Deník Chemikovo okénko u Aliho
Co namazat, co sníst a co dělat, když najdeme pixlu semtexu na zahradě.

ČLÁNEK..  http://www.mwm.cz/clanek1.php?id=1263 

Co potřebujeme udělat: roztok (koloid) s co největším obsahem co nejmenších částic stříbra. Při tom samozřejmě do roztoku přejdou vytržením z katody i větší částice.
Jejich velikost závisí od dodržování všeobecných podmínek, které je při výrobě koloidního stříbra dodržovat.
Pro POUŽITÍ koloidního stříbra v humánní medicíně přicházejí v úvahu částice s rozměry v rozmězí od desetin nanometrů (samotné jednotlivé ionty stříbra) do několika desítek nanometrů (clustery až mnoha stovek atomů stříbra).
V případě, že proces výroby neukočírujeme v patřičných mezích, v průběhu výroby jsou patrné "rezavé závoje" jdoucí od katody, případně i po ukončení výroby je kapalina sice mnohdy čirá, avšak opaleskuje do medova, či jiného odstínu více či méně hnědé.
To, že vyrábíme směs několika velikostních tříd částic stříbra je patrné z několika jednoduchých testů:
1) barva vzniklé kapaliny dává odpověď na velikost částic stříbra - čím větší procentuální zastoupení větších částic, tím jde barva kapaliny více do hněda. To souvisí s vlnovými délkami vcházejícího (bílého slunečního) a odraženého ( = barva roztoku) světla a od VELIKOSTI částic, od kterých se světlo odráží.
KOLOIDNÍ STŘÍBRO, KTERÉ VYKAZUJE JAKÝKOLIV NÁDECH DO MEDOVA ČI HNĚDA JE NAPROSTO NEVHODNÉ PRO POUŽITÍ !!!!! Částice jsou příliš velké a je zvýšené riziko při jeho použití. Dobře vyrobené stříbro je naprosto bezbarvé, při jeho výrobě pak nejsou patrné žádné hnědě či jinak zabarvené částice oddělující se od elektrod během výroby.
2) prosvítíme li v absolutní tmě vodní sloupec vyrobeného koloidního stříbra, pak zviditelněná stopa nám ukazuje právě ty větší a velké částice.
Čím jemnější stopa laseru je, tím jsou částice stříbra menší, resp. tím je obsah větších částic menší.
to, že jsou přítomny i ionty stříbra, je patrně jasné. Jde jen, v jakém percentuálním zastoupení vůči ostatním rozměrovým frakcím jsou.
Ideálně koloidní stříbro sestávající pouze z iontů by nemělo vykazovat ve světle laseru stopu vůbec žádnou.
Zviditelnění částic stříbra v koloidním roztoku se nazývá TYNDALLŮV EFEKT a je jedním z důležitých nástrojů, jak měřit kvalitu koloidního stříbra.
Toliko trocha teorie.
Jinak samozřejmě: velikost částic lze po staru určit velice zhruba ze snímků z elektronového mikroskopu, v současné době jsou k dispozici moderní přístroje, které samy určí poměrně velice přesně percentuální zastoupení velikostních tříd částic daného prvku v roztoku.

Vyrobit kvalitní koloidní stříbro je snaha odůvodněná:
1) čím menší částice, tím větší povrch za stejné koncentrace (ppm) a tím větší účinnost vůči patogenům.
2) čím menší částice, tím se koloid rychleji pohybuje napříč celým organismem a je z těla rychleji vylučován a to všemi prostředky vylučovací soustavy. Jsou li částice větší, hromadí se v játrech.
3) čím čistší vstupní suroviny, tím čistší výstupní produkt, s čistotou vstupních surovin souvisín Argyrie, viz níže.
4) Extrémem je nemoc zvaná "Argyrie", která vzniká údajně usazením sloučenin (hlavně dusičnanů) stříbra v podkoží s jejich následným osvícením slunečním světlem. Z takového člověka se pak stává jakási chodící a slunečním světlem osvícená fotografická deska. Píši "údajně", protože tento úkaz znám pouze z literatury a navíc mi tam jaksi chybí vyvolání (= zviditelnění osvícené plochy) té lidské fotografické desky.
Nemoc se prý projevuje viditelně šedomodrozeleým zabarvením pokožky a je prý nereverzibilní.

vyrobit koloidní stříbro patřičné kvality není až tak úplně na jeden hmat,
při jeho výrobě sledujeme následující hodnoty:
1) kvalita vstupních surovin
2) teplota
3) pohyb roztoku při výrobě
4) čas zpracování
5) hodnoty proudu/napětí na elektrodách

Zanedbání některé z výše uvedených hodnot se nám může při výrobě vymstít právě vznikem velkých částic stříbra anebo, což je snad ještě horší, vznikem sloučenin stříbra, které jsou z našeho hlediska dobré tak leda na zevní použití (dobře se dá použít třeba např. na plísně...).
Nutno snad ještě podotknout, že sloučeniny stříbra takto vyrobeného jsou při zevním a vnitřním použití možná ještě nebezpečnější než koloidní stříbro s nadměrným obsahem velkých částic, v historii docházelo běžně k oslepnutí kojenců při ošetření jeich očí dusičnanem stříbrným, případně i k častým případům výskytu argyrie.

MATERIÁL ELEKTROD: Vyhovuje stříbro pokud možno jen nejvyšší čistoty, dá se říct, že Safina ve Vestci u Prahy vám na zakázku udělá stříbrné plechy tak velké, jak budete potřebovat.
V USA a Kanadě používají také "Sovereign Silver", což je mincovní stříbro, stříbrné dolary z doby minulé totiž byly raženy z poměrně velice čistého stříbra.
Moc to ale nedoporučuju, už jenom proto, že prostě minci nelze nějakým pořádným způsobem nakontaktovat na přívodní kabely.
Všeobecně: žádejte stříbrné elektrody o čistotě 99,99 (případně 99,94)
Tato čistota je již dostatečná a takto čisté stříbro (99,94) v Safině umí.
Čistotu 99,99 od nich ani nechtějte, je to marný.
Ještě ale počkejte, než napíšu něco o volbě velikosti elektrod atd.,
koukněte zatím na www.safina.cz
Moc se toho ale na této adrese nedozvíte, lepší je objednávat materiál přímo u pramene: Safina, odbyt stříbra, paní Květa Hroníková, tel.: 241024272.
Safina po dohodě zašle materiál i na dobírku.
Jak jsem ale již napsal, počkejte, až napíšu vše a budete mít zcela jasno, jinak se patrně nevyhnete tomu, že objednávka nebude odpovídat reálným požadavkům, ale pouze vašim představám. Taky se mi to napoprvé stalo.
V posledních letech cena stříbra šla hodně nahoru a navíc pro naše účely je potřeba 2x čištěné stříbro a to ceně také asi neubere. Takže si připravte nějakej ten tisíc na zaplacení dobírky. V každém případě však doporučuji všem, aby požadovali od výrobce CERTIFIKÁT, ve kterém výrobce analýzou vyrobených desek garantuje naměřenou čistotu/obsah příměsí, který v certifikátu výrobce vypíše.
Dávají ho tuším zadarmo, tak proč toho nevyužít. Nekupujte stříbro od překupníků a bez certifikátu, v podstatě tak kupujete zajíce v pytli.MATERIÁL ELEKTROD: Vyhovuje stříbro pokud možno jen nejvyšší čistoty, dá se říct, že Safina ve Vestci u Prahy vám na zakázku udělá stříbrné plechy tak velké, jak budete potřebovat.
V USA a Kanadě používají také "Sovereign Silver", což je mincovní stříbro, stříbrné dolary z doby minulé totiž byly raženy z poměrně velice čistého stříbra.
Moc to ale nedoporučuju, už jenom proto, že prostě minci nelze nějakým pořádným způsobem nakontaktovat na přívodní kabely.
Všeobecně: žádejte stříbrné elektrody o čistotě 99,99 (případně 99,94)
Tato čistota je již dostatečná a takto čisté stříbro (99,94) v Safině umí.
Čistotu 99,99 od nich ani nechtějte, je to marný.
Ještě ale počkejte, než napíšu něco o volbě velikosti elektrod atd.,
koukněte zatím na www.safina.cz
Moc se toho ale na této adrese nedozvíte, lepší je objednávat materiál přímo u pramene: Safina, odbyt stříbra, paní Květa Hroníková, tel.: 241024272.
Safina po dohodě zašle materiál i na dobírku.
Jak jsem ale již napsal, počkejte, až napíšu vše a budete mít zcela jasno, jinak se patrně nevyhnete tomu, že objednávka nebude odpovídat reálným požadavkům, ale pouze vašim představám. Taky se mi to napoprvé stalo.
V posledních letech cena stříbra šla hodně nahoru a navíc pro naše účely je potřeba 2x čištěné stříbro a to ceně také asi neubere. Takže si připravte nějakej ten tisíc na zaplacení dobírky. V každém případě však doporučuji všem, aby požadovali od výrobce CERTIFIKÁT, ve kterém výrobce analýzou vyrobených desek garantuje naměřenou čistotu/obsah příměsí, který v certifikátu výrobce vypíše.
Dávají ho tuším zadarmo, tak proč toho nevyužít. Nekupujte stříbro od překupníků a bez certifikátu, v podstatě tak kupujete zajíce v pytli.

VELIKOST ELEKTROD, PROUD, TEPLOTA, MÍCHÁNÍ

Velikost elektrod by se měla řídit několika aspekty:
1. jak velkou produkci stříbra zamýšlím. Čím větší plocha elektrod, tím větší proud, ergo kladívko tím vyšší produkce stříbra v čase. Pro domácí spotřebu podle mé zkušenosti bohatě vyhovuje činná plocha (jedné) elektrody cca 30 cm čtverečných, příprava cca 700ml sttříbra o koncentraci cca 10ppm trvá asi 45 minut.
Činnou plochou elektrody rozumějmě veškerou plochu, která přijde do styku s elektrolytem (destilkou).
2. Při volbě tvaru elektrod musíme brát v potaz tvar reakční nádoby, její průměr a výšku, výšku elektrolytu v nádobě.
3. Při stanovení rozměrů elektrod bychom si měli uvědomit, že nádoba by měla být uzavřená, viz dále a elektrody by měly vést mimo prostor reakční nádoby (nedoporučuji spojování elektrod s kabelem v prostoru nádoby, zcela jistě by docházelo k elektrolytickému procesu přívodního vodiče.
4. Je třeba vzít v úvahu, že elektrody je nutné po každém procesu vyčistit do stříbrného lesku (na elektrodách se usazuje při elektrolýze kysličník stříbrný, který je nutno eliminovat), takže je vhodné, aby elektrody nebyly z tenkého materiálu, aby se čištěním nedeformovaly.

Z výše uvedených důvodů jsem zvolil pro výrobu elektrod poměrně robustní materiál o rozměrech 2,5 x 13 x 91,3 mm, kde výškou elektrody 91,3mm je myšleno ohraničení činné plochy elektrody; ve skutečnosti jsou elektrody delší, jejich reálná délka závisí na výšce nádoby tak, aby elektrody šly až mimo činný prostor reakční nádoby, kde na ně jsou připojeny šroubovým spojem přívodní kabely.

Proud tekoucí obvodem je nejvhodnější nastavit na proudovou hustotu 0,155mA/cm čtvereční (rozumějme tím činnou plochu jedné elektrody).
Mnou používaná soustava elektrod (2 identické elektrody kterou jsem popsal výše) poháním proudovým zdrojem, kde proud je nastaven na konstantní hodnotu Iconst=5,0 mA.
Použití většího proudu znamená produkci větších nežádoucích částic, jejich vznik je viditelný pouhým okem jako "rezavý závoj" vznikající při elektrolýze na elektrodách, případně pak změnou barvy elektrolytu na nejrůznější odstíny hnědé.
Z nejrůznějších důvodů se pak směr proudu elektrodami reverzuje, to jest anoda se během elektrolýzy prohazuje s katodou a naopak. Toto se děje během celého procesu v intervalech, které byly stanoveny na 20 sekund.
To znamená, že 1x za 20 sekund se změní smysl tekoucího proudu elektrolytem, katoda se stane anodou a naopak.
Vzhledem k výše uvedenému popisu zdroje chci zdůraznit, že jde o proudový zdroj, což znamená, že ten v závislosti odporu elektrolytu nastavuje zdroj své výstupní napětí tak vysoko, aby elektrolytem tekl nastavený proud (v mém případě 5 mA) a to za všech okolností. Výsledek je tedy do velké míry závislý na parametrech tohoto zdroje, zvláště pak na maximálním dosažitelném výstupním napětí.
Důsledkem toho může být, že na začátku elektrolýzy napětí na elektrodách může dosáhnout v prvních sekundách procesu až řádově několika stovek voltů až řádu kilovoltů. Toto napětí prudce klesá dolů tak, jak se z elektrod uvolňují ionty stříbra a elektrolyt se stává s časem vodivějším a vodivějším. Elektrolytický proces pak končí (v mém případě po 45 minutách) s napětím na elektrodách někde u 26V, přičemž tedy stále zdůrazňuji, že elektrolytem od počátku do konce procesu teče konstatní proud.
samozřejmě, že mnozí používají k výrobě koloidního stříbra nejrůznější zdroje (většinou napěťové), čímž se také dostanou ke kýženému výsledku. Bohužel ale proces s tímto zdrojem nelze jaksi pořádně kočírovat a dochází tedy k výrobě stříbra s abnormálně velkým podílem obrovských částic.

Protože ale vše souvisí se vším, je nutné ještě zdůraznit teplotu, která velkou měrou ovlivňuje vodivost elektrolytu, doporučuji pracovní teplotu někde u 50 st. Celsia, ne výše.
Jinak na elektrodách VZNIKAJÍ BUBLINKY, které se na povrchu elektrod mohou tvářit jako izolant.
Teplota by měla být konstantní během celého procesu a hraje největší roli na začátku elektrolýzy, kdy velkou měrou ovlivňuje rychlost nastartování celého procesu.

Abychom završili seznam podmínek, je velice vhodné elektrolytem při procesu velice jemně míchat.
Nejvhodnější je použít nějakou pomaloběžnou míchačku, počet otáček optimálně 60-120 ot/min., elektrolyt by měl být po celou dobu jemně promícháván. Někteří lidé používají k promíchávání vzduchovací motorek do akvária, já se spíše kloním k promíchávání pomaloběžnou míchačkou s regulací otáček.

POZOR: nikdy nepřidávejte žádné chemické příměsi, jinak to co vyrobíte není nikdy čisté stříbro, ale jeho sloučeniny, které mohou být dosti nebezpečné.
Proto prosím žádný chlorid sodný, zcela spolehlivě tak dostanete komplex stříbrných solí, kterými si zcela jistě ublížíte.
Jediné co se dá přidat při startu procesu, je malý obsah koloidního stříbra, které zvýší vodivost elektrolytu a tak začátek procesu zcela zásadně urychlí.
Nicméně použitím dobrého zdroje konstantního proudu proces nastartuje ihned a rychle.

DESTILOVANÁ VODA:
Kvalita vstupní vody je podstatná část, která zcela zásadně ovlivňuje kvalitu vznikajícího koloidu. Čím horší voda, tím masivnější vznik sloučenin stříbra.
Jako mezní hodnota je brána vodivost vstupní destilované vody 1,5 mikrosiemens, kdy je ještě možné takovouto vodu akceptovat.
Nicméně platí: čím lepší destilka, tím lepší výsledek.
Platí ale také, že tím také menší počáteční vodivost a tím v případě nevhodného zdroje i daleko delší start elektrolytického procesu.
Dobrý zdroj to ale vždy spraví.
Osobně používám destilku, u které výrobce garantuje max. vodivost 0,7 mikrosiemens, dost často ale je vodivost daleko někde u 0,2 - 0,3 mikrosiemens, což se mi dost líbí.

Závěr..  použijeme destilku o vodivosti cca 0,5 mikrosiemens na cm, proudový zdroj, který je schopen zajistit dostatečné napětí a po dobu celého průběhu výroby dodávat konstantní proud 0,155mA na 1cm2 aktivní plochy jedné elektrody, při výrobě přehazovat polaritu napájecího napětí po cca 20s, navíc elektrolyt jemně promíchávat. Příprava koloidu je hotova v podstatě bez ohledu na dobu trvání, až klesne napětí na elektrodách na cca 26V. Koncentrace stříbra v roztoku by tedy měla být nějakých těch 10ppm. Roztok má být čirý a bezbarvý, laserový paprsek nemá být viditelný a chuť mírně nahořklá.

méně než 5% neionogenní a anioaktivní tenzidy- z ropy, asi..

15-30% bělící činidlo na bázi akt. kyslíku (perkarbonat)- OK

enzymy (amylase/lipase/protease) pro rozklad škrobů, tuků, bílkovin, jen na namáčení, ne do praní :(

soda, silikáty a pomocné látky... silikáty :(, pomocné látky mohou být plnidla

v němčině je tam ještě napsáno TAED , což je bělící složka v čističce rozložitelná., OK

Celkově tedy nic moc, Ulrich je lepší- na praní plen. Sůl z DM je obdoba MioFresch .. tedy fajn na namáčení, obzvláště v polních podmínkách. Jen je třeba opravdu důkladně vymáchat, kvůli enzymům.

Benzylalkohol, Benzyl alcohol, Nesmí se používat u dětí do 3 let

Bisabolol - zklidňující činidlo, záleží na tom, zda je to přírodní výtažek z heřmánku nebo je vyroben synteticky
Butylhydroxyanisol, Butylated hydroxyanisole, Dráždí oči, kůži, sliznice

Calcium aluminium borosilicate - "skelný prach", přidává se do lesků, stínů,... potencionálně neurotoxický, karcinogenní

Dimethylsulfoxid, Dimethyl sulfoxide, Může způsobit žaludeční nevolnost, průjem, bolest hlavy

Dimethicone - silikon, vytváří nepropustný film na pokožce

Fenylrtuťnaté soli, octan, dusičnan, boritan, Phenylmercuric acetate,borate, nitrate, Dráždí kůži. Místní aplikace do oka může způsobit poškození čočky a rohovky.

Formaldehyd,+ Paraformaldehyd Může způsobit alergickou reakci

Formaldehyd deriváty - stárnutí pokožky event.rakovina kůže. popis: Imidazolidinyl - Urea, Bronopol, 2-Bromo-2- Nitropropane-1, 3-Diol, Bronidox, 5-Bromo-5-Nitro1, 3-Dioxane, Diazodinyl-Urea a DMDM Hydantion

Glycerol, Ve vyšších dávkách může způsobit bolest hlavy, žaludeční nevolnost a průjem.

Halogenorganické sloučeniny - konzervace, způsobují alergické rekce. Popisy: názvy obsahují Bromo, Jodo, Chloro
Kyselina benzoová a benzoany, Benzoic acic and Benzoates, Mírně dráždí kůži, oči, sliznici, zvyšuje riziko vzniku žloutenky u novorozenců.

Kyselina boritá, její soli a estery, Boric acid, např. sodium tetraborate decahydrate, Nesmí se používat u dětí do 3 let

Kyselina salicylová, Salicylic acid, Slabě dráždí – může způsobit záněty kůže.

Kyselina sorbová a její soli, Sorbic acid, potassium sorbate, Dráždí – může způsobit záněty kůže.

Močovina, Urea, Může dráždit kůži

nitro, polycyklické mošusové sloučeniny, syntetické vonné látky a parfémy - mohou způsobit rakovinu

Organo-rtuťnaté sloučeniny, např. thiomersal, Může způsobit poškození ledvin

Parabeny a jejich estery, metylparaben, etylparaben, propylparaben, butylparaben, izobutylparaben, Může způsobit kontaktní zánět kůže nebo vzácněji kopřivku a bronchospasmus (záchvatovité zúžení průdušek)., potencionálně karcinogenní

Parafíny-ucpávají pory. Popis: Parafín, Microcristalline Wax, Ceresin

Panthenyl ethyl ether může způsobit kožní dermatitidu

PEG deriváty (jako emulgátory) pokožka je propustnější, mohou vnést škodlivé látky do těla. Popis: PEG..., koncovka -eth a číslo, také Polyglycol, Polysorbate, Copolyol

Polyoly, např. ethylene glycol, Může způsobit průjem.

Propylenglykol, jeho soli a estery

Siřičitany a disiřičitany, sulfites, metabisulphites, E220-8,Může způsobit alergickou reakci včetně anafylaktické reakce

Směsné triglyceridy oktanové kyseliny a dekanové kyseliny (Caprylic/Capric Triglyceride) - surfaktant (povrchově aktivní látka) přírodní mastné kyseliny kaprylové a kaprinové vyskytující se v kokosovém oleji. Vyhlazující přísada/rozpouštědlo.

Sodium laureth sulfate - pěnotvorný tenzid. derivace z ropy, dlouhodobě vysušuje pleť

Tin oxide - oxid zinečnatý - neměl by se užívat často, spíš na léčbu -opruzení, ekzémy

Triclosan – antimikrobiální látka, potenc. nebezpečná

Pozor dejte také na nipagin, protaben, lexgard, nipastat, undobenzofene C, persevaben, parahydroxybenzoate, parasept, parahydroxybenzoic acid, germaben II a phenonip. Podezřelé látky obsahují nejen deodoranty, ale i některé tělové spreje, depilační krémy a pěny na holení.

Mluví engliš...    http://www.cosmeticdatabase.com/browse.php?main_cat=SKIN+CARE+%28BABY%29  

Kterých látek se tedy vyvarovat, či je co nejvíce omezit?

Čištění a desinfekce a mytí

Amoniak a borax
Obě tyto látky patří k velice účinným při čištění, ale zároveň patří k chemikáliím, které mohou poškodit naše zdraví, jedná se především o podráždění očí, nosu, krku a pokožky, bolesti hlavy. Pokud smícháme amoniak s prostředky obsahujícími chlor, může vzniknout i jedovatý plyn.

Chlornany a jiné tenzidy
Především v dezinfekčních a čistících prostředcích. Tenzidy obecně jsou velice těžko biologicky odbouratelné, takže velice dlouhou dobu zatěžují naše životní prostředí. Krom toho jsou toxické pro mikroorganismy, které se starají o vyčištění vody nejen v domovních čistírnách.

Chlornan sodný
se přidává i do bělících přídavků. Bělící efekt zde zajišťuje kyslík. Ale pozor, většina bělících přípravků vaše prádlo nevybělí, ale pouze rozzáří - upraví lom světla na látce. Bělidla jsou účinná většinou při praní nad 60 stupňů Celsia. Podobně jako například tenzidy je i chlornan sodný nebezpečný pro kulturu mikroorganismů bydlících ve vaší čističce odpadních vod a může snířit její účinnost.

Čím je nahradit
Lze ho nahradit výrobky s obsahem například kyseliny amidosírové nebo cetrimónium chloridem, které jsou stejně účinné co se týče desinfekce, ale nejsou tak agresivní pro mikroorganismy v čističkách a vodotečích (řekách, potocích...). V některých velmi účinných čistících prostředcích je použita místo chlornanu kyselina trihydrogen fosforečná a méně agresivní tenzidy (Fixinela). U všech těchto látek lze prokázat, že nemají zdaleka takový likvidační účinek pro organismy žijící ve vodě jako chlornan sodný. Zářivější bílé lze dosáhnout i sušením na přímém sluníčku. Další tentokráte ryze ekologickou možností je použít roztok octa a vody v poměru jedna ku jedné a několik lžic vody. Pokud necháte tento roztok působit přes noc, podaří se Vám odstranit i odolný vodní a močový kámen na wc.

Z dalších přírodních látek, kterými lze nahradit tenzidy je kromě octa (5% kyseliny octové) třeba i kukuřičný škrob. Ten je výborný na čištění koberců a mastných skvrn. Jako desinfekční prostředek nebo i osvěžovač vzduchu se dá dobře použít také eukalyptový olej.

Dobrý den, opakovaně se objevují zprávy, že genciánová violeď (sol. methylrosanilinium chlorid) je kancerogenní a neměl by se používat u dětí. Prosím proto o informaci, jak to je s její škodlivostí doopravdy. Zda je vhodné tuto látku používat pro děti nebo jen pro dospělé, zda na sliznici, do rány nebo jen na kůži a jaká je doporučená koncentrace. Děkuji předem za odpověď.

Odpověď Státního ústavu pro kontrolu léčiv:

Dobrý den,

zasílám Vám informace ohledně používání genciánové violeti.

Údaje o toxicitě genciánové violeti nejsou jednoznačné. Občas se oživí nějaká poplašná informace, která varuje před její kancerogenitou nebo lokální toxicitou, nejsou však dostupné žádné novější údaje minimálně z posledních deseti (až třiceti) let, které by dokládaly zvýšení závažnosti nebo četnosti známých možných rizik používání genciánové violeti.

Pokud jde o možnou kancerogenitu genciánové violeti, údaje o ní pocházejí z let 1973-1989. Bylo publikováno několik studií, které prokazovaly kancerogenitu u hlodavců po dlouhodobém podávání genc. violeti v potravě. Studie o kancerogenitě u lidí nebyly nikdy provedeny. V důsledku rizika u zvířat je však podávání v potravě zakázáno.

Pokud jde o lokální (místní, topické) podávání, existují údaje o vzniku kožních nekróz po topické aplikaci 1% vodného roztoku genc. violeti na kůži, především do gluteální rýhy, rýhy pod prsy, na genitálie a mezi prsty (práce z r. 1972 pojednává o vzniku ulcerací po genc. violeti i brillantové zeleni u 2 pacientů). Jedna práce z r. 1976 uvádí 6 případů slizničních ulcerací v dutině ústní po lokální léčbě moučnivky v dutině ústní u dětí 0,5-1% roztokem genc. violeti.

Na základě těchto starých publikací je např. v Británii lokální podávání genc. violeti omezeno jen na neporušenou kůži (nikoli na sliznice) . V USA není restrikce tak omezující, např. pro léčbu moučnivky v dutině ústní u dětí je jen upozornění, že by dítě nemělo roztok genc. violeti polknout.

Genc. violeť má mírný účinek proti některým bakteriím a některým houbám včetně kvasinek, které působí moučnivku. U nás byla tradičně používána k lokální aplikaci na kůži i sliznice. Dříve byla také standardně doporučována v porodnicích do dutiny ústní při moučnivce novorozenců i na prsní bradavky při ragádách. Dříve však také v porodnicích docházelo k masivnímu rozšíření infekce při používání špatně vyvařených dudlíků. Dnes již není výskyt moučnivky u kojenců zdaleka tak častý.

Pokud dojde k rozvoji těžší formy moučnivky, je nutná celková antimykotická léčba. Pokud jde jen o lehkou formu, není pro místní léčbu dostupné nic lepšího než genc. violeť, eventuálně ještě borax-glycerin, také používaný dlouhodobě v minulosti, který má nyní rovněž známé některé toxické účinky. /pozn. Inish.. nesouhlasím/

Vzhledem k tomu, že přes časté tradiční používání genciánové violeti nejsou žádné novější údaje o nežádoucích účincích, nepředpokládáme velké riziko.

Měly by být dodržovány základní kontraindikace: nepoužívat při přecitlivělosti na genc. violeť, při porfyrii, nepoužívat na vředové poškození kůže a otevřené rány

/a do úst při moučnivce kojenců pozn. Inish/

Je třeba počítat s možnými nežádoucími účinky: může dojít k podráždění nebo vzniku vředů na sliznicích nebo kůži, svědění, zbarvení kůže (i vznik trvalých pigmenatcí, je-li genc. violeť používána na granulační tkáň).

Souhrnně lze poradit toto:

Gencianová violeť není rozhodně vhodná na drobné ragády bradavek při kojení, zde je vhodná mast s panthenolem. Genc. violeť by však měla být používána co nejkratší dobu nutnou k léčbě a v co nejmenším nutném množství.

Na opruzeniny není genc. violeť vhodná - na lehčí formy postačí dobrá hygiena a mast s panthenolem, u těžších forem by mohla genc. violeť stav ještě zhoršit. Navíc je celá řada přípravků, které kůži ošetří a nezabarví prádlo.

S pozdravem

Jitka Židlická

Tiskové a informační oddělení SÚKL

Šrobárova 48

10041 Praha 10

tel. 272 185 333

*** Inish dodává.. plísně všeobecně nesnáší kyselé prostředí, proto při moučnivce aplikujeme na dudlíky a vše neživé vyvaření v octové vodě /zaschne a kyselé je to pořád :) / na vše živé citron, bílý živý jogurt nebo Teatree .... podle nátury. Otřít, vytřít, ne k jídlu. Další v deníčku "přírodní kosmetika"

• E 620 Kyselina glutamová stabilizátor barviva antioxidant
• E 621 Glutamát sodný (L-glutaman sodný, MSG) látka zvýrazňující chuť a vůni
• E 622 Glutamát draselný (L-glutaman monodraselný, MPG) látka zvýrazňující chuť a vůni
• E 623 Glutamát vápenatý (Glutaman vápenatý, P i L glutaman vápenatý) látka zvýrazňující chuť a vůni
• E 624 Glutamát amonný (L glutaman monoamonný, glutamát amonný) látka zvýrazňující chuť a vůni
• E 625 Glutamát hořečnatý (D i L glutaman hořečnatý) látka zvýrazňující chuť a vůni
• E 626 Kyselina guanylová (kys. 5´-guanylová) látka zvýrazňující chuť a vůni
• E 627 Guanylát sodný (5´guanylan disodný, GMP, guanylan) látka zvýrazňující chuť a vůni
• E 628 Guanylát draselný (5´- guanylan-didraselný) látka zvýrazňující chuť a vůni
• E 629 Guanylát vápenatý (5´- guanylan vápenatý) látka zvýrazňující chuť a vůni
• E 630 Ž Kyselina inosinová látka zvýrazňující chuť a vůni
• E 631 Ž Inosinát sodný (5´- inosinan disodný, IMP) látka zvýrazňující chuť a vůni
• E 632 Ž Inosinát draselný (5´- inosinan disodný didraselný) látka zvýrazňující chuť a vůni
• E 633 Ž Inosinát vápenatý (5´- inosinan disodný vápenatý) látka zvýrazňující chuť a vůni
• E 634 Ž Vápenaté soli 5´ribonukleotidů (vápenaté ribonukleotidy) látka zvýrazňující chuť a vůni
• E 635 Ž Disodné ribonukleotidy (sodné soli 5´- ribonukleotidů) látka zvýrazňující chuť a vůni
• E 640Glycin a jeho sodná sůl
• E 650 Octan zinečnatý ostatní přídatné látky
• E 900 Dimethylpolysiloxan (polydimethylsiloxan, dimethylsilikonový olej) odpěňovač protispékavá látka emulgátor
• E 901 Včelí vosk - bílý a žlutý leštící látka
• E 902 Kandeliový vosk leštící látka
• E 903 Karnaubský vosk leštící látka
• E 904 Šelak (bělený šelak, bělený šelak zbavený vosku) leštící látka
• E 905 Mikrokrystalický vosk leštící látka E
•  907Hydrogenovaný poly1-decen
• E 912 Estery montanových kyselin (synonymum: Montan acid esters) (úprava povrchu citrusů, melounů, manga, papáji, avokáda a ananasu) Leštící látka
• E 914 Oxidovaný polyethylénový vosk Leštící látka
• E 920 Ž L cystein (jeho hydrochlorid sodná a draselná sůl) (povolen pouze pro ošetření mouky) Látka zlepšující mouku
• E 927 b Močovina (Karbamid) Látka zlepšující mouku
• E 938 Argon Balicí plyn hnací látka u potravin ve spreji
• E 939 Helium Balicí plyn hnací látka u potravin ve spreji
•  E 941 Dusík Balicí plyn chladící látka
• E 942 Oxid dusný Propelant hnací látka u potravin ve spreji
• E 943 E 943 a - Butan, E 943 b - Isobutan Propelant
• E 944 Propan Propelant
• E 948 Kyslík Balicí plyn
• E 949 Vodík Ostatní přídatné látky
• E 950 Acesulfam K Sladidlo Látka zvýrazňující chuť
• E 951 Aspartam (Nutra Sweet) nutné označit: "obsahuje zdroj fenylalaninu" Sladidlo Látka zvýrazňující chuť
• E 952 Kys. cyklamová a její sodná sůl, počítáno jako volná kyselina Sladidlo
•  E 953 Isomalt Sladidlo Protispékavá látka Leštící látka
• E 954 Sacharin a jeho sodná, draselná a vápenatá sůl, počítáno jako volný imid Sladidlo
• E 955Sukralosa
•  E 957 Thaumatin Sladidlo Látka zvýrazňující chuť
• E 959 Neohesperidin DC Sladidlo látka zvýr. aroma
• E 962Sůl aspartamu a acesulfamu
• E 965Maltitol i maltitol ii maltitol sirup
• E 966 Laktitol Sladidlo Zahušťovadlo
• E 967 Xylitol Sladidlo Zvlhčující látka Stabilizátor Emulgátor Zahušťovadlo
•  E 999 Extrakt z kvilaje Pěnotvorná látka