| schumi1 | 
 |
(16.3.2010 15:45:41)
Ahoj, prosím o radu. Chystám se se synem na odběr krve, a nevím jak na to... Zda mu to říct dopředu a snažit se jej na to připravit, vysvětlit co a jak, nebo raději neříkat nic, a jít tzv. "z první vody načisto". Nedokážu odhadnout, jak se zachová. Jinak všeobecně s doktory problém nemá,řekla bych, že chodí docela rád, obzvlášť teď, když má mladšího brášku, tak před doktorkou akorát machruje a je hrooozně důležitej "velkej" brácha. Ale je fakt, že mu nikdy nic hroznýho nedělala, očkování proběhlo vždy v klidu. Jaké jsou vaše zkušenosti? Případně máte někdo nějakou fintu nebo "povídačku" na snadné vysvětlení? Diky všem.
|
| Lassie66 | 
|
(16.3.2010 15:51:49)
Řekla bych mu to. Dceři píchla ucho doktorka bez upozornění, neřekla to ani nám - prostě jí vyšetřovala, pak se spolu se sestrou na sebe podívaly a už to bylo. Chápu, že je nepříjemné se s někým prát a toto je pro personál jednodušší. Ale nelíbí se mi to, když je dítě takhle oklamáno.
|
| Půlka psa | 
|
(16.3.2010 16:05:28)
Píchání uší u nus proběhlo přesně stejným způsobem. Beru to docela jako zradu na dítěti i na rodičích.
Ohledně krve jsem se snažila vše vysvětlit dopředu. Pustila jsem pát dílů "Byl jednou jeden život", kde pořád pochodují krvinky a řekla jsem potom, že si doktorka potřebuje prohlídnout, jestli má dcera ty krvinky zdravé. No ale moc to nepomohlo. Hysterie byla pořádná, jenže ona se dokrotů bojí, tak mě to ani nepřekvapilo.
|
|
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 | 
|
(16.3.2010 15:55:06)
Jsem taky pro vysvětlení, popisuju klukům od miminka, co jim budou dělat a když jim to dělají, tak říkám, že je to ono, co jsme říkali. Větší se bojí hodně, nikdy mu nic nedělali, ale bojí se moc. Paní doktorka ho respektuje, většinu vyšetření mu dělá v čekárně, když už je zase oblečenej, takové ty oči, barvy a tak. Menší se nebojí vůbec, teď neplakal ani při 15-ti měsíčním očkování.
|
| susanah | 
|
(16.3.2010 16:02:53)
U nás platí vše dopředu oznámit, vysvětlit, popř. naslibovat hory doly  Naše dr. má pro děti bonbony a po odběru krve si mohl vybrat náplast s obrázkem, tak byl spokojený 
|
|
|
| luthienka | 
|
(16.3.2010 16:06:24)
se synem jsem byla ve 4 letech na alergologii. Na kožní testy byl připravený a šlo to v pohodě. I když jsem se předem ptala, jestli mu budou brát krev, tvrdili, že ne. Až na místě řekli: " ještě nabereme krev". bylo to hrozný. A to nejsem útlocitná ( sama jsem asistovala u píchání náušnic dcerky), krev mi nevadí. Ale dneska bych to odmítla s tím, že přijdeme třeba za hodinu, až si o tom promluvíme.Ale přežil to bez následků
Dítěti se dá normálě vysvětlit, že se musí ze žilky vzít krev a vyzkoumat, jestli nemá nějakou vážnou nemoc. Kdyby mělo, dostlo by léky. Kdyby se ale na to nepřišlo, mohlo by ho pořád něco bolet, nesměl by si hrát s dětmi, běhat venku,...Ale pozor, nestrašila bych injekcemi
Ale s některými doktory je hrozná domluva. Naposledy mi říkala kamarádka jak její malá prosila, aby jí doktor v lázních nedával špachli do pusy, že otevře pusinku sama. A doktor ji rval pusu od seba, malá se ze špachtle málem pozvracela,... Ach jo.
Přeji hodně štěstí a hlasuji za přípravu na zákrok.
|
|
| PJana | 
|
(16.3.2010 16:11:32)
Asi jsem výjimka, ale mně se u mých kluků vyplatilo nic moc neokecávat. Když chodil mladší v necelých 4 letech na předoperační vyšetření, řekla jsem mu, že jdeme prostě k paní doktorce. Když došlo na krev, řekla jsem mu, že se mu paní doktorka podívá na ruku a vezme mu krev a on se má dívat jinam. Neodolal a díval se, jak mu krev teče. Absolvoval to asi 3x. Nikdy nebrečel a dost dlouho potom se vždycky toužebně ptal, jestli mu zase nebudou brát krev. Dokonce se chodil dívat i když jsem byla na krvi já. Nevadí mu to, bere to jako součást vyšetření. Ale každé dítě je samozřejmě jiné.
|
|
| Ivona,Klára02,Tereza06 | •
|
(16.3.2010 16:13:10)
hlavně,ať se před odběrem napije,jinak krev blbě poteče,jednou se nám to stalo.
|
|
| Dandy+Vojtíšek a 3 Mušketýři | 
|
(16.3.2010 16:21:31)
Já se snažím vždy vše říkat dopředu, když o tom vím.
Takže když jdeme řeknu, že paní dr. udělá pich a bude to - že bude statečný a že velcí kluci nebrečí a že pokud bude hrdina a zvládne to půjdem koupit ... (nanuk, bonbon ...)
|
|
| Myšutka* |
|
(16.3.2010 17:28:54)
Já teda říkám vždycky dopředu, co se bude dít. Ale ne zbytečně moc dopředu, třeba až ráno před odchodem. Malej chodí na hematologii, odběry jsou cca každé dva měsíce. Nemá to rád, uplácím ho kindervajcem . Vždycky říkám - smíš plakat, ale nesmíš uhnout. Zatím vyváděl jenom jednou, byl zrovna unavený, hladový a děcko před ním ho při odchodu (spíš útěku) nakoplo. Takže musel při odběru ležet.
|
| Myšutka* |
|
(16.3.2010 17:29:39)
Ale to jde teda o velké odběry, plní se vždycky několik zkumavek.
|
|
|
|
Syn věděl předem, že dostane píchanec do prstíčku....chudák, to bylo hrozný, dodneška má z injekcí strach
. Na moje děti(2+4roky) to zabírá dokonale. Ani vrtání u zubaře není problém. Ale každé dítko je jiné, myslím, že vnitřně cítíš, co je pro tvého syna to správné.
V její náručí
Vánoce na pláži? Proč ne!
Vitamíny a doplňky stravy pro podporu početí: Co opravdu funguje?
Štědrý den v pevnosti JosefovNáchod 
Výstava betlémů na Svaté HořePříbram 
Staré Město ve svitu plynových lampPraha 2 
Novoroční výstup na JeštědLiberec 
Tříkrálová OkořPraha 6 
Štědrý den v pevnosti Josefov
Výstava betlémů na Svaté Hoře
Staré Město ve svitu plynových lamp
Novoroční výstup na Ještěd
Tříkrálová Okoř
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)