JiBi* |
|
(7.3.2010 21:52:11) Ke kinezioložce bych nikdy nešla, protože..."Každý problém a neduh má svoji příčinu, kterou je nutno hledat, abychom mohli odstranit na jejím základě vzniklý problém, pokud ho nenajdeme v současnosti nebo v minulosti, je nutno jít až do prenatálního života"...s tím se dá samozřejmě souhlasit, JENŽE..."pokud ho nenajdeme ani tam, je nutno jít do životů minulých" - takto mi byl vysvětlen princip kineziologie jednou kinezioložkou s jinak širokou klientelou. Existence minulých životů je pro mě nepřijatelný názor, takže tím pádem i celá kineziologie. Jakož i různé metody, se kterými pracuje, jako automatická kresba apod.
|
Teraza Horáková |
|
(7.3.2010 22:01:54) JIBI... naše paní kinezka nepracuje s minulými životy, to má asi každý kinez dané jinak. Ale opravdu ze mne vydolovala to, co mi připadalo zpracovaný už dávno, a dlouhodobě to zabralo, vzpomínky školkové, školové, malého dítěte.
Naopak psycholožka - ne psychoterapeut - opravdu studovaná mne protáhla regresí ve stavu alfa - a ejhle - minulé životy. Docela složitě jsem se s tím vyrovnávala, asi to cítím podobně jako ty.
|
|
Lenka | •
|
(7.3.2010 22:10:46) Kinezilogie je nanic, pokud je problémů víc, může pomoct třeba při ojedinělé fobii a tak, ale nikoliv třeba u labilní komplikované osobnosti. Jak tu napsala Sojka, pak se do něčeho "hrábne", ale kineziolog /většinou jen rychlokvaška z kursů bez psychologického vzdělání/ absolutně není kompletentní rozhrabaný problém zpracovat, prostě na to odborně nemá a ni se s tím nepočítá. Max. doporučí opakování odbloku atd...takový člověk bez příslušného psychologického vzdělání někam "hrabe" a v podstatě ani neví kam.
Navíc, jak mi řekl jeden léčitel, co pracuje s energiemi, kolikrát stačí, aby v tom kineziologovi bylo něco "vadného", třeba v charakteru, úmyslech, negativní energie a člověk si spíš uškodí. A já tomu docela věřím, s energiemi by podle mě měl pracovat jen člověk nejen odborně, ale i morálně na určitém stupni vyspělosti. Navíc, o tom se moc nemluví, ale když se sejde určitý typ osobnosti - např. se sklonem k závislosti a např. terapeut, co to má jako byznys, může vzniknout na kineziologii i závislost, kterou terapeut podporuje. Vždyt je to tak lákavé, všechno "pořešit" přes kineziologii - svádí to k tomu, řešit věci ne vlastními silami, ale takhle.
|
Teraza Horáková |
|
(7.3.2010 22:16:55) Lenko nic proti, ale takhle přesně funguje nevzdělaný a neempatický psychoterapeut - viz. mé předchozí reakce.
Osobně mi kinezka zabírá, rozbory psycho nikoliv, ale domnívám se, že jsem prostě měla smolíka na pro mne nevhodné terapeuty, co se psychologie týče a naopak, kinezo zabralo.
Jenomže u nás funguje docela dobře i akupunktura (u celé rodiny), a homeopatika naopak velmi omezeně. Tu cestu si musí najít každý sám v sobě. A FAKT NEPOLETÍM S LÉČBOU RAKOVINY JEN ZA PŘÍRODNÍ LÉČBOU.
Jinak mj. u léčby deprese v základu zabrala antidepresiva, jen tu následnou nebo souběžnou terapii jsem si našla jinde.
|
|
Jana, 2/07+10/08+5/11 |
|
(7.3.2010 22:18:55) Tak u všech teraputů, jak kynezi tak psycho je nutné, aby měl terapeut srovnané motivy, aby pomáhal a nemanipuloval a neovládal, i na psychoterapii může vzniknout závislost. Já jsem se nakonec dostala k psychoterapeutce, která mi pomohla moc, rozuměly jsme si i na úrovni přátelské a fakt jsem jí důvěřovala, bohužel je na opačném konci republiky než já. Přesto by se mi teď hodil někdo, kdo mi pomůže z určitého problému, který mám, vím o něm, co to je, kde se to asi vzalo, ale nemůžu to dostat pryč.
|
sojka+07+09 |
|
(7.3.2010 22:25:19) tak to jano souhlasím s tím, že osobní motivy by měl mít vyřešené a srovnané kdokoliv kdo pracuje s lidmi, kteří jsou na něm v určitém slova smyslu v tu chvíli závislí. Myslím tím závislost typu já mám velký problém a ty mi ho pomáháš řešit. Není to vždy úplně rovný vztah. Akorát souhlasím taky s názorem, že na kineziologii může vzniknout závislost ve smyslu mám problém a lup kineziologie- je to pro mě dost podobný jako lup pilulka. Prostě si to ten člověk nespraví vlastními silami. I tak si myslím, že může být kinezilogie bezvadná na traumatické zážitky a fobie, ale člověk by měl na sobě pracovat i dál, žádný problém není izolovaný.
|
Teraza Horáková |
|
(7.3.2010 22:34:49) sojko, fakt jsem chytla smolíka. V době - pro nás poměrně citlivé - se ten člověk (mmch poměrně uznávaný) snažil mne protáhnout regresí a pak se ptal na plné jméno manžela, název firmy... obraty atd...?
člověka s panickou poruchou??, co měl pomalu schizofrenní pocity?? TESTY VČETNĚ IQ jsem dělala 4 x. Takže přesně 6 konzultací. 2 testovací, jedna pokec s nějakýma barevnými obrázkama, druhá s geometrickými tvary a potlachem, 5-6 ta regresní.
FAKT JSEM SE NESTREFILA, ALE ANI ON... MĚL MNE POSLAT JINAM.
|
sojka+07+09 |
|
(7.3.2010 23:03:17) Terezo tak to zní hrozně. Normálně bývá běžné, aby tě psycholog i vyšetřil. Prostě proto, že i sám musí vědět, zda s tebou může pracovat. Protože pokud by si měla nějakou těžší poruchu tak by bylo potřeba tě svěřit do rukou psychiatra nebo minimálně léčbu kombinovat. Proto ta vyšetření tomu skoro rozumím. Ale proč se soustředil na IQ testy to nechápu. Normálně je u vysokoškoláků neděláme, nebo je děláme ale třeba proto,abychom zjistili jak deprese snižuje výkonnost, je to složitý, ty testy se dělají třeba i při podezření na nějakou neurologickou poruchu. Ten další test s těma obrázkama tomu rozumím proč ti ho dával- ale potom regrese ? A uznávaný terapeut ? To bych fakt chtěla vědět kdo to byl. To jsi asi našla nějakýho zvláštně směrovanýho terapeuta. Normálně se s lidmi s úzkostí a depresemi pracuje hlavně pomocí kognitivně-behaviorální terapie, jsou samozřejmě i jiný směry, ale především tě měl poslat k psychiatrovi a ne se s člověkem, který má pocity že se zblázní (pocity derealizace bohužel patří k panické poruše) pokoušet o nějaký seance do dětství a minulých životů. Byl alespoˇn mediálně známý ?
|
Daniella17 |
|
(8.3.2010 7:09:36) Já mám zkušenost s psychoterapií. Je to ale běh na dlouhou trať, chodím tam už 4 roky. Je to opravdu hodně bolavý proces. Léky jsem nikdy žádné nemusela brát, ale asi jsem toho k řešení měla hodně, protože než jsem se trochu rozhýbala, trvalo to skoro rok, a to jsem chodila téměř každý týden. Kyneziologie mě lákala také - právě pro tu jakože bezpracnost. Myslím, že na nějaké stavy to pomoci určitě může, hlavně musí člověk narazit na někoho opravdu zkušeného a kvalitního. Ale nejspíš by se s tím taky mělo pracovat dál. U psychoterapie jsem zažila ten příjemný pocit, že jsem dokázala se sebou něco udělat a vydržela jsem, i když to hodně bolelo, i když terapeut samozřejmě vede a bez něj bych byla v háji. Ale samu sebe jsem překonala já, nikdo jiný to udělat nemůže.
|
Mirka77,Luky6/05,Míša4.11.07 |
|
(8.3.2010 14:37:43) Čtyři roky je hodně dlouhá doba. Paní se mě ptala, jestli mám představu, jak dlouho bude trvat, než se zbavím svých problémů a já jí řekla, že nemám vůbec představu časovou. Vlastně jsem v tu chvíli i řekla, že nevím, jestli je vůbec v někoho silách mi pomoci, protože jsem to tak cítila, že všechny ty moje problémy ke mně patří. Teď o pár dní déle vím, že se to ve mně "hýbe", takže už mám pocit, že to půjde. Ale jak dlouho to bude trvat, to nevím. Ale čtyři roky mě překvapily. I když vím, že každý jsme jiný a může to být i o hodně kratší. A jak často tady píšete, že je to "bolavé". Když mě bolel celej život. Je mi 33let a celou dobu před sebou valím těžkou kouli, která se pořád zvětšuje. Prošla jsem si tolik bolesti, že mám pocit, že se to musí jen zlepšovat. Tak jsem zvědavá. Zatím mi je dobře. Nejspíš hrozně pomáhá to, že vím, že už na to nejsem sama. Na další sezení se moc těším.
|
Daniella17 |
|
(8.3.2010 16:03:58) Jo, 4 roky je dlouhá doba, ale jsem teď hodně jinde. Mě psycholožka řekla, že aby se něco mohlo změnit, nejkratší dobu by viděla tak rok, ale že je to individuální a nejde předem odhadnout a už vůbec nerada nějaký časový horizont dává. Já už byla tak na dně, že jsem tohle viděla jako jedinou možnou pomoc, bez toho že se můžu jít zahrabat. A pocit když jsem tam šla byl, že já jsem jeden velkej problém. A po první hodině jsem si říkala, že to nevydržím. Ale u tebe mi to přijde jiné, jsi nejspíš zralejší a komunikativnější povaha a půjde ti to líp a rychleji.
|
Mirka77,Luky6/05,Míša4.11.07 |
|
(8.3.2010 20:48:25) Já jsem nejvíc v háji byla kolem těch 21let a vyvrcholilo to v pokus o sebevraždu, pak se to zlepšilo tím, že jsem pochopila, že skončit ještě nechci, takže už jsem si byla jistá, že na život už si nesáhnu, ale pořád na prdlačku, pak mi prolítnul životem první člověk, kterej mě chápal (ve 26letech jsem našla prvně pochopení), pak zmiznul a přišel partner, kterému opět nedokážu říct vůbec nic ze vnitř. Pak před dvěma lety první přítelkyně, která chápe a ta mě už dostala na hodně dobrou cestu, ale stále to nebylo úplně ono. Teď nedávno další žena, která mi rozumí (tak dva měsíce zpátky). Svoje pocity vypisuji tomu člověku, co jsem ho potkala ve 26i letech a dost to pomáhalo, ale on "jen" vyslechl, nemohl pomoci víc. I to bylo MOC. Ale teď je to úplně jiné na terapii. Ale přijít tam třeba tenkrát v těch 21i letech, tak by to byl asi taky mazec.
|
Daniella17 |
|
(9.3.2010 5:24:16) Máš toho taky dost za sebou. Držím ti palce, bude to dobrý.
|
|
|
|
|
|
Teraza Horáková |
|
(8.3.2010 18:09:34) proč IQ testy, nevím, nežádala jsem je. Pravda byla, že jsem byla tak silně nesoustředěná, že jsem kus té doby poslouchala štěkání psa venku ) vůbec jsem se nemohla zakousnout do příkladů.
Mediálně známý není, prostě jsem vlezla do zlatých stránek. Psychiatra jsem si následně našla sama, pak kvůli těm blokům i kinezku. Regresí ale chtěnou jsem pak prošla ještě jinde, ta už byla úspěšná, ale až v době, kdy jsem byla pochopná to pojmout. No, už to mám snad celé za sebou.
|
|
|
|
|
Teraza Horáková |
|
(7.3.2010 22:30:55) Jano, pokud máš zájem, pošli mejlíka, nevím, kdy odpovím - zítra odjíždíme, ale možná bych pro tebe nějaké typy měla, pokud nejsi přes celou republiku.
Kinez v Plzni, fyzio a mnoho navíc (jogín, buddhista a nejlepší psychoterapeut, jakýho jsem poznala v Praze), i ten aku je v Praze.
Připadáš mi trochu podobně, jako jsem se cítila já.
|
Jana, 2/07+10/08+5/11 |
|
(7.3.2010 22:45:20) Díky Terezo, ale u mně je ještě jeden problém a to je moje křesťanství, které vnímám, že je neslučitelné s budhisty, akupresurou a spol., nejspíš i s tou kyneziologií, ale to právě teprve pátrám, takže to asi nepůjde. Ale jinak díky moc za zájem.
|
Teraza Horáková |
|
(7.3.2010 22:58:35) není zač, nic mne to nestálo. A takové drobné p.s. jakoukoliv víru i tu tvou vnímám jako všeobjímající a poměrně tolerantní, takže bych tak snadno nezahodila možnosti, které sice odsuzuji (nebo pragmaticky nevyhovují) - vlastně je to o poznání.
Pak by ti ale mělo být pomoženo, cítíš-li to tak, prostě jinak.
V každém případě držím palce.
|
|
|
|
|
|
|