| Winky | •
 |
(9.7.2014 22:09:52)
Jojo, dneska jsem si taky "užila" jeden výbuch :-(. Řvala jsem jak fůrie, taky bohužel kvůli 100 a první pitomosti, co by šla řešit jinak. Mě teda točí a frustrují především vlastní děti, respektive poslední dobou propadám chmurným myšlenkám že těch 9 resp 6 let mojí denodenní výchovy není nikde vidět, mám pocit že v tomhle věku by měly být děti daleko daleko samostatnější, schopnější, umět myslet aspoň kousinínek dopředu, prostě se o sebe zkrátka mnohem víc postarat než dělají teď. Otázka je, kde je pravda - je to chyba dětí - jsou tak neschopné, je to chyba moje - že je to neumím naučit, nebo je chyba v nastavení mých nároků - které prostě ještě nemají šanci zvládnout? U rodičů oporu hledat nemůžu, ti jsou ještě radikálnější než já - děti by už měly umět VŠECHNO samy, protože oni (rodiče) když byli malí tak už dávno..... (doplň libovolnou aktivitu) dělali sami... Manžel je v pohodě (většinou, někdy taky vyprudí když si 6leťák neporadí s řízkem na talíři vidličkou a nožem), no a mě přijde že milion věcí opakuju milionkrát a efekt nula. A navíc jak jsou prázdniny, imrvére vymýšlím program, výlety, návštěvy, bazén, kino, les, kolo.... a pak chci třeba půl dne až jeden den být doma, a to se ti dva stačí tolikrát pohádat o blbosti nebo si hrají tak že u toho ječí a něčím mlátí, že je prakticky pořád jen napomínám nebo zakazuju či trestám. A když je chci rozdělit, urazí se, jsou zticha tak 5 minut začnou kňourat že chtějí být spolu. Potřebovala bych je zapřáhnout nějakou prací, ale v paneláku na 60m2 jí moc není, kuchyni mám tak maličkatou že se tam sotva vejdu já (si musím uhýbat když chci vytáhnout šuplík či otevřít dvířka).
A nevím, jestli až půjdu do práce se to zlepší (teď mě i štve že jsem tak dlouho byla doma, už jsem poněkolikáté vyplňovala kolonku "nezaměstnaná" nebo "bez příjmu", přijdu si že jsem prostě NIKDO, nemám žádnou profesi, automaticky jsem považovaná za línou či neschopnou protože jsem doma s velkýma dětma - a ty nejsou tedy nijak zvlášť dobře vychované aby to na nich bylo vidět), no a nebo naopak mě práce tak psychicky vyždímne, že na děti budu reagovat ještě hůř... fakt nevím. Muž bude pracovně mimo 4 měsíce, to mi na radosti a psychické pohodě nepřidává.
Jinak vážnější existenční či zdravotní starosti zatím nejsou, takže bych se měla normálně vzchopit, ale nějak mi to nejde.
|
| Winky | •
|
(9.7.2014 22:14:36)
jo a zeptám se tady, třeba to budete vědět:
mám pozastavený ŽL, jsem u zdravotní pojišťovny vedená jako "osoba pečující o dvě děti do 15 let věku". Vím že děti nemůžou do družiny apod, jen školní vyučování. Ale nejsem si jistá jak s táborem - dcera má jet v srpnu na týden. ŽL plánuju obnovit od září, ale pokud by měly vyvstat potíže kvůli tomu táboru, tak už ho holt obnovím od srpna a budu si platit pojištění o měsíc víc. Díky za info.
|
|
| slečna Tilly | 
|
(9.7.2014 22:18:14)
Winky hodně se v tomhle poznávám. Hlavně teď o prázdninách s tím vymýšlením programu, to je přesné, buď plánuju aktivity a jsme celé dny venku, to je Ok, nebo počasí nepřeje/chci být občas doma a odpočinout si, a to je pak mazec. Mám pocit že v bytě ti dva víceméně jen zlobí a dělají kravál. Takže mi nějaký klid a relax moc nehrozí.
|
| Ananta | 
|
(9.7.2014 22:21:22)
Ještě mě napadá, možná blbost, ale nemůže to být tak, že jsou děti naučené, že jim někdo dělá "programy" a samy si neumí najít normální zábavu? Je mi čtyřicet a jako děti jsme žádné "programy" neměly, sem tam se někam zajelo, musely jsme se zabavit samy.
|
| slečna Tilly |
|
(9.7.2014 22:32:52)
To bych neřekla. Pro ně je odpovídající program i třeba jen vypuštění na hřiště a možnost "dělat si co chtějí", nevyžadují přímo organizovanou zábavu nebo činnosti. Jen v interiéru je to nebaví, no, a pak to podle toho vypadá.
|
| Liškodlak | 
|
(9.7.2014 22:35:48)
Tak se od toho zkus chvílema oprostit. Ať si vřískaj, však oni se nepovražděj. Nebo já někdy, když už jsem v krizi, řeknu si - ať si radši pustí TV nebo PC (jinak tomu moc neholduju) ona to přežije, ale na mě by to nechalo trvalý následky!!!
|
|
|
| Winky | •
|
(9.7.2014 23:09:22)
jo, to si říkám taky, právě proto chci aby se uměli zabavit sami, ať už venku (to ještě celkem jde, ale taky to někdy drhne), nebo doma (tam nastává potíž). Oni zvládají ty činnosti jako takové (něco si kreslit, vyrábět, skládat, se stavebnicí, vymýšlet hry s plyšáky a tak), ale neustále se hádají o to JAK, KDO (nebo kdo víc, kdo dřív) a takové ty věci. To mě dere.
|
| withep | 
|
(9.7.2014 23:26:21)
U nás je to, Winky, velmi podobné. Pořád čekám, že z toho snad už vyrostou (těm starším je 6 a 4 roky)... Teoreticky mám jasno, děti se chovají nesprávně, když nemají k dispozici to správné podnětné prostředí. Ale nějak jim ho prakticky nedokážu vytvořit... jsem kolikrát ráda, když se mi podaří vytvořit třeba oběd (nad kterým oni pak remcají, takže stejně ztráta času, snad až na to, že se najím aspoň já a mrňous  ).
|
|
|
|
| Liškodlak |
|
(9.7.2014 22:26:31)
To jsou oba kluci, co? Představuju si to v barvách  já mám jedináčka v baráku se zahradou a zvířaty, to lze celkem dobře přežít. Ale zase jsem letos učila prvňáky, ti byli koncem června "na zabití", do toho jsem řešila, zda si nebudu radši hledat jiné místo, zemřel mužův táta - pár dní mě ZLONÍCI dobře ovládali  ... Když jsem odpočatá, jde to všechno úplně jinak.
|
| slečna Tilly |
|
(9.7.2014 22:30:54)
Starší holka, mladší kluk.
|
| Liškodlak |
|
(9.7.2014 22:32:56)
Taky shledávám, že je důležitý dbát o svůj spánek, stravu atd.
|
| Liškodlak |
|
(9.7.2014 22:55:45)
Jo, ještě poslední dny v červnu, kdy jsem taky měla pocit, že mě brzy hrkne, jsem odpo pustila dcerce pohádku s tím záměrem, že budu koukat s ní a po 10 min usnu, což se vždy úspěšně zdařilo a fakt mi dost pomohlo.
|
|
|
| radka | •
|
(10.7.2014 7:07:44)
mám to stejně, akorát jsou starší, holka 8 a kluk necelých 6 a bohužel hádají se furt - marně čekám na období, kdy budou spolupracovat nebo si aspoň v klidu každý hrát na svém - jak psala Winky, hádají se furt - kdo víc, kdo dřív, kdo s čím a tak dále
někdy se zavřu na druhé straně bytu a nechci je vidět, protože za sebe neručím
bohužel už dělám to, co jsem v dětství nesnášela - nebudu řešit, kdo začal (není to ani možné zjistit) a oba dostanou trest
myslím si, že je toho na tebe moc a potřebuješ orazit - určitě něco vypustit, předat někomu děti aspoň na chvíli, zavřít se někam bez nich...
|
|
|
|
|
|
a pak si řeknu, že můžu být ráda, jaká je a to mi fakt pomáhá a snažím se ráno vstát spokojená a řeším více věci v klidu a když je stres pracovní- tak se dokážu omluvit, říct, že jsem unavená.......ony ty děti zlobí tak jako my
když nepomůže, neuškodí.
. Vzorce chování se prý dědí, jsou takové "hluboce zažrané", je těžké je potlačit. 
.
V její náručí
Herní večerPraha 10 
Předmartinské odpoledne a Martinský trhVsetín 
Kozí kraviny a Jáma lvováPraha 6 
Archeologický výzkumCheb 
Relaxace s tóny léčivých nástrojůHodonín 
Herní večer
Předmartinské odpoledne a Martinský trh
Kozí kraviny a Jáma lvová
Archeologický výzkum
Relaxace s tóny léčivých nástrojů
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)