Deník Meggie
O Markétce

datum narození:

21.10.2008

Dneska jsem propásl významný krok v Markétčině historii - ten první krok. Byli jsme na návštěvě u rumunsko-makedonského páru Vaska+Ady, Zuzanka s malou Anou Marií se překonávaly v divočení a do toho se Markétka postavila, pevnou nohou vykročila, druhou pevnou dolní končetinou došlápla a.. spadla. Ale bylo to tam - jen jsem to neviděl, ale Haník to viděl, takže to musí být pravda! Nemůžu být u všeho, co se našich dětí týká, ale mám za to, že jsem slyšel Markétčino první slovo. Stalo se to včera a tím prvním slovem bylo "tickle", to je anglicky "lechtat". Markétce toto vyklouzlo právě když jsem ji lechtal, takže to musí být pravda! Ale nejsem si tak úplně jistý, že za tím byl Markétčin úmysl, takže bude potřeba provést experiment a situaci zopakovat nebo (a k tomu bych se přikláněl) si počkat na další (opravdový) projev. Podle Haníka se není čemu divit, jestli Markétčino první slovo bylo či bude skutečně anglické, protože naše Brusinka je pod silným vlivem své anglicky hovořící sestry. Něco na tom bude.

Včera jsme byli svědky Markétčina prvního slova - je jím 'Ba' neboli Bác. Vypadá to, že vliv češtiny je zatím silnější. Haník nemá radost z Markétčina nočního vstávání, budí se skoro každou hodinu. "Dneska začne válka," ohlásil ráno Haník Markétce. Budu následující čtyři noci v práci, takže toho chce Haník využít pro změnu režimu.

Markétka odpočítává týdny do chvíle, kdy učiní první krůčky. Sezení i stání s oporou jí jde na jedničku, dokonce už se dokáže opírat jen jednou rukou, zatímco druhá něco rve, trhá, škube či tahá. Po kolenou se pohybuje velmi mrštně a v posledních dnech projevila dosud skrytý zájem o schodiště, takže jsme navštívili obchod s dětskými prostředky v nedalekém anglo-indickém Hayes a pořídili Markétce k nedávnému svátku zábranu na schody. Umí se u ní pěkně vztekat, když se snaží najít, kde nechal tesař díru. Vzhledem k tomu, že zábranu montoval Haník, nemá kočička šanci. Na našich posledních dvou dovolených, v Norfolku a ve Francii, byla Markétka poměrně šikovná, v závislosti na tom, jak jí zrovna rostly zuby. Má jich teď šest a její úsměv je tak hezky babičkovský. Většinu jejich denních jídel už tvoří kaše ovocné i obilné, jen na noc dostává ještě mateřské mléko. Ve Francii byla jedním z kamarádů označena jako World Champion in screaming - Světový šampión ve řvaní. Ne že by křičela příliš často, ale když Markétka křičí, praskají bubínky i bubny. Ten stejný kamarád též řekl, že Markétka vypadá jako Bruce Willis, takže mezi námi získala přezdívku Brusinka.

Markétka je na dobré cestě k získání titulu olympijské vítězky v běhu maratónském - včera začala lozit a celý velký svět se pro ni otevřel. Občas neudrží rovnováhu a překulí se, ale nakonec se dokymácí ke svému cíli.

Po dlouhé době se sluší napsat zase něco o výkonech a pokrocích naší mladší princezny. Markétka je v osmém měsíci života a v těchto dnech prožívá zubní trápení. Již klasik pravil Zuby, pohroma huby. Markétka je řvoucím důkazem. Spát chodí nezřídka s paralenovým čípkem. Jednička vpravo nahoře, to je viník, na kterého můžeme ukázat prstem, jak je v českých zemích zvykem. Také jsme dnes Markétku seznámili se starým známým její sestry - vysavačem. Markétka má rýmu a odsávání pusou už není efektivní, proto jsme zapojili domácí spotřebič. Možná to bylo jen výjimečně napoprvé, ale Markétka strojní odsátí nudlí snesla jen se středním řevem, který by ani neměl pokračování, nebýt následného kapání do nosu. To ji rozčílilo víc, ale i tak svůj úděl nesla statečně. Dnes byly Haník s Markétkou na Baby clinic kvůli nějakým drobným problémům v intimní oblasti Markétčina kojenčího tělíčka a tam ji (Markétku) zvážili. Současná hmotnost buřtíka je 7,850 kg a věřte nebo ne, podle britských tabulek je váhově na spodní hranici průměru. No pro nás je rozhodně nadprůměrná ve všech ohledech. Zatím nedělá kroky, ale dělá pokroky, hravě se dostane do polohy klečícího kojence, zbývá jí jen pochopit, že ruce musí tělo rozhýbat dopředu, aby se rozjela jako motorová myš. Markétce už mateřské mléko nestačilo, v noci se budila celá hladová, takže jsme začali s příkrmy. Snídaně je zatím standardně mléčná, ale obědy bývají zeleninové (většinou brambory), na svačinu mixované ovoce (banány, jablka) a na večeři ovesná kaše. Tu a tam se to proloží oblíbeným mlíčkem, aby řeč nestála (nebo spíš naopak, když je potřeba zklidnit), ale na Baby clinic dnes teta říkala, že už bychom mohli dávat i sýry a maso. Tak zítra pochytáme pár krys, nějakého psa a začneme. Dobrou chuť.

Nebudu se vracet k Markétčině střevní pohromě, která nás postihla před dvěma týdny, nakonec asi byly na vině prodělané neštovice. Jen, Markétko, když bys chtěla vědět víc, zeptej se nás na Tvé zasunuté střevo, když Ti bylo šest měsíců. Jsem si jistý, že i po patnácti nebo dvaceti letech budeme mít v živé paměti události těch dnů. Markétčina ústní dutina je o dva vylezlé zoubky bohatší, vyklubaly se jedničky dole a jak jinak, byl kolem toho nějaký ten křik a pláč, ale teď je Markétka v období klidu a kdyby jen trochu chtěla, mohla by své dva čerstvé přírůstky směle používat k rozkousávání mrkvových kaší, které dostává k obědu. Už se také rozpovídala ve své kojenecké řeči, které stále nerozumíme – musíme být natvrdlí, protože Zuzanka mluvila tím stejným jazykem a přitom nám výrazy jako Dadada nebo Egrrgrrr pořád nic neříkají. Ale je to příjemné poslouchat něco, co už vzdáleně připomíná lidskou řeč. Je to známka, že se blíží doby, kdy obě naše holčicky budou trávit čas vzájemnou konverzací a hrou, zatímco my s Hanikem si budeme v klidu číst.

Haník s Markétkou dnes byly v centru Londýna v nemocnici na kontrole, která dopadla uspokojivě. Cesta trvala přes dvě hodiny, prohlídka dvě minuty. Markétku nám při kontrole i zvážili - je lehká 7 a půl kila. Za posledních čtrnáct dní přibrala 200 gramů.. A je to poznat.

Dnes došlo k jednomu z důležitých mezníků v životě každého kojence - začalo přikrmování mrkví. Byl to tedy jen první nesmělý pokus, který skončil nenajezenou a nazlobenou Markétkou, ale podle krmičky Haníka Markétka snědla snad půl porce. Povzbudivé pro začátek. Uvidíme, jestli se díky mrkvičkové dietě Margarita trošku odbuřtíkovatí :)

Žeby nám konečně svítalo na lepší časy? Holčičky už mají obě neštovice za sebou - Zuzanka už se z nich téměř vyloupala (možná bude mít na čele neštovičí známku jako má maminka), Markétčiny pupínky jsou všechny zaschlé a pomalu se odlupují. Ještě před začátkem prázdnin nám Zuzanka domů přinesla nějakou virózu, takže se z ní ještě všichni otřepáváme, ale vypadá to, že zítra bychom se konečně mohli vysypat na výlet z Uxbridge.

Tak i na Markétku se dostalo s neštovicemi a to měrou vrchovatou. Celá nám vykvetla, bobina, vypadá velmi... postiženě. Na to, jak hrozně v jejím případě neštovice působí vizuálně, je Markétka docela v pohodě. Včera měla zvýšenou teplotu a nebyla úplně ve své kůži, ale měla i dost světlých chvilek... Přešli jsme od potírání neštovic kalamínovou vodičkou k mazání kalamínovým krémem, což je o dost praktičtější. Za pár dní bude hej.