Filipe, ona mozna panuje domnenka, ze napravovat chybu jinou chybou je spatne, ale existuje nekolik duvodu, proc to tak neni.

Ten prvni je ohled na dite, ktere ma pravo znat sve biologicke rodice a neni li zavazny duvod, oroc to tak nemuze byt, je nutne tyto vazby zachovat.
Biologicka rodina ma lepsi predpoklad k vychove ditete i z duvodu prave biologickych a genetickych vazeb, protoze i kdyz doslo k pretrzeni kontaktu, tyto vazby pretrvavaji cely zivot, proto se tak casto stava, ze adoptovane a pestounske deti nejpozdeji v puberte maji snahu najit sve biologicke rodice.

Dalsi neopominutelny duvod je to, ze nenapravenim chyby nahravame tomu, ze dalsi instituce i potencionalni nahradni rodice budou mit snahu ziskavat deti temito pochybnymi cestami s nadeji, ze rizeni lze protahovat tak dlouho, az tu nastane ten...objektivni...duvod deti nevracet do puvodni, biologicke rodiny.

Dalsi veci, nad kterou je treba se zamyslet, proc tyto snahy vubec vznikaji a proc vznikl specialni urad, ktery postupuje zpusobem, ktery prakticky prerozdeluje deti dle sveho uvazeni a zamerne a cilene, systemove postuouje zpusobem, ktery od sameho pocatku cilene miri k trvalemu odcizeni deti.