Piggy |
|
(1.4.2014 13:48:58) Jde o případ, třeba v mém případě mám spory s bývalým manželem, ale již několik let mám pocit, teď spíš jistotu, že ve skutečnosti se soudím s otcem exe (extchánem..). Tedy právník protistrany papírově má za klienta mého exmanžela, ale jedná o všem s extchánem (a je otázka, co vše ví exmanžel?). Totéž z mého okolí, známý se rozváděl s manželkou, soudil se o děti, ale jen papírově, ve skutečnosti se soudil s bratrem jeho exmanželky atd.. Prý to není zákonem zakázané, asi to lze pomocí plné moci atd. Ale na druhou stranu mi to vadí, proč je vlastně jedna strana "legálně" nucena řešit věci s člověkem, který nikdy nebyl s ním v manželství, se kterým by nechtěl jednat (ale přímo s exem ano..), vlastně s člověkem, co je mu do toho, že? Podotýkám, že všichni byli svéprávní. Je toto běžná praxe? Nebo jen perlička v našem okolí - u sluchově postižených? Dá se tomu nějak účinně bránit? Snad se ozve Kambala nebo Dari nebo někdo...?
|
Kubula K. |
|
(1.4.2014 13:55:16) Trochu se ztrácím.. můžeš to přiblížit? Jak může jednat s tchánem, když v papírech je manžel?
|
Piggy |
|
(1.4.2014 14:39:11) Je to asi tak si myslím, bývalý manžel mohl (třeba ve své nevědomosti, pohodlnosti) dát plnou moc svému otci, aby za něj jednal s právníkem. Takže v důsledku toho papírově vypadá, že žalobce je můj exmanžel, zastupuje ho právník u soudu. Ale ten právník jedná ve skutečnosti s jeho otcem (ani nevím, zda u toho vůbec exmanžel je a rozumí tomu..) a u soudu právník v podstatě reprezentuje požadavky a myšlenky jeho otce (který se mi přitom mstí). Přitom to, co chce jeho otec a exmanžel nemusí být to samé... Problém je, že ten právník má plnou moc zastupování, takže exmanžel u soudu nemusí být. Vadí mi, že to není postižitelné. Vede to k zneužívání klientů, kteří jsou sice svéprávní, ačkoli již v něčem omezení. A vede to k nerovnému postavení. Samozřejmě mám svého právníka (druhý v pořadí), ani jeden se proti tomu nemohl poádně ozvat, neboť to prý je zákonné. Tak by mě zajímalo, jak je to rozšířená praxe...?
|
Piggy |
|
(1.4.2014 14:53:38) Nechápete, advokát jako zástupce OK, ale aby ten advokát zastupoval myšlenky, požadavky skutečného klienta - tedy exmanžela a ne to co po mně chce otec exmanžela, případně co mi chce pomstít. Tam je problém, že by třeba exmanžel by mi některé věci nemusel chtít provést a třeba by s jednáním a požadavky svého otce vůči mne nesouhlasil, kdyby o tom věděl a rozuměl tomu... Prostě, pokud otec exmanžela má vůči mně něco , tak ať řeší před soudem svým jménem a ne za zástěrkou svého syna...
|
kambala pláááckááá |
|
(1.4.2014 14:55:15) právě že chápeme... a snažíme se ti říct, že je to zcela běžné
|
|
|
|
|
Piggy |
|
(1.4.2014 14:47:49) Příklad: jednou se při březnovém stání stalo, že jsme se pokoušeli o dohodu před soudem a právník řekl, že se musí domluvit s klientem, zda na to přistoupí atd... tak se odebral na chodbu a TELEFONOVAL (píšu velkými písmeny, neboť exmanžel je neslyšící a nemůže telefonovat), bylo tedy jasné, že nemohl mluvit přímo s exmanželem, ale s jeho otcem (exmanžel nemusel mít ani tucha, že je soud a že se vůbec jedná o nějaké dohodě). Říkala jsem to dokonce i soudkyni, bylo vidět, že to pochopila, ale prý že to není zakázané . (celý soud byl divný, soudkyně se rovnou přiznala, že s vynášeným rozsudkem má problém se vnitřně ztotožnit, ale je vázána městským soudem...) Mě to ale staví do velmi nevýhodné pozice a nemohu se tomu bránit.
|
kambala pláááckááá |
|
(1.4.2014 14:50:12) nezákonné to není - a nevím, proč by mělo být
a i kdyby plnou moc neměl, tak si vem, kolik lidí se soudí pod vlivem toho, co jim valí do hlavy jejich rodiče, manželé a spol.
se s tim smiř
|
Piggy |
|
(1.4.2014 14:57:41) Aha, takže je to rozšířená praxe...budu se muset s tím smířit, ale pak o justici (celém systému) myslím velký kulový, když to velkým drzounům a zneužívačům slabších mile prochází.
|
|
kambala pláááckááá |
|
(1.4.2014 15:12:58) Piggy, myslet si můžeš o justici, co chceš, ale kdyby někdo chtěl posuzovat, jestli původní myšlenka prezentovaná advokátem, pochází od klienta či jeho rodiny, tak by průměrný rozvod netrval rok a půl, ale deset let
|
|
|
|
|