Borovice9 |
|
(3.6.2011 13:54:38) ahoj, potřebovala bych zatáhnout za ruční brzdu a nevím, jak to udělat. Není to moc téma k obědu, ale večer na tom pravděpodobně budu ještě hůř, kdo ví, co bych pak napsala.
Mám problém, trvá už přes rok, postupně se zhoršuje, ale rozhodně to není nic tak vážného, že bych se měla cítit takhle. Před nějakou dobou se obavy změnily v dlouhodobou paniku, ta pak nějak odezněla, a pak mě najednou napadlo, že vlastně když nejsem připravená vyřešit ten svůj problém tak, jak by to udělala většina rozumných lidí, můžu ho vyřešit sebevraždou. Když to tu tak vidím napsané, klepou se mi z toho ruce :( To bylo před měsícem a půl. Po prvotním šoku jsem si říkala, že se tím mozek chce uklidnit a že to přejde. Že to bere jako východisko, které mi umožní to vyřešit v klidu normálně. Mám dny, kdy se cítím naprosto normálně, dokážu se bavit smát, žádná deprese, nic. A pak mám chvíle, kdy aktivně plánuju, jak by se to dalo udělat a na co nesmím zapomenout Problém je, že poměr těch dobrých a špatných dní je tak 1:1. Vždycky jsem to brala jako "možná jednou, kdyby něco." Ale před dvěma dny mě najednou napadlo, že to nemůžu udělat dřív jak v září, protože v září bude něco, u čeho chci být A z toho, že mě to vůbec napadlo, je mi špatně.
Připadám si, jak kdybych byla dvě... Všechno je dobrý, ale když najednou přijde ta druhá, přemýšlím jak někdo cizí. Potřebovala bych jí nakopat zadek. Zažili jste někdo něco takového? Přešlo to samo jen vaší vůlí? Na důvod se prosím neptejte, je absolutně neadekvátní takovým myšlenkám a to mi bohužel ještě přidává
|
Ori_on |
|
(3.6.2011 13:58:31) Nikdy mě nic podobného nenapadlo, depresemi jsem též nikdy netrpěla, prostě tomu nerozumím a nechápu to.. bohužel. Takže vlastně ani neumím nijak pomoct .
|
Ori_on |
|
(3.6.2011 13:59:58) Jen jsi mi svým příspěvkem připomněla tu nedávnou kauzu v médiích, jak si lidé po netu objednávali a domlouvali svou smrt.. Smutné.
|
Ori_on |
|
(3.6.2011 14:02:44) Jo, souhlasím. Psychiatr, nemocnice, léčebna.. Ambulantně to nevidím, pokud jsi na tom tak špatně nebo cítíš, že to nezvládneš.
|
|
|
|
Míša | •
|
(3.6.2011 13:58:57) Sama to rozhodně nepřemůžeš.
Okamžitě frč k doktorovi.
|
|
X E N A |
|
(3.6.2011 13:58:59) Nikdy mě nic takovýho nenapadlo. Měla bys okamžitě vyhledat odbornou pomoc.
|
|
Xantipa. |
|
(3.6.2011 14:02:18) Depresí jsem trpěla, sebevraždu neplánovala, každopádně to je snad první, co se mě tam ptal - ne tak přímo, ale "nenápadně". K psychiatrovi páděj, není asi nic, co by ho překvapilo a myslím, že Ty bys byla schopná k němu jít, když si uvědomuješ, že takové plány jsou úplně mimo.
|
|
Sharien |
|
(3.6.2011 14:02:43) Tohle je na okamzitou navstevu psyciatra, pravdepodobne na hospitalizaci a supem! Kdybys chtela nejak pomoct, najit cisla, zavolat nebo cokoliv, tak pis na muj email.
|
|
Lisel |
|
(3.6.2011 14:02:55) Musíš vyhledat okamžitě pomoc. Dobrého psychologa nebo psychiatra. Tady pomoc bohužel nenajdeš. Z vlastní zkušenosti vím, že to sama nevyřešíš.
|
|
Líza |
|
(3.6.2011 14:03:44) Tohle není něco, co přejde samo silnou vůlí, nebo lépe řečeno, není rozumné se na to spolíhat. Potřebuješ pomoc. Doporučuju obrátit se hned, bez odkladu na nějaké krizové centrum - pokud jsi z Prahy, tak Riaps na Chelčického náměstí nebo Centrum krizové intervence v Bohnicích. Stav, který popisuješ, může skutečně vést k sebevraždě jako takové, neříkám to, abych tě strašila, ale aby ses neukolébávala tím, že si jen chce mozek ulevit. Když člověk začne uvažovat o těchhle věcech opakovaně a s představou úlevy, je nutné vyhledat odbornou pomoc a neotálet s tím.
|
|
Sharien |
|
(3.6.2011 14:07:34) JInak jeste, holky maj pravdu, tohle uz vuli nezastavis. Pri depresich a podobnych stavech se meni chemie v mozku, jsou treba leky, neni to zadna ostuda, nikdo se nebude divit, ze stav neni adekvatni problemu. Nekdy to prijde dokonce ve chvili, kdy problem neni zadny a clovek by mel byt objektivne stastny a spokojeny. Takze opravdu vyhleda lekare a to co nejdriv.
|
|
susu | •
|
(3.6.2011 14:10:04) Stejný názor jako všichni. Běž hned k doktorovi.
|
|
Hrouda | •
|
(3.6.2011 14:12:04) kteří tvrdí, že ta nožnost, když tak se zabít, je to jediné, co jim někdy dává sílu jít dál ....prostě ta konečná jistopta, že kdyby už fakt ale fakt nemohli, tak prostě nemusí. Většina z nich se nezabije. Ale ta poslední útěcha jim kolikrát pomůže překonat i strašný osobní neštěstí apod. Asi bych ti ale asi takhle od komplu neradila, že máš na tohle spoléhat. Jinak je otázka, zda opravdu plánuješ sebevraždu, neboi zda o možnosti sebevraždy přemýšlích do detailů - já mám taky nekolik možností sebevraždy do detailu promyšlených, ale rozhodně sebevraždu neplánuju. Mne přijde skoro normální, že se člověk čas od času zabývá technickými detaily vlastní sebevraždy - toho bych se neděsila. Pokud ale fakt máš chuť to udělat, tak vyhledej hned odbornou pomoc. A prosím - NIKDY nepij alkohol - ani v malém množství - strašně snadno rozpouští tu hranici mezi plánováním detailů a skutečnou realizací.
|
Sharien |
|
(3.6.2011 14:16:03) Jenze to je prave ono... od kompu to nepoznas. A opravdu to pro zadneho lekare nebude nic, co by zlehcoval.
|
Hrouda | •
|
(3.6.2011 14:24:29) cšak to netvrdím, jen jí chci uklidnit, že to, že o tom přemýšlí, fakt ještě neznamená, že v je nenormální nebo že to v příští munitě udělá. Konzultace s odborníkem je nutná. Na druhou stranu s ezabije spousta lidí, kteřé to nepromýšleli, ano je to nenapadalo - impulzivně, v náhlém, prudkém afektu - a často právě oslaveni alkoholem.
|
|
|
Kudla2 |
|
(3.6.2011 14:17:34) Hroudo,
mně teda vůbec nepřijde normální zabývat se detaily sebevraždy!
Zakladatelko, poradím to samé co ostatní - frč k doktorovi! Oni od toho umí odpomoct, byla by Tě škoda, kdybys to udělala, a je škoda se tím i trápit.
Držím pěsti - a už utíkej
|
Kudla2 |
|
(3.6.2011 14:18:34) hele, nebo pro začátek si najdi linku důvěry a zavolej tam - je to anonymní a můžou Tě nasměrovat na nejbližší pomoc.
|
|
Inka | •
|
(3.6.2011 14:22:20) Myslím, že to normální je, taky občas uvažuju, jak na to, aby to nebolelo, aby pak člověk nevypadal hrozně, aby neohrozil ostatní a opravdu se nechystám zabít.
|
fisperanda |
|
(3.6.2011 16:24:32) Já to mám samozřejmě taky vymyšlený, čistě teoreticky, i detaily. Ale zabývat se tím každý druhý den, to mi fakt příde moc.
|
|
|
Xantipa. |
|
(3.6.2011 14:28:07) Co psala Hrouda - to mi tak běžný nepřijde - neumím posoudit, zda to je normální. Ale naplánovat si možnosti své sebevraždy? To je poněkud morbidní - spíš se mi chce napsat úchylný. Když už to máš tak pěkně naplánovaný, tak bych měla pocit, že jednou Ti něco hlavou projede a pojedeš podle plánu. Kdežto pokud teprve budeš plánovat, je šance, že někde zabliká světýlko - stop, pomoc.
|
|
|
|
Ananta |
|
(3.6.2011 14:15:24) Nevím přesně jak to myslíš s "tou druhou", ale já třeba taky osciluju mezi tím jak mě baví žít a hlavně pozorovat život a tím, že už nějak nevidím smysl osobního bytí v totmto světě, koukám z výšky v noci na město a cosi mě nutká skočit ze sedmého patra, ale ne protože jsem nešťastná jen proto, že bych chtěla do jiného levelu... ta hranice je tak křehká... ale kdyby ti bylo fakt zle, tak radši někam zajdi ať si neublížíš a nemyslím tím jen smrtí těla
|
|
Veny+4 sarančata |
|
(3.6.2011 14:17:01) Borovice,navštiv svého mudr,poř psychiatra.
Zkus se mu se svými obavami svěřit,věř že ti pomůžou. Stavy které popisuješ ,to není už v mezích normy..sama píšeš,že si připadáš jak kdyby si byla 2 krát.
Otázk aje,jaký je důvod,jak dlouho ten stav trvá..jestli se to plíží pozvolna,nebo to přišlo náhle..
Zkus si sednout,vem paír a tužku a napiš si co tě k tomu vede...
Na druhý papír si zase napiš komu by si tím činem ublížila a na třetí napiš co se dá udělat s tím aby se to zlepšilo..
První 2 papíry zmačkej a spal,vyhod,roztrhej..prostě je znič..
ten poslední si schovej a vracej se k němu.
Sebevražedné myšlenky jsou většinou spojené s nějakou beznadějí,ale věř,že každá věc se dá nějakým rozumným způsobem vyřešit. Zkus si dát nějaký cíl ma který dosáhneš...třeba že si koupíš něco pěkného,zhubneš,nebo zajdeš do kina..
Ještě jsem se chtěla zeptat jestli krom toho že se ti vrací myxšlenky na sebevraždu u sebe nepozoruješ třeba :změny nálady,chování,špatný spánek,ztráta energie,nezájem o sex ap..
Kdyby si chtěla písni mi na meil...ráda poradím poř.pomůžu
|
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(3.6.2011 14:17:06) K doktorovi, okamžitě. Bačkory a pyžamo s sebou, asi si tě tam nechaj.
|
Adina,kluk 08 | •
|
(3.6.2011 14:30:51) Monty ten tvůj příspěvek s bačkorami a pyžamem mě pobavil..hihihihihi i když toto téma není k pobavení. sama mám kolikrát stavy,že bych tu raději nebyla,ale jak píše Vendy,snažím se to nějak řešit i když to kolikrát fakt nejde podle mých představ.
|
Zuzaniela |
|
(3.6.2011 14:42:02) Co je tak srandovního na tom, že si lidi berou do špitálu bačkory a pyžamo?
Jinak sebevraždu jsem taky v životě neplánovala... Divná je pro mě jen ta představa, že sedím, třeba nohy na stole a teď si plánuju - jak... A ještě abych u toho vypadala dobře??? To se asi nedá moc plánovat, ne?
|
|
sarmi |
|
(3.6.2011 14:42:39) mne to spis prislo jako prakticka rada, nez forek. hospitalizace asi bude pravdepodobna, tak je lepsi spat ve svem, nez v eraru.
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(3.6.2011 15:18:49) To samozřejmě byla praktická rada, on ten erár není nic moc. Mám v okolí celkem dost psychiatrických pacientů, tak to holt beru věcně.
|
|
|
|
|
Dalalmánek |
|
(3.6.2011 14:18:31) Já to ani nebudu rozebírat, mě se to nelíbí. Asi to není typická deprese, ale podle mě potřebuješ okamžitou pomoc.
|
|
Veny+4 sarančata |
|
(3.6.2011 14:19:12) Jo aještě jedna věc?Položila si si otázku jak by tento problém vyřešily jiní????
Zkus popřemýšlet a uvidíš že to půjde ..
|
Borovice9 |
|
(3.6.2011 14:37:16) ach jo, koukám, že jste se tu vzácně shodly. Díky všem, které napsaly, že až zas takový exot nejsem S tou druhou, nevím, jak to napsat líp. Dopsala jsem to, bylo mi mizerně a pět minut na to jsem se smála na celé kolo, protože jsem měla důvod. Nemám klasickou depresi, že bych nefungovala a koukala do stropu. Jen to na mě jednou za den, za dva, za tři přijde a začnu racionálně plánovat. Tak jak píše Hrouda. Jen mě nepříjemně překvapilo to září, to už je nějak moc konkrétní. Ale kolem lékárny teda neobcházím... Abych to vyřešila, musím překopat život, který jsem zatím vedla, a toho se bojím. Takže celé je to o nejistotě z budoucnosti.
|
Chrysantéma |
|
(3.6.2011 14:41:11) Borovice,
přesto by minimálně konzultace s odborníkem fakt nezaškodila...Pomůže Ti to překonat to nejhorší a třeba i usnadní rozhodování!!
|
|
Sharien |
|
(3.6.2011 14:41:21) Borovice, stejne bych se obratila na odbornika, muze ti delat podporu a pruvodce v te zmene a zaroven spolu zhodnotite co a jak. Nekdy i leky mohou pomoci prekonat krizi a pomoct nastartovat zmeny. Vubec nejsi exot!!! Vis kolik lidi takove veci resi a kolika muze odbornik pomoci? To neni nic divneho a pocity, ze psycholog a psychiatr jsou pro blazny vubec nejsou na miste. Pokud to TEBE trapi a to evidentne dost, je to podnet k reseni.
|
|
Adina,kluk 08 | •
|
(3.6.2011 14:42:00) Borovice,myslím si,že máš nějaký problém,který musíš vyrešit a bojíš se jak to dopadne,proto te napadají tyto stavy a myšlenky. Já mám taky určitý problém,který budu muset pořešit,nevím jak,nespím z toho,mám špatné nálady a pak jsou zase dny,kdy jsem veselá a v pohode a všechno vidím,že dopadne dobře.Pak se vzbudím a zase všechno vidím černě. Jak tu psala Veny,vždy se musí najít způsob jak záležitost vyřešit.Taky si říkám,že človek by měl být rád,že nemusí řešit nemoci jako je rakovina... takže by to chtelo si udelat nejakou radost,třeba si neco pěkného kup na sebe. Já si udelám radost zítra,jdem s malým na den detí a teším se jak malé díte.
|
|
Xantipa. |
|
(3.6.2011 14:42:32) Borovice - to se obhajuješ? A jedním dechem teda říkáš, že odborníka nepotřebuješ? Obhajovat se nemusíš, ale odborníka rozhodně potřebuješ. Neboj, on Ti nebude organizovat život, jen Ti pomůže, aby sis ho dokázala zorganizovat sama a východiska hledala jinde, než v možnosti sebevraždy.
|
Borovice9 |
|
(3.6.2011 14:58:40) Xantipo, nevím, asi se obhajuju? Je pro mě naprosto naskousnutelné, že bych si na Montinu radu balila bačkory. Možná ještě tak zavolám na tu linku důvěry. Ale myslím, že předem počítám s tím, že uslyším, nebo si ti lidi budou myslet (podobně jak píše Adina), jak je možný, že řeším takové kraviny a co by za moje problémy dali lidi, co jsou sami nemocní nebo mají nedej bože nemocné děti. Vlastně se stydím a VŮBEC se mi s tím nechce na světlo. Hlavně jsem asi chtěla slyšet, že nejsem sama s takovými myšlenkami a že se takové myšlenky dají přežít
|
Dagmar Bartůšková |
|
(3.6.2011 15:00:38) jenže to není ta příčina, v čem je problém, problém je v tom, jak Ty reaguješ, že takhle uvažuješ...
|
|
sarmi |
|
(3.6.2011 15:02:12) asi se ty myslenky prezit daji, jak pises, kazdopadne bych dala spis na radu odbornika. nestyd se, on je od toho, aby odhadl, jak na tom jsi. a kdyz ti rekne, ze jsi uplne zdrava, tak si muzes gratulovat. ale taky nemusi.
|
|
arsiela, |
|
(3.6.2011 15:04:52) Borovice prrr,nikdo si nebude myslet,že řešíš kraviny a že jiní mají víc problémů.Já mám nemocné dítě a přesto si teď opravdu nemyslím,že tvůj problém by byl malichernější,než jsou moje obavy o děcko.Je jinej,ale vyžaduje stejně pozornosti. jestli je ti opravdu moc zle(nedokážu na dálku posoudit)zavolej na linku důvěry,poradí ti co a jak,od toho tam jsou a taky to tak berou.Už jsem tuhle linku párkrát využila,pokaždé hodně pomohli.Pokud máš tenhle stav už dlouho,tak nejdýl v pondělí sežeň psychiatra co tě vezme na konzultaci.Řekni ,že je to akutní,aby ti nedal termín třeba za měsíc.
|
|
Xantipa. |
|
(3.6.2011 15:17:39) Borovice - Monty přestřelila, to je jasný, jen jsem doufala, že to tak budeš brát. Nikdo Tě nezavře do kazajky a nešoupne do zamřížované místnosti. A nikdo nebude říkat - ježiši, hlupaňa jedna, zabývá se blbostma, to jiní to mají mnohem horší. Takhle uvažuješ jen Ty. Tvůj problém je tak velký, jak velký ho vidíš Ty a ne ti ostatní. A odborník to taky tak vyhodnocuje a neporovnává, který pacient má právo na pomoc, protože jeho problém je obrovský a jiný že nemá a jen otravuje, protože s takovým pidiproblémem se zabývat nebude. On vidí Tvůj problém a nic nezlehčuje. To, že jsem psala, že se obhajuješ, jsem nemyslela jako útok, nýbrž že mám pocit, že chceš slyšet, že to nic není, že to má víc lidí a že to bude dobrý. No kéž by bylo. Ale nejspíš nebude - potřebuješ prostě pomoc, a to pomoc odbornou, ne plácání po zádech tady. A ta odborná pomoc nespočívá ve svěrací kazajce a nebo léčení na oddělení.
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(3.6.2011 15:21:18) Xantipo, ale nepřestřelila - podle mne to na hospitalizaci je, zvlášť pokud jde o dlouhodobý problém. Třeba to vyznělo jako vtip, ale já to myslela naprosto vážně. Tím končím, nehodí se v tomto tématu řešit malichernosti. Na tom, co jsem psala trvám, prostě Borovice by měla jít k psychiatrovi a to pokud možno HNED.
|
Xantipa. |
|
(3.6.2011 15:23:00) Monty - ale asi je potřeba si uvědomit, že člověk, který se psychiatra bojí a bojí se hospitalizace, po ujištění, že ho tam hned zavřou, k psychiatrovi asi jen tak nepůjde. A kde je psáno, že by tam zůstala. Já si naopak myslím, že nezůstala, jen by chodila na konzultace častěji než 1x za měsíc a ono by se to nějak vykrystalizovalo.
|
Elíláma |
|
(3.6.2011 15:28:13) Xantipa: možná pár dní zůstala než by jí bylo líp, ale to už řekne lékař, jak je třeba, každopádně je to tak, bohužel, častý problém, že kdyby se měli zavírat nadobro (nebo stigmatizovat) všichi ti, co se takhle zle cítili a potřebovali pomoct, jsme takřka vylidněni. Jen to málokdo říká.
Já jsem třeba antidepresiva brala, čtvrt roku, zabít jsem se chtěla taky, chodím na psychoterapii a přitom jsem psycholog. A nestydím se ani za jedno ze jmenovaného, no to poslední... občas
|
Bumbi&05,08,10 |
|
(3.6.2011 17:05:59) že se mezi psychology a psychiatry objevuje větší procento postižených je známá věc třetina je na prášky už v prváku, druhá třetina zmagoří během studia a zbytek zmagoří během praxe
|
Borovice9 |
|
(3.6.2011 17:41:03) Bumbi
|
|
Binturongg |
|
(3.6.2011 20:15:07) Bumbi - blbě rozděleno - nejméně třetina na psycho už zmagořelá jde, jelikož je tam táhne podvědomá i vědomá touha vyřešit vlastní problémy
|
|
|
Zabza | •
|
(3.6.2011 23:03:26) no hlavně tohle není stav, kdy by byla nutná hospitalizace bez souhlasu pacienta, t.j. bát se nemusí, ještě není ve stavu, kdy by ji tam mohli zavřít proti její vůli tedy nebát se, vyhledat psychiatra a s ním případnou hospitalizaci proberete, pokud nebudeš souhlasit, dohodnete se na ambulantní léčbě - ale v tvém případě bych se ani té hospitalizace nebránila, mohlo by to pomoct - ale třeba to fakt nebude nutné, případně jsou i různé stacionáře, kam se dá třeba denně docházet na terapie
|
|
|
Janet+sluníčko:-) |
|
(3.6.2011 15:31:00) Taky si myslím, že by měla Borovice zajít k psychiatrovi nebo psychlogovi (a ten jí následně pošle k psychiatrovi pro nějaké léky). Sama beru taky antidepresiva. od psychiatra. Podle mě to není žádná ostuda. Borovice!!!! opravdu tam zajdi. bude ti lépe. Nevím, nejsem žádný odborník - ale nějak mi to připadá jako ta "bipolární porucha" se to myslím jmenuje nebo "maniodeprese" nebo něco takového. Jak se střídají ty pocity špatně-dobře.
Taky si nemyslím, že si ji nechají v léčebně. Prostě "vyfasuje" léky. A bude chodit na konzultace.
Opravdu, neváhej!!!!! Antidepresiva ti pomůžou! (jsou i takové, které tě nebudou vůbec nijak utlumovat - nebudeš po nich ospalá.
|
|
Bumbi&05,08,10 |
|
(3.6.2011 17:03:28) Xantipo, se sebevražednými myšlenkami by tam zůstala a bylo by to tak naprosto v pořádku. Pokud s tím Borovice chce něco dělat a má ještě zbytky soudnosti, tak jak píše Monty, zbalí si pyžamo, kartáček, ručník, kosmetiku, blok a tužku a vyrazí HNED. Nejlépe ve chvíli, kdy je jí fajn. Protože až ji bude zle, nebude mít sílu tam dojet.
|
|
|
|
|
Ivča | •
|
(3.6.2011 16:20:36) fakt neblbi,tyhle myšlenky jsem měla jako puberťák,ale ty už jsi dospělá,jestli se bojíš hospitalizace na psychiatrii nikdo tě k ní nemůže nutit,v každém případě ti psychiatr či psycholog může pomoci tvou situaci vyřešit, a může ti i předepsat medikaci. Proč se rovnou nechat strašit "blázincem"
Vím,že už jsi tu nějaké podobné téma psala. Je potřeba to řešit s někým vzdělaným v oboru, nevím co konkrétně řešíš za situaci,ale psycholog či psychiatr ti může pomoci v mnoha ohledech a taky to může být počátek nějaké duševní choroby,tak proč se tím nechat sežrat,když máš možnost to zvládnout třeba s léky.
Určitě bych k doktorovi šla,ale papuče a pyžamo nech doma!
|
|
Líza |
|
(3.6.2011 17:35:28) Borovice, jsem psychiatr. Tak třeba ode mě ti může znít důvěryhodně ujištění, že to, s čím máš problém, fakt nejsou žádný ptákoviny. To, že vidíš svoje důvody k depce jako nicotné a nehodné zřetele, je jen součástí té deprese, součástí toho, jak deprese lidem mění myšlení. A každej pschoodborník tohle ví. Potřebuješ pomoc a to fakt hned. Neodkládej ji, nikdy nevíš, kdy už bude pozdě.
|
|
holka anonymka |
|
(3.6.2011 20:30:33) Borovice, tady ale vůbec nemusí jít o to, že máš nebo nemáš nějaký problém, nebo nějaké stresy. Takhle začíná fungovat nemocný mozek, a ten je třeba léčit - což JDE! Takto se může začít chovat i mozek naprosto spokojeného člověka bez problémů. Já mám taky nemocný mozek - tedy cévy v něm.. beru léky na migrény, které posilují a zvláčňují cévní stěny v mozku. Zrovna tak ten tvůj mozek vyrábí chem. látky, které ovlivňují tvé chování, ať máš nějaký vnější problém nebo ne.. Kdyby jsi měla stresy z nějakých problémů, pak by tě ostatní poslali k psychologovi. Na tu chemii je ovšem odborník psychiatr - to neznamená, že jsi magor. Zanedlouho můžeš být vyléčená.
|
|
|
|
Hrouda | •
|
(3.6.2011 14:44:39) k lékaři bež. možná jsem taky mimo normu, ale znám i více lidí, co připouštějí, že o své sebevraždě technicky a racionálně občas přemýšlejí. Já mezi ne patřím dlouhá léta.
|
Inka | •
|
(3.6.2011 14:49:40) Já taky a s kamarádkama to máme probraný už léta a přesto jsem celkem přesvědčená, že to ani jedna z nás neudělá.
|
Hrouda | •
|
(3.6.2011 14:55:20) ale nedovolila bych si to zlehčovat u nikoho - jen sama u sebe poznám ten rozdíl, kdy přemýšlím - jak tio nejrychlejí nejspolehlivěj, nejbezbolestněji provést, KDYBYCH chtěla (přičemž ví, že nechci) a mezi tím CHCI a proto zvažuju, jak to spolehlivě a rychle provést. Prostě pokud tohle někdo otevře po netu, tak není třeba ho plašit, že je blázen nejvetší, prptože nornální člověk o svý sebevraždě nepřemýšlí, ale také bych mu neřekla, at nikam nechodí. Minimálně na odbornou konzultaci to je, nicméně bych si nemyslela, že si má automaticky vzít papuče a pyžamo. To je blbost.
|
arsiela, |
|
(3.6.2011 14:58:05) Hroudo 100% souhlas.
|
|
Inka | •
|
(3.6.2011 15:04:12) Tak určitě bych zakladatelce doporučila to probrat s odborníkem, protože , když to napsala sem, asi jí to dělá starosti. Ale neznamená to, že jí musí nutně zavřít na uzavřené oddělení.
|
|
|
|
|
sarmi |
|
(3.6.2011 14:49:25) mozna trpis psychotickou poruchou, schizofrenii - to me napadlo v souvislosti s tou "druhou", o ktere pises a zmenami nalad.
|
arsiela, |
|
(3.6.2011 14:54:40) Sami ještě straš schizofrenii,ta se projevuje jaksi dost jinak.To už spíš bipolární porucha,kde jsou změny nálad.Ale ani to bych netipovala.
|
sarmi |
|
(3.6.2011 14:57:15) nestrasim, mam ji balamutit tim, ze je vsecho v poradku? evidentne neni, a jeji popis na schizofrenii castecne sedi. ale je fakt, ze si to uz presne ze skoly nepamatuju. jen tipuju, to snad muzu, ne? kdyby nechtela debatovat, nepise sem. ale jestli jsi psychiatr, pomoz fundovaneji.
|
arsiela, |
|
(3.6.2011 15:00:27) u schyzofrenie máš dost jiných příznaků,než to co Borovice popisuje to si ještě z praxe pamatuju.I když nejsme doktor.Promiň já nemám ráda vymýšlení diagnoz po netu.Prostě souhlasím s tím jak to napsala Hrouda.
|
sarmi |
|
(3.6.2011 15:03:42) arsielo, asi me beres moc vazne. ja jen tipuju, nedelam diagnozu.
|
arsiela, |
|
(3.6.2011 15:05:48) Sami Ok,omluva,já jsem prostě od jistých dob na tohle háklivá,tak to asi beru kapku jinak.
|
sarmi |
|
(3.6.2011 15:10:13) arsielo, ja to neberu osobne. je to jen debata, o nic jineho nejde. kdyby borovice napsala "jen nepiste, co si myslite", tak je to jina.
|
|
|
|
|
|
|
|
Kudla2 |
|
(3.6.2011 15:00:24) Borovice, neblbni, tady přece vůbec nejde o to, jestli jsi exot, nebo jak to bude vnímat okolí.
Prostě máš problém, velký, ale řešitelný a řešení si zasluhující, ba přímo po něm volající.
To je jako by sis zlomila nohu a přemýšlela o tom, jestli jsi exot, když Tě to bolí.
Vůbec nezáleží na tom, co si kdo bude myslet. Potřebuješ pomoc, tak ji vyhledej. Prosím. Byla by Tě škoda.
|
|
Bez vypínače |
|
(4.6.2011 11:14:38) Určitě vyhledej pomoc. Můj syn byl ve fázi plánování cca půl roku. Nebyl v trvalé depresi, stavy zoufalství a pocitů bezvýchodnosti se střídaly se stavy pohody. Svoje úmysly avízoval (občas o tom mluvil), trestuhodně jsme to podcenili. Nakonec to udělal. Naštěstí to přežil, ale...procento recidivy je příliš vysoké na to, abych jako máma mohla být ještě někdy v klidu. Taková věc potom poznamená všechny, pocity viny a doživotní strach - nic moc, fakt. Nemusíš se hned nechat zavřít na psychiatrii, můžou pomoci pravidelné konzultace s psychologem, případně lehčí medikace. Rozhodně si to ale nenechávej pro sebe a řeš to. Ono je to pak jako lusknutí prsty...
|
Borovice9 |
|
(5.6.2011 13:04:00) Bez Vypínače, mrzí mě, co se vaší rodině stalo. Moc děkuju, že jsi i přesto napsala a ukázala mi i ten pohled z druhé strany. Protože když o tom přemýšlím, na rodinu nemyslím, nemyslím ani na to, co by si myslely děti, vím, že by o ně bylo postaráno, ale nějak úplně vymazávám tu citovou stránku. Budu muset dávat větší význam všem drobným pozitivním věcem, a ne se soustředit na komfort, který mi to plánování dává
|
Líza |
|
(5.6.2011 14:55:17) Borovice, to samo o sobě nestačí. Nutně potřebuješ odbornou pomoc. Neodkladně.
|
Velryba 1976 |
|
(5.6.2011 20:17:39) Jenže člověk v depresi není ani schopen k tomu psych.zajít. Já ani nevím co mám přesně udělat, neumím si představit, že zavolám na nějaké číslo které si vygooglím a co tam jako budu povídat Já normálně funguju v práci,nepůsobím že mám depresi,nevím jak o tom mluvit, aby mi ten doktor uvěřil,že potřebuju nějakou pomoc. Napadlo mě zajít za obvodní doktorkou, ta je milá,řešila jsem s ní již pár věcí, které s psychikou souvisí.
|
|
|
|
|
|
|
arsiela, |
|
(3.6.2011 14:39:56) Borovice dobrý je,že jsi schopná uvažovat,že v září bude něco u čeho chceš být.Nepíšeš co všechno se děje,proč ti začalo bejt zle.Ale tohle je prostě únik od reality,asi tak jak psala Hrouda."Prostě vím,že když to a to nezvládnu,tak se zabiju".Je pátek odpolko,těžko kdo to bude teď s tebou řešit,pokud se nemíníš zabít teď hned a nepřivezou tě do léčebny buď policajti,nebo příbuzní a podobně(vlastní zkušenost).Na konzultaci u psychiatra určo zralá jsi o tom žádná.Je otázka zda ti tyhle myšlenky z hlavy dostane. Upřímně,mě je z hlavy nedostal.O tom,že se z nějakého důvodu zabiju,v určitých situacích přemýšlím.A není to žádné zkratkovité jednání.Prostě,pokud nevyjde to a to zabiju se.Asi nepochopitelné.Moc ti přeju,aby bylo líp
|
|
Tabitha+2 |
|
(3.6.2011 14:47:53) Jak uz ti mnozi psali, "samo" se to nezpravi a odborna pomoc je nutna, protoze nejen uvazovani ale uz "nabrani odvahy" k proklamaci suicidia je treba brat vazne a to i osobou, ktere se to bytostne tyka - tedy potencialnim "suicidantem". Velmi vyhledavanym psychiatrem je i Max Kašparů / je sice soudnym znalcem v oboru detske psychiatrie/, ale v jeho portfoliu jsou samozrejme i dospeli.. http://www.norbertinum.cz/index.php?view=125&stitle=Rozhlas
tel. + fax.: 565 32 12 32 max.esperanto@gmail.com
|
Tabitha+2 |
|
(3.6.2011 14:52:55) Navic, tech "zari", u kterych bys chtela v budoucnu byt, muze byt daleko vic, nez jsi schopna si v tuto chvili predstavit a pripustit..To muze byt prvni zachytny bod ohledne radosti z "nezname a nejiste" budoucnosti, i kdyz nevime co nas v ni ceka, protoze ji neumime predpovedet. Krasa je ale v tom, ze se ji proste musime dozit, kdyz chceme vedet kolik takovych "zari" u kterych chceme byt nas jeste ceka..A obvykle jsme prekvapeni, jak moc jich pak za zivot bylo..
|
|
|
Ori_on |
|
(3.6.2011 14:48:42) Taky patřím mezi ty, kterým normální nepřijde o sebevraždě uvažovat, přemýšlet o ní a jenotlivých detailech, nebo dokonce plánovat. Mám za sebou dost pohnutá léta, nejsem žádná mladice a často jsem už v životě musela řešit hodně ošklivé věci. Nikdy mě nenapadlo, že smrtí bych se vysvobodila. Spíš mě zdolání všech těch krizových životních situací utužilo a posílilo.
|
Ori_on |
|
(3.6.2011 14:49:59) ...a o jednotlivých... (no je vidět, že je pátek a bude víkend))
|
|
Zuzaniela |
|
(3.6.2011 14:54:17) Já jsem prostě připosraná, jen pomyslím na to, že bych si měla něco udělat. Jo demonstrativní, to možná, ale jen fakt úplně trošičku třeba říznout... Neeee, jak jsem to napsala a přečetla, tak bych neřízla ani trošičku
|
Is | •
|
(3.6.2011 16:08:51) Nedá mi to, jako kdyby tu většina předpokládala, že k sebevraždě vedou jen psychické důvody. člověk o tom přemýšlí i když je fyzicky nemocný. A taky se hlásím k teoretickým úvahám jak to provést a jak to provést s různým stupněm postižení.
|
|
|
|
Nika89 |
|
(3.6.2011 14:51:50) Měla jsem něco podobnýho, ve světlý chvilce jsem se s psychiatričkou domluvila na prázdninách v léčebně. Od tý doby mám klid.
|
hrošík+Em 8.9.08+Hani 4.10.201 |
|
(3.6.2011 14:59:46) najdi někoho, s kým to můžeš probrat okamžitě hned. a hnedka i najdi a zavolej k psychologovi, objedná tě a ono tě donutí tam jít, vím to z vlastní zkušenosti... měl jsem tento pocit roky, doteď se musím hlídat, abych nepadla zpět na dno... zkusila jsem sebevraždu...naštěstí nedokonanou do konce... byla jsem na dně, viděla jsem to jako jediný způsob, jak ze všeho ven... deprese jsou časté, ono stačí to s dobrým lékařem jen probrat a uleví se... osobně mi prášky nepomohli, jen jsem si to pořádně uvědomila a začala na sobě pracovat... Hodně štěstí a věřím, ež se z toho, ač nevím, jaké máš důvody, dostaneš!!!!
|
|
|
Elíláma |
|
(3.6.2011 15:21:48) Ihned bych se sebrala a jela na krizové centrum, jsi z Prahy? Tak třeba do PLB. Jsou tam moc hodní a s tímto problémem se setkávají, zní to strašně, prožít to je ještě horší, ty pocity, ale stává se to. Neboj se a vyraž, než se ti udělá večer blbě.
|
|
Petra Neomi | •
|
(3.6.2011 15:23:55) Vůlí to rozhodně nepřejde... mazej k dokotorovi.
|
|
Ralzinka |
|
(3.6.2011 15:24:03) Neblbni!!!!
|
|
Elíláma |
|
(3.6.2011 15:25:36) Jednu dobu mě to vážně napadalo, dnes si jen říkám, ještě, že jsem to neudělala, nic bych nezískala, sedávala jsem v kuchyni, pila na žal, chtěla jsem umřít, uchřadnout. Zmizet. Odpočinout si od pocitů, od duše. Vystřelit si mozek z hlavy. Díky Bohu, že to skončilo jen vlastnoručním piercingem! Kvůli chlapovi!!! (Je fakt, že když vám po 7 letech vztahu řekne chlap, že čeká dítě s jinou, přitom jste s ním toužili mít dítě vy, s člověkem to trochu otřese.)
Opravdu je takových lidí hodně a je zbytečné, aby to skončilo špatně. Utíkej na krizové centrum. Proč bys tam neměla jít? Když chceš umřít, nemáš tím co ztratit, uznej!
|
|
|