Asi bych ve tvé situaci, pokud by to jen trochu šlo, neuvažovala o sebevraždě (blbá rada já vím, nejsem ve tvých botách) ale o tom jak překopat svůj život, nebo jak první posbírat síly na překopání života. Zkus si představit, jak by měl vypadat tvůj život tak abys byla spokojená, tím začni.... dcera bude za pár let pryč, co dál s manželem a nefunkčním vztahem, proč doma makáš nejvíc ty, proč máte špatné vztahy? Ostatní bud začnou makat taky a spolupracovat nebo bych jim dala vyhlídku na brzké sbohem.