| Inaaa | 
 |
(6.10.2011 18:34:39)
Američanka čínského původu, právnička a profesorka na Yale University, Amy Chua vydala knihu s názory na výchovu (svých) dětí.
Škola má vždy přednost před vším ostatním.
Jedna mínus je špatná známka.
Nesmí nikdy pochválit dítě na veřejnosti.
Pokud dítě nesouhlasí se svým učitelem nebo trenérem, musí se matka vždy postavit na stranu učitele nebo trenéra(zde zejména jsem si vzpomněla na nedávnou diskusi o nesmyslném školním trestu, něco opisovat).
Je toho víc. Děti nesmí sledovat TV a hrát PC hry. Nesmí zůstávat u kamarádek přes noc.
18 letá dcera Sophie byla přijata na Harvard i Yale..šla na Harvard.
Mladší je 14 letá Louisa.
|
| Ecim | 
|
(6.10.2011 18:38:08)
Aby se někdo z té dokonalosti nepo**al. Ona špičková univerzita fakt není všechno. A autorce té knihy přeju, aby ji jednou její děti za tu její výchovu poslaly někam a vrátily jí tu nelaskavost i s úroky. 
|
| Ecim |
|
(6.10.2011 18:40:52)
Já považuji na naprostou katastrofu, že takováhle bezcitná kráva měla vůbec děti a nevěnovala se raději jen kariéře. 
|
| Binturongg | 
|
(6.10.2011 18:44:20)
Bezcitná kráva je dcerou stejně bezcitné krávy a její děti budou se sými dětmi zacházet stejně...
|
| Ecim |
|
(6.10.2011 18:45:38)
Binturong, nemusí to tak být. Znám dítě jedné bezcitné krávy, které bezcitnou krávu totálně vyloučilo ze svého života a ke svým dětem se chová jinak - a ty děti jsou přesto (aspoň z mého pohledu) úspěšné.
|
| Binturongg |
|
(6.10.2011 19:20:47)
Ecim - a bavíme se pořád o matce a dítěti z Orientu? To je totiž podstatný rozdíl...
|
|
|
|
| MiladaL - 3 + 5 let | •
|
(7.10.2011 1:45:13)
ahoj Ecim,
nejdřív jsem četla jen článek "o knížce". moc se mi to nelíbilo (jak "týrá" svoje děti). pak jsem si přečetla knížku.
Amy Chua má v lecčems inspirativní názory. rozhodně bych bez hlubšího studia jejího díla netvrdila, že je to kráva.
A.Ch. je potomek chudých imigrantů. její životní zkušenost je prostě jiná než naše. z toho vychází i styl výchovy. podle mého názoru není horší než ten náš běžný český (euroamerický). její děti jsou vychovány tak, že jsou schopny obstát bez nadsázky úplně všude, kam je postavíš. soubor dovedností, který není zas tak úplně k zahození.
kdyby její rodiče neměli takovou morálku, jakou mají a jakou vštípili i Amy, tak skončí někde ve slumu a ne jako špičkoví vědci během jedné generace pobytu v USA.
navíc konec světové nadvlády USA a Evropy je dnes už faktem. Hovoří se o úpadku USA a Evropy. nepokrytě o něm hovoří i Amy Chua. věř tomu, že její názory jsou celkem aktuální pro nás všechny.
pěkný den, Milada
|
| sally | 
|
(7.10.2011 1:54:28)
Milado,
znám spoustu rodin emigrantů (z různých koutů světa) a věř mi, že nikdo z nich ve slumu neskončil (a to sem opravdu kolikrát přišli jen s papírovou krabicí, protože neměli ani na kufr) - a nemusel k tomu terorizovat svoje děti.
|
| sally |
|
(7.10.2011 1:56:12)
... a její děti nejsou schopné obstát všude.... protože tímhle stylem výchovy dosáhneš toho, že je dítě pracovitý šprt, ale v kreativním prostředí neobstojí. Takže pak tady člověk s doktorátem z MIT je dobrej akorát k tomu, že dělá rešerše z knih, které sepsali jiní lidé.
|
| Ecim |
|
(7.10.2011 10:59:32)
Sally, těžko říct, ono bude hodně záležet i na vrozených schopnostech těch dětí.
Já to vidím třeba sama na sobě. Vždycky jsem byla ctižádostivá a snaživá šprtka, ale neschopná a nepoužitelná třeba nejsem. Dokážu dosáhnout velkých výsledků v tom, co mě baví a co mám ráda, a nebývala jsem úplně špatná ani v předmětech, které jsem až zas tolik nemusela. ALE! Je hodně oblastí, kde bych si asi moc neškrtla - nejsem třeba vůbec vůdčí typ. Takže až se mi podaří se profesně se dostat tam, kam chci, bude ze mě specializovaná zaměstnankyně, ale nemohla by ze mě být třeba vedoucí nějakého týmu. Znám řadu lidí, kteří měli ve škole horší výsledky než já, ale přesto jsou v profesní oblasti úspěšnější, než já kdy budu.
A když si tak zhodnotím, co dělám a jak žiju dnes, tak z pohledu většiny lidí jsem asi docela úspěšná, ale hodně ambiciózní jedinci typu Amy Chua by mě považovali za zoufalce a ztroskotance. 
|
|
|
| Ecim |
|
(7.10.2011 10:53:10)
Sally, já sice coby Češka pevně připoutaná k rodné hroudě žádné emigranty neznám, ale tomuhle věřím.
|
|
|
| Ecim |
|
(7.10.2011 10:52:09)
"ahoj Ecim,
nejdřív jsem četla jen článek "o knížce". moc se mi to nelíbilo (jak "týrá" svoje děti). pak jsem si přečetla knížku.
Amy Chua má v lecčems inspirativní názory. rozhodně bych bez hlubšího studia jejího díla netvrdila, že je to kráva."
Ahoj Milado,
věřím tomu, že Amy Chua má v lecčems inspirativní názory, když o tom tak přemýšlím, tak docházím k tomu, že některé věci nejspíš děláme podobně. A opakuji, že i já sama jsem velmi pracovitý, vytrvalý a ctižádostivý člověk. Ale všechno má své meze. Úspěch je podle mého důležitý, ale ne za tu cenu, že člověk zná jen práci, práci, práci a zase práci. Oni i lidé, kteří mají přátele, koníčky a pravidelně odpočívají, můžou být ve své profesi úspěšní.
"A.Ch. je potomek chudých imigrantů. její životní zkušenost je prostě jiná než naše. z toho vychází i styl výchovy. podle mého názoru není horší než ten náš běžný český (euroamerický). její děti jsou vychovány tak, že jsou schopny obstát bez nadsázky úplně všude, kam je postavíš. soubor dovedností, který není zas tak úplně k zahození."
I v tomhle máme trochu podobnou zkušenost. Pocházím z rodiny, která klade na vzdělání velký důraz (ale nijak fanatický, většina příbuzných má jednu prestižní českou vysokou školu) a i s chudobou mám své zkušenosti. Léta jsme žili dost chudě, protože od nás odešel otec a maminka o pár let později těžce onemocněla a šla v poměrně mladém věku do invalidního důchodu. Takže takové to "musím makat a je to jediná možnost, kterou mám, aby ze mě jednou něco bylo a nesmím v žádném případě selhat" mám v sobě také."
"kdyby její rodiče neměli takovou morálku, jakou mají a jakou vštípili i Amy, tak skončí někde ve slumu a ne jako špičkoví vědci během jedné generace pobytu v USA."
Nesouhlasím, že by Amy musela nutně skončit ve slumu. Ale taky by z ní třeba nebyla špičková vědkyně, ona přeci existuje i spousta variant mezi tím. Mohla se z ní stát třeba ne přímo špičková, ale přesto úspěšná vědkyně. Třeba by vydělávala méně peněz, ale měla by víc volného času na své dcery, měla by s nimi třeba lidštější vztah, měla by třeba přátele... Její život by mohl být třeba po lidštější stránce kvalitnější, co my víme.
navíc konec světové nadvlády USA a Evropy je dnes už faktem. Hovoří se o úpadku USA a Evropy. nepokrytě o něm hovoří i Amy Chua. věř tomu," že její názory jsou celkem aktuální pro nás všechny.
Milado, já tomu věřím, ale není dle mého názoru třeba je přejímat tak extrémně. Mně se tam, kde žiju (v paneláku, s hodným manželem, dvěma krásnými synky, milující rodinou na blízku, prací na poloviční úvazek, která sice není úplně podle mých představ, ale jde skloubit s rodinou, která je pro mě prioritou), žije moc hezky. A je mi celkem jedno, jestli je třeba v Japonsku celkově vyšší životní úroveň. K čemu mi bude veliká vila, dva bouráky a tučné konto, když budu žít odlidštěně a když z dětí vychovám roboty. Toužím po tom, aby moje děti vystudovaly a byly úspěšné, ale ne na úkor lidských kvalit. Dobrá práce, prestiž a peníze jsou důležité, ale samy o sobě jsou nám v životě celkem na houby.
pěkný den, Milada
|
|
|
|
| Binturongg |
|
(6.10.2011 18:42:55)
Ecim - ale s tím se počítá. Je to jiná kultura - je to jako divit se sebepoškozování v rámci kulturních tradic atp.
|
|
| aky | 
|
(6.10.2011 18:46:35)
Ecim, matka je pravnicka, dcera dostane sudny prikaz, ze ju ma mat rada a preukazovat jej lasku.
|
| Ecim |
|
(6.10.2011 18:47:49)
A až se dcera oběsí, podřeže si žíly nebo vyskočí z okna, tak dostane soudní příkaz obživnout?
|
| aky |
|
(6.10.2011 19:15:41)
Technicky vzate - pravdepodobne budu mat v databaze, ze je mrtva, takze asi nie.
Inak mi to trochu pripomina, ked som otcovi po nejakom teste na VS oznamila, ze som mala 94% spravnych odpovedi ( nad 60% sa povazovalo za uspech, mohol sa dosiahnut aj minus) a otec sa ma opytal, ci uz bol tak velky problem mat uspesnost o par % viac a skonstatoval, ze som pripravu odflakla.
|
| Ecim |
|
(6.10.2011 19:19:38)
Akyno, mně se kdysi stalo, že když jsem se jednomu známému nadšeně svěřila, že jsem z jednoho testu měla plný počet bodů a zkoušející mi řekla, že takovýhle výsledek u ní ještě nikdo neměl, tak mi odpověděl, že bych si měla laskavě uvědomit, že znalosti nejsou jen počet bodů. Nejraději bych ho praštila pěstí mezi oči.
|
|
| Ecim |
|
(6.10.2011 19:24:21)
Tohle mi říct můj otec, tak bych mu odpověděla, že bych dala všechno na světě za to, abych nebyla jeho dítětem, a že bych mu za dítě z celého srdce přála nějakého narkomana, vraha nebo něco podobného. 
|
| aky |
|
(6.10.2011 19:32:01)
Ja som to vyriesila inak - odvtedy som na podobne otazky odpovedala, ze som mala v teste uspesnost 99-100%.
|
|
|
| qwerty | •
|
(6.10.2011 19:41:10)
Akyna, tohle byl standardni odfrk manzelovo matky na jakoukoliv jinou znamku ze zkousky nez jednicku (manzel studoval skolu a obor, kterej moc lidi na spickovy urovni neumi). Uf, taky mi to vzdycky prislo neuveritelne bezcitny, kdyz si vzpomenu na to mnozstvi casu, kterej manzel nad tema zkouskama stravil...:-(
|
| aky |
|
(6.10.2011 19:51:36)
Qwerty, ale mna ( a surodencov) otec aj pochvalil, napriklad s II. miestom v krajskom kole matematickej olympiady pre stredoskolakov bol vcelku spokojny.
|
|
| Ecim |
|
(6.10.2011 20:27:58)
Já mít takovéhle rodiče, tak bych se postarala, aby se mi nedostali na promoci. I kdyby to mělo být za cenu, že bych na ni nešla ani já sama. A dávala bych jim takovou sodu, že by zatraceně litovali, že si mě neodpustili. A dost možná bych s nimi i přerušila kontakty a radovala se z toho, jak je užírá pohled na mírnější rodiče, kteří mají spoustu radosti z vnoučátek a oni mají kulový.
|
|
|
|
|
|
| Elíláma | 
|
(6.10.2011 19:56:53)
Ecim: "Aby se někdo z té dokonalosti nepo**al."
Tak pod to se podepisuju. Bohužel je to přesné.
|
| Ecim |
|
(6.10.2011 20:28:51)
|
|
|
|
| zvídavá | 
|
(6.10.2011 18:38:08)
To je pro ty, kdo si myslí, že úspěšné dítě = šťastné dítě. A nebo jim úspěšné stačí.
|
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 | 
|
(6.10.2011 18:38:51)
Číňani jsou hrozní blázni. Když jsem dělala babysitter, tak jsem měla jednu čínskou kolegyni. Seděly jsme spolu na písku a hlídali děti kolem 5-ti let, já jsem si četla a ona se neustále něco učila, chystala se na nejrůznější zkoušky, jazyky, cestovní ruch a další věci. Když se náhodou neučila, tak dělala nějaký sport. Žádná zábava, nic.
S takovouhle morálkou to fakt můžou dotáhnout hodně daleko. Ale teda nic pro mně.
|
| Ecim |
|
(6.10.2011 18:43:20)
Jsem nadprůměrně ctižádostivá, ale život přeci není jen o úspěchu. Když bylo mému synkovi pár měsíců, tak jsem v novinách narazila na rozhovor s jedním bývalým spolužákem, který je stejně starý jako já, ale stal se špičkou ve svém oboru a často se vyskytuje v médiích. Článek jsem si přečetla se zájmem, jeho úspěch mu přeju, protože pro něj udělal určitě víc, než bych byla ochotná udělat já, a pak jsem se podívala na svoje spící miminko a uvědomila jsem si, že ze svého pohledu jsem na tom lépe a že bych s ním neměnila.
|
|
| Ecim |
|
(6.10.2011 18:50:39)
Teď se mi vybavilo, že jsem kdysi poznala Číňana, který byl naopak zhnusený mojí výkonností. Takže doufám, že ono to nebude tak horké.
|
| Ecim |
|
(6.10.2011 18:52:35)
Nehledě na to, že i v orientálních zemích jsou lidé, kteří se živí nekvalifikovanou prací, takže tohle bude spíš specialita orientálních elit.
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 |
|
(6.10.2011 19:00:32)
Mám sousedku, skoro důchodkyni, nedokážu její věk odhadnout, věnuje se chůvování Vietnamských dětiček. Teď už hlídá deváté. Holčičku, ani ne dvouletou. A říkala, že je malá hrozně přísně vedená, že by dostala na zadek, pokud by si na ni chůva jen postěžovala a že to tak bylo u všech těch dětí, co měla na hlídání. A fakt jsou tady Vietnamci dost drsní na "bílé" děti, když jdeme k nim do krámu. Taky se říká, že mladí Vietnamci mají velkou motivaci se učit, když vidí, jak jejich rodiče dřou od nevidím do nevidím, aby nemuseli skončit jako oni.
|
| daba+holčička | 
|
(6.10.2011 19:01:43)
no u nás ve školce mají Vietnamského chlapečka, který neumí držet lžíci a pije z láhve s dudlíkem, takže to taky asi nebude všude stejné
|
| Tante Ema | 
|
(6.10.2011 22:14:41)
Vietnamci vychovávají své děti jinak než my. Ale nikdy bych si netroufla říct, že hůř a vím jistě, že je nemají méně rádi.
Chlapeček neumí jíst lžící, protože doma jí hůlkami.
Oni jsou na děti hodně přísní, co se týče práce ve škole a vyžadují i respekt k autoritám, ale zatím jsem neviděla (a neučila jsem jich málo) zneurotizované vietnamské dítě, dtto vietnamské dítě s ADHD, dys- poruchou, poruchou chování.
Ty děti jsou zdvořilé (ale ne vystrašené nebo podlézavé), pilné, vytrvalé, mají frustrační toleranci, což speciálně je u dnešních školních dětí téměř rarita.
Rodiče je bijí, což se mi nelíbí a mám s tím problém, protože když mám oznámkovat výkon na dvojku dvojkou, tak vím, že doma bude vejřez...
Přesto je podle mně vidět, že "vietnamská výchova" jako celek funguje. Vím ze zkušensti, že děti nejsou nešťastné, utlačené, zfrustrované a přitom jsou úspěšné.
Skoro bych si zkusila formulovat jak vypadá modlitba české "tygří matky" a pak bych to porovnala včetně výsledků.
|
| Ecim |
|
(6.10.2011 22:53:39)
Tante Emo, a jsi si tím tak jistá, že každé vietnamské dítě dostane za dvojku vejřez? A tušíš, kolik ten vejřez kvůli dvojce dostane českých dětí?
|
| Tante Ema |
|
(6.10.2011 23:21:07)
Nejsem si jistá, že každé vietnamské dítě je bito za dvojku. Jen vím, že to tak je často.
|
| Ecim |
|
(6.10.2011 23:25:12)
Já jsem poznala i děti, které měly kvůli dvojce průšvih i na střední škole. A ne všechny tenhle svůj strach dokázaly zamaskovat a stávaly se proto terčem posměchu spolužáků.
|
|
|
|
| MarkétaP + 4 dcerky | 
|
(6.10.2011 22:58:12)
Tante Emo, tak zrovna znám přes kamarádku jednu značně utlačenou, zneurotizovanou 15letou Vietnamku, co se sebepoškozuje; rodiče jí za sebemenší provinění vyhrožují tím, že ji pošlou do natrvalo Vietnamu (ona už je přitom prakticky Češka ...)
|
| Ecim |
|
(6.10.2011 23:02:37)
Já jsem zase znala jednu Vietnamku, která se svými rodiči dost cvičila.
|
|
| Tante Ema |
|
(6.10.2011 23:28:15)
Ano. Myslím, že by bylo dost naivní si myslet, že všechny vietnamské děti jsou šťastné a všichni vietnamští rodiče moudří a milující.
Prosím, já jsem psala jen obecně a z přímé zkušenosti s vietnamskými dětmi na ZŠ. Jo, učila jsem i vietnamského kluka flinka a záškoláka, i bázlivou ustrašenou holčičku a i jedno dítě, které bylo zanedbané, protože na ně rodiče neměli čas. "Standard" ale vypadá tak, jak jsem se pokusila popsat. Vypadá dobře, ačkoliv je ho dosahováno metodami, které pro nás nejsou přijatelné.
Nerozumím tomuhle stylu oponování.
|
| MarkétaP + 4 dcerky |
|
(6.10.2011 23:30:02)
Já jsem ani moc oponovat nechtěla. Prostě je to vlastně jediné české vietnamské dítě, které jsem měla možnost poznat konkrétněji, a zanechalo to ve mně nesmazatelný dojem
|
|
| Ecim |
|
(6.10.2011 23:30:43)
Jakému stylu oponování?
|
|
|
|
|
|
| Ecim |
|
(6.10.2011 19:04:17)
S tou motivací to vidím stejně. Jen jsem si teď uvědomila, že jsem se třeba na tržišti nebo v obchodě setkala s Číňany a Vietnamci, kteří se ke svým dětem chovali naopak nesmírně laskavě, pokud zrovna neměli zákazníky, tak je nosili, chovali a povídali si s nimi.
|
| daba+holčička |
|
(6.10.2011 19:07:36)
taky tak, tady žije rodina vietnamců opravdu blízko a děti doslovně nosí na rukou - dokuj je unesou :), jejich tatínek s nimi večer po práci chodí sportovat na hřiště, děti v tržniccíh tam často v útlém mládí vyrůstají, ale jsou veselé a hodné - já bych tam Zorku je 2 letech neudržela ani řetězem
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 |
|
(6.10.2011 19:12:35)
Tady je to jak v kterým obchodě. V tom největším, kde je nejvíc místa je ten neruda nerudnej, v těch úzkých, kde se dva lidi neobejdou jsou milí.
|
|
|
|
| Petra Neomi | •
|
(6.10.2011 19:07:04)
Tak já mám naprosto opačnou zkušenost. CHodím na nehty do asijského studia a brala jsem tam s sebou dceru od čtyř let. S chlapečkem, co patřil k jedné z manikérek ve studiu jezdili na koloběžkách, stříleli po sobě z plastových pušek (dovedete si asi představit, jak to vypadá, když se v nudli nailstudia prohánější dvě děti na kolobkách a řvou), pořád něco rozlévali. Nikdo se na ně nezlobil, nakrmily i moje dítě, malovaly jí nehty zadarmo, česky by nás už dávno vyhodily po tom, co se tam dělo.
|
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)