| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Uvedení do duchovního života

 Celkem 69 názorů.
 Ananta 


Téma: Uvedení do duchovního života 

(2.3.2012 10:31:03)
Když jsem otěhotněla, tak kromě jiného mi brzy vyvstala otázka, jak případné dítě uvést do duchovního života. Jaké jsou u nás vlastně možnosti. Ta potřeba tento krok udělat stále sílí, ale přemýšlím, jak s tím v naší kultuře a se svým duchovním nastavením naložit. Zodpovědnost cítím nejen materiální, ale hlavně tu duchovní. Pudí mě to k nějakému rituálu.

Má to ale ALE. Já sama jsem pokřtěná katolička a jsem opravdu vděčná za to, že mě i za komunistů pokřtili, přesto že k víře jsem aktivně vedena nebyla, jen tedy ze strany otcových rodičů, takže na prázdninách u babičky. Ten zápis byl ale podle mě tak silný, že už mě ze spárů duchovního hledání nepustil. A ačkoliv jsem nebyla aktivní katolík (do kostela jsem ale v určitém obdbí chodila i v dospělosti), tak v Ježíše věřím, ale nejen... mám blízko i k jiným náboženstvím nebo spíš filozofiím. Ten křest, ale opravdu vnitřně celou dobu cítím jako zásadní uvedení do duchovního života.

To ALE spočívá v tom, že úplně nejradši bych nechala dítě pokřtít, ale nejsme manželé, přítel není pokřtěný, za křest by byl rád, s Biblí i spí a pořád ji studuje už spoustu let. Dokáže říct, že věří v Ježíše jako symbol lásky, dobra, prostě v tom hlubším smyslu. Já to mám dost podobně. Co nejsme ochotni slibovat, že předáme nějaké dogma, že zajistíme, aby dítě chodilo pravidelně do kostela, že zajistíme, aby z něj byl aktivní katolík. Co dokážeme slíbit, že ho budeme vychovávat v křestanských ideálech.

Nevím o jiném způsobu v ČR jak dítě do duchovního života uvést. Ty nové letniční církve ve mě důvěru nevzbuzují, žádné opravdové Budhisty tady neznám a ani jinou pro mě akceptovatelnou náboženskou společnost či filozofickou, kde bych uvedení do duchovního života mohla brát vážně.

Je šance, že nám někdo dítě pokřtí?


 16.5Salám&Lajka14 


Re: Uvedení do duchovního života 

(2.3.2012 10:36:09)
Šance je - syn je pokřtěný, přestože já nejsem.
Ale asi bych to hodně zvažovala... u nás to bylo dost dramatické, syn měl období, kdy s tím hodně těžce bojoval. Teď je "věřící" víceméně proto, že mu vloni zemřel milovaný dědeček a on se vírou vyrovnává s jeho smrtí. Neberu to jako definitivní stav.
Takže bych na tvém místě přemýšlela, jak moc je pro vás důležitý ten rituál a do jaké míry je v rozporu se svobodou jednotlivce. Já syna nechala pokřtít proto, že jsem to Bohu slíbila a slib daný Bohu jaksi nejde vzít zpátky s tím, žes to nemyslel až tak vážně.
 Ananta 


Re: Uvedení do duchovního života 

(2.3.2012 10:40:30)
Monty pokřtil vám ho někdo v Praze? A za jakých podmínek? Já se nemůžu zaručit za malé dítě že bude katolík, dokonce ani že bude duchovně založené, to podle mě ani nejde, dítě nic slíbit nemůže, já jen to, že mu nastíním možnosti, koupím dětskou Bibli atp., kam ono půjde ví Bůh ~d~
 Ananta 


Re: Uvedení do duchovního života 

(2.3.2012 10:42:57)
Jo a jako dítě jsem s tím taky bojovala, jedno období jsem babičce a dědovi říkala, že nechci, aby mi o víře něco říkali, takový vzdor, ale ono se to mlelo různě nakonec jsem se k tomu ale stále vracela. To je vývoj a bude asi i u tvého syna, pokud je to v něm zaseto.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Uvedení do duchovního života 

(2.3.2012 10:49:37)
Ananto,
u syna byl hlavní problém v jeho lásce k biologii. V pěti letech byl zarytý Darwinista a vysvětloval věřící sousedce na chalupě, že Bůh není, protože lidi mají kostrč a slepý střevo.
Nicméně jeho otec je sice laxní katolík, ale po stránce duchovna je taky takový věčný hledač a rozhodně se nedá říct, že by byl ateista. My jsme ohledně víry na pilu nikdy netlačili, ale o Bohu a Ježíši jsme mu samozřejmě vyprávěli, ví co je Bible, zná pár příběhů ze Starého zákona...
 Ananta 


Re: Uvedení do duchovního života 

(2.3.2012 10:51:21)
To nevadí že byl Darwinista, naopak mně připadá mnohem poctivější tohle hledání než přijetí dogmatu.
 Jedůfka / 99,00 


Re: Uvedení do duchovního života 

(2.3.2012 10:52:33)
Ale proč ho teda křtít teď a nenechat ho dojít k přesvědčení samotného?
 Ananta 


Re: Uvedení do duchovního života 

(2.3.2012 10:57:08)
Protože cítím vnitřně jako povinnost ho "předat" do vůle Boží a bud si cestu najde nebo ne. Tu potřebu rituálu nedokážu úplně vysvětlit, kromě toho, že byl moc důležitý pro mě a v životě ho hodně ocenuju.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Uvedení do duchovního života 

(2.3.2012 11:00:47)
Ananto,
rozumím ti, měla jsem to podobně, i když sama pokřtěná nejsem. S katolíky mám problém, nemůžu slibovat Bohu něco, v co nevěřím, takže i na mši v katolickým kostele určitý pasáže vynechávám, abych nelhala. "V podstatě" jsem evangelík, ale pro křest jsem se stejně ještě nerozhodla, myslím si, že na to nejsem připravená.
 Ananta 


Re: Uvedení do duchovního života 

(2.3.2012 11:05:30)
Já se obávám, že bych se za dospěla už taky neodhodlala.
 Žžena 


Re: Uvedení do duchovního života 

(2.3.2012 10:53:03)
Monty,
biologie coby konflikt s vírou není nutná. Ale musíš synovi vysvětlit, že Genesis není učebnicí biologie ani historie.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Uvedení do duchovního života 

(2.3.2012 10:54:39)
Žženo,
v pěti letech mi to připadalo zbytečně brzo. On se s tím nakonec nějak popasoval sám. ~;)
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Uvedení do duchovního života 

(2.3.2012 10:44:26)
Ananto,
v Praze ne. Ale pozor, museli jsme o to žádat na farnosti, pod kterou jsme spadali bydlištěm. Takže jsme zašli za panem farářem z Prahy 9, aby nám dal povolení, že smí být syn pokřtěný na Vysočině v obci, kde byli křtěni jeho předkové vč. otce.
Pokud jsi křtěná katolička, tak taky spadáš pod nějakou farnost (že nechodíš ke zpovědi nebo tak je fuk, otec mého syna je katolík v podstatě jen "per huba", nepamatuju si, že by kdy šel do kostela, nechtěl se mnou chodit ani půlnoční), takže nejlíp by ti asi poradili přímo tam.
 Ananta 


Re: Uvedení do duchovního života 

(2.3.2012 10:48:01)
Aha, to jsem nevěděla, ale napadl mě právě křest tam kde jsem byla pokřtěná já a moje kmotra tam stále ještě žije.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Uvedení do duchovního života 

(2.3.2012 10:51:08)
Ananto,
no a ten křest "jinde" ti právě musí dovolit tvoje farnost. Ale v podstatě bych řekla, že je to formalita.
 Ananta 


Re: Uvedení do duchovního života 

(2.3.2012 11:03:27)
Ale jak bude vědět ta farnost tady že jsem pokřtěná? Já žádný dokument nemám a doufám, že je to zaneseno v nějaké knize tam kde jsem křtěná byla, už je to cca 36 let.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Uvedení do duchovního života 

(2.3.2012 11:05:30)
Ananto,
tak to si už nepamatuju, jak se to dokazovalo, nicméně pokud jsi křtěná, zápis o tom existuje a dá se určitě požádat o nějaký výpis, opis křestního listu...
 Žžena 


Re: Uvedení do duchovního života 

(2.3.2012 11:15:54)
Ananto,
církev vede matriky křtěných. Takže i když jsi ztratila křestní list, ten záznam o Tvém pokřtění u nich je a bude už nafurt.
 katak 
  • 

Re: Uvedení do duchovního života 

(2.3.2012 11:33:11)
ahoj,loni nám pokřtili holky/5 let a 0,5/ v kostele v strahovském klášteře/nepamatuju si faráře Plíšek??/. Jsem pokřtěná, nejsem aktivní a manžel není pokř. a nebyl to problém,nepokř. partner nesmí dětem "bránit ve víře", udělala jsem to z rodinné tradice
 Ananta 


Re: Uvedení do duchovního života 

(2.3.2012 11:46:36)
Dík za informaci, dokonce ve strahovském klášteře :-)
 Insula 


nedala bych 

(2.3.2012 10:39:42)
S problémem neporadím, ale já bych dítě pokřtít nedala. Sama jsem pokřtěná, ale je mi to v podstatě na nic. Nebyla jsem ve víře vychována a ani rodiče víru "nepěstovali". Myslím, že to udělali spíš kvůli babičce. Ale člověk by se měl rozhodnout sám.
 Jedůfka / 99,00 


Re: Uvedení do duchovního života 

(2.3.2012 10:42:11)
No nevím, já si duchovní život představuju úplně jinak. Na to, abych hledala podstatu bytí a v něco věřila, nepotřebuju být organizovaná v žádné církvi, ani v jiném uskupení.
To, čemu věříš, je v tobě uvnitř a tím, jak se chováš, co říkáš, to předáváš svému dítěti. To, že ho pokřtíš, podle mne znamená málo.
A taky je pro mě důležité nechat děti hledat si svojí vlastní cestu, je mi jedno, jestli budou tíhnout k budhismu, nebo něčemu úplně jinému, hlavně, když z nich budou slušný lidi. Takže já bych je křtem nesvazovala.

A to píšu jako pokřtěná a konfirmovaná evangelička. Jenže ne z přesvědčení.
 *Niki* 


Re: Uvedení do duchovního života 

(2.3.2012 11:42:27)
Jedůfko, to je tvé vidění víry a tvoje volba. Někdo má potřebu podstatu uvádět v praxi i prostřednictvím rituálů, a někdo ne. Není jedno lepší a silnější, je to jen jiný způsob.
Můj muž má např. i potřebu církve a rituálů, já ne. Jsou to naše způsoby a vzájemně se je snažíme pochopit, a když to nejde, tak to prostě respektujeme.
Někdo věří v lásku a má potřebu rituálu svatby a instituce manželství, někdo ne. Někdo věří v lásku a boha a má potřebu rituálu chození do kostela a modlení a instutuce nějaké církve, někdo ne.
Dítě pochopitelně může přijmout nějaký rituál vštěpený mu v dětství, ale pokud nedojde SÁM k podstatě, rituály opustí automaticky, protože je nic neudrží.
Nebo taky ne.
Tvůj způsob není lepší. Ale ani horší. Je tvůj, na ostatní nemá smysl ho napasovávat:-)
 Jedůfka / 99,00 


Re: Uvedení do duchovního života 

(2.3.2012 13:47:16)
Ale já chápu, že každý má tu cestu jinou, jen jsem napsala svůj pohled.

Něco jiného je respektovat manžela při jeho víře a jiná věc je směřovat dítě a určovat mu tím cestu.
Ale přesto to chápu, i když se s tím neztotožňuju.

A pod nadpisem jsem si představila něco jiného...
 Inka 
  • 

Re: Uvedení do duchovního života 

(2.3.2012 10:50:39)
Tak asi by bylo nejjednodušší, aby se dal pokřtít otec dítěte, pak byste se vzali a pak dali pořtít dítě. A bylo by vše podle pravidel.
 hokkaid 


Re: Uvedení do duchovního života 

(2.3.2012 10:57:18)
Šanci bych rozhodně viděla, můžu ti dát i kontakt na kněze, který křtil naše děti (ne přímo v Praze, ale v okolí). Před křtem prvního dítěte jsme absolvovali několik rozhovorů, velmi příjemných, musím říct, při druhém už nás znal, tak dítě rovnou pokřtil. Myslím, že, laicky řečeno, zas takový nával rodičů vyžadujících křest není a že se snaží vyhovět všem (kdysi jsem sháněla pro kamarádku žijící rovněž v nelegalizovanm vztahu a ani tam nebyl křest dítěte problém).
 Ananta 


Re: Uvedení do duchovního života 

(2.3.2012 10:59:23)
Můžeš mi ten kontakt dát? a.farkova@seznam.cz Děkuju.
 withep 


Re: Uvedení do duchovního života 

(2.3.2012 11:01:33)
Ananto, myslím, že ten ritál je ve srovnání s tím, jak dítě skutečně každodenně povedeš k duchovnu, prakticky bezvýznamný. Nebylo by tomu tak, kdyby ke tvému duchovnímu prožívání existovala určitá nauka a určité společenství, které by toto rituál mohlo provést. Pokud pro tebe připadá v úvahu pouze katolický křest, nepřipadá pro tebe v úvahu nic, protože jednak nesplňujete podmínky (nejste sezdáni atd.), jednak takový křest je skutečným slibem, že povedeš dítě ke katolické víře se všemi dogmaty.

Mám kamaráda kněze, byl vysvěcen jáhnem, když jsme se brali, a byl by nás mohl oddat. Ale to bychom museli být oba pokřtěni (manžel není) a především bychom museli slíbit, že děti pokřtíme a vychováme v katolické víře. A to já slibovat a činit nechci, k duchovnu je (po)vedu, ale po svém.

Nemůžete si udělat nějaký malý soukromý rituál v rodinném kruhu nebo v kruhu podobně smýšlejících přátel?
 Ananta 


Re: Uvedení do duchovního života 

(2.3.2012 11:09:57)
A fakt musíš říct nebo zopakovat, že povedeš dítě v katolickém dogmatu, nestačí že k Ježíši? My bysme klidně křtili i u evangelíků, ale tam nejsme pokřtěnej nikdo a z mé strany jsou všichni katolíci, minimálně křtění.
 Žžena 


Re: Uvedení do duchovního života 

(2.3.2012 11:20:53)
Ananto,
a co kdyby ses nejdřív rozhlídla kolem a poinformovala o tom, jaké církve u nás máme (a že těch křesťanských není zrovna málo)? Proč chceš pro své dítě katolický křest, když máš naprosto jasno v tom, jej v katolickém systému vychovávat nechceš?
 Ananta 


Re: Uvedení do duchovního života 

(2.3.2012 11:25:57)
Protože jsem sama pokřtěná u katolíků a když jsem kdykoliv chodila do kostela nebo do křestanského společenství, tak to byli zase katolíci. O jiných církvích vím, ale nemám k nim ani tu vazbu křestu. Kdyby byl třeba přítel křtěný evangelík, tak s tím nemám problém.
 Žžena 


Re: Uvedení do duchovního života 

(2.3.2012 11:31:50)
Ananto,
ale uvědomuješ si, jak je absurdní ta situace? Ty se cítíš vázaná křtem ke společenství, se kterým nesouhlasíš. A chceš k němu uvázat i dítě?
A myslíš, že je větší problém, abys dítě pokřtila v takové víře, ve které ho vychovávat chceš (bez ohledu na to, kde křtili Tebe), než aby to byl pro forma pokřtěný další nekatolík?
Je skutečně pro Tebe tak důležitý ten rituál, že ho chceš absolvovat klidně ve lži? A je ten rituál pak ještě k něčemu, když je neupřímný?
 Ananta 


Re: Uvedení do duchovního života 

(2.3.2012 11:40:52)
Ve lži ne, to ani náhodou. Já souhlasím s Ježíšovou naukou a věřím v Ježíše, i přítel, co se týká konkrétního společenství, tak máme problém s tím co se na to pak nabaluje, s různými prohlášeními typu že kdo není křestan půjde do pekla atp. s násilím v rámci církve obecně, prostě z nás nikdy nebudou zapálení příslušníci jakékoliv církve tedy lidského společenství.
 withep 


Re: Uvedení do duchovního života 

(2.3.2012 11:22:48)
Vygůgli si, co přesně a co všechno se říká, co třeba tady: http://www.poutnik-jan.cz/vira-pro-samouky--c/minimum-ke-krtu-svatemu/podrobne-pokyny-pro-kneze-rodice-a-kmotry/
 Ananta 


Re: Uvedení do duchovního života 

(2.3.2012 11:31:26)
Dík...

77. Nyní celebrant osloví rodiče těmito anebo podobnými slovy:

Chcete, aby bylo vaše dítě pokřtěno. Tím na sebe berete

povinnost, že ho vychováte ve víře v Pána Ježíše, že ho budete

učit milovat Boha a bližního, jak nám to Pán Ježíš

přikázal. Jste si této povinnosti vědomi?

Rodiče:

Ano


Jde o tohle... a v této formulaci s tím nemám problém.
 Meta 


Re: Uvedení do duchovního života 

(2.3.2012 11:06:38)
Sami o závazky nestojíte - stojí o ně vaše dítě? Začni myslet vůči dítěti - empaticky.
 Ananta 


Re: Uvedení do duchovního života 

(2.3.2012 11:13:16)
My nestojíme o ten balast, desatero a další podstatné věci se snažíme dodržovat i ted a pak jsou věci ke kterým jsme ještě nedospěli a nechceme je dělat účelově třeba kvůli tomu křestu.
 Meta 


Re: Uvedení do duchovního života 

(2.3.2012 11:18:39)
Tak ten křest taky nedělej, ne? Jde o pověrčivost?
 Ananta 


Re: Uvedení do duchovního života 

(2.3.2012 11:21:36)
Já jsem už psala o co jde.
 Půlka psa 


Re: Uvedení do duchovního života 

(2.3.2012 11:29:56)
Sice tě chápu, ale nějak nevidím, jak by nesezdaní rodiče mohli slíbit, že budou vychovávat v křestanských ideálech. Vždyť sama sobě odporuješ. ~d~
 Ananta 


Re: Uvedení do duchovního života 

(2.3.2012 11:33:12)
V tomto bodě vidím taky achilovu patu našeho přání, ale nevidím řešení.
 Půlka psa 


Re: Uvedení do duchovního života 

(2.3.2012 11:38:57)
A co třeba nejdřív svatba a potom křest? ~5~
 Ananta 


Re: Uvedení do duchovního života 

(2.3.2012 11:43:14)
To je těžké, na úřadě pro mě nemá žádný smysl a v kostele to zatím nedokážu, na to prostě nemám.
 Půlka psa 


Re: Uvedení do duchovního života 

(2.3.2012 11:52:37)
Pořád je větší šance, že vám ho pokřtí aspoň s občanským sňatkem než beze sňatku. Jsme na to dost podobně, jako vy. Měli jsme jen civilní sňatek, ale jsme věřící a celkem poctivě chodíme do kostela. Plánujeme, že se necháme pokřtít a budeme mít ještě svatbu v kostele. Naše děti zatím křtěné nejsou, ale sedmiletá dcera se rozhodla, že se chce nechat pokřtít. Přijde mi to i hodnotnější, když si to vypřemýšlí, než kdbychom to kdysi rozhodli na ni.
 helis78 


Re: Uvedení do duchovního života 

(2.3.2012 11:33:36)
Šance, že vám dítě někdo pokřtí určitě je, bylo by dobré si hodně věcí ujasnit, hodně lidí má s určitými dogmaty v církvi problémy ale je to hodně o nevědomosti. Křest je určitý rituál a z hlediska duchovního, je to velká síla, dar, který má být rozvíjen výchovou, ale taky osobním příkladem. Křest v nás působí celý život, i když později někdo tvrdí, že je ateista nebo nežije podle víry.
 Ananta 


Re: Uvedení do duchovního života 

(2.3.2012 11:44:49)
O tom jsem právě přesvědčena a je to moje osobní zkušenost.
 Gertruda 


Re: Uvedení do duchovního života 

(2.3.2012 11:56:33)
Promiň, že Ti vstupuji do tématu, zaujalo mě to neosobně vůči Tobě a Tvému dítěti.
Místo křtu seznam svoje dítě s duchovními kapacitami, zprostředkuj mu duchovní kontakty, nech ho hledat, doprovázej ho na cestě, ale nezatahuj ho do téhle směsice pověrčivosti a polopravd. Vždyť tím jenom posilujete to, co spíš instinktivně tuším, že posilovat nechcete (spíš než že by to opravdu plynulo z toho, co píšeš), že moderní rozmazlení lidé si chtějí brát ze všeho jenom to hezké, jen ty záruky a štěstí a sebedůvěru, ale splácet a oplácet se jim nechce nic.
 Ananta 


Re: Uvedení do duchovního života 

(2.3.2012 12:12:11)
Proč si myslíš že je to "směsice pověrčivosti a polopravd"

Jinak chápu jak to myslíš, ale ta potřeba vycházi z toho co jsem už psala výše, že se mnou to bylo u křtu podobně a přes to to považuju ve svém životě za zásadní start do duchovního hledání, to je pocit, vědomí že jsem pokřtěná, těžko se to racionálně vysvětluje.
 Bubák 
  • 

Re: Uvedení do duchovního života 

(2.3.2012 12:04:44)
Ananto, rozumím ti naprosto dokonale, nechala jsem své děti pokřtít z úplně stejného důvodu jako popisuješ, snad si tvůj příspěvek zkopíruju, až se mě zase někdo bude ptát, proč jsem to udělala.
Situace u nás v rodině je taková, že já jsem pokřtěná a k víře přistupuji podobně jako ty, manžel nekřtěný a v podstatě ateista, svatbu jsme měli pouze civilní (což je podle mě pro církev de facto totéž, jako kdyby nebyla vůbec). Děti nám pokřtili v kostele nejsv. Salvátora (v areálu Klementina), před prvním křtem jsme absolvovali asi 2 sezení jakési duchovní přípravy (vedl ji naprosto skvělý duchovní, měla pro mě opravdu význam).
Tj. u vás vidím jako jediný rozdíl, že nejste sezdaní a tady opravdu nevím, jak se na to církev dívá, jestli je pro ně civilní sňatek na pomyslném "vyšším" stupni než nesezdané soužití.
Ve svém okolí znám ale i nesezdaný pár (muž taktéž ateista) a i jim děti pokřtili naprosto bez problému (v menším městě políž Prahy, a myslím, že šlo o dva různé kněze).
Takže můj názor je, že ti dítě pokřtí v podstatě kdekoli. Ten slib už si přesně nepamatuji, ale neměla jsem s ním problém, a manžel prostě některé pasáže vynechal.
 helis78 


Re: Uvedení do duchovního života 

(2.3.2012 12:10:54)
Nechápu tedy, jak je možné určité pasáže ze slibu vynechat když to slibují oba, tedy závazek vést k děti k víře mají oba dva?
 Bubák 
  • 

Re: Uvedení do duchovního života 

(2.3.2012 12:15:22)
Já myslím, že ten nekřtěný partner prostě není nucen odříkávát nějaké nepravdy a odpovědnost nese jen ten křtěný, musela bych se manžela přesně zeptat, které ty pasáže vynechal.
 Ananta 


Re: Uvedení do duchovního života 

(2.3.2012 12:16:49)
Já jsem vyčetla, že ten druhý by neměl ve víře bránit, že to stačí.
 Ananta 


Re: Uvedení do duchovního života 

(2.3.2012 12:15:15)
Děkuju, je fajn číst, že to někdo chápe a má podobně~x~ začínám mít pocit, že to tedy nějak půjde.
 Tizi 


Re: Uvedení do duchovního života 

(2.3.2012 12:40:11)
Určitě to půjde, my jsme chtěli nechat pokřtít dítě v místě, kde žije většina rodiny, ne v místě bydliště. V jedné farnosti s tím měl pan farář problém - že to dělá jenom pro své farníky a měl problém, že jsme měli jenom civilní svatbu. V kostele ve vedlejší čtvrti s tím vůbec žádný problém nebyl, jenom jsme donesli potvrzení, že s tím farář v místě bydliště souhlasí. A švagrová nechala pokřtít dítě, i když v té době ještě nebyli manželé a taky to šlo. Takže je třeba hledat, kde vám vyjdou vstříc.
 Gladya, bývalá dasa, 


Re: Uvedení do duchovního života 

(2.3.2012 13:26:33)
Amanto, šance, že dítě někdo pokřtí je určitě. Dokonce myslím, že po Tobě nikdo nebude chtít víc, než si ochotná v souvislosti s křtem slíbit a dodržet. Myslím ale, že aktu křtu dáváš větší vyznam než v daném okamžiku pro duchovní rozvoj dítěte má, křtí se přece většinou miminka. Pro dítě ná křest význam spíš později, když trochu "bere rozum." V době křin je to akce hlavně pro rodiče, rodinu a vůbec okolí. A nejdůležitější je to, co dítěti v oblasti rozvoje duchovna dáš Ty a partner, bez ohledu na církve či jiné formální instituce. A dítě jednou vyroste a zvolí svou cestu, Ty můžeš jen pomáhat při jejím hledání a doufat či se modlit, aby potomek nezvolil špatně.
A hodně štěstí, Tobe i děťátku~;((~x~
 Gladya, bývalá dasa, 


Re: Uvedení do duchovního života 

(2.3.2012 13:32:37)
Ale měla bych dodat, že můj názor ber s rezervou. Sama nejsem pokřtěná, duchovno se snažím hledat, ale spíš někde uvnitř a hlavně mimo církve či náboženství, nejsem vyhraněný ateista, spíš agnostik.
 Ananta 


Re: Uvedení do duchovního života 

(2.3.2012 13:39:51)
Dášo děkuju ~x~ já kdybych nebyla sama pokřtěná, tak na to mám stejný názor jako ty. To je to v čem můžu být v rozporu s církví, že pro mě to není tolik uvedení do života církve katolické jako uvedení do duchovního života obecně a v našich podmínkách mě nic lepšího nenapadá, protože přece jen je pro mě vysvěcený kněz vyšší autorita, než např. spolek lidí, kteří tu praktikují ono a tu něco jiného, dělají různé duchovní kompiláty a pro mě je to na ten začátek zmatené, asi jsem někde v hloubce trochu konzervativní.
 Lassie66 
  • 

Re: Uvedení do duchovního života 

(2.3.2012 18:29:25)
Já si ale myslím, že to právě s tou katolickou církví hodně souvisí a pokud máš pocit, že chceš vynechat ta dogmata, pak není dobré žádat o nějaké "požehnání" zástupce instituce, která je na dogmatech postavená.
My děti křtěné nemáme, ani já nejsem křtěná, ačkoliv jsem o těhle věcech přemýšlela, jako teď ty. Ptala jsem se přítele, jestli chce mít děti pokřtěné, ale ač pochází z věřící rodiny, tak to byl kupodvu on, kdo to neřešil. Já sama jsem odmítla "lhát" knězi a slibovat, že dítě povedu k víře, jako to dělá mnoho lidí, to raději, ať si tu cestu najdou děti třeba později. Navíc taky nejsme sezdáni, takže jsme černé ovce ze všech stran.
 Ananta 


Re: Uvedení do duchovního života 

(2.3.2012 19:05:56)
Já vím, racionálně máš pravdu s těmi dogmaty, ale... jak už jsem psala, jsou věci, které se racionálně vysvětlit nedají a tohle je jedna z nich, já si nedovedu moc představit že moje dítě bude nekřtěně, já mám pocit, že ten křest má nějaký přesah, že se pak děje něco co racionálně nevysvětlíš, že to to prostě ovlivní život ~d~
 Merylin5 


Re: Uvedení do duchovního života 

(2.3.2012 16:33:08)
Já si myslím, že do duchovního života nejlíp zasvětí maminka, když dítě miluje, povídá mu o Ježíšovi a tak. Pro tebe křest byl zásadní, pro tvé dítě nemusí, může si najít jinou cestu, později..spoléhala bych hlavně na vlastní působení:-)
 Karolína 
  • 

Re: Uvedení do duchovního života 

(2.3.2012 19:11:53)
Ananto, podle mě jsi typický Něcista. Jsi přesvědčená, že něco je, nevěříš ale ničemu nevývratně. Křest chceš, aby sis pro dítě posichrovala spasení, kdyby ta cesta ortodoxně podle bible byla jediná možná, kdyby bez křestu byl člověk de facto zavržen.

Takhle si to právě vykládá ortodoxní katolicismus.

Podle mě by ses měla rozhodnou, jestli uvěříš v ortodoxním smyslu slova přijmeš to se vším všudy, nebo být volným věřícím, tedy Něcistou, který sice věří v Boha, ale po svém a nesichruje si žádné cestičky, žije jen podle svého svědomí.

Prostě se rozhodnout, jestli budeš svobomyslná nebo jestli se necháš svázat. Do druhého se ti podle všeho nechce - i ta svatba, tak podle mě by ses měla ztotožnit s tím prvním. Bohužel i většina kněží docela bazíruje na tom, aby byli rodiče sezdaní, dokonce u nás konkrétně musíš absolvovat i povinné hodiny výuky k víře, aby ti dítě pokřtili, tedy aby ho pokřtili třeba když jeden z rodičů je pokřtěný, druhý ateista, prostě oba nepraktikují náboženství, nechodí na bohuslužby a tak.

Já konkrétně křtěná jsem, ale z tradice, ne že by někdo z rodiny byl praktikující věřící. Moc to pro mě neznamená, i když jsem věřící, ale stylem jako ty, žádných bohoslužeb se nezúčastním, i činnosti církve mám výhrady. A dítě jsem zatím pokřtít nenechala a je už předškolák.

Já věřím, že pokud je Bůh, a je laskavý, jak se traduje, pak spasení dojdou buddhisté, ateisté, něcisté i katolíci bez rozdílu.

Jestli se ti na tom spousta věcí tak příčí, tak veď jen dítě k duchovnu a nech ho, ať se později rozhodne samo.

No, mezi námi děvčaty, ty jsi takový moc velký rozumbrada, brzo budeš řešit aktuálnější a praktičtější věci, než tyhle "vědeckosti", jako přízemní prdíky, nevyspání a tak.
Ostatně pokřtít dítě můžeš nechat i v roce nebo ve dvou, tak klid, k ničemu mu pravděpodobně cestu nezavřeš.

Hezký zbytek těhotenství.
 Karolína 
  • 

Re: Uvedení do duchovního života 

(2.3.2012 19:17:39)
Chci říct, že spoustě kněží i vadí stav, kdy rodiče napochodují do kostela jen za účelem křtu, předtím se tam neukážou a potom taky ne.

Na jednu stranu se jim ale zase tak nedivím, protože ono u těchto rodičů je ten křest spíš formalita, dítě pak neuvedou do křesťanského společenství a jestli mu doma vykládají o Ježíšovi, Buddhovi nebo o ničem, to už je věc druhá.
Někteří kněží prostě by rádi jakousi záruku, že dítě bude skutečně vedeno k víře, ne, že se křtem jen posichruje ta možnost spasení a tím to pro hodně rodičů skončí.
 Ananta 


Re: Uvedení do duchovního života 

(2.3.2012 19:44:14)
Já fakt nepředpokládám, že se nechám pohltit prdíkama a pokud jo, tak dočasně. Já vidím ideál ve vytvoření rovnováhy mezi materiálním a duchovním životem. Jinak já jen popisuju jak to ted mám, víc nemůžu. Ono v tom duchovním životě to není často jen černé nebo bílé. Kdyby tady byli budhisti a dělali něco jako křest, tak to udělám u nich, mě nejde o konkrétní církev, ale aby to bylo někde, kde to má určitou váhu. Moje filozofie je, že je jeden Bůh a hodně cest k němu.
 Karolína 
  • 

Re: Uvedení do duchovního života 

(2.3.2012 20:02:59)
Ananto - kde to má určitou váhu? A váhu pro koho? Jestliže nesouhlasíš k náboženským ritem, obřady, ale na druhé straně mu chceš podrobit své dítě.

Podle mě se prostě chceš sichrovat ohledně toho spasení, přiznej si to, není na tom nic špatného. Možná ti to pomůže spíš se rozhodnout, když si přiznáš pravdu, že se bojíš, abys dítě nějak nepoškodila, když mu ten křest nezajistíš.


Jenže ono to takhle moc v praxi neběhá, že si budu věřit čemu chci a jak chci a jen na určité účely zaběhnu do organizované a registrované církve. Respektive ty církve to neradi vidí a asi by to ani tak být nemělo.

Až nebudeš matka teoretik, ale praktik, tak poznáš, že výchova k duchovnu je skutečně až další stupeň za materiálními věcmi a výchovou citovou. A to si ještě počkáš, než na to duchovno ve stylu: co je po... a proč tu jsme dojde.

 Ananta 


Re: Uvedení do duchovního života 

(2.3.2012 20:22:06)
"Podle mě se prostě chceš sichrovat ohledně toho spasení, přiznej si to, není na tom nic špatného. Možná ti to pomůže spíš se rozhodnout, když si přiznáš pravdu, že se bojíš, abys dítě nějak nepoškodila, když mu ten křest nezajistíš."

Já se sichrovat nechci, ale dítě možná jo, nevím, původně jsem takhle teda nepřemýšlela, jedině že by to byl skrytý motiv. Ten vědomý je o tom úvodu do duchovního světa nejen zrod materiálního těla, ale i ducha.


"Až nebudeš matka teoretik, ale praktik, tak poznáš, že výchova k duchovnu je skutečně až další stupeň za materiálními věcmi a výchovou citovou. A to si ještě počkáš, než na to duchovno ve stylu: co je po... a proč tu jsme dojde."

~:-D~:-D se mě snažíš vyprovokovat že? Nikdy nemůže být materiální a citová výchova před tou duchovní, už i tahle formulace je totiž nesmysl. Ono to jaksi moc nejde oddělit, když nechám dítě strádat materiálně a odejdu někam kláštera meditovat, tak je celá ta duchovnost faleš že. Když narvu dítě od hlavy až k patě do nextu, budu od rána do večera řešit značky kočárků, drahé dovolené a jiné hovadiny a duchovně ho opominu, tak to bude taky špatně (z mého pohledu).

 Hanča 
  • 

Re: Uvedení do duchovního života 

(3.3.2012 10:45:52)
Ananto,

z mého hlediska máš ke křtu nemluvněte dostatečně závažný důvod - věříš v Ježíše a vnímáš křest jako výraz Boží milosti, která bude tvé dítě provázet životem.

Nezapadáš do klasických škatulek, především tím, že (z mého pohledu) nedoceňuješ význam společenství a jisté pravidelnosti a vedení v duchovním životě (pro mne právě i tohle církev je - účast ve společenství lidí, které mě v dobách, kdy mám sklony vnímat duchovní život spíše jako zdržovačku v jinak pohodovém životě, nenechají "zapomenout" či "odpadnout", místo, kam se proto stále vracím) - ale tohle máš prostě jinak než já, tak to prosím nechápej jako odsudek, já nejsem ten, kdo kráčí tvou cestou ve tvých botách. Z mého pohledu taky ale nejsi Něcista (to je IMHO označení pro lidi, kteří prostě věří ve vyšší moc, sílu, ale ne v Krista), ale křesťan, pokud věříš v Ježíše, jak píšeš, a v moc křtu... sice asi ne tabulkový křesťan, ale přesto věřím, že najdeš toho správného kněze, který vám dítě pokřtí a i pro tebe třeba bude dobrou zkušeností a podnětem ve tvém duchovním životě.
Přeji tobě, tvému partnerovi i děťátku hojnost Božího požehnání.
 Ananta 


Re: Uvedení do duchovního života 

(3.3.2012 12:54:05)
Hančo, za tento příspěvek děkuju, je to jak píšeš a takové pochopení a přijetí je odzbrojující ~x~ Já jsem do katolického (a pak i jiného) společenství jednu dobu chodila, bylo to moc fajn. Pak jsem ale měla potíž s tím jednoznačným se vymezením, v podstatě s tím, že jediná cesta je ta křestanská a nechtěla jsem někomu lhát, mohla jsem mlčet, ale radši jsem pak odešla. Navíc jsem byla tak nějak víc ranař, nebyla jsem hodná holka, tak jako většina těch se kterýma jsem se tam setkávala, moje cesta byla divočejší, ale to by bylo na dlouhé povídání.
 Petra a dvě holky 


Re: Uvedení do duchovního života 

(3.3.2012 20:43:18)
Nám přímo pan farář řekl, že je nesmysl chodit s malými dětmi do kostela na běžné nedělní bohoslužby. Na začátek, že stačí na svátky (Vánoce, Velikonoce) s ním do kostela zajít a nenásilně s vírou seznámit a pak ho ve škole přihlásit do náboženství. A místo motlitbičky aby si každý večer řeklo, co v ten den udělalo správně, co špatně (aby žilo podle desatera...)
 Petra a dvě holky 


Re: Uvedení do duchovního života 

(3.3.2012 20:45:14)
...a pokřtil...i když my máme svatbu v kostele a oba jsme kření (neaktivní katolíci).

Komerční sdělení

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.