| Vendy a dve holky | 
 |
(11.10.2010 10:46:37)
Ahoj,
dnes mi to prijde jiz usmevne, jak byla maminka stydliva.Byla desne fajn, ale tyto otazky ji myslim privadely do rozpaku.Vyresila to tim, ze mi dala knizku Devcatka na slovicko.....tam mi vse popsali i s obrazkama a mama byla z obliga.Tusim, ze mi bylo asi dvanact, trinact.V te dobe cela trida louskala Bravo a myslim, ze tam byla rubrika Laska, sex a neznosti.To byl asi muj prvni zdroj, i kdyz mi to maminka zakazala kupovat, ze jsem na to mala.Vzdycky jsem k tomu nejak prisla a mela jsem oci navrch hlavy .Pak si pamatuju,jak davali Angeliku.To jsem byla asi v sedmicce.A zase problem, film neni vhodny a ja skemrala a skemrala....vsichni se divaji.Mama povolila, a pak bedovala, ze to byl zrovna dil, kde byla nejaka erotika....se tam na ni vrhali na lodiNo a zhruba v patnacti jsem se mamy zeptala, co je to oralni sex a mama malem omdlela.Nemela to se mnou lehke
Jsem dnes chtela napsat nejake usmevne tema, tak doufam, ze se na me nesesypete jako vcera kvuli nausnickam
|
| Anni&Annika | 
|
(11.10.2010 10:52:56)
tak nasi mi taky nikdy nic nevysvetlovali......a nezapomenu nikdy na film knoflikova valka, kde padlo slovo impotent.....nekolikrat jsem se pri filmu zeptala, co to je, ticho popesine /mohlo mi byt tak kolem 8-9?/...az mi o rok starsi bratr rekl, ze na polici je slovnik cizich slov, at si to prectu....no, stejne jsem nechapala, ale od te doby jsem automaticky sahla po slovniku, kdyz jsem chtela vedet nejake zapeklite slovo....
|
| Etraska | •
|
(11.10.2010 17:04:05)
To je fakt, mě nechtěli vysvětlit ani co to je vražda.
|
|
|
| Kaplanka+kluci 07/05+11/08 |
|
(11.10.2010 10:53:53)
jj taky tak
zpětně vidím,že nějaké náznaky sexuální výchovy byly, ale naprosto nedostačující a zavádějící. Mámou zakazované Bravíčko a Dívka a knížky,co jsem si sama půjčila v knihovně...jsme věřící,ale to není omluva se svýma dětma jednám na rovinu úměrně věku odmala.
|
| Lída+2 | 
|
(11.10.2010 10:59:37)
taky tak...NIKDY!!!
časáky zakázaný...na diskošku s kámoškama jsem nikdy nesměla.....
a věřící teda nejsme...nevím co si jako myslela
S klukama jednám na rovinu...sexuální výchovu mají od malinka....a rozhodně nebudou moci říci, že nic od nás s manželem nevěděli....
Jsou zvýdavý,....takže i ve školkovým věku měli dost jasno....spermie si malovali v tunelu a podobně
když to viděla mamka málem omdlela
|
|
|
| Insula | 
|
(11.10.2010 13:58:43)
Taky nikdy. Jen menstruaci mi mamka tak nějak "vysvětlila" a včas. Já jsem čerpala z knížek a musím říct, že teorii jsem znala dokonala. Měla jsem nějaké svoje našetřené peníze a tak jsem si i koupila knížku. Myslím, že se jmenovala "sexuální praxe" nebo tak nějak. Já jsem myslím připravená to svým dětem všechno říct. Dcera už ví, co je to menstruace (je jí 7) asi dva roky. Jednou za mnou totiž vlezla na záchod a já to zrovna měla, tak jsem její otázky rovnou zodpověděla. Moc jich neměla.  Nedávno chtěla jít plavat a já nemohla, tak jsem jí řekla, že mám zase menstruaci a v pohodě.
|
| 16.5Salám&Lajka14 | 
|
(11.10.2010 14:01:19)
"Sexuální praxe" je skvělá kniha, u té jsem se třískala smíchy.
Mmch. co je menstruace a k čemu slouží ví i můj stejně starý syn.
|
| Insula |
|
(11.10.2010 14:24:53)
Já mám kamarádku učitelku na 1. stupni ZŠ a ta nazvala dceru jiné kámošky úchylnou, protože se v sedmi, osmi letech zajímala o tyto věci vč. sexu (je mentálně velmi vyspělá). Ta druhá kamarádka nehodlala dceři nijak lhát či tvrdit, že jí přinesl čáp a tak jí všechno vysvětlila, vč. sexu. Dnes (10 let) se na toto vůbec neptá, neboť všechno ví.
Mimochodem moje dcera se se mnou dívala asi v pěti letech v tv na porody a to vč. císařského řezu. Vždycky se na to hrozně těšila. Měla pár otázek, které jsem jí zodpověděla. Neměla z toho žádné "trauma". Jenom se ptala, jestli ona s bráškou přišla na svět normálně nebo císařem. Porod viděl i můj čtyřletý syn. Ten ale žádné dotazy neměl. 
|
| Lída+2 |
|
(11.10.2010 16:21:30)
Insulo to mi připomnělo jak můj 2,5letý syn viděl v Tv náhodou jsem jí nechala zapnutou a on se po o vzbudil a mezi tím se změnil program na porod....já v tý době těhotná měsíc před porodem....
Chodil se mě ptát jestli už leze DAníček ven....
V tu dobu jsme začali vysvětlovat....jak vyleze,ale po tom co viděl v Tv měl jasno. Ptal se jen jestli se tak narodil i DAn a on.
PAk se v 4letech porval ve školce(poprvé a skoro naposledy), myslel si, že jsou děti pitomý, když si myslej , že je maminka našla v zelí.....a podobný nesmysli.
TAkže jsem byla ve školce an koberečku, že takhle malý dítě by nmic vědět nemělo. Já jsem jim řekla, že si to nemyslím. A že těhotnej člověk asi těžko utají existenci mimina v břiše a že se s nima o tom nemíním bavit...co synovi řeknu a co ne.
|
| Zuuuza | 
|
(11.10.2010 17:04:57)
P. učky jsou trošku na hlavu, co?
|
|
| Ecim | 
|
(11.10.2010 19:43:21)
Lído 
|
|
| Ecim |
|
(11.10.2010 20:15:20)
Můj syn si od 2 let se zájmem prohlížel fotky svoje i brášky na porodním sále. Miloval podrobné líčení porodu.
|
| Ecim |
|
(11.10.2010 20:24:46)
Těhotenství i porod máme probrané velmi podrobně, syn má dokonce přehled i o tom, kdo v okolí se rodil normálně a kdo císařem. O početí jsem mu řekla zatím jen to, že když si maminka s tatínkem moc přejí děťátko, tak se děťátko narodí mamince v bříšku. Prudérní rozhodně nejsem, ale jsem přesvědčená o tom, že ve 3,5 letech o pohlavním styku ještě vědět nemusí.
|
|
|
|
| Ecim |
|
(11.10.2010 19:42:32)
Insulo, teď jsem si vybavila Betty Macdonaldovou, jak psala v jedné ze svých knih, že když se jako děti ptaly na to, jak přišly na svět, tak dostaly za trest rybí tuk, že zlobí.
Já tohle pokrytectví nesnáším.    Stačilo mi, jak mi vyprávělo pár žen z generace mých prarodičů, jak se o sexu dozvěděly kolem cca 8 let od vrstevníků, a to naprosto nechutným způsobem, a pak z toho v noci strachy nespaly a dlouho se bály kluků.  
|
|
|
|
|
|
| margotka78 alias shit-roller | 
|
(11.10.2010 10:52:20)
Také mám pocit, že se o tom na přelomu totality a tohoto režimu, tedy v době kdy já jsem vyrůstala, moc nemluvilo..
|
| Ecim |
|
(11.10.2010 20:22:52)
Margotko, asi jak ve které rodině. My jsme o tom doma mluvily s maminkou dost a i jsme řešily hodně se spolužačkami, kdo doma o sexu mluví a kdo ne.
|
|
|
| Katka | •
|
(11.10.2010 10:53:23)
No tak naši mě nic nevysvětlovali. Naprosté tabu. Mám v živé paměti když jsem poznala svýho prvního kluka v 18 letech a měl erekci tak jsem se ho ptala co to je co jako dělá. Byla jsem naprostej blbec. A on myslel že si dělám srandu když nevím co že to je.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(11.10.2010 11:17:29)
Jé, to mi připomíná, jak jsme s kamarádkou řešily, jak to ten chlap dělá, když to tam strká, protože jsme si myslely, že při erekci se úd staví kolmo k tělu. Tak jsme si vzaly tvrdej rohlík a nad vikslajvantovým ubrusem přemýšlely, jak musí být nastavená ženská, aby se do ní v tom daném úhlu dostal.
To nám bylo tak jedenáct, dvanáct?
|
|
| Ecim |
|
(11.10.2010 19:51:13)
Co je to erekce (pohlavní vzrušení), jsem se dočetla v knize Lidské tělo, když mi bylo 12. Vzala jsem knihu a šla se zeptat maminky, co to je, a ona mi to vysvětlila - moc pěkně. (Doslova si to nepamatuju.) A mě došly 2 věci:
1.Všechny ty stupidní narážky chichotajících se spolužáku, když se mluvilo o jakémkoli "zvedání" a "vstávání", které jsem do té doby nechápala.
2.Že jsem to vlastně už u několika malých kluků viděla. (Stejně jako přetaženou předkožku, kterou jsem poprvé spatřila asi v 6 letech a málem se z toho pozvracela v domnění, že se ten malý chlapeček nějak hnusně poranil a bude muset sanitkou do nemocnice, a pak jsem koukala jak puk, když se hošík "uvedl do původního stavu" a zase spokojeně odkráčel.)
|
|
|
| Yuki 00,03,07 | 
|
(11.10.2010 10:53:26)
Nikdy.
Děcčátko na slovíčko jsem si naštěstí půjčila ve škole od spolužačky a doma jsem knížku schovávala pod matraci a četla tajně, aby o tom nikdo nevěděl.
Menstruaci mi maminka vysvětlila, až když jse jí řekla, že jsem ji dostala. Já bláhová si do té doby myslela, že je to jednorázová záležitost, mám to za sebou - a ono ne.
Bylo mi skoro 12 a mamince jsem se pořád zdála moc malá a dětská.
Mám kluky a ti ví od malinka i o menstruaci víc, než jsem věděla já jako holka v těch 12 :(
|
| Vendy a dve holky |
|
(11.10.2010 11:00:57)
To je zvlastni a ja myslela, ze jsem sama , kdo vedel prdlajsJeste ve 12 jsem nevedela co jsou kondomy a jednou jsem videla v televizi znasilneni, slo to nejak odpoledne....asi nejake poucne typu s nikym nikam nechod.A ja na to koukala a rikala si, chudak holka....ten pan je asi tezkej a jak si na ni lehnul, tak ji neco zlomil.Myslela jsem, ze tam rala roli ta jeho vaha
|
|
| Lída+2 |
|
(11.10.2010 11:02:16)
Yuki 00,03,07
taky mám syny poučený o menstruaci.....dokonce sem tam mi je blbě..tak mě opečovávají....
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(11.10.2010 11:04:58)
debata z minulýho týdne -
- mami, kdy sis naposledy holila nohy?
- ???? dávno...
- tak si je ohol a poď s náma do vany, neoholený škrábou!
- nemůžu, mám měsíčky
- tak se nehol, nech to na jindy
|
| Ralelo+4 | 
|
(11.10.2010 11:14:24)
|
|
| Kaplanka+kluci 07/05+11/08 |
|
(11.10.2010 11:29:49)
jé tak Matěj taky je jak hlídací pes, jednou za tejden přejede nohy a říká "škrábeš" ohol se...
|
| Anni&Annika |
|
(11.10.2010 11:32:03)
Monty, my to meli bliz do DDR, navic mi nemcina byla blizsi nez madarstina
|
|
|
|
|
| Ovina | 
|
(11.10.2010 12:09:55)
Yuki a jak jsi byla malá? Vyrostla jsi potom ještě?
Jinak k tématu - doma mi nevysvětlovali nic, mamka zemřela dřív, než jsem z těchto věcí pobrala rozum a táta se distancoval od vší výchovy. Takže jsem byla taky hodně neznalá a ve škole holkám tvrdila, že takový hambatý věci naši nikdy nedělali. Pak jsem si koupila knížku o dívkách pro dívky a naštěstí jsem si ji stačila přečíst dřív, než mi ji teta hodila do kamen. Mám problém o těch věcech mluvit s našimi dětmi, dceři jsem před časem vysvětlila mentruaci, ale když ji poprvé dostala, ani mi to neřekla. Tak jsem to asi vysvětlovala blbě, jestli se za to stydí. A to jsem se tak snažila. O sexu se s ní chystám promluvit v nejbližší době, ale asi mi to těžko půjde přes zuby. Pořád nevím, jak do toho.
|
| Xantipa. | 
|
(11.10.2010 12:23:33)
Nikdy - jsem samouk a spoustu jsem toho různě načetla, když se hledalo, tak se našlo.
Učila jsem se rychle
|
|
| Ecim |
|
(11.10.2010 20:21:37)
Ovino, a nepomohla by Ti nějaká knížka pro rodiče? Byl tu snad i odkaz tady na Rodině, jmenovalo se to Jak mluvit s dětmi o sexu nebo tak nějak.
|
|
|
| Ecim |
|
(11.10.2010 20:18:37)
Můj 3,5letý syn už o menstruaci také ví. Vlezl na mnou na WC v nevhodnou chvíli a chtěl vědět, o co jde, a tak jsem mu to vysvětlila, ale jeho to nebavilo. Nechtěla jsem si ale vymýšlet nějaké povídačky, protože mi to jako dítěti hrozně vadilo.
|
|
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 | 
|
(11.10.2010 10:57:52)
U nás se to taky vyřešilo knížkou Děvčátko na slovíčko. Mámu jsem jen jednou dostala do úzkých otázkou, co je Primeros a řekla, že to neví. Tak to jsem si připadala maximálně chytrá a od té doby už jsem od ní nic vědět nechtěla. Jinak o mentruaci jsem byla poučená dobře, od 10-ti let jsem všude vozila vložky, kdyby něco, to byly tehdy takové ty obrovské balíky, zabralo to čtvrt kufru a větršinou byly starší holky rády, že to mám, nikdy jsem to nevezla domů, i když jsem menses poprvé dostala až v půlce osmičky.
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 |
|
(11.10.2010 11:00:56)
Teda ne, že by se mnou někdo rozebíral, co je menstruace a jak k tomu dochází, to asi ne, ale věděla jsem, že to může přijít, jak to asi bude vypadat a byla jsem připravená. Vzpomínám si, to mi bylo asi 16 a na lyžáku byla holka asi 12-ti letá, která menstruaci dostala poprvé a strašně se vyděsila, co se jí to stalo a já jsem jí tam uklidňovala a sháněla jí vložky a naprosto jsem nechápala, jak může být někdo až takhle nepoučenej, že musel spadnout odněkud z Marsu.
|
| Lída+2 |
|
(11.10.2010 11:03:40)
Jana, 2/07+10/08+// mě by zajímalo co si jako mamka myslela..taky jsem si myslela, že umřu...nikdo mi nic neřekl předem......
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 |
|
(11.10.2010 11:05:53)
 Ona na tom byla úplně stejně, chuderka. Mám z toho trauma dodnes, jen jsem byla u toho.
|
| Ecim |
|
(11.10.2010 20:35:44)
Jano, věřím, že jste z toho obě musely být vyděšené, ještěže jsi byla u toho a pomohla jí. Kdyby u toho byly nějaké pipky, které by se jí akorát smály, tak by to pro ni bylo mnohem horší.
Mně stačilo, jak jsem párkrát měla pocit, že už MS dostanu, ale byl to planý poplach, a stejně jsem byla hodně vyděšená.
|
|
|
| margotka78 alias shit-roller |
|
(11.10.2010 11:06:16)
To mně sice nic neřekli, ale měla jsem to vyčtené z knížek a od spolužaček. Měla jsem výhodu - menstruace se mi dostavila až po ukončení základky. Ale už jsem si začínala připadat divná, všechny holky ve třídě už ji měly.
Myslela jsem, že nebudu moci mít děti a dost mě to trápilo..
|
| Ecim |
|
(11.10.2010 20:33:02)
Já už jsem taky začala být neklidná. Na střední se o jedné spolužačce, která jinak vypadala tělesně velmi vyspěle, že v 16 ještě menstruaci nemá a že se s tím snad léčí. Pak ale měla 2 děti asi rok a půl po sobě.
|
|
|
|
| Ecim |
|
(11.10.2010 20:28:59)
Jedna kamarádka mi vyprávěla, že její maminka dostala měsíčky potom, co spadla z kola. Netušila o co jde, myslela si, že má vážné poranění, a s velikým pláčem běžela za svou tetou, u které byla na prázdninách. A teta ji uklidnila a všechno jí vysvětlila.
|
|
|
| margotka78 alias shit-roller |
|
(11.10.2010 11:02:16)
To nebyly vložky, ale stropní překlady, viď?
Taky je pamatuji, i když v mé době už nastupovaly Always, Ria apod.
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 |
|
(11.10.2010 11:11:00)
U nás začaly v prváku Helen Harper, taky tlustý, ale voňavý a jednotlivě balený, to bylo prima. Pak už to šlo raz dva. Bylo mi 14, když byla Sametová revoluce. Já jsem teda dlouho šetřila a ty drahý tenký jsem si nekupovala, protože s mou šílenou menskou trvající týden bych prodělala kalhoty. Ale ty Harperky byly fajn.
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(11.10.2010 11:13:30)
my jsme nosily vlžky do školy zabalený jednotlivě do Rudýho práva, a taška vložek vedle aktovky byla naprosto normální
to by se teď asi holky divily, nelepící kousky vaty byly absolutně k ničemu a lepící se nedaly sehnat, tělocik byl omluvený skoro pokaždé, úžasná doba
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 |
|
(11.10.2010 11:17:09)
Na základce jsme to taky balily do novin a naši spolužáci byli naprosto pitomí a vykrádali nám tašku a pohazovali to po třídě a my jsme se styděly, a hlavně pak jsme neměli do čeho to, že jo. Fakt brutus. Na střední už jsme byly jen samé holky ve třídě a to byla úleva.
|
| margotka78 alias shit-roller |
|
(11.10.2010 11:20:06)
idioti!
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 |
|
(11.10.2010 11:22:37)
No a pak tady někdo vybalí Kompot a prohlásí, že to je úplně v pohodě. Bych už nešla do školy. U nás by se to neobešlo bez hlášek typu Nováková tak se přiznej, nestyď se a podobně. Ani ten pedagog by to neukočíroval. Podobný zážitek s nimi totiž mám.
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(11.10.2010 11:26:19)
naše učitelka v přírodopisu v 7. třídě při výkladu o menstruci řekla, že holky jsou unavenější, můžou mít kruhy pod očima a může jim být blbě - no a kluci pak sledovali už jen to, komu z holek sedí ty příznaky a dobře se tím bavili a my jsme se styděly. Kompot za nás fakt nemohl projít.
i když uznávám, že teď jsou puboši vzdělanější i otevřenější a když jsou zvylí i o menstruaci normálně slyšet a mluvit, tak jim třeba tyto věci až takový problém nedělají, i když nemusím mít všechno, já bych to nehrála ani teď.
|
|
| Ecim |
|
(11.10.2010 20:39:54)
Jano, slyším to jako dnes: "Tak řekni, že už to máš. A netvrď že to ještě nemáš. Proč nám to nechceš říct, vždyť je to normální, néééé?"
Na střední mi jednou jeden pitomec vysypal z tašky tampóny a blbnul s nimi. Seděly u toho moje dvě kamarádky, hodně zakřiknuté, a byly rudé až na zádech. Říkala jsem si, jaké bylo štěstí, že se tenhle trapas stal mně a ne jim, že já jsem to ustála ještě v klidu.
|
|
|
|
|
| Lída+2 |
|
(11.10.2010 11:17:44)
Yuki 00,03,07 to mi připomnělo jak jsem si večer s učením musela zabalit dost vložek do novin vyskládat je na dno a ten den nechat doma strojnický tabulky
NA základce se mi to tam vešlo dobře...v osmičce.
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(11.10.2010 11:20:45)
to máš z toho, žes neměla igelitku, mohlas mít i tabulky
|
| Lída+2 |
|
(11.10.2010 11:25:27)
Yuki 00,03,07 no vidíš....igelitku....to nebylo běžný.....
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(11.10.2010 11:27:28)
igelitka s hokým obrázkem byla schovaná ve skříni pro zvláštní příležitost, aby se do té doby neroztrhala třba nějakým rohlíkem, tak s přece nemohla tahat jen tak do školy, síťovky ale byly běžný
|
| Lída+2 |
|
(11.10.2010 11:31:08)
já tahala všechno v bahohu a mamka s taťkou mi nadávali, že ten batoh do školy nosit nebudu...a já, že nechci tu hnusnou tašku přes rameno.....takl mě měli za divnou....
a nedávno mi mamka říkala, že když mě viděla s tím bahohem přišlo jí to divný..(pravda moc nás nebylo) a te´d je to úplně normální
|
|
|
|
|
|
| Anni&Annika |
|
(11.10.2010 11:20:56)
Yuki....za me snad byla lepsi vata nez takove papundeklove vlozky z buniciny v takove nitove sitce....a ty vatove jsem musela zespodu podlozit igelitem aby neprotekly a sitovou vlozku pripla zepredu na kalhotky sicherheitskou/takovy ten spondlik na zaviranni/, aby mi po peti minutach nebehala po zadech.....prvni menzes v 15ti o prazdninach, nikdy na to nezapomenu, jak za mnou musela sestrenka jit 2 kroky a kontrolovat, co ta vlozka dela, neb jsem mela pocit, ze uz cestuje......a tampon? co to bylo? To se v te dobe dovazelo jen z DDR
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(11.10.2010 11:23:09)
přesně tyto vložky myslím, pamatuju si, jak jsem v obchodě musela říct, že chci lepící, jinak mi dali tyto potvory, a to si mamka vždycky pochvalovala, jaká je to paráda, že za jejího mládí nebyly ani ty lepící, to musela být hrůza.
|
|
|
|
| margotka78 alias shit-roller |
|
(11.10.2010 11:14:25)
Tak na ty bych si už sama nevzpomněla..Ale teď jsem se upamatovala.
No já jedině tampony, období šestinedělí s vložkami bylo pro mě peklo..
|
| Ecim |
|
(11.10.2010 20:44:52)
Když jsem se začala učit zavádět tampóny, tak to bylo úplné peklo, nešlo to a bolelo to jako prase. Ale co jsem takhle pátrala mezi kamarádkami, tak jsem nebyla ojedinělý případ.
|
|
|
|
|
| Vendy a dve holky |
|
(11.10.2010 11:03:23)
chachato ja si zase predstavovala menstruaci, ze krev tece skoro proudem......jsem si rikala, jak to udelam, aby to neslo poznat
|
|
| Ecim |
|
(11.10.2010 20:27:02)
Jé, Jano, já taky. Byla jsem skoro poslední ve třídě a už jsem se na měsíčky fakt těšila. A když jsem se pochlubila kamarádkám, že už je konečně mám (bylo mi 14), tak mi gratulovaly.
|
|
|
| šatranka | 
|
(11.10.2010 11:00:56)
Nevysvetlili mi nic. Jestli jsem se vyptavala, to se nepamatuju. Namatkove "informace" ruzneho druhu, vetsinou blaboly, proudily jedine od spoluzaku ve skole
|
|
| withep | 
|
(11.10.2010 11:01:15)
U nás to bylo podobně, Děvčátko na slovíčko, Bravo fuj... jen místo Angeliky zákaz Ptáků v trní . Na Angeliku nás vodili v rámci pionýrského tábora, to jsem byla nastávající druháček  .
|
| zuzini | 
|
(11.10.2010 11:29:15)
U nás taky Děvčátko na slovíčko, Bravo jo, ale zakázala mi číst udrčité stránky, naivka
Četla jsem je potají pořád dokola
|
|
|
| susu | •
|
(11.10.2010 11:02:56)
Velmi stručné poučení o měsíčkách jsem dostala asi v 10 letech, celkem akorát, menstruuju od 11 let. O ničem dalším se mnou nikdy nemluvili. Jsem totálně totalitní dítě, při revoluci mi bylo už 20 let, takže nebylo ani to Bravo.
|
|
| Orion | 
|
(11.10.2010 11:03:12)
Asi stejně jako tobě, k dvanáctým narozeninám jsem dostala knížku Děvčátka na slovíčko, se slovy,,Když nebudeš něčemu rozumět vysvětlí ti to mamka." (ta se usmála a řekla, že raději taťka)
Ale musím uznat alespoň snahu o nějakou sexuální výchovu.
Brácha, když chtěl vědět na co je kondom, dostal vysvětlení, že na bolavé prsty, pak když se řízl nosil na prstu kondom.
|
| Vendy a dve holky |
|
(11.10.2010 11:06:03)
to nema chybu, tvuj bracha ma dlouhe prsty
|
|
| Ecim |
|
(11.10.2010 20:47:43)
Jedna známá kdysi vyprávěla, jak její synek ve školce někde zaslechl informaci o tom, že kondomy jsou proti nemocem a pak jeden vymáhal, protože se bál, aby mu neonemocněl pindík.
|
|
|
| FialoFka | 
|
(11.10.2010 11:07:30)
Také jsem měla Děvčátko na slovíčko, pak Petr, Ida a miminko a ještě jednu...
myslím, že jsme o tom nemluvili...
|
|
| FialoFka |
|
(11.10.2010 11:08:41)
Jednou jsem se u nedělního oběda a navíc před návštěvou zničehonic zeptala, jestli je Kamasútra hora
|
| Vendy a dve holky |
|
(11.10.2010 11:10:39)
|
|
| Orion |
|
(11.10.2010 11:19:12)
To jsou zajímavé asociace, protže na tohle se zeptala přesně včera naše sedmiletá dcera. Té jsme to samozřejmě vyvětlili.
|
| FialoFka |
|
(11.10.2010 15:47:17)
Orion, to je dobrý 
|
|
|
|
| Žžena |
|
(11.10.2010 11:11:48)
Mně to nijak nevysvětlovali. Jenom když mi bylo cca 8, jsem se ptala, jak vzniká dítě - nezajímal mne ten sex (stačilo mi tehdy vysvětlení "když se maminka s tatínkem mají rádi", ale ta technická stránka věci - vajíčko plus spermie), máma mi půjčila knihu. Pak jsem měla mladší sestru, tak jsem měla přelouskanou Velkou knihu o matce a dítěti
Jinak žádné rozhovory na toto téma nepamatuju, potřebné informace jsem si vždycky dovedla najít sama a roli rodičů tedy spatřuju spíš v osobním příkladu (toho jak vypadá vztah atd.).
|
| Theend |
|
(11.10.2010 13:00:11)
No mně právě taky řekli, že miminko vznikne, když se tatínek a maminka mají rádi. Pak jsem se dlouho obávala, že přijdu s tatínkem do jiného stavu, protože já ho mám přece taky ráda.
|
|
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(11.10.2010 11:12:38)
Děvčátka na slovíčko jsem měla taky, ale kdo mi to dal, netuším.
V té době to ale už bylo stejně passé, byla jsem poměrně slušně informována od starší sestry mé nejlepší kamarádky.
|
|
| Vendy a dve holky |
|
(11.10.2010 11:15:09)
Jo a prvne jsem videla stoporeny penis ve 13, kdyz ho prede mnou vytahl nejaky uchyl v nasem baraku......jsem z toho mela takovy sok, ze jsem se nemohla tefit klicem do zamku
|
|
| Pawlla |
|
(11.10.2010 11:16:45)
Nikdy jsem samouk,ale vážně u nás to bylo tabu.
|
|
| babiki | 
|
(11.10.2010 11:22:37)
mamka mi koupila devcatko na slovicko a chystala se cela nervozni na velky pohovor, bylo mi asi 12, tak jsme se priznala,ze uz jsem to stejne davno cetla..ja byla talentovany samouk a zlodejka zakazanych knih..ale zeptat jsem se mohla na cokoliv, u nas tabu nebylo
A vubec jsme mela i super kamose, pamatuju se, jak mi jeden utikal na zakladce koupit vlozky, uplne v pohode, vzdy me litovaly, ze me boli bricho a nemuzu moc litat a tak..asi jsme byli nejaka osvicena trida, jak to tady ctu
|
| babiki |
|
(11.10.2010 11:24:10)
ted jsem si vzpomnela, jak jsme s deckama zjistli co je to oralni sex a vsichni jsme si dohromady slibili, ze neco tak nechutneho nebudeme nikdy delat
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(11.10.2010 11:26:15)
Pamatuju si, že jsme v den vysvědčení ve třetí třídě s kamarádkou (s tou, co měla tu zasvěcenou starší sestru) slíbily spolužačce, že jí řekneme, jak se dělá dítě. Tak jsme jí to řekly, ona nás flákla přes hlavy vysvědčením v tom igelitovým futrále a skoro v slzách běžela domů s tím, že jsme blbý prolhaný krávy, protože něco TAK hnusnýho by její tatínek a maminka NIKDY nedělali.
|
| babiki |
|
(11.10.2010 11:33:43)
hehe, jo jo, v tom veku sex detem pripada fakt hnusny..jsem nahodou narazila u pribuznych doma na video-porno a pripadalo mi to jako nejvetsi nechutnost na svete...
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(11.10.2010 11:34:54)
v 10 letech jim připadá hnusný, a ve 14 aby je člověk pořádně hlídal, to jsou změny 
|
| babiki |
|
(11.10.2010 11:35:39)
Yuki, to je fakt , u nekterych i driv
|
|
|
|
| Ecim |
|
(11.10.2010 20:51:36)
Já jsem si kladla řečnickou otázku, jak je možné, že něco tak nádherného jako miminka se dělá tak hnusně. A říkala jsem si, že co se tedy dá dělat, že to teda dvakrát nebo třikrát v životě vydržím, ale budu se u toho strašně stydět. A když mi pak maminka vysvětlila, že to dospělí dělají rádi a i tehdy, když miminko nechtějí, tak jsem zírala jak puk.
|
| štěpánkaa | 
|
(11.10.2010 22:12:47)
Ecim, taky si pamatuju, jak jsem si blbka myslela, že naši chudáci "TO" museli dělat dokonce 2x (mám ségru). Jen si nepamatuju, kolik mi bylo, když jsem "prozřela"
|
| Ecim |
|
(11.10.2010 22:18:06)
Štěpánko, já jsem prozřela naštěstí poměrně brzy, když mi maminka sdělila, jak často to s tatínkem před rozvodem dělali a jakou používali antikoncepci.
|
| štěpánkaa |
|
(11.10.2010 22:22:15)
Tak do takových podrobností moje máma nešla, ale že se lidé milují lidé dělají rádi a ne vždy je z toho mimi to mi tedy řekla. O antikoncepci mě poučila gynekoložka...
|
| štěpánkaa |
|
(11.10.2010 22:22:56)
píšu jak trotl, ale ty mě, Ecim, určitě pochopíš
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| MishuI | 
|
(11.10.2010 11:28:33)
Moje máma nikdy neměla problém COKOLI mi vysvětlit.Na první MS mě připravila,na první sex rovněž.Teoreticky tedaKdyž byly dotazy,bez problémů zodpověděla.
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(11.10.2010 11:29:01)
osvícená výjimka
|
| MishuI |
|
(11.10.2010 11:29:46)
Výhoda mladé maminky
|
| MishuI |
|
(11.10.2010 11:34:44)
Teď jsem si vzpomněla,že knížku jsem vlastně dostala taky.Byly to myslím 3 díly,snad pro předškoláky,pak do těch 13/14 let a pak pro "pokročilé"Kdybych si tak vzpomněla,jak se jmenovaly..Ale byly tam moc hezký ilustrace,co jsem se na ty malovaný penisy nakoukala
Jo a ještě u nás doma byla kniha "Ukaž mi to",asi byla na tehdejší dobu nějaká skandální,bo co,pže v úvodu jsem četla,že ji spousta lidí zatracuje.Ono vyfocené COKOLI na formátu A6 bylo pro dvanáctiletou HUSTÝ
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(11.10.2010 11:36:06)
ty jsi asi mladší, to za mýho dětství nebylo, z SSSR se takový věci nevozily
|
| MishuI |
|
(11.10.2010 11:36:47)
Jsem 87..
|
| FialoFka |
|
(11.10.2010 11:37:31)
Stará bábo
|
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(11.10.2010 11:44:54)
76 - to je jasný
|
| MishuI |
|
(11.10.2010 11:55:35)
|
|
|
|
|
| Ecim |
|
(11.10.2010 20:53:12)
Ukaž mi to je fakt síla. Viděla jsem to asi v 16, prý je to pro 8leté děti. Kdybych v 8 viděla fotku orálu v nadživotní velikosti, tak bych z toho měla trauma jako hrom.
|
|
|
| Kaplanka+kluci 07/05+11/08 |
|
(11.10.2010 11:35:18)
no já mám pocit, že jsem taky mladá
v pubertě jsem byla už po revoluci,ale ten stereotyp sexuální "nevýchovy" u našich jaksi přetrvával.
ALe asi se všeobecně o tom málo mluvilo za "minulého režimu". Naši (i tchánovci) toho od svých rodičů moc nevěděli a to nic "úspěšně" předali dále. Tak snad naše generace to změní.
|
|
|
|
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(11.10.2010 11:35:14)
Mám o tom poměrně obsáhlý pojednání na netu, kdyby se někomu chtělo číst, tak zkopíruju některé pasáže:
Pokud si vzpomínám na své vlastní dětství, k „lékařské“ problematice jsem se dostala poprvé asi ve věku čtyř let, na prázdninách u pratety na venkově. Tahle prateta měla dva pravnuky - fuj, to je skoro jako jazykolam: Nerozprostovlasatila-li se dcera krále Nabuchodonozora… -přibližně v mém věku (a jednu pravnučku ve věku mladším, která mne jednou stříhla nůžkami do nosu), a s těmito hochy jsem byla poprvé v životě tváří v tvář (přesněji dlaní v… řekněme údeček) konfrontována s odlišnostmi obou pohlaví. Základ hry, kterou jsme tehdy s chutí provozovali, byl zhruba takovýto:
Oba hoši utrpěli zranění při hromadné katastrofě – požár, výbuch plynu nebo výbuch sopky – na zahradě pod maliníkem. Okamžitě poté byli převezeni – na kolečku, poznamenaném stopami po nedávné přístavbě domu – do nemocnice, což byl náš „bunkr“ pod verandou, kde jsem se jich ujala já coby lékařka, toužící zachránit jejich životy. Chlapci se natáhli na kanape a já je svlékla z tepláčků. Bundičky jsem nechala bez povšimnutí, neb při dřívějších hrách jsem již zjistila, že horní části jejich tělíček se od mého tělesného vybavení nikterak neliší. Poté, co jsem důkladně prohmatala jejich varlátka a údíky, rozhodla jsem, že je třeba neodkladná náročná operace, která sestávala ve velmi nenáročném přetahování předkožtičky.
Dospělá část rodiny o tom neměla pochopitelně ani tušení, nejspíše se domnívali, že si pod verandou navzájem předčítáme z Kocoura Mikeše. Musím se tedy, po více než dvaceti letech konečně přiznat – nikdy jsem nečetla Kocoura Mikeše a děj této knihy znám jen velmi zběžně, ponejvíce ze strohých ukázek ve školních čítankách. A nečetla jsem ani Ferdu Mravence. Vzhledem k tomu, že jsem se naučila číst v necelých třech letech, v době, kdy mí vrstevníci po urputném slabikování „Pepa láme, Ola solí“ konečně přelouskali první dětskou knihu, už jsem v noci pod peřinou louskala knihy dospělácké. Nevím přesně proč, ale u nás se v knihovničce vlastně žádné knihy, adekvátní mému věku nevyskytovaly. S jejich nákupem se skončilo po leporelu „Jak šlo vejce na vandr“, nejspíše proto, že mí blízcí, zcela vyvedeni z kontextu mou zjevnou „jinakostí“ si mne netroufli urazit tím, že by mi pod stromeček koupili Veselé říkánky o zvířátkách. Zvykli si na to, že mne vídají posedávat na gauči s objemnými tlustospisy, jako byl například životopis Josefa Lady (přišel mi zajímavější než nějaká báchorka o mluvícím kocourovi) nebo Josefa Mánesa. Obě tyto knihy byly sdostatek smutné a vyhovovaly tak mému pesimistickému naturelu. Jediné, co si mi kdy babička dovolila odebrat, byl Dobrý voják Švejk. Pravila, že na takové sprosťárny mám času dost. Po jejím zásahu už onu knihu nikdy nikdo nenašel, ačkoli jsem jejím hledáním strávila dost podstatnou část puberty. Nakonec mi nezbývalo než vypůjčit si ji v knihovně a neustále platit tříkorunové a pětikorunové pokuty za pozdní navracení.
. . .
Ačkoli jsem byla tak aktivní při hře na paní doktorku, nadále jsem už po přímém kontaktu s chlapeckým přirozením netoužila. Stačilo mi vidět to jednou a prvotní fascinace údem mne brzy přešla. Dost dobře jsem nechápala ani masovou posedlost Lubošem Bartáčkem. Už jsem si dovedla představit, co skrývá pod punčocháčky, a tím byl pro mne výzkum ukončen. Tajemstvím, které mne cele pohltilo, bylo zrození dítěte a především akt, jenž k němu vede. Jako hloubavému děcku mi bylo hned jasné, že pohlavní diferenciace mužů a žen není bezúčelná, stejně jako tomu je i u příslušníků jiných živočišných druhů. Vypozorovala jsem, že k početí potomka je zapotřebí spolupráce obou pohlaví, a to převážně při svých prázdninových pobytech u pratety. Z hovorů i vesnické praxe mi bylo brzy jasné, že pro zrození malých králíčků je nutná přítomnost samce v kotci, povšimla jsem si i směšného tance kohouta za zadkem slepice a skutečnosti, že kočka, vláčící se s břichem u země po dvorku, se záhy objeví štíhlá a mrštná u misky s žrádlem a na půdě v seně se vyskytne hnízdo slepých a kničících koťat.
Logicky vzato, pokud byla koťata nejprve v kočičích útrobách, musela se nějak dostat dovnitř a stejně tak někudy i ven. Po bedlivé prohlídce kočky jsem vypracovala několik tezí a přemýšlela nad jejich pravděpodobností.
Nejprve jsem rozmýšlela variantu potravní. Bylo nanejvýš zřejmé, že požije-li kočka (potažmo i člověk) pokrm, vychází tento v pozměněné podobě ven. Tato teze ale měla mnoho slabin. Za prvé, proč by kočka jedla koťata, když se stejně nakonec objeví na půdě, a za druhé, co by asi tak musela sníst, aby z toho vzešlo kotě – vezmeme-li si, co z kočky běžně vychází, není to příliš důvěryhodná myšlenka. Chvíli jsem koketovala s možností obráceného procesu. Jde-li dovnitř zvířete šunkový salám a vychází nevábná hromádka ukrytá v záhoně salátu, je možné, aby po požití oné hromádky vyšel ven šunkový salám? Brzy jsem usoudila, že tato varianta je nesmyslná, protože pokud by nebyla, nemusela by se kočka namáhat s lovem myší. Jelikož se ale tímto lovem zabývala, byla moje úvaha založena na nesprávném bodě.
Neznaje zavrženou Aristotelovu teorii samoplození, která mimo jiné tvrdila, že žáby se rodí z bahna a vši ze špíny, přemýšlela jsem o tom, z čeho by se mohla rodit koťata. Ovšem po vypozorování jasné souvislosti mezi klubíčkem holých tvorečků a zmizením kočičího břicha padla i tato varianta.
Konečným výsledkem mého bádání bylo, že pro vznik koťat je zapotřebí, aby se cosi dostalo dovnitř kočky, a to jiným otvorem nežli tlamou a řití. Za mírných protestů kočky jsem skutečně vysledovala třetí přístupovou cestu, ale nebylo mi zcela jasné, jak se takovou směšnou dírečkou může dostat na světlo boží šest poměrně velkých koťat. Nebyla jsem natolik nekompromisní, abych se pokoušela umístit kotě zpět do útrob jeho matky – škrábance na rukou přece jen pálily, zvláště když je babička čistila kysličníkem.
Ve městě, nemaje možnost přímého pozorování zvěře, jsem se cele ponořila do studia knih. V mých oblíbených životopisech, Ladově i Mánesově, nebyla sice obsažena žádná přímá nápověda, nemluvě o oblíbených obrázcích rozkládacích žen s plodem umístěným na třetím listě, ale dalo se z nich přesto mnohé vypozorovat.
Josef Lada měl dvé dcer, Josef Mánes jen jednu, ale k jejich stvoření potřebovali oba osobu opačného pohlaví. Mánesova milá, služka Fanynka, musela posléze domácnost opustit, neboť na ní bylo znát, že bude mít dítě. Neboť jsem už ve svém životě několikrát viděla těhotnou ženu, bylo mi jasné, že dítě je v ženě uloženo na stejném místě jako koťata v kočce. Z matných stop bylo možno vypozorovat (v případě životopisu Mánesova, Lada byl cudnější, nejspíše proto, že si své curriculum vitae psal sám, zatímco o Mánesovi vyprávěl František Kožík), že muž zahoří jakousi vášní, vidí-li ženu nahou.
Bohužel jsem vyrůstala bez otce, a tak jsem nemohla špehovat za dveřmi ložnice, jakáže je to vášeň a k čemu vede. U dědečka a babičky jsem nic podobného nepředpokládala a strýc, poslední člen rodiny, byl dosud svobodný.
Na své cestě k poznání jsem postoupila o notný kus dopředu díky televiznímu vysílání. Ač v letech sedmdesátých, do nichž spadá mé předškolní dětství, byl denní program po stránce sexuální velmi chudičký (v noci nejspíše také, ale to jsem se ještě dívat nesměla) a mou zvědavost nemohl uspokojit, přece jen se vyskytla jedna výjimka. V jakémsi dokumentárním filmu, který byl zjevně zamířený proti americkým imperialistům, přejížděli chudí Mexičané autobusem do USA, domnívajíce se pošetile, že na ně zde čeká strýček Sam s otevřenou náručí. V samém závěru snímku se z autobusu vypotácela těhotná Mexičanka a začala úpět. V tom okamžiku mi babička zakryla oči Rudým právem, ale já si v něm rychle prstíkem propíchla dírku, neboť mne dění na obrazovce enormně zajímalo. Ačkoli měl tento dokument daleko do instruktážního snímku pro mediky, dozvěděla jsem se z něj, že novorozenec opouští tělo matky dolní cestou a toto jeho konání matce způsobuje jisté těžkosti. Kromě toho mi utkvěla závěrečná slova tendenčního filmu, kde uvědomělý soudruh komentátor hlasem plným zášti sděloval divákům: „Její syn se narodil ve svobodné zemi. Ale jaká je to svoboda?“ Následovalo pár postřehů o porušování lidských práv ve Spojených státech, ale to už mne nezajímalo. Mne čekalo jen překonat poslední překážku, abych se konečně ocitla před vytouženou branou Vědění.
Pomohla mi ji překonat Iva, starší sestra mé kamarádky Šárky (nikoli Holasové, k přátelství se slizkou udavačkou bych se nikdy nesnížila, i kdyby měla doma pět anatomických atlasů), s níž jsem bydlela v jednom domě. S převahou svých deseti let mi velmi syrově popsala akt, k němuž mezi mužem a ženou dochází. Ač jsem něco podobného tušila, přece jen mne to překvapilo. Při nejlepší vůli jsem si nedovedla představit, jak se to v praxi provádí. Pravda, Iva nakousla cosi o tom, že se úd „postaví“, ale jak se postaví a co se s ním pak následně děje, bylo na mé šestileté chápání trochu silné kafe. Když se pak po dvou letech moje matka znovu provdala a sdělila mi sladké tajemství, totiž že budu mít bratříčka nebo sestřičku, bylo mi jí trochu líto. Představila jsem si, kolik jí asi muselo dát práce realizovat plodivý akt a v hloubi duše jsem jí i malinko pohrdala. Na jejím místě bych před namáhavým zaváděním údu dala vždycky přednost pohodlné adopci…
. . .
Čárlí neoplýval fyzickou silou a byl spíše terčem vtípků, narážejících na jeho neznalost pohlavních tajemství, ale byl mi hluboce oddán. Často mne doprovázel ze školy domů a nabízel mi jednak tajná hesla, která byla pro svou krkolomnost většinou zamítnuta, ale především možnost kopat při chůzi do školní aktovky jeho mladšího bratra. (Bratr ji měl samozřejmě na zádech.) Přesto jsem se připojovala k jeho psychickému trýznění, když z něj zkušenější hoši loudili odpověď, jak se dělá dítě a jaké zná druhy gumy.
Čárlí znal gumu na gumování, gumičku do vlasů a na zavařování, ale tím jeho vědomosti končily.
„A co šprcguma, Čárlí?“ pochechtával se David Lupač, kterého většina děvčat milovala, neb byl ze třídy nejkrásnější.
Lékařův synek zakroutil hlavou a zbytek třídy propukl v dávivý smích.
„Šprcguma, Čárlí,“ naklonil se k němu Lupač, „to je taková guma na gumování dětí!“
To už osazenstvo škamny leželo na zemi v křečích.
Nejsem si zcela jistá, zda tehdy Čárlí pochopil, v čem tkví princip šprcgumy, námi nazývané důvěrně „šprcka“. Ale ani ti, co její funkci znali, ji tehdy nepoužívali k ničemu jinému, nežli plnění vodou a následnému házení z okna na kolemjdoucí. Já sama jsem na funkci prezervativu přišla víceméně náhodou. Při prohlížení zásilkového katalogu MAGNET jsem na jedné stránce narazila na obrázek malých krabiček, pod nimiž stálo „Pánská ochrana, 3 ks“. Při hovoru se strýčkem jsem se pak nenápadně zeptala, cože to je, a vidouc jeho neochotu k odpovědi začala jsem dedukovat sama. Nejprve jsem vtipně poznamenala, že to může být složený svalovec, který v případě nebezpečí vyskočí z krabičky a dotyčného pána ochrání před útočníkem, čemuž jsem se sama zasmála, a nakonec jsem – ani nevím jak, zřejmě pod vlivem gumového prstu, který si občas navlékala babička při drobných poraněních – přednesla strýci myšlenku, že jde o návlek na úd, chránící před jeho poškozením. Strýček mírně zrudl, ale nevymlouval mi to, a tak jsem poznala, že pravda krouží někde blízko.
|
| babiki |
|
(11.10.2010 11:38:43)
Monty chacha, urcite mas syna adoptovaneho, prece by ses k tak hnusnemu aktu nesnizila
|
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(11.10.2010 11:38:53)
Ačkoli byly v té době mé znalosti poměrně rozsáhlé, některé drobnosti, týkající se pohlavní problematiky, mi stále ještě dělaly problémy. Věděla jsem, že k plození nestačí pouhá přítomnost údu uvnitř ženy, ale k početí je bezpodmínečně nutné, aby z údu vylezly spermie, které v ženském břiše potkají vajíčko, spojí se s ním a tak vznikne dítě. Na toto téma vznikla i dosti lascivní písnička „Černý les“, jejíž text vypadal asi takto:
„Mezi horama
mezi nohama
černý les
černý les
Půjdu já tam půjdu
Ještě dnes ještě dnes
Nejsem žádná noblesa
Nebojím se do lesa
Nikdo mě tam nezbije
Protože jsem spermie.“
|
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(11.10.2010 11:40:46)
Poslední...
V posedlosti po údech byla v tomto věku nejdále již zmiňovaná žákyně Machová, zvaná Machi. Často mi líčila, jak se jí při pohledu na muže vybavuje penis. Žádala jsem ji o podrobnější popis, a tak, když jsme jednou seděly v šatně, kolem které právě procházel hlouček osmáků, vedený učitelem Čížkem, hodila jsem k jejich skupince rukou a zeptala se:
„A co si představuješ teď?“
„Jednoho velkýho a houf malejch,“ odvětila Machi lakonicky, čímž vstoupila do historie.
Další nezapomenutelnou příhodu jsem zažila při jedné návštěvě, kdy mi Machi nejprve položila záludný dotaz, totiž jestli chci vidět Harapese. Nečekala jsem, že otevře šatník a z něj vyskočí baleťák, ale to, co následovalo, mne naprosto uzemnilo. Machi vzala jablko, vložila si je do punčocháčů, přesněji do míst, kde se setkávají horní části stehen, a ustrnula v pozici, která se vzdáleně podobala figuře z Labutího jezera. O pár let později svou show rozšířila o ostravskou klobásu, klimbající ze zipu u kalhot, což už s Harapesem pochopitelně nemělo nic společného. Jak by řekla Božena Němcová, obraz její je otisknut v duši mé s veškerou svojí barvitostí, a pokud zdráva budu, potud bude žít v ní.
Machi také často snila o tom, co by provedla, kdyby vlastnila kouzelný prsten, jaký měla svého času televizní princezna Arabela. Na rozdíl od ní by ale neměnila psy na Menšíky nebo sama sebe na mouchu, ale přála si, aby uprostřed hodiny českého jazyka přišel do třídy ředitel školy, svlékl naši třídní učitelku a přímo na katedře s ní praktikoval pohlavní styk. Její nadšení jsem příliš nesdílela – třídní učitelka měla dobrých dvacet kilo nadváhy a ředitel školy byl sice milý, nicméně již postarší mužík.
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(11.10.2010 11:47:16)
sice nemám udělanou žádnou práci, ale pobavila jsem se
|
|
| šatranka |
|
(11.10.2010 11:49:02)
|
|
| withep |
|
(11.10.2010 12:37:31)
Monty, .
|
|
|
|
| Líza | 
|
(11.10.2010 11:40:18)
Nikdy mi k tomu nic nevysvětlili. Na to jsem měla starší ségru a kamarádky.
|
|
| *Šárka* | 
|
(11.10.2010 11:45:01)
Nikdy.
Byla jsem čtivé dítě a vzadu ve skříni pod náhradními ručníky jsem našla dvě vhodné knihy. V jedné byli zakuklení figuranti v různých polohách.
Později se objevila na nápadném místě v rodinné knihovně knížka Děvčátko na slovíčko.
O základních věcech jsem měla jasno ve třetí třídě. Nad čím jsem váhala, tak to byly svobodné matky. S kamarádkou jsme našly vysvětlení, že se dost možná dá otěhotnět i po prášku z lékárny. Mne to tedy moc neuspokojilo, hlavně z hlediska historie..
Časem se obzory rozšiřovaly, hlavně díky jedné spolužačce, se kterou maminka otevřeně mluvila. Takže jsme po ní posílaly různé dotazy.
Třeba výraz "šprcka" - to jsme v žádné odborné literatuže nenašly.
|
| Gajka + 2 | 
|
(11.10.2010 11:52:42)
Děvčátko na slovíčko..jojo..úplně to vidím..jak mi to táta (kupodivu ne máma) dává :) a pak učebnice přírodopisu...jedna kapitola tam byla..ve škole jí učitelka takticky přeskočila...no fakt akce...a angelika..šla jsme s matkou mé kamarádky a s kamarádkou,k bylo to do 12 let nevhodné, jen s dospělou osobu či tak něco..tak mně vzali..doma z toho v šoku..no ale povolili že mohu jít :) jak tam hladí ten chlap tu sochu a ta hudba...to byl pro mne vrcholný sexuální zážitek...jj to byly časy
|
|
|
| Kivík | 
|
(11.10.2010 11:45:14)
Nijak a nikdy, u nás se dělalo že sex neexistuje. co je menstruace jsem zjistila když jsem jí dostala a jak je to doopravdy se sexem jsem zjistila když jsem začala sexuálně žít. Předtím jsme měli info od spolužáků a spolužaček, většinou to byly kecy s děsivým podtextem, jo a v bravu taky kolikrát byly děsný blbosti
|
|
| a je to? |
|
(11.10.2010 11:54:02)
...pro to jsem byla vděčná za sexuální výchovu na základce, kde se člověk v podstatě prd dozvěděl nebo za bravíčka, kde se člověk dočetl třeba o tom, jak dívka ztratila panenství tím, že si sedla na dudlík.
Když tak o tom přemýšlím, ani nevím, jak se mi podařilo zplodit dítě...
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(11.10.2010 11:58:17)
pudy stačí
i dřív lidi plodili děti a sexuální výchovu neměli doma ani ve škole, ono to tak nějak přijde samo, až je čas, jenže v této době je to nějak všechno potřeba znát a vědět rychleji a chudáci děti a rodiče to musí zvládnout
|
| Ecim |
|
(11.10.2010 21:05:45)
Yuki, ono se o sexu určitě mluvilo i dřív, ale víc se kolem toho nadělalo. A hlavně lidé začínali se sexem kolikrát dřív než my dnes. Už jsem tu v jedné diskusi psala o tom, jak jsem slyšela Vladimíra Menšíka v jednom pořadu vyprávět, že když u nich doma dospělí chtěli probrat nějaké citlivé téma, jako že Mařka už je zase v tom, tak napřed vyhnali děti z chalupy, a děti byly celé šťastné, že mají od dospělých pokoj a můžou si jít v klidu do stodoly hrát na gynekologa. Takže pokrytectví jako hrom.
|
|
|
|
| Evka13 | 
|
(11.10.2010 12:26:43)
Nikdy mi nic nevysvětlili. Byla jsem až do střední nepopsaná kniha, tam jsem byla terčem posměchu (aspoň zpočátku), že jsem se při každé narážce červenala... jo a taky mi jednou daly holky do skříňky kondom- fakt jsem tenkrát nevěděla, co to je, ale z toho, jak se smály tak jsem pochopila....
Jinak zdrojem byl tenkrát časopis Ty a Já (dnes už asi není) a pak co jsem zaslechla od těch vyspělejších, co do sex. života vstoupily o móc dříve než já...
Ale zpětně jim nic nevyčítám, oni to asi doma taky neměli, tak nevěděli jak na to, nebo jestli vůbec o tom mluvit... Zase jsem měla delší takové to nevinné dětství...
|
|
| Horama | 
|
(11.10.2010 12:29:25)
Tak jsme na tom pododně. V jedenácti jsem dostala knížku. A kamarádky mě zásobovaly informacemi z Bravíčka, které jsem taky nesměla kupovat. Mamka kvůli mě ale nikdy neomdlévala, protože jsem dospěla k názoru, že bude nejjednodušší zeptat se na všechny nejasnosti své gynekoložky. Bylo. Vysvětlila v klidu, beze studu a pohoršování.
|
| Ecim |
|
(11.10.2010 21:01:36)
Já jsme si Bravo nikdy nekupovala, protože jsem měla nízké kapesné a bylo mi líto za něj vyhazovat, když jsem dostávala starší výtisky zadarmo od nejlepší kamarádky.
|
|
|
|
V její náručí
Předmartinské odpoledne a Martinský trhVsetín 
Kozí kraviny a Jáma lvováPraha 6 
Archeologický výzkumCheb 
Relaxace s tóny léčivých nástrojůHodonín 
Jiří Stivín – Pocta sv. CecíliiPraha 1 
Předmartinské odpoledne a Martinský trh
Kozí kraviny a Jáma lvová
Archeologický výzkum
Relaxace s tóny léčivých nástrojů
Jiří Stivín – Pocta sv. Cecílii
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)