Deník England
Konikovi v Anglii

Tak jsme se dneškem slušně propotili, při teplotách lehce přes třicet - po neděli druhý tak teplý den v tomto roce. Ženy a děti vyrazily do nemocnice, kde pan doktor Zuzance ohledal bývalou zlomeninu a prohlásil, že se vše hojí báječně. Další kontrola bude začátkem září. Ve škole dostaly děti úkol vyrobit doma knížku, takže odpoledne Zuzanka tvořila - až bude výtvor hotový, nafotíme jej a zveřejníme pro zvědavé čtenáře k nakouknutí (možná i k zakoupení?). Zítra jede Zuzančina třída na výlet do ZOO, Zuzi mi přinesla její růžový foťák (opravdický, ne hračku), ať jí nabiju baterky, chystá se dokumentovat.

Markétčina nemoc odezněla po necelých dvou dnech, ani se u nás pořádně neohřála. V pátek už bylo všechno v normálu a v sobotu jsme se mohli společensky unavit na oslavě narozenin naší kamarádky Jane. Zuzanka půjde v pondělí do nemocnice na kontrolu ruky, o výsledku budeme informovat.

Markétka šla včera večer spát s teplotou 38.6 stupně a i přes čípek na dobrou noc a lžíci nurofenu v hodinu duchů má dnes ráno 37.7. Takže to vypadá na opravdickou nemoc, ale Maka je docela veselá, snad to nakonec nebude tak horké. Zuzanka nejeví známky teploty, je standardně svéhlavá a právě dokončuje své půlhodinové oblékání uniformy.

Haník se Zuzankou byly v pondělí v nemocnici na kontrole, s očekáváním chystané rehabilitace. Od lékaře se dozvěděly, že ruka se zdárně hojí a v současné době není nutné organizovat řízené rehabilitace. Doporučeno je plavání, takže od zítřka (pátek) bude Zuzi chodit jednou týdně plavat do školního bazénu - k její radosti. Jsme teď celá rodina členy Kelvedon Hatch Tennis and Social Club a už jsme se byli párkrát předvést na kurtech. K naší radosti si Makota se Zuznou docela pěkně hrají na vedlejším kurtu nebo v přilehlých prostorách a darují nám hodinu na hru. Jen tak dál!

Přestávkou ve psaní jsme se plavně přenesli přes celou zlomeninu Zuzančiny ruky - jen pro generace budoucí zmíním, že si Zuzanka zlomila levou ruku nad loktem, když spadla ze žebříku v rožnovské Tarzánii, kde si užívala poslední den velikonočních prázdnin u babičky a dědy. Před dvěma dny si Haník s holčičkami proseděly tři hodiny v nemocnici, než Zuzance sundali sádru a my jsme poprvé od nehody měli možnost zase popatřit její něžnou okončetinu. Je trochu pohublá, barevná od dezinfekce a pořád je na ní několik menších modřin. Zuzanka nosí ruku stále mírně pokrčenou, čeká ji rehabilitace - na příští týden má domluvené rande s lékařem v nemocnici, kde se dozví podrobnosti o následné léčbě. Tento týden jsou školní prázdniny, takže holčičky jsou doma s Haníkem - akorát Markétka byla ve středu ve školce, čehož Haník se Zuzankou využily a zašly spolu do kina na Haníkův nejoblíbenější film Kung-fu Panda 2.

Víkend jsme měli slunečný, a toho jsme využili k výletu a robotě na pozemku. V sobotu jsme se vypravili na jih k moři se zastávkou v dějišti Bitvy o Hastings - vesnici Battle. Prošli jsme si okruh kolem části bitevního pole, kde se utkali Normandští proti Anglo-Saxonům. Je to pěkně udržovaný velký kus louky s jezírky a stromy. Obě holčičky se zájmem poslouchaly výklad z audio průvodců, které jsme si s Haníkem naivně půjčili. U moře jsme nakonec byli asi deset minut. Nebudu to rozepisovat, jen Vám radím: Nejezděte do St Leonards-on-Sea za kulinářskými zážitky. Na druhou stranu tam byly pěkné pláže a docela čisté moře, jehož teplota ale ještě nezvala ke koupání. Neděle byla pořád se sluncem, takže jsme navštívili řeznictví ve vedlejším Ongar a pořídili tam klobásy a burgery, které večer putovaly na gril venku.

Minulý víkend jsme absolvovali představení Zuzančiny taneční školy, kde Zuzi měla tři krátké tanečky. Taneční školu vedou dva starší lidé, jimž před několika lety při autonehodě zemřela dcera, která taneční školu provozovala. Představení probíhá každý rok, vystupují v něm převážně dívky a ženy (letos tam byl jeden kluk, myslím, a to v Zuzančině skupině mrňat) a bývá prodchnuto vzpomínkovou atmosférou a teskněním za zesnulou. Byl to téměř čtyřhodinový zážitek, z toho Zuzi se objevila dohromady asi na deset minut. Bylo to srandovní, děti se motaly a navzájem po sobě neustále pokukovaly, co zrovna kdo dělá. Sklidily bouřlivý potlesk a Zuzanka od nás po vystoupení dostala květinu v květináči (řezané měli jen ovadlé). Ostatní vystoupení byla různorodá, bohužel v některých učinkující dívky a ženy i zpívaly. Markétka byla trpělivá a celé to dlouhé představení vydržela bez scének, tu a tam se bála, když byla nějaká bouřlivější čísla, a až posledních deset minut se vyloženě nudila. Uvidíme, jestli se příští rok zase vypravíme za kulturou - zastávám spíš názor nezúčastnit se... Tento víkend byl pěkný, jarní. Včera jsme si vyšli na výlet, v plánu bylo 9 mil (cca 14 km), ale dost záhy jsme seznali, že plán je nerealistický a vrátili jsme se zpátky do bodu A, kde se shodou okolností nachází naše oblíbená restaurace Miller&Carter. Bohužel přestali čepovat Staropramen, takže jsme si dali Guiness a k tomu pořádný burger s hranolky. Dneska jsme vzali do parku Zuzančino kolo, protože Zuzi se už nějakou dobu dožaduje lekcí v ježdění. Zatím ještě nedovedla jezdit bez přídavných koleček a ta jsme odmontovali. Jezdila na koloběžce, měli jsme za to, že jí to pomůže s rovnováhou a koordinací. Nejspíš na tom něco bylo, protože po dvou minutách ježdění, kdy jsem jí na kole přidržoval, se rozjela sama, byť mírně vrávoravě! Za dalších pět minut už kroužila po parku a volala na maminku, ať se dívá, jak jí to jede. Jezdila pěkně, příště se budeme věnovat brždění.

S blížícím se jarem je za dveřmi i vystoupení taneční školy, kam chodí naše Zuzanka. Dnes proběhla kostýmová zkouška; když jsem přišel Zuzanku vyzvednout, vyběhla mi naproti v legračním zeleném elfím kostýmku. Doufám, že nedávno prodělaná nemoc Zuzance umožnila vytvořit dostatek protilátek a vystoupení naší hvězdičky tentokrát bude. Markétka do taneční školy nechodí, ale dochází pravidelně do školky, jednou týdně. Po rozpačitém začátku se tam Maka otrkala a už se na své školkové středy těší; sbalí si Žižaku do batůžku, vezme tašku s obědem a hurá mezi děti. Co se tancování týká, doma toho nazpívá a navrtí dost. Jak to v tuhle chvíli podle mě vypadá, Zuzanka bude ilustrátorka dětských knížek, Markétka jarmareční tanečnice. Holčičky si spolu hrají už s nesrovnatelně menší dávkou soupeřivosti, Markétka k Zuzance vzhlíží a Zuzanka už ji bere víc jako partnerku do hry než jako otroka.

Musím přiznat, že Haník vedení našeho deníku děsně zanedbává; popravdě stydno tomu říkat deník. Nicméně, opravdické zimní počasí vystřídalo anglické zimní počasí, takže máme spíše mrholivo, sychravo a chladno - ale jaro se nezadržitelně blíží. Zuzanka je ve škole šťastná a podle počtu pozvánek na narozeninové party je i populární mezi spolužactvem. Nadšeně nám hlásí každou Star award (řekněme pochvalu doprovázenou samolepkou nebo diplomem) a snad každý den vyrábí nějakou pozornost pro třídní učitelku Ms Hooks (hezky česky slečna Hooksová). Markétce jsme do života vnesli více řádu a každou středu tráví ve školce (od devíti do tří, stejně jako Zuzi ve škole). Dnes tam byla takhle pravidelně potřetí a Haník říkal, že poprvé nebyla při ranním odevzdávání do péče vychovatelek žádná plačtivá scéna. Bravo Maka!

Zuzance skončila antibiotická kúra a i my ostatní jsme se ze všech nemocí vylízali. Zuzanka už je pěkně znuděná z dlouhého pobytu doma, navíc s vyhlídkou na další téměř dva týdny bez školy. Pro Markétku se nic nemění a je rozhodně veselejší než Zuzi, která nám dává dost zabrat. Plačtivé scény, křik, to máme na denním pořádku. Že nás nemá ráda, že s námi nechce bydlet a že chce, abychom vyskočili z okna - ani to už nejsou novinky na domácí scéně. Zuzi umí být i hodná, ochotná a milá k nám i k Markétce. Je to jako jízda na horské dráze. A Ježíšek i Father Christmas to vidí...