59)
Monty, tvoj pohľad nie je objektívny, je rovnako subjektívny, ako niekoho, kto zažil šťastné detstvo a svojich rodičov miluje, len iným spôsobom subjektívny.
|
|
| Eilatt |
|
(12.12.2014 10:11:07)
Monty
to ale platí vždycky pro děti těch druhých rodičů, nikdo nechce obětovat vlastní děti a být obětí systému. Ono se to hezky říká"radši postihnout nevinné", ale to jsou jen takové obecné neškodné řeči. Pokud se to pak děje přímo tobě, tak to asi vidíš jinak.
Pokud někdo není ochoten obětovat vlastní děti a rodinu, tak je to pak pokrytecké ne.
|
|
| Len |
|
(12.12.2014 10:14:54)
Odebrat do prosetreni, s tim by se dalo i souhlasit. Odebrat navzdy a nucene adoptovat, i kdyz soud uznal, ze k zadnemu tyrani a zneuzivani nedoslo, tak to teda opravdu ne, to nema v pravnim state zadne misto a porusuje to vsechna mozna lidska prava.
|
|
|
| Cita |
|
(12.12.2014 12:06:42)
Adelaide, tady byl jeden chlapecek ukopan k smrti otcimem pred deviti lety. V srpnu zemrel dalsi hlady. Bylo mu 10 a vazil 14 kilo.  Zadny novorozenci v popelnicich a podobne. Cili jedno mrtvy dite kazdych 9 let a skutecny narodni smutek.
V Cesku deti umira mnohem vic. Jednou se o tom napise v novinach a tim to hasne. Ale hlavne, ze krev neni voda...pfff..
|
| Andrej Ruščák, syn 16 měsíců | •
|
(12.12.2014 12:14:42)
Tak to je podle mě hodně diskutabilní srovnání. Podobně v totalitních režimech je výrazně nižší kriminalita, než v demokraciích, přesto to neznamená, že jsou totality morálně na výši. Člověk by se měl ptát, za jakou cenu se dosáhlo takového výsledku. A jestli je příčinou úspěchu v potírání jednoho bezpráví nárůst dalšího bezpráví, tak to není dobře.
|
|
| Anni&Annika |
|
(12.12.2014 12:19:51)
Cito...a kdo smutni za ty zijici??? Ty co jsou bez rodicu a trpi za ziva??? Kdy se drzi narodni smutek za ty?
|
|
| Filip Tesař |
|
(12.12.2014 12:42:28)
"V Cesku deti umira mnohem vic. Jednou se o tom napise v novinach a tim to hasne. Ale hlavne, ze krev neni voda...pfff.."
Pokud je povědomí o závažnosti týrání dětí v Norsku na vysoký úrovni, je to potěšitelný, a že v Česku je pořád nedostatečný, osobně nepopírám a netěší mě to.
Ale to nemá co dělat s otázkou, nakolik jsou biologické vazby důležitý (resp. rodinné vazby, učiněné v období života od narození do odebrání), a kde by měl bejt práh odlišující, kdy důležitý bejt přestávají. Tedy kdy a čím je extrémní zásah, jakým odebrání dětí je, oprávněnej.
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(13.12.2014 0:13:52)
nemůžu najít žádnou statistiku o tom, kolik dětí zemře ročně v Norsku na následky týrání?
|
|
|
|
|
| Yanull & 2 |
|
(12.12.2014 10:05:17)
Monty, sorry, ale tu predsa nie je reč o psychopatoch a to, že existujú, nie je argument, aby boli deti odoberané bezdôvodne.
|
| Monty |
|
(12.12.2014 10:06:36)
Ale to nebyli psychopati, snad s výjimkou Rokosové.
Čermáková "jen" chlastala a ta druhá byla "jen" úplně blbá.
|
| Yanull & 2 |
|
(12.12.2014 10:11:57)
Okrem toho, Monty, tu nikto nespochybňuje potrebu inštitúcie, ktorá zabezpečí ochranu týraných detí. Spochybňuje sa spôsob, akým táto inštitúcia funguje - bez kontroly. Nórskej sociálke rovnako unikli prípady, kedy šlo o skutočné týranie, ale kompenzovať to tým, že sama týranie svojim postupom pácha, je fakt mimo.
|
|
|
|
| JaninaH |
|
(12.12.2014 10:13:18)
Hm, Monty, měla bys tohle napsat paní Michalákové, třeba by se jí ulevilo, kdyby věděla, že její rodina zachránila deset dětí
|
|
| Grainne |
|
(12.12.2014 10:14:25)
Monty, tve priklady jdou trochu mimo tema.
Honzik Rokos byl matkou protipravne unesen, sveren byl do pece otce.
Dalsi pripady, skoda, ze nectes, ale Nirsko ma nyni udajne smutek, protoze se objevil pripad chlapce, utyraneho hlady. Stejne, jako CR, ani Norsko neuhlida s jistotou vsechny pripady, ovsem cim prisnejsi system, tim vetsi snaha veskere negativni pristupy ukryt. Takze paradoxne skutecne obeti jsou ohrozene jeste vice.
V neposledni rade, nikdo nic nenamita proti odebrani deti ori podezreni na ohrozeni a prosetreni veci. Namitky vznikaji oroto, ze deti nejsou navraceny do rodin, kde se jejich ohrozeni neprokazalo. Zrejme by ani nebyly namitky proti tomu, takovou rodinu sledovat.
|
|
| aaa | •
|
(12.12.2014 10:52:01)
Já bych chtěla jen podotknout, že moje maminka byla ze Slovenska z chudého kraje a mouka uvařená ve vodě a osolená bylo v jejím dětství úplně běžné jídlo. Babička to vařila, ještě za mého dětství o prázdninách. Mimochodem je to hrozný blaf, ale polenta nebo fufu je v postatě to samé.
|
|
|
|
|
| JaninaH |
|
(12.12.2014 9:37:17)
Jannullo,
ale já to vlastně docela chápu. Kdybych žila v Norsku se svými dětmi a sledovala bych tenhle případ, umím si představit, že bych se snažila sama sebe přesvědčit, že mně se něco takového stát nemůže, že přece norské poměry dobře znám a žádnou chybu udělat nemůžu, že přece ten úřad nemůže tak hrozný, že ti Michalákovi určitě byli špatní rodiče, že i když se obvinění neprokázala, "něco" tam přece muselo být atd.
Nedokážu takhle z domova říct, jestli bych se přesvědčila nebo jestli bych zdrhala.
|
|
|
|
|
|
| aaa | •
|
(12.12.2014 8:55:07)
Mně přijde šílený, že norský BV vztahuje požadavky na správnou norskou výchovu na občany jiného státu. Resp. pokud v Norsku žiji dočasně (např. kvůki práci) a seberou mi dítě protože se nechovám norsky, zákon jsem neporušila ale nechovám se správně norsky.
|
|
| Filip Tesař |
|
(12.12.2014 9:21:14)
Kudlo, možná jsi ale shodou okolností trefila ideovej zdroj (jeden z ideových zdrojů) podobnýho postupu - domácí násilí na ženách a ženský práva. Připadá mi dost možný, že zkušenosti (i stereotypy) mohly bejt přenesený do další kapitoly, což je domácí násilí na dětech.
Ono navíc souběžně s řešením těchhle aspektů ženský otázky sílila i imigrace, často kulturně značně odlišná, do do tý doby v podstatě kulturně homogenního Norska. A násilí na ženách imigrantů se často posuzovalo jako skupinová, kulturní záležitost, na rozdíl od etnických Norek, posuzovaných jako individuální tragédie. A imigrantky byly vnímaný jako pasivní oběti, tj. o to aktivnější roli měl hrát v představách aktivistů stát.
Tohle se opravdu mohlo promítnout do přístupu k dětskýmu násilí:
- respekt vůči dětem jako plnoprávným bytostem, zrovnoprávnění dětí s ostatními
- nepřípustnost všech forem násilí (vč. sexuálního, domácí znásilňování nejen bylo, ono zůstává důležitou a stále plně nedořešenou součástí problematiky domácího násilí na ženách v Norsku)
- děti jako pasivní oběti, stát jako jejich aktivní ochránce
- kulturní odlišnost, násilí vnímané jakou součást kultury, proti němuž je někdy jedinou možnou obranou vytržení z daný kultury (vysvobození) - to je např. zkušenost s azylovými domy pro ženy.
|
|
|
| JaninaH |
|
(12.12.2014 9:10:17)
Myslím, že tohle je jádro pudla celý diskuse. Někdo si asi myslí, že kdo dítě občas plácne, je špatnej rodič, ergo pro děti bude požehnáním, když je od takových rodičů odříznou a daj na totální převýchovu spojenou s vymejváním mozku. Protože zákaz styku a povolení k minimálnímu styku pod dohledem, se zákazem komunikace v mateřštině je praktika, která vymejváním mozku je.
Ano, to je jádro pudla. Nad tim skutečně zůstává rozum stát.
Nechce se mi věřit, že s tímhle Cíťa, Mila a Olgava skutečně souhlasí.
|
| JaninaH |
|
(12.12.2014 10:23:06)
Olgavo,
dík z odpověď, mně opravdu nešlo na rozum, že by někdo mohl občasné plácání dětí považovat za pádný důvod k odebrání dětí natrvalo.
|
| Grainne |
|
(12.12.2014 10:39:11)
Olgavo, na druhe strane mince jeboro nas viditelny vysledek norske strany, Michalakovi sebnedooustili niceho, co bynorske zakony umoznovaly postihnout jako ujmu na detech.
Pak neni k pochopeni, proc je tak brutalne omezovan styk s matkou a dalsi rodinou, proc doslo k rozdeleni sourozencu. Toto melo byt upraveno do doby, nez bude definitivne rozhodnuto.
Napada me k tomu nase pohadkove rceni...co peklo schvati, vic uz nenavrati....proc se tedy cilene postuouje tak, aby deti nemusely byt navraceny do puvodni rodiny a umele se vytvari ten duvod, ze po sziti s cizi rodinou uz navrat neni v jejich zajmu?
|
| Monty |
|
(12.12.2014 10:54:41)
"...proc se tedy cilene postuouje tak, aby deti nemusely byt navraceny do puvodni rodiny a umele se vytvari ten duvod, ze po sziti s cizi rodinou uz navrat neni v jejich zajmu?"
Grainne,
to můžeme brát jako selhání a systémovou chybu.
Naopak všímat si násilí na dětech a předcházet mu nebo ho postihovat pokládám za správné.
Máme ještě jedno takové pořekadlo - chybami se člověk učí.
Na jedné straně tu máš zásahy sociálky, které nám přijdou absurdní, na druhé realitu ČR, kde sociálka ve srovnání s tím ošklivým Západem, co si chce vylepšit genofond, dělá v podstatě kulové. Asi je třeba dojít k nějaké střední cestě, a to jinak než metodou pokus - omyl asi nepůjde.
|
| Grainne |
|
(12.12.2014 11:00:27)
Monty, problem je, ze tato chyba se da snadno eliminovat a postupy pri eliminaci teto chyby jsou dostatecne znamy. Kontakt s biologickou rodinou v dobe, kdy neni jasno a neni definitivne rozhodnuto, zname jsou i postupy a principy takovych kkntaktu, vcetne stanovovani dle vyvoje situace v pripadu.
Znaji to dokonce i tvurci pochybnych ceskych serialu a kdyz i ti si daji namahu obstarat si relevantni informace, je ztezi oochopitelne, ze si je neobstaraji profesionalove v evropske zemi.
|
|
|
|
| aaa | •
|
(12.12.2014 10:41:36)
To je demagogie, matka nebyla z ničeho obviněna. Tedy ani plácnutí nebylo norskou policií shledáno jako týrání.Já souhlasím s tebou, že bití a okřikování dětí je u nás přehnané. Mne taky doma nebyli a já své děti také nebila, až na případ když syn podpálil doma koberec. Ale uznávám , že to bylo spíš ze stresu z celé té situace, než nějaký trest pro něho. Myslím, že je to věc výchovy, osvěty atd. A taky prostě dívat se na svět víc optimisticky a nemračit se.
|
|
| Cita |
|
(12.12.2014 12:12:12)
Olgavo, nezbyva mi nez zase dat palec..I Monty..A to uz sem vazne nechtela nic psat.
|
| Eilatt |
|
(12.12.2014 12:34:48)
cita
a jak norská sociálka, nebo systém konkrétně zabrání tomu, že nějaká matka nezabije už novorozence po porodu? To si ty matky tipují už v porodnicích?
Já nevím, kolik je v Nosrku utýraných dětí ročně ve srovnání s českem, možná méně, ale tenhle argument je mimo. Otázka je za jakou cenu, souhlasím s tím, že se vždycky musíme ptát za jakou cenu je toho dosaženo a kolik justičních omylů rozvrácených rodin stojí za to.
A jestli systém ve snaze zamezit bezpráví nepáchá bezpráví jinde.
|
| Andrej Ruščák, syn 16 měsíců | •
|
(12.12.2014 12:40:13)
Tipují. Viz případ nigerijské matky, které vzali dítě po pár týdnech po porodu kvůli ohlášení od pracovníků porodnice, že žena nemá dostatečný oční kontakt s dítětem a tudíž je vůči němu evidentně indiferentní. A protože na začátku bylo tohle, co BV vidět chtěla, tak pak už jen hledali důkazy - a jako důkaz se pak hodilo naprosto cokoliv. Nepomohlo, když znalci afrických kultur říkali, že oční kontakt mezi matkou a dítětem je známkou zdravé vazby JEN v západní či asijské kultuře, že v afrických kulturách je to dotyk, ne pohled, co poukazuje na "bonding" mezi matkou a dítětem. Více pořad Brennpunkt z NRK, epizoda Barnediplomatiet.
|
| Andrej Ruščák, syn 16 měsíců | •
|
(12.12.2014 12:41:13)
Oprava - šlo o ženu ze Somálska, ne z Nigérie.
|
|
| Eilatt |
|
(12.12.2014 13:00:39)
Tak to je ještě horší než jsem si myslela, jste bedlivě sledováni už v porodnici.
Psychologická pomoc matkám po porodu, otázky "jak se cítíte" a prevence třeba možné laktační psychozy, ok, ale pokud následuje odebrání dítěte na základě místních kulturních zvyklostí a dojmu, že někdo je k dítěti lhostejný, to je silné kafe. Doufám, že jí to dítě vrátili, ale asi doufám marně.
|
| Andrej Ruščák, syn 16 měsíců | •
|
(12.12.2014 13:03:14)
Poslední zpráva je z května tohoto roku - a ta zněla, že nevrátili a vrátit nehodlají.
|
|
|
|
|
|
|
|
| Eilatt |
|
(12.12.2014 11:46:50)
Olgava
ohledně těch fyzických trestů v případě Michalákových vycházím z toho, co jsem četla, že soud konstatoval, že se v tomto případě o fyzické týrání nejedná. takže ten soud asi nějaké informace k tomu měl, pokud se týká toho, jak často a jak moc je bili.
Takže zanech toho lehce hysterického "vy víte všechno". Samozřejmě mě napadá, jak moc často to používali a jestli je neřezali jak žito....
Jo je to jen co se píše na netu, nějaké konkrétí informace snad budou brzy zveřejněny, tak se dočkáš těch fakt.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Yanull & 2 |
|
(11.12.2014 22:53:06)
Cito,
to je nejaká nová informácia, čo máš? Je proti p. Michalákovej vedené trestné stíhanie za to, že na seba (neznalá pomerov) neuvážene bonzla, že občas plácne deti?
|
| Cita |
|
(11.12.2014 22:56:21)
Vzdyt to sma rekla v tom videu, ktere zverejnila
Fakt kafemlejnek.
|
| Yanull & 2 |
|
(11.12.2014 22:58:52)
Cita je troll a my sme blbky, že je z toho kilometrová diskusia
|
|
|
| Raduna |
|
(11.12.2014 22:58:17)
Janullo,
to je marný. Cita prostě nemá ani špetku empatie a navíc ani znalost vývojově psychologie, za to má velkou víru v neomylnost norských úřadů. Můžeme jí dokola vykládat, že odtrhnout tak malé děti od matky je traumatizující, ale ona tomu nebude věřit, dokud jí takový frustrát nepřijde pokropit dávkou (jako její spoluobčan B.).
|
| Yanull & 2 |
|
(11.12.2014 22:59:44)
no ale tam je absencia elementárnej logiky a argumentácie
|
|
|
|
|
|
| Anni&Annika |
|
(11.12.2014 22:44:38)
Cito, pani Michalakova deti bila? Kde je ta zprava o biti? Neco mi uniklo?
|
| Cita |
|
(11.12.2014 22:52:35)
To je fakt jak kafemlejnek.
|
|
|
|
|
|
| Eilatt |
|
(11.12.2014 23:06:11)
Mila
fakta jsou asi taková, že víš taky nejspíš úplný prd o Barnevernetu a o tom jak konkrétně pracuje, nebo kolik dělá závažných pochybení a z jakých důvodů.
To, co se někde na oficiálním webu dočteš o jejich struktuře, fungování a kontrole je jedna věc, druhá je, jak to celé doopravdy probíhá (nejen na papíře) a do toho nevidíš, protože je to veřejnosti dost skryté. Informace tajné, soudy za zavřenými dveřmi, úřad se téměř nikdy nevyjadřuje.
V ruce nemáš skoro nic, jen svoje přesvědčení.
Teda pokud pro ně sama nepracuješ. To, že žiješ v Norsku nebo ve švédsku(teď už nevím) nemá na pravdu a fakta taky žádný vliv.
To mimochodem co tady píšeme jsou naše názory, ne pravda boží.
|
|
|
|
|
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)