Deník Rok 2008

datum narození:

10.8.2005

Dnes, stejně jako včera jsme strávili dopoledne s tetou Pavlou a Elinkou. Plácali jsme bábovičky, klouzali se a užívali sluníčka. (Natolik, že si máma spálila ramena a já mám pěkně opálenou tvářičku a ruce.) Moc se nám s nimi líbilo. Včera jsme se pak doma naobědvali a došli tatínkovi naproti. "Napapali jsme ho" a vyrazili opět na hřiště, kde jsme strávili skoro celé odpoledne. Tatínku, máš ty s námi trpělivost, viď?:-)

S maminkou jsme se rozhodli udělat herbář. Jakmile mě venku zaujme květina, hned se ptám, jak se jmenuje. Jelikož ostatní také většinou nevědí, listujeme proto v knize o rostlinkách (vypůjčená od prababičky.) Okolí je opravdu překvapené, kolik kytiček už znám. Bez problémů poznám - tulipán, pampelišku (už jsme si vyrobili i první letošní věneček), kokošku pastuší tobolku, macešku, hluchavku, kopřivu (tu na vlastní kůži :-), břízu (hlavně žížalky z ní) a řebříček. Naši nechtějí, abych v dnešním přetechnizovaném světě přišla o krásu přírody..a mně se příroda moc líbí!

Tenhle rok jsme slavili čarodějnice jinde, než minulý rok. Vyrazili jsme s maminkou, tatínkem, tetou Lenkou a Kristýnkou. Sešlo se opravdu hodně lidí, i přesto, že celý večer poprchávalo. Zahájení sletu bylo v 17:30, poté se konaly soutěže pro děti. Těch jsem se nakonec nezúčastnila, odradily nás dost dlouhé fronty. Zabavila jsem se blbnutím s tatínkem na rampě, okukováním okolních lidí, skákáním okolo Kristýnky. Bylo na mě vidět, že se mi tam opravdu líbí a několikrát jsem to řekla našim, aby věděli, jakou z toho mám radost. Shlédli jsme šermířské vystoupení, pak provedli hřmoucí rituál (chrastící průvod, zahánění zla) a poté se už zapaloval oheň. Živá hudba hrála moc hezky, tatínek nám opekl několik špekáčků (všichni jsme se olizovali, hlavně maminka, která pečené buřtíky na ohni miluje!:-)) Až se setmělo a my zjistili, že už je půl deváté. Byl čas jít domů. Večer byl opravdu příjemný, mamince, ani mě se domů vůbec nechtělo. Ale tatínkovi moc děkujeme, že byl s námi, i když dnes hodně brzo vstával a zítra ho to čeká taky. Příští rok půjdeme určitě znovu – a tentokrát mám slíbeno, že i já půjdu za čarodějnici!

Tenhle den se nám opravdu vydařil. Bylo nádherně! Stihli jsme navštívit babičku, tetu Lenku s Kristýnkou a pak ještě tetu Lucku. Strávili jsme venku minimálně 5 hodin. Stihli jsme obejít několik dětských hřišť (také se konalo jedno salto z houpačky - ale ani jsem nebrečela!!), až jsem znaveně usnula cestou za tatínkem na zastávku se zmrzkou v ruce (a maminka mi jí pak podle snědla). A že to sluníčko pálilo - maminka si stihla spálit ramena! Večer jsem jako vždy usínala s maminčiným vyprávěním - o Karkulce, panince na hrášku a o Semínku.

Dnes se udělalo velmi krásně. Od rána jsem byla s maminkou na hřišti - kopali jsme si s míčem (který jsem dostala za ty vytrhlé zoubky), váleli sudy, dělali bábovičky, klouzala jsem se, jezdila na tříkolce, kreslila s křídami. Vydrželi jsme tam od 9 do 12. Pak jsem se napapala, schrupla a když ve 3 přišel tatínek, vyrazili jsme do lesoparku. Prošli jsme tři hřiště, kde jsem se klouzala, hrála si na dřevěných vláčcích, na krokodýlovi atd.. Opravdu jsem se dnes vyběhala.(Ještě, že tak zítra má celý den pršet.)

Ráno jsme navštívili zubní ordinaci. Nejdřív paní zubařka vyvrtala zoubky mamince a pak jsem šla dovnitř s tatínkem i já. (Nechtělo se mi a začala jsem už trochu natahovat.) Maminka si mě posadila na klín, dostala jsem injekci a za chvíli už jsem byla bez dvou zoubků. Čtyři přední zoubky jsem měla zkažené - prý je to z dlouhodobého nočního kojení. (A pak, že je kojení to nejlepší a nejprospěšnější!) Takže ještě mě čeká trhání dalších dvou. A až se mi to pořádně zahojí, dostanu mezerníčky - zubní náhradu. Jinak mě rodiče pochválili, že jsem byla statečná, a mohla jsem si za to v obchodě vybrat míč - vzala jsem si ten s medvídkem Pú.:-) A jinak celý den proběhl v klidu, vůbec mě to netrápilo.

Tak dnes je den s velkým "D". Mateřské mlíčko mě doposavad provázelo celým mým životem, ale jak se zdá, dnes už maminka s tatínkem nepoleví. Po 2 letech a 7 měsících se rozhodli, že už je opravdu načase skončit. Ráno jsem se, aniž bych o tom věděla, napila naposled. Odpolední usínání jsem zvládla v kočárku při procházce, ale toho večerního se maminka opravdu bála. Tentokrát se mnou šli spát oba - maminka si lehla úplně na kraj a mě šoupli na druhý konec. Tatínek zůstal uprostřed a vyprávěl mi pohádky. Dostala jsem flašku s teplým mlíčkem a k překvapení rodičů zanedlouho bez křiku usnula. V noci jsem se probudila asi 3x, ale jakmile mi tatínek dal flašku, rozmrzele jsem jí odstrčila a spala dál. Od té doby jsem bez "dudu" a doteď maminka nechápe, že to u mě prošlo naprosto v klidu.

Zatímco tatínek jel na otočku za babičkou do Mostu, byla jsem navštívit prababičku. A udělala jsem obrovskou radost mamince i ostatním (babičce a prababičce). Vyčůrala jsem se na velkej záchod a to bez dětského prkýnka. Navíc jsem celý den bez plenky! To koukáte, co? 

Nočník jsem stále odmítala (řevem, vzpíráním, ignorací a absolutně negativním postojem.) Maminka mě na něj nechtěla nutit a čekala, až mi budou 2 roky a budu natolik velká, že to snáž pochopím. Jenže ani ve dvou letech, ani po skončení léta jsem se k tomu neměla. A pak jsme najednou jeli za babičkou "Čičinkou", jak jí říkám. Babička má v pěstounské péči svou vnučku -> o rok a 2 měsíce starší Elišku. A když jsem viděla, jak Elí stále chodí čůrat "jako velká holka" na nic jsem nečekala a zkusila to taky. Odměněna jsem byla obrovskou radostí ze všech stran a tak se mi to docela zalíbilo. Sice nijak brzo - ve 2 letech a 5 měsících, ale od té doby se rychle učím!

Dnes jsme s maminkou a babičkou vyrazili na sáňkách - abychom využili posledního sněhu. A mezitím, co si babička odskočila pryč, postavili jsme s maminkou velkého sněhuláka. Bohužel byl tento sněhulák první, kterého jsem pomáhala stavět, a zároveň tuto zimu poslední, protože jindy už nám sníh nenapadl.