Terezo, tak to já mám pravý opak. Celý život žiju dvojí. Nikdy jsem neříkala "svoje" věci nikomu, komu bych měla-mamce (absolutní nedůvěra), otci, partnerům (ani tomu nynějšímu). Mám dvě přítelkyně a jednoho kamaráda. S přítelkyněmi mluvím a kamarádovi píšu maily a dostávám ze sebe všechno. Ale nějak už mi z toho všeho a je tam toho víc, nebylo dobře. S ní, jako cizím člověkem se mi mluví dobře. Nikdy bych neřekla mamce ani partnerovi to, co řeknu jí. Takže fakt pravej opak