KoproFka | ![](/g/icon/spirala.jpg)
![](/g/b.gif) |
(14.4.2013 0:23:52) Tak ač jsem předpokládala, co předpokládala!, byla jsem si téměř jistá, že nezvládnu "dožít se" termínu porodu - ejhle - už mám 4-tý den po stanoveném termínu a nijak se mi nezdá, že by se naše holčička chystala ven, má to zjevně těžce na háku, beruška .
Vzhledem k tomu, že jsem 8-mý a 9-tý městíc těhotenství (tedy takřka plných 8 týdnů) žila v rozbombardovaném bytě (rekonstrukce kuchyně a obýváku ve 3+1), což znamenalo 3 týdny stavebních prací (žili jsme v pokojíčku a ložnici) a 5 týdnů truhlářských, takže jsem denně uklízela, aby se dalo existovat ve zbytku bytu ... no, nebylo to pijánko kliďánko, to fakt ne... v průběhu té reko jsem zvládla, aby se to nepletlo, že, chřipku svoji + synka a svoji téměř 3 týdenní virózu. Naštěstí už jsem nechodila do práce.
První dítko jsem měla sice vyvolávané o cca 5 dní, ale bylo to díky odtoku plodovky a absenci kontrakcí. Oprávněně jsem se tedy domnívala, že TP je něco, k čemu se možná dostanu, spíš ale jen přiblížím.
Teď se každý den ukládám ke spánku (no, zase nespím, klasika - jako u prvního nespavost v těhotenství - dám tak 4 hodiny za 24h ) s tím, že jsem zvědavá, jestli to bude UŽ dnes a pokaždé jsem překvapená, že JEŠTE NIC .
Tohle těhotenství - a naše holčička na kterou se všichni moc těší - je pro mě něco jako zázrak!, takže čím víc čekám tím víc si říkám, že, i když to bříško je fakt nepřehlédnutelné a fakt na něj nejde zapomenout, se se mi to snad opravdu jen zdá, že to není pravda a ....asi už mi z toho hrabe!
Navíc - Manžel je z toho úplně hotovej a psychicky to v posledních dnech vůbec nedává - jako vím to o něm, že není schopen zvládat tyhlety nestandardní situace - ač já kolem sebe šířím klid, pohodu, dobré jídlo a pečení, on je úplně jurodivej a ...ano, nesnesitelnej! Nebýt jeho, asi bych si to i užívala, už je všechno hotovo, já nemám žádné omezující komplikace, ale dnes mě tedy dohnal až k slzám, vzteku a hádce...![~7~](/g/s/36.gif)
Navíc mi v porodce řekli, že pokud do středy nic, tak se naplánuje vyvolávání - tomu jsem se chtěla vyhnout, páč při prvním to fakt dost bolelo... ![~d~](/g/s/29.gif)
Ne že bych se tedy nějak moc bála, já vydržím všechno , ale ... takhle jsem si ten konec těhotenství fakt nepředstavovala...chjo...jsem si myslela, že zažiju konečně přirozenej porod... NO, třeba ještě zažiju - naděje umírá poslední .
A co vy, co jste "přenášely" - já vím, že o přenášení se mluví až od 42tt... jak jste to prožívaly???
Klíďo se rozepisujte![~R^](/g/s/10.gif) , ať mám co číst - já jsem z toho všeho, co se událo za poslední 3 měsíce tak vykolejená, že se nejsem schopna soustředit na žádnou knížku a ani na film ...
MarMat (doufám, že jsem to nepomotala) - co holčička? Dobrý???
|
KoproFka | ![](/g/icon/spirala.jpg)
![](/g/b.gif) |
(14.4.2013 0:54:57) mandelinko, moc díky za příběh a podporu!!![~x~](/g/s/23.gif)
jo jo, dávaj nám ty děti zabrat, co? Ještě že je máme - dyk jinak by to byl tak nudnej život![~5~](/g/s/34.gif)
|
KoproFka | ![](/g/icon/spirala.jpg)
![](/g/b.gif) |
(14.4.2013 1:18:40) miláčkové jsou to! Mě dneska zas probudil ráno synek (už nějakou dobu spí se mnou, potřebuje si mě asi nasyslit, protože ví, že ho zachvíli vytěsní ségra) - po těch 2 hodinách spánku zvukem jako když dává pusinky - když jsem proloupla oko, zjistila jsem, že má u toho upřený oči na digitální budík, kde svítí 7:13 - když jsem se ho ptala, co to jako je, tak mi řekl, že číslo 13 má ve třídě jeho milovaná Lenička, takže si na ní hned vzpomněl a posílá jí pusinky ... Jo a minulý týden mi řekl: "Mami, my s Leničkou už víme, kde budeme bydlet až se vezmeme - buď v klidu, bude to u Leničky, můžete zůstat s tátou doma."![~h~](/g/s/31.gif) ![~t~](/g/s/20.gif)
|
KoproFka | ![](/g/icon/spirala.jpg)
![](/g/b.gif) |
(14.4.2013 22:30:40) Ježiš to je pěkný!!! To jsou zlatíčka!!![~s~](/g/s/11.gif)
A taky držím palce, ať je tvým manželem vše bez komplikací ![~;((](/g/s/3.gif) a máte ho brzy v pořádku doma! V těchhle situacích si člověk vždycky sáhne dost hluboku - tak se držte, holky!!
Jinak: my máme taky pokračování v synkových úvahách - dneska - seděl na WC a hlásí přes dveře absolutně bez kontextu - "Mami, ale až budeme bydlet s Leničkou u nich, tak tam budu muset udělat rekonstrukci - ale jenom malou - vyměním ty dveře u ní v pokojíčku za zašupovací, jako máme teď ty nový my tady - ty jsou daleko lepší... Nic velkýho tam jinak měnit nebudu... " Tak jsem se ho ptala, kdyže mě hodlá opustit, abych se na to mohla připravila, a on: "Neboj, teď ještě ne, až mi bude tak 30..." ...
|
|
|
|
|