| Paulisa | 
 |
(31.10.2009 13:06:03)
Nakupilo se toho hodně naráz, v rodině zásadní zlomové situace, zaučuji se v nové práci, děti, manžel, domácnost. Bojím se té epidemie, která se sem valí, celkově ta dlouhá zima před námi nic moc, obavy aby z dětí vyrostlo něco pořádného, abych já našla v práci svoje místo na slunci, abychom byli všichni v pohodě. Momentálně jsem zavřená doma sama, zbytek rodiny je pryč, snažím se pracovat, ale nejde to. Prostě takový stav, ale trvá už déle.
Jak se zbavit obav? Jak si zvednout doma náladu? Jak to řešíte?
|
| Inka+Viki | •
|
(31.10.2009 13:14:43)
Pauliso, neporadím, leč chápu tě - u mě umírá blízký člen rodiny, druhý měsíc jsem v nové práci, která není to pravé, ale chodit tam musím, do toho nově zorganizovat domáácnost + děti + čas na hezké s manželem + pes + já. Često se cítím bídně... když tak přemýšlím, asi mi teď pomáhají bezmyšlenkovité věci - třeba když teď půjdeme hrabat listí spadané z ořechu nebo když budu péct bábovku nebo když jsem dopoledne vyháněla pavouky, prostě musím dělat rukama, ale univerzální to není a pomáhá to jen chvilku.
|
| Inka+Viki | •
|
(31.10.2009 13:18:31)
ještě doplním, že mi pomáhají takové obyčejné věci, i když to zní jako strašné klišé a banalita - třeba to jak voní podzimní listí nebo když pracuju s těstem (třeba na tu bábovku) nebo i když něco čistím nebo umývám, prostě když dělám obyčejné věci, tak mám pocit, že všechno i ostatní může být normální, že i já můžu být normální a že to postupně, pomalu zvládnu.
|
|
|
| mima09 | 
|
(31.10.2009 13:25:13)
Jak už tu padlo,pokaždé si vzpomenu, jaké to je, když někdo umírá, je nemocný... a pak, jak se mám vlastně skvěle, když řeším "jen" takové běžné banality jako je práce nebo peníze... Že po všem, co jsem už musela odžít mě právě tohle nemůže složit, i když je to třeba zrovna ta pověstná poslední kapka. A pak, když mi tohle dojde, jdu si zacvičit, zaběhat nebo přepadnout manželela, prostě nějáký fyzický výdej, pak vanu se spoustou pěny a třebas i slzy... a ono je pak najednou líp 
|
|
| vendyna (Janinka + Alenka) | 
|
(31.10.2009 13:51:56)
To je různý, někdy stačí dobrá knížka " a vypnout". Někdy horká koupel bez vyrušování rodinou.
Někdy se stačí pořádně vyspat.
|
| X E N A | 
|
(31.10.2009 13:53:59)
|
| vendyna (Janinka + Alenka) |
|
(31.10.2009 17:16:14)
Jooooo, to jsem používala, když jsem nebyla těhotná a nekojila.
MNAAAAAM!!!
Lahvinku postavit vedle vany a tác s nějakýma dobrýma sejrama, pěkně nakrájený na kousíčky a mlsat . A do toho hromadu voňavý pěny a dobrou knížku.
Ted si dám občas jen sklenku černého nebo červeného a fr. plísňovejch sejrů se bojim .
|
|
|
|
| Ikonie | 
|
(31.10.2009 14:13:19)
Pauliso-zatím jsem ještě nečetla názory ostatních, ale poradila bych Ti toto:
pokud máte pejska, jdi se projít...klidně i sama...venku je (aspoň u nás) krásně... Procházka podzimním sluníčkme je nádherná...
Zajdi si zaplavat, zacvičit a určitě bude líp. Já mám momentálně taky takové unavené a spací období a nic se mi nechce, ale tohle vždycky pomůže. 
Nebo si večer napusť plnou vanu, vem si oblíbenou knížku, zapal vonné svíčky...
Držím palce, ať je líp  
|
|
| Vítr z hor | 
|
(31.10.2009 14:16:34)
Kino nebo DVD + víno, sýr, jablka, olivy
|
|
| monika77 + martínek05 | 
|
(31.10.2009 14:46:07)
U mně před měsícem zamlklé těhotenství v 9. týdnu, do práce mně teď po čtyřleté mateřské nechtějí, protože jsou tam podlézavé oblíbenkyně vedoucí, kterým navíc nebudou marodit děti, čtyřletému synovi chtějí v narkóze trhat 3 přední zuby (podle mně zbytečně), ve středu mu pás v supermarketu ze spodní strany vtáhl všetečné prstíky, naštěstí má jen odštíplý kousek kosti, ale nešly ani vytáhnout ven, bála jsem co co krvavého a rozdrceného vytáhnu, tak se mi pak strašně ulevilo, ale pořád se mi ta hrozná chvíle vrací. U nás asi neexistuje nic jiného než prodat barák a odstěhovat se, co jsme tady, pořád se s něčím potýkáme. Člověk, co jsem od něj koupili pozemek se rozvedl a ještě dřívější majitel pozemku skončil po nehodě na vozíku. Začínám věřit na prokleté místo.
|
| Yuki 00,03,07 | 
|
(31.10.2009 22:30:40)
najděte lepšího zubaře!!!
našemu přostřednímu chtěla zubařka vytrhat všechny zuby ve 2 letech a já jsem odmítla, tak mi s posměškem poradila ibalgin, že to budeme potřebpvat aspoň na cestu, až opuchne... no a je mu 6,5 a chybí mu asi 3 zuby, a to vypadalo ze začátku fakt hrozně, neměl dobře založenou sklovinu
ale už mu rostou nový a ty by měly být v pořádku
|
|
|
| petru | 
|
(31.10.2009 14:55:20)
Jestli to trvá už dlouho, tak vany plné vody, práce, knížky, víno... pomůžou jen na chvilku a navíc se k nim člověk musí tak trochu nutit. To znám.
Mně pomohla jen nutnost, pocit, že musím dělat něco pro někoho. třeba chodit do práce, ale musel tam být aspoň dobrý kolektiv, když mě nenaplňovala.
Jedna známá se nechala léčit (jen ambulantně) snad jen proto, že si řekla, že má krásné děti, že nestojí za to, aby o ně přišla, když se bude trápit. Snad na tom nejsi tak špatně, abys musela brát antidepresiva, ale někdy není zbytí.
Prostě mi přijde, když ten smutek a obavy trvají dlouho, že to chce se jakoby "upnout" k něčemu trvalému. Neumím to napsat,jak bych chtěla.
|
|
| Lassie66 | 
|
(31.10.2009 15:20:32)
Tak zrovna dneska jsem se zasekla na Fleru a nechala se unášet uměleckým talentem druhých. Ráda se nechám inspirovat a pak se většinou sama do něčeho pustím.
|
| Paulisa |
|
(31.10.2009 15:27:55)
Prosím, co je to Fler? asi mi něco uniklo
|
| Lassie66 |
|
(31.10.2009 15:28:17)
Fler cé zet. Koukni.
|
| petru |
|
(31.10.2009 15:43:07)
Díky, vůbec jsem netušila, že něco takového existuje. Taky se budu inspirovat a možná nakoupím na Vánoce.
Jěště mě napadlo k původnímu dotazu. Co třeba najít si něco, co mě čeká a na co se můžu těšit a připravovat a tím si zkrátit volný a třeba i jinak smutný čas.
|
|
|
|
|
| Kopřiva Dvoudomá | 
|
(31.10.2009 16:09:12)
Běhat! Úžasně to člověka očistí... Pak taky nestavět si nějaký vzdálený velký cíle, jakože třeba dobře vychovat děti, ale malý dílčí cílečky, který se brzo splní a můžeš si říct, že se něco povedlo.
A párkrát za den se soustředit jenom na ten okamžik a programově si všimnout, co je fajn - třeba že je zlatý listí, voní vzduch a dítě se řehní, nebo tak něco. Takový cvičeníčko
|
|
| ChristianaC | 
|
(31.10.2009 17:09:56)
Spíš se zkus zamyslet nad tím, co Ti je nepříjemné na tom, co se zrovna děje. Jestli si nevěříš (v nové práci, v nové roli), jsi unavená, jestli máš toho moc. I když neznám situaci tak mi připadá, že změny jsou zástupný problém, že sis toho naložila moc a naráz ze dne na den to všechno neovlivníš. Stačí se začít chválit za to, co děláš. Udělat si radost pocitem, že jsi ta kompetentní osoba, která může přispět k řešení (a že to nemusíš vyřešit celé a teď). Pomalu, i třeba tím, že Ti na tom záleží a věnuješ tomu promyšleně pozitivní energii. Ta se prostě neztratí. Aspoň mě se vždy osvědčilo udělat malý krok tím směrem, kde vidím smysl.
|
|
| Winky | •
|
(31.10.2009 17:19:23)
Je to asi blbý, ale fakt mi pomáhá/nakopne zpátky zjištění, že je na tom někdo mnooohem hůř - nechci aby to vyznělo blbě, prostě vidět něčí jiný skutečný (tj. velký) problémy - zásadní průšvihy se zdravím, s rodinou atp., abych pochopila že moje věci ač se mi zdají dramatický a drsný jsou v podstatě řešitelný a navíc jejich řešení mám v rukou já sama (obvykle v tom že se na ně přestanu tak soustředit a utápět se v nich). Je fakt že já jsem - jak bych to řekla - samolítostivá? jako že si umím namluvit že je mi mě samotné líto.... což je pitomost, akorát to člověka zamotává víc a víc dolů a je důležité se umět od toho odstřihnout.
Např. naši mají jednu kamarádku, občas za ní všichni jezdíme (bydlí nedaleko jedněch příbuzných tak když tam jedem), a jen to že ji vidím, že s ní pokecám mě tak dokáže nabudit a nastartovat, protože to je tak neuvěřitelně optimistická a akční osoba, šije úžasné oblečení, má super vkus na bytový dizajn, skvěle peče a vaří, přitom má s vlastním zdravím velmi těžké potíže (plně invalidní, operace mozku atp), těžce postiženého syna, adoptovanou dceru, ovdověla, bydlí vlastně na konci světa, sama v ohromném baráku....
Nebo když jsem zavítala do cizích krajin a viděla jsem jak lidé v odlišných kulturách fungují s takovým málem, které my bychom považovali za míň než nic a přitom z těch lidí sálá optimismus a chuť do života... v takových chvílích se "srovnám" a ty moje problémy převedu na relativní rovinu a je mi skutečně líp, protože dostanu chuť s těmi svými trably něco dělat
|
| ChristianaC |
|
(31.10.2009 17:38:55)
Winky, mám to podobně s tím cizím "neštěstím". Ono to totiž není jen o tom, že někdo to má horší, ale že si při srovnání uvědomíš, že máš třeba nereálné představy a ideály, že toho chceš moc vzhledem k svým možnostem a schopnostem nebo možnostem někoho jiného apod.
|
|
|
| Helena, 3 dospělé děti | •
|
(31.10.2009 19:15:00)
Tak přesně takové situace moc dobře znám. Když nevíte co dřív, vaříte, uklízíte, do toho něco chce manžel, děti otravují s tím či oným, tak na ty myšlenky nemáte čas. Ty černé myšlenky totiž přicházejí přestě v tu dobu, jak popisujete - jste sama doma, máte realativně klid, mohla byste zvládnout hodně věcí a bum ho. Osobně mám dvě věci které mně zabírají. Ta první je, že se na všechno vykašlu, vezmu si knížku a čtu si, nebo luštím křížovky, prostě užívám si chvíli, kdy jsem sama. Ta druhá věc je moje dobrá kamarádka, které můžu vždy zavolat. Sejdeme se, dáme si pivo nebo skleničku vína, či frťánka becherovky, vypovídáme se navzájem. U nás báječně funguje trumfování typu - nic se mi nedaří, něco se mi nepovedlo, pohádala jsem se s někým, něco na mne leze a ještě je třeba problém s dětmi. Načež ta druhá to krásně trumfne. Mně se stalo to a to, pokazila se mi pračka, moje dítko už má druhou pětku, moji rodiče už mi zase vyčítají sto let starou křivdu, manžel je nějakej divnej, v práci mám průšvih, atd. atd. Když to nepomůže- což je málokdy, tak přitvrdíme a povídáme si, která naše známá se rozvádí, kdo umřel a tak. Prostě ženské drby a zjistíme, že na tom jsme vlastně ještě docela dobře. Neříkám, že je to recept zrovna na Vaše trápení, ale číst o tom, že to všechno přejde a zase bude líp, asi v téhle chvíli nechcete.
|
| Májja | 
|
(31.10.2009 20:41:58)
Zní to asi blbě,ale když je mi fakt ouvej,mám stavy,že bych jen brečela,jsem nešťastná a nemám důvod,tak mi "stačí" si přečíst o tom,jak někdo je nemocný,jak se stalo někomu něco zlého a dala bych si pak přes papuli,že řeším kraviny!!!Rozhlédnu se kolem sebe,mám dvě děti,skvělého chlapa,byt-co mi chybí!!!A jak někdo psal,umět se radovat z blbostí!!!!! Třeba já se ted raduju,že se mi povedli dva nádherné dorty pro mé děti,cokoliv! Jsou na tom bohužel nějaíc lidé opravdu špatně!
|
| Helena, 3 dospělé děti | •
|
(31.10.2009 21:18:49)
Jejda, to bude nějaká oslava, a máte se zase na co těšit. Vžďyť blbě je občas každému z nás. Kdysi, jako ještě hodně mladá a svobodná, jsem měla starší kolegyni a ta občas říkala: Někdy bych si přála lehnout do kouta a umřít. Tenkrát jsem si říkala, že tak zle snad na tom nikdy nebudu. A byla, mockrát jsem si na ni vzpomněla. Ještě štěstí, že to nejde. Přeju všem diskutujícím, aby se z těch černých dnů uměly brzo oklepat.
|
|
|
| Balbína | 
|
(31.10.2009 22:42:01)
 super, to taky použiju. Vzpoměla jsem si na vejšku, tam se všechno šlo zapít, nebo si zapařit. Člověk si pročistil hlavu ..... zlatá léta.
|
|
|
| Lizzie | 
|
(31.10.2009 20:58:02)
Zapařit si. Klidně bez alkoholu. A doma (i když venku je to lepší). Takže muziku na plné pecky a už to jede.
|
| malostranska | 
|
(31.10.2009 21:29:06)
ja nevim, takovou situaci zazil asi kazdy...moje kamaradka ma dve maly deti, ceka treti, maji maly byt, ziji z jednoho mensiho platu, ..ALE maji neuveritelnou pozitivni energii, na vsechno se divaji z te nejlepsi mozne stranky,krasne spolu komunikuji, tesi se z kazdeho dne, kdy je krasne a kdyz neni, tak bude zitra....ja se tam strasne rada chodim "dobijet" a mit dobrou kamaradku, se kterou si muzu pokecat a ktera mi taky bude naslouchat / a ne porad povidat o sobe / povazuju za dulezite.
|
|
|
| Balbína |
|
(31.10.2009 22:37:00)
Někdy mi pomůže osud. Například před druhým porodem jsem vše viděla černě. Po porodu jsem měla nějaké problémy a vypadalo to hodně špatně. Nakonec vše dobře dopadlo, všechny ostatní problémy proti tomu nebyly nic a já si dost dlouho užívala, že jsem zdravá a živá se svými dětmi a mužem v malém prťavém bytě, kde se sotva hneme. Takže to je ideální, když to dobře dopadne a člověk si uvědomí, co je důležité.
Jinak mi pomáhá styk s ostatními lidmi. Aspoň jít ven, aspoň na procházku. Nebo si pozvu kamarádku s dětmi k nám. Bohužel naše děti dost často stonají, tak jen ruším akce, jsem doma, s nikým v kontaktu  
Odpoledne jsem měla dobrou náladu, děti se zdají být konečně fit. Večer si ale dcera ztěžovala, že jí pořád ještě bolí trochu v krku. Mrkla jsem jí tam, má ho bledý, červená nitka, ale možná i nějaké bílé povláčky  Je to možné že by to byla angína? Ve středu a čtvrtek měla teplotu, od té doby ne. Myslela jsem, že je to chřipka, kterou měl její bratr před pár dny... Ach jo. Tak tohle je třeba moje depka. Představa, že zase minimálně týden doma (s oběma), jak zabavit mladšího (15 měs) když nemůže ven, zrušit oběma plavání... ach jo ach jo tohle mě docela sráží nakolena, je to jak seriál na pokračování. Snažím se vybavit si, že mám být ráda, že jsme živí, angína se přece vyléčí. Nebo třeba že sousedovic holčička má cystickou fibrózu... no, ale nějak mě to nepovzbudilo......tak si jen říkám, že ještě že jsem na MD, řešit do toho, kdo bude s dětmi doma... .a tu dostávám depku z toho, co si počnu, až se vrátím do práce, když mi děti budou takhle stonat.
Tak ať je líp. Tohle podzimní počasí tomu nepřidá viď? Víte co, jdu si načít lahev vína (občas začínám chápat matky, které začnou pít) a dám si vanu s nějakým voňavým olejíčkem. 
|
|
| sonica + TŘI kluci | 
|
(31.10.2009 23:02:56)
už tady padlo hooodně účinných způsobů jak se dostat z deprese - vana, masáž, kamarádka, procházka.......
mně strašně pomáhala jóga. hodina takovýho relaxu byla naprosto dokonalá, já odcházela jako znovuzrozená bez jakéhokoliv problému, s čistou hlavou. super!!! doporučuju!!
|
|
| Merylin5 | 
|
(1.11.2009 11:38:10)
Mně nepomáhá nic, jen tím projít a počkat, jestli se to zlepší. Jediný co mi pomáhá chodit brzo spát, abych na to nemusela myslet.
|
|
| Katka | •
|
(9.11.2009 11:04:53)
Připadáte si někdy úplně samy?
Když manžel nevidí v životě se mnou smysl, když o mě mluví hnusně, že necítí mou lásku, že nežiju jen pro něj. Ale on je má láska, tak jediné co chci je nežít, nic nemá smysl, mám rodiče, mám kamarádku, mám děti, ale v tu chvíli jsem úplně sama. Na světě není nikdo.
Kdyby byla pilulka, po které už by člověk nebyl, spolknu jí. Děsí mě, že bych přežila, děsí mě dolámané kosti, když špatně skočím, děsí mě pořezané ruce, když nevykrvácím, děsí mě, že budu postižená, když sním prášky, já nechci být. Nic nemá smysl, když já nemám smysl.
|
| Maryl | 
|
(9.11.2009 12:38:47)
Katko,domluv si návštěvu u psychiatra,zavolej tam ještě dnes,pokud někozo seženeš,nebo hned zítra a řekni,že se cítíš moc špatně,popřípadě do nějakého krizového centra.Tam ti určitě jednorázově pomohou a jinak neznám tvou rodinnou situaci,ale pokud o manžela stojíš a on o tebe,zajděte si do manželské poradny a tam vám mohou pomoci,jak se k sobě navzájem chovat.Neboj,zvládneš to a budeš se zas radovat,jen na to nesmíš zůstat sama.Držím palce a dej vědět.
|
|
| Loreena | 
|
(9.11.2009 19:39:33)
Katko,
tady je asi taky hodně problém ze strany manžela, asi tam bude nějaké to citové vydírání, ne?
Promluv si s ním o tom,kde je podle něho chyba,abys věděla, odkud vítr vane... Podle toho se pak dá najít rychleji řešení.
Určitě bys ale měla myslet taky na to,že jsi samostatná lidská bytost ,která nemusí a nesmí být na komkoli tolik závislá,aby ji mínění jiného dovedlo na kraj propasti!!!!
Drž se a hlavu nahoru - chyba není na tvém přijímači
|
|
| Aliens | 
|
(10.11.2009 20:49:24)
Katko, jak ti je? Já mám taky docela trápení, achjo, ty moje fobie. Někdy jsem z toho utahaná...........držím ti pěstičky, ať svoji situaci zvládáš............
|
|
|
|
V její náručí
Břevnovské posvíceníPraha 6 
Biskup Tobiáš z BenešovaBenešov 
Floria podzimKroměříž 
Krása Smetanovy hudbyMělník 
Pocta Zuzaně NavarovéPraha 2 
Břevnovské posvícení
Biskup Tobiáš z Benešova
Floria podzim
Krása Smetanovy hudby
Pocta Zuzaně Navarové
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)