| KoproFka | 
 |
(17.2.2013 14:07:37)
Možná si vybavujete, že mám synka (7,5) nežravce, který nerad ochutnává...
Manžel je s ním momentálně na jarňákách na horách. Já jsem doma (33tt) a dorekonstruovávám část bytu, aby to bylo vše o.k. až se mrňavka narodí...
Nicméně už od včerejška je mi manželem hlášeno, že ho junior s tím jídlem přivede do hrobu. Už před tím, než jeli, říkal: "My tam máme plnou penzi, to tedy reálně znamená, že já se vrátím jako koule, protože budu mít dvoje jídlo a Kubajz bude hubenej jak tyčka..."
První jídlo - oběd měli svíčkovou s knedlíkem (knedlík synek snědl snad jen 1x v životě - v MŠ mu ho učka vnutila a pak se pozvracel) a prý se mu povedlo dostat do něj 1 kolečko - fakt tleskám .
O dnešní snídani jsem dostala dokonce i mailovou zprávu, o kterou se tímto dělím - páč mě pobavila až k slzám...
Synek se totiž strašně těšil na to, že tam budou na snídani švédské stoly a on si tam, ostatně jako vždy, vybere ty nejlevnější kukuřičné lupínky - hlasil mi už dopředu, že sní 2 misky ... No, ale "švédská snídaně" se tam bohužel nekoná:
Snídaně - (na stole rohlíky, šunka, sýr džem, máslo, čaj v konvici)
Kubíček : Hm, tak to nechci.
Já : No švédskej stůl to není, no
K : Ten rohlík sním, ale nic víc. Chci lupínky.
J : Ještě šunku, dám ti i svoji.
K : Já nechci šunku.
J : Sníš veškerou šunku (dávám mu na talířek tři kousky šunky).
K : (přeslušně) Můžu o něco poprosit ?
J : No ?
K : Mohl bys mi odebrat aspoň jeden kousek šunky ?
J : Ne, jez.
K : Dojdi mi na pokoj pro flašku s vodou.
J : Nic takovýho, tady máš čaj, ovocnej.
K : Já nemám rád ovocnej čaj.
J : Jak to že ne ? Doma piješ jablíčkovej, hruškovej.....
K : (opět přeslušně) Ano, to je pravda, ale tenhle pít nebudu.
J : Když půjdeš ven do zimy, musíš mít něco teplýho v žaludku.
K : Tak si dám teplou vodu.
J : Vypij si ten čaj.
K : Tenhle ne.
J : Stejně musíš zapít prášek. Naber si ho lžičkou a ochutnej.
K : Chci vodu.
J : Dobře, přinesu za chvíli.
K : (mezitím dojedl rohlík a veškerou šunku, v puse má z toho děsnou směs, přesto potichu mumlá) : Až umřeš, tak si budu dělat, co budu chtít.
Si říkám, že je musím spolu posílat častějc
|
| Hanka-1978 | 
|
(17.2.2013 14:14:10)
Dost dobré  Mám takovou škodolibou radost, že náš úplně stejně starý syn (7,5) není jediný frfňa na světě 
|
| KoproFka |
|
(17.2.2013 14:17:02)
jo, on to byl ňákej blbej ročník, nebo co.... kámočka má o pár měsíců mladší holčičku a taky to je od malinka s jídlem tragedie 
|
| KoproFka |
|
(17.2.2013 14:17:33)
kámočka=kámoška.... furt se tady tomu chlámu
|
|
| Hanka-1978 |
|
(17.2.2013 14:20:14)
Hned je mi líp  Mám pocit, že od té doby, co se syn přestal živit mateřským mlékem, neděláme v celé rodině nic jiného, než že rešíme jeho jezení x nejezení... Už mě to unavuje...
|
| KoproFka |
|
(17.2.2013 14:25:58)
Úplně tě chápu!!
Nejhorší je, tohleto je zrovna případ nepřenositelné zkušenosti - pochopit to dokáže jen ten, kdo to zažil na vlastní kůži...
U nás už je to celkem dobrý oproti tomu, když byl mrňavej - to za celej den dal třeba jen pár kukuřičných křupek a k tomu 2 prdelky z rohlíku, ale přes se občas nevyhneme podobným situacím...
Paradox je, že manžel má ještě jednoho synka z 1. manželství, a ten je zas velikej jedlík a gurmán (a je to na něm od malička vidět) - moment. studuje velice úspěšně hotelovku a má našlápnuto na slibnou kariéru v kuchyni někde v zahraničním hotelu...
Jsem už manželovi říkala, že je to děsný, že vyrábí samý extrémy. Uvidíme co mrňavka - pevně doufám, že to bude co se jídla (a taky spaní) týče takový normální průměrný dítko
|
|
|
| Colombi | 
|
(19.2.2013 10:50:25)
ročník
|
|
|
|
| Beruška+J02A07T10 | 
|
(17.2.2013 14:29:12)
holky, blbej ročník.. hihi
mám ročník 2002 a je to nemlich to stejné.. včetně toho knedlíku ve školce.. kdy nám následně rok blil, jen viděl normální jídlo...
ještě jedl hrozně málo jídla.. jako na množství.
teď mu je 10,5 a nejí, ale žere, bohužel stále omezené množství surovin..
šunku nedá do huby.. snažila jsem se ho přesvědčit, aby ochutnal.. dělá nám můj táta domácí - pouze kuřecí maso - prsa (případně prsa a stehna), žádné kůže, sůl.. a trošku cukru.. je výborná..
ochutnal tak milimetrový kousíček po půl hodině scény, že to nedá.. přitom kuřecí maso a sůl jí naprosto normálně.. a pak nahlásil, že je to moooc slané..
soli je tam minimum.. asi o polovinu míň než v původním receptu, protože ta první se nám zdála příliš slaná..
tož asi tak..
jinak pokud je někde s manželem, živí se samýma sračkama.. tipu hranolek a palačinek.. chjo..
|
| KoproFka |
|
(17.2.2013 15:33:50)
to je na zabití, to chápu....
ten náš zas palačinky, lívance atp. nedá do huby...
před vánoci jsme byli na lívancoví párty pro děti a já mu tam nesla rohlík se šunkou, aby nebyl o hladu. Neochutnal ani kousek suchého lívance - a byly výborný!
Hranolky jí tak cca rok? ale moc jim nedá, nejradši z brambor má kaši...
On má rád to, co zná, ale spousta i stejných jídel od každé kuchařky vypadá jinak, než je zvyklý a hned je problém na světě
|
| KoproFka |
|
(17.2.2013 16:45:41)
nesla jsem ho proto, že to byla akce na celý večer (dostali jsme se domů až k osmé) a prostě není možné ho nechat celé odpoledne o hladu, protože pak je velká pravděpodobnost, že se mu rozjede migréna (zvrací a přestává chodit)... ... bylo to na opačné straně Prahy, zrovna napadl sníh, byla jsem tam s ním MHD sama a těhotná ve 20tt...
|
| KoproFka |
|
(17.2.2013 16:47:05)
protože on by tam prostě nejedl nic - chápeš?
nemysli si, že jsem to už xkrát nezkoušla....bohužel....
|
|
| KoproFka |
|
(17.2.2013 17:02:54)
no jo, ale on by zůstal doma. Prostě by tam radši nešel.... jako vážně!... kdybych podmiňovala veškeré akce, sporty a zábavy jídlem, tak sedíme furt doma na zadku!
Je děsně tvrdohlavej - to má po nás s manželem...
|
|
|
| daba+holčička | 
|
(17.2.2013 18:49:02)
ale tím se vytrestá Koprofka - nejen, že má nežravý dítě, z čehož má nervy na pochodu, ale je ště s ním bude sedět doma, místo aby se viděla s přáteli  a nutričně lívance jako rohlík
|
|
|
| štěpánkaa | 
|
(17.2.2013 16:53:06)
no, měkká matka, která nechápe, že žádné dítě hlady neumře
miluju tyhle diskuse, jak tu má hned každej jasno, jak to zakladatelka dělá blbě. Kdybych před pár lety nevystřízlivěla tím, že jsme několik podobných dětí poznala, tak bych si taky myslela, že moje žravé děti jsou výsledkem mojí výchovy a ne genů a zdravého apetitu
koprofko neber si to osobně
|
| Markéta, kluci 11 a 4 | •
|
(17.2.2013 17:04:17)
Já bych tomu, jestli dítě jí,nebo nejí, nepřikládala nijak závratný význam. Prostě některé jedí, některé nejedí, někteří rodiče to akceptují, jiní to do nich cpou jak šišky do husy, no já nevím, je to pořád jenom jídlo.
Můj syn třeba úplně nejhůř jí ve školní jídelně, docela jsem byla nasraná, dokud jsem neměla tu čest ochutnat pár jídel a hlavně do té nevětrané smradlavé jídelny zajít. Fuj, taky bych tam nejedla.
|
|
| KoproFka |
|
(17.2.2013 17:07:46)
no jo, pribináka měl v puse jen jednou, navalilo se mu a skoro se poblil. To mu byly tak 2 roky....
U nás na hřišti se zase takhle děti krmily navzájem ze svých přinesených mističek - akorát že moje dítě s vervou a nadšením rozdávalo své přímo do nastavených hubiček, ale sám si nevzal - ani svoje, ani cizí... A co s tím, jako? No byl o hladu.... nedocvaklo mu to nikdy.
Do školky šel v čerstvých 3 letech a byl tam mezi prvními a odcházel jako posledí - spoustu dní byl takhle na 2 půlkrajíčkách suchého chleba (k svačině) a čisté vodě - nerozjedl se tam - domů jsme chodili kolikrát až k půl šestý, takže měl ráno k snídani jen mlíko, vstávali jsme brzy, a on nic krom toho mlíka nechěl... takže i paní učitelky to dělaly stejně blbě, jako já, nebo fakt nevím...
|
| KoproFka |
|
(17.2.2013 17:25:22)
upřesňovala jsem to - migrény má přesně od 5-ti let. Ve školce byl od čerstvých 3 let a to tam ty roky spoustu dní jedl tak, jak jsem psala - tedy ráno mlíko, svačinka půl krajíčku chleba, oběd nic, svačinka půl krajíčku chleba. Já jsem přišla v cca 16:45 a jelo se domů (naneštěstí jsme měli školu přes dvě městké části, takže než jsme se doplácali na bus a pak domů, trvalo to skoro půl hoďky) - až doma dostal najíst...
Migrény mu začaly 1.9., po odchozených celých dvou rokách školky (spouštěčem nakonec zřejmě-to nikdo přesně neví, byl vysoký tlak a hydronefróza), nicméně diagnostikovány byly až za téměř 3/4 roku.... já si ale myslela a myslím si to dodnes, že to hladovění na tom taky mělo svůj podíl. Navíc první migréna byla toho 1.9. kdy přišel do školky a zjistil, že má úplně nové učitelky, které nezná. Nikdo z rodičů nevěděl, že se budou měnit.
Takže asi po 2 měsících, kdy ho ve školce občas bolela hlava a následně poté zvracel, jsem se s učkama ve školce domluvila že prostě protože pracuju na plný úvazek a není nikdo, kdo by si ho vyzvedával už po obědě, nechám mu tam vždycky krabičku s něčím na svačinu, pro případ, že nebude jíst to, co jim dají - aby se aspoň jakž takž najedl o těch svačinách... Nic jiného mě prostě nenapadlo.
|
| Mikeš+ 3 holky | 
|
(17.2.2013 19:38:06)
Nepochopí, jsou takové děti. Klidně budou týden o vodě a - po několika vynechaných jídlech o suchým rohlíku, ale toho, co se nosí na stůl zbytku rodiny, se ani nedotknou. Ovšem pro rodinu to znamená, že doma je značně nervní dítě, hrozí, že nedostatkem kvalitní stravy onemocní.
A máma si může vybrat - budˇ bude dítě, sebe i zbytek rodiny trýznit tím, že si bude trvat na svém, že se jí to a to anebo nic, nebo ustoupí a nechá dítě jíst alespoň to, co je schopné a ochotné polknout. Máme doma takové dítě a tyhle problémy máme už asi 8 let, mnoho pokusů o převrat, motivace, příkazy, zákazy, odměny... všechno, co si vymyslíš, ale nefunguje nic.
Nebo by ses chtěla dívat na zvracející dítě, protože jsi je donutila sníst něco, co nechce? A vydrží nejíst opravdu několik dní a dřív vždycky rupnou nervy matce, která o to dítě má strach.
|
| KoproFka |
|
(18.2.2013 21:10:08)
jo, to je přesně ono....
navíc vyhladovění je naprosto kontraproduktivní, protože se tomu prckovi smrskne žaludek a i když pak něco sní, tak jsou to opravdu pidiporce ...a takový dítě se pak rozjídá děsně dlouho - trvá to i 14 dní, než se dostane na obvyklé množství.
Mě vždycky úplně stačilo, když byl týden až 10 dní nemocný třeba jen s obyčejnou rýmou - přestal skoro jíst, nechutnalo mu díky té nemoci už vůbec nic a já ho pak horko těžko rozjídala.... ufff, radši nevzpomínat!
|
|
|
|
|
|
|
| KoproFka |
|
(17.2.2013 17:30:07)
jo, chytrej, to von je, jak vopice - už jsem to tady párkrát psala - písmena a čísla uměl na 1,5 roce, četl ve 4 letech....
měl chodit do školy pro nadané děti, ale nechodí - řešili jsme ty zdravotní problémy a rozhodli se pro nejbližší školu právě proto, aby byl co nejdřív doma, kdyby něco...
Navíc, dojíždění jsem si užila za ty 4 roky školky víc než dost!!! a fakt nee...
Já ho navíc už neunesu (když má migrénu, tak přestává chodit a zvrací) a nejbližší třídu pro nadané děti máme s dvojím přestupem v MHD....
|
|
| Markéta,kluci 11 a 4 | •
|
(17.2.2013 17:31:55)
Starší nejí pořádně ani doma, ani na táboře, ani na soustředění, ani u babičky. Že bych chtěl manipulovat s celým širokým okolím, to se mi nezdá. Navíc se okolo toho doma žádné divadlo neodehrává, mám odpor k nucení do jídla, zřejmě soužitím s bráchou, který fakt nejedl, vím, že to není nic platné. Zajímavé je, že brácha se může pominout, když jeho dcera něco nechce sníst, místo toho, aby si vybavil, jak to měl v dětství on.
Ale určitě některé děti to jako nástroj manipulace používají, to zase jo.
|
|
| Leontýnka+3 | 
|
(17.2.2013 17:56:29)
Mandelinko já zase pro změnu viděla dokument o holčičce, která nejedla vůbec, ale jako VŮBEC nic nedala do pusy, byla vyživovaná přes břišní sondu. Když po několikaměsíčním léčení olízla pizzu, jedla rukama a sem tam něco polkla, matka plakala štěstím...
KoproFko, byli jste s tím u psychologa? Myslím, že tohle fakt není o manipulaci s matkou.
|
| Leontýnka+3 |
|
(17.2.2013 17:59:59)
Ano stejně nejspíš jako v té diskusi ;) Nedá se to všechno generalizovat. Já osobně bych asi nejdřív zkusila odborníka. A mezi náma, není lepší mu dát najíst to co zná než stresovat jeho i sebe??? Jsou určitý věci, který zkrátka to dítě třeba i chápe odkýve ti je, ale stejně to nezlomíš.
|
|
| KoproFka |
|
(17.2.2013 18:14:34)
No, to mi taky říká moje babička - když ho vidí u jídla a slyší, co s ním bylo za trápení.
Viděla ho jednou s migrénou - dostal jí zrovninka, když jsme k ní přijeli, zvracel a pak usnul a ona mi pak se slzama v očích říkala: "holčičko, netrap ho, netrap se, nenuť mu to jídlo, dej mu to, co chce a má rád, ať se nají a je spokojenej, to je hrozný tohleto... chudinka malej.... a to bylo úplně bez kontextu, protože v ten moment co tu ataku dostal byl najedenej, napitej, těšil se k ní, že bude krmit slepice a sbírat vajíčka..."
Já jí řekla, že už ho nenutím, že nevím, proč ji teď dostal. Shodou okolností jsme tam byly obě dvě s mamkou, bylo to loni o prázdninách, a moje mamka je na něj ještě úzkostlivější než já, to já jí spíš říkám, že už je velkej a že za ním nemá běhat, že mu to má jen připomenout ....
|
|
|
|
. ale kdo má dobře vyvinuté vnímání chuti, tak prostě některé věci nejí nebo jí ale nechutnají mu. Nejsem asi tento případ, ale některá jídla nejím proto, že se mi dělá nevolno když je vidím nebo cítím (to u mě nastalo po mononukleóze a připisuju to tomu, že si tělo "říká", protože dříve jsme je jedla normálně) - např. slanina v jakékoliv podobě, tučné maso, tlustý od šunky, prejt, většina uzenin (viz diskuse o školní jídelně). některé chutě mi vadí odjakživa (kyselost) - takže vařená jídla, kde je přidaná kysaná smetana prostě nemůžu pozřít, zvedá se mi žaludek
fakt díky moc, holky
- už je bere 2 roky. 
Závidím maminám, jejiž děti se cpou od rána do večera.
...mu asi vadí to smíšení chutí, nebo já fakt nevím...
njn...
!
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)