| Irmi | 
 |
(14.9.2012 18:49:40)
Opravdu už nemám sílu a nevím jak dál.
Už rok žiju v neustálém stresu - mám náročnou práci a letos jsem dokončila studium na VŠ. Trvalý stres se projevil začátkem roku bolestí na hrudi a extrémní únavou. Všechna vyšetření OK (to máte ze stresu). V červnu jsem odstátnicovala a složila přijímací zkoušky na další VŠ. To mi velmi "zvedlo" oblíbenost v práci, kde se to být lepší neodpouští.
Aktuálně mi byla diagnostikována revmatoidní artritida (neustálé bolesti zejména prstů rukou, ale nyní už všech kloubů, únava). Nejsem schopna doma pracovat jako dřív, což nelibě nese rodina - muž i dcera jsou zvyklí, že jsem ten tahoun, který určuje co, kdy a jak a sami nejsou schopni nebo spíš ochotni se čehokoliv ujmout. Hádky a křik jsou nyní na denním pořádku. S mužem nemáme dobrý vztah, de facto žijeme vedle sebe, ne spolu, nyní se problémy jen vyhrocují.
Mám obrovské bolesti, léky mi nezabírají nebo způsobují takové vedlejší účinky, že efekt je takřka nulový.
Nejhorší je pocit, že není žádná vize zlepšení, nic mi nedokáže zlepšit náladu, bývala jsem vzdor složitým situacím vždy optimistická a veselá baba, která dodávala chuť do života ostatním - teď ji sama nemám a nikdo mi zdá se nepomůže... Jsem pořád unavená, spavá, smutná, nejsem schopná se přinutit k jakékoliv činnosti, všechno se mi zdá jako problém... Bojím se, že to nezvládnu, že není nic, co by mě tady drželo (s dcerou v pubertě si nyní velmi nerozumíme a raději si jdeme z cesty). Nemám nic a nikoho, kdo by mi pomohl - část lidí kolem mi potíže přeje, části jsou lhostejné...
Měl někdo podobné potíže a podařilo se mu je zvládnout? Jak?? Jsem na konci sil... Často si ráno říkám, že by bylo lepší se neprobudit...
|
| Insula | 
|
(14.9.2012 18:56:50)
Neuvažovala jsi o kryoterapii???? Myslím, že jsem někde četla, že může zlepšit tvoje potíže.
S psychikou pomůže psycholog nebo psychiatr. Práci bych si zkusila najít jinou. S manželstvím nevím. Sama jsem žila dlouhodobě v nefunčním vztahu a doporučit to nemohu. Ovšem nemohu doporučit ani rozvod. Tady žádné správné řešení není, když jsou v tom děti.
|
|
| vlad. | 
|
(14.9.2012 18:59:35)
Deprese i extrémní únava mohou patřit k obrazu RA. V tvém případě psychoterapie? Nastavit priority? A delegovat přiměřenou část povinností na zbytek rodiny. Tím bych začala. Prostě jsi nemocná a máš toho moc, určitě se o sebe dokáží postarat.
|
| Dalalmánek |
|
(14.9.2012 22:27:59)
Tak, samotna RA muze pusobit deprese. Psychoterapie, ale i AD.
|
|
|
| zaj | •
|
(14.9.2012 19:00:09)
Promiň, ale proč neodstřihneš školu? Pro začátek...
|
|
| štěpánkaa | 
|
(14.9.2012 19:03:28)
Irmi, znám paní, která má od dětství revmatoidní artritidu, vyprávěla mi o atakách a remisích. Píšu to hlavně proto, že ten stres ti tu nemoc zhoršuje.
Nemyslíš, ža by stálo za to vyšešit své problémy doma (psycholog, psychiatr) a také bych zvážila to další studium
Nevím co poradit - snad jen - drž se a hodně , nemusíš vydržet VŠECHNO jsi "jen" člověk.
|
| štěpánkaa |
|
(14.9.2012 19:05:08)
a jak píše vlad. - ani na domácnost nejsi sama, žijete tam 3, jestli se nemýlím, tak holt "rozděl a panuj" jsi nemocná, máš "alibi" (i když mám pocit, že to alibi potřebuješ hlavně pro sebe)
|
|
|
| helis78 | 
|
(14.9.2012 19:06:20)
Studium bych nezačínala, práci bych omezila pokud to jde a věnovala bych se sobě, odpočinku, rodině vztahu s dcerou, přehodnotila bych svůj život, co mi za to stojí a co ne a možná by mi pomohl i nějaký psycholog si toto ujasnit, pokud bych řešení neviděla.
|
|
| Míša | •
|
(14.9.2012 19:08:58)
Tak uber. Maroď, řeš svůj zdravotní stav, rozmysli si, jestli opravdu musíš studovat další VŠ, do práce doma zapoj zbytek rodiny.
|
| Berda-Berda | 
|
(14.9.2012 19:23:59)
nekdy clovek musi dostat od zivota poradnou facku, aby si uvedomil, co je dulezite. Ber to z te pozitivni stranky a prekopej svuj hodnotovy zebricek.
Tak za prve, RA je hnusna nemoc, ale pomoci leku zvladnutelna. Ptej se na biologickou lecbu. Deprese jde bohuzel casto ruku v ruce, rekni to sve revmatolozce a navstiv pripadne psychiatra, psychologa. Kdyz ma clovek deprese, uvazuje uplne jinak, vidi vse nerealne.
Za druhe, zkus udelat neco se svym manzelstvim...poradna?
Za treti, s dcerou v puberte to urcite neni jednoduche, ale verim, ze existuji svetle chvilky, kdy se s ni da promluvit, vysvetlit ji svoje trapeni, najit v ni spojence.
Za treti, zvolnit v praci, odpocivat.
Za ctvrte, dalsi skolu delat jen pokud Ti to bude opravdu prinaset radost, ale nesmi na to doplacet Tvoje zdravi, rodina ani prace.
Zavani mi to trosku workoholismem, pak se holt zdravi sype.
A co rodina? Sourozenci, rodice...Nebo kamaradky? Nepomohly by?
Zkus si to vsechno sepsat, apk vypada vse jednoduseji. Drzim moc palce
|
|
|
| modrej obláček | 
|
(14.9.2012 19:13:58)
Irmi,
nejdřív bych zašla do lékárny a koupila něco volně prodejný na "zlepšení nálady" a dál bych se objednala k psychologovi, bude líp, uvidíš!!
|
|
| Červená řepa | 
|
(14.9.2012 19:14:02)
Extrémní únavou jsem si prošla taky, v období, kdy toho na mě bylo moc (nedávno), další zdravotní problémy se na to nabalují. Až po nějaké době, co jsem vysadila jsem se toho zbavila a zlepšilo se všechno, vč. vztahu s partnerem, který se v takové situaci spíš ještě vyhrocuje. Píšeš - náročná práce, studium, potíže v partnerství, potíže s dcerou v pubertě, to není málo, není se čemu divit, nejsi stroj!! ZAčni tím, že odstřihneš co nejvíc stresorů, odlož školu, zbav se části domácích prací (hoď na ostatní), jsi nemocná-odpočívej a neciť se za to provinile. ZAčni žít jinak, jiná cesta podle mě není. Tělo ti říká stop.
|
|
| Janoow | 
|
(14.9.2012 19:14:11)
tělo prostě křičí o pomoc, aby jsi dost rapidně zvolnila svoje životní tempo !!!
Nevím jak moc je pro tebe např. profesně důležité začít studovat další vysokou školu?
Tím bych asi začala. Pak hold v rodině musíte přehodnotit fungování. Hold jsi nemocná a ty jsi nejspíš nejen s RA ale vidím to i na nějaké psychol. problémy, které prostě s výrazným stresem jdou ruku v ruce :-(.
Na většinu nemocí je nejlepším balsáme klid. A pokud nezvolníš, nebude klid, bude ti nejspíš pořád blbě, neli hůř :-(.....
Taky jsem si kdysi myslela jak jsem nepostradatelná, hlavně v práci...... odnesla jsem to dost na svém zdraví a nejspíš se to podepsalo i na zdraví mých dětí, ačkoliv v době největšího workoholismu jsem je ještě vůbec neměla ani v plánu...... ale tělo a psychika tohle nezapomíná.....
Přeji hodně sil aby jsi se rozhodla zvolnit a začít myslet hlavně na sebe a své zdraví.
|
|
| magrata1 | 
|
(14.9.2012 19:16:25)
Připomínáš mi mě, když mi diagnostikovali Bechtěrevovu nemoc. Byla jsem navíc po 2 boreliózách během jednoho roku, přišla o práci a iluze o lidech kolem mě. Jestli chceš, napiš mi mail.
|
| Iva | 
|
(17.9.2012 22:12:47)
ahoj,
docela by mě zajímalo, jak tak borelioza u tebe probíhala, protože letos v létě ji měl můj mimís rok a půl starý, ještě nemluví, léčilo se to antibiotiky, zajímalo by mě, jak se to snáší, jak to probíhá
a co ta B. nemoc? Ta se projevila po prodělané borelioze?
Díky za odpověď
|
|
|
| Olí | •
|
(14.9.2012 19:36:51)
Kam se ženeš? Slow down! Nestresuj se a snaž se užívat života.
|
|
| NovákováM |
|
(14.9.2012 19:49:27)
Irmi - je toho moc včetně zdraví a je to takové varování, abys zvolnila, že prostě nevydržíš všechno. Nikdo nevydrží všechno.
Radu mám jedinou, asi fakt trochu ubrat, navštívit odborníka (ale může to souviset s tím fyzickým problémem - nebo je to naopak)
Posílám pohlazení,
|
|
| Pam-pela | 
|
(14.9.2012 20:21:45)
Revmatoidní artritida je, tuším, autoimunitní choroba....snad neplácám nesmysly a je to tak.
S tím je poměrně těžké něco dělat, tedy jakoby zvnějšku. U těchhle chorob si tělo ničí samo sebe, začíná to nějakým spouštěčem, např. stresem dlouhodobě, nějakým silným prožitkem nebo tak a už to jede.
Patří tam třeba i autoim. choroba ŠŽ...to má taky hodně lidí - a myslím si, že jediné řešení je naprostá změna přístupu k životu s něčí pomocí. Ať s výborným psychoterapeutem, s nějakým suprovým léčitelem, co fakt umí, někomu může pomoct homeopatie (kdo je na ni citlivý a funguje na něj), prostě NĚCO - hlavně ne čekat, že se stane něco samo a jen tak přežívat.
Dovedu si představit, jak partner nechápe, co se děje, že mu přijdeš líná, nepříjemná, neochotná, bez života - to prožívají i lidi s chronickým únavovým syndromem - okolí nechápe a často je bere jako líné.
K uzdravení jedině naprosté překopání priorit - to je můj názor - a na první místo dát sebe, pak sebe a zas sebe....do té doby, než se dá tělo dohromady.
Sebevraždu fakt ne, opravdu - to je veliký "hřích" - nenapravitelný a nic neřešící..i když to vypadá snadno a jako východisko, důsledky jsou strašné.
S tím zdravotním stavem se fakt dá, pomalu, ale dá...
|
| Pam-pela |
|
(14.9.2012 20:41:58)
Proč? Psala jsem to záměrně - sebevražda je něco, co se nedá vzít zpět, nevratný stav. A taky je to něco, co většina lidí udělá ve zkratu a pokud přežijí, už nikdy to nezopakují.
Navíc člověk si sám život nedal a neměl by si ho brát, a o tom hříchu jsem to psala tak, jak to cítím. Toto je situace, která má řešení.
Nementoruji, nesoudím, ten stav znám.
|
|
|
|
to je nemoc, víš...
V její náručí
Den otevřených dveří Levandulového pole VelehradUherské Hradiště 
Jak sedlák Honza měnil až vyměnilDomažlice 
Parním vlakem do muzeaRakovník 
Pivní slavnosti a výstava historických vozidelSvitavy 
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na KampěPraha 1 
Den otevřených dveří Levandulového pole Velehrad
Jak sedlák Honza měnil až vyměnil
Parním vlakem do muzea
Pivní slavnosti a výstava historických vozidel
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na Kampě
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)