Deníky Fotoalba Vzkazy
   Hlavní stránka deníků 

Deník Sjuznka Hříbatec
Fragmenty ze života šťastné malé slečny

datum narození: 19.10.2005


[<<Předchozích 80] Články 8190 z 103 [Dalších 13 >>] 
3 měsíce 1 týden 4 dny života dítěte
 29. 1. 2006Sjuznka Hříbatec

Máme za sebou velmi klidný víkend, Zuzanka byla tuze spokojená, takže spala hezky i přes celou noc z pátku na sobotu. Dnes v noci si dala malou přestávku na krmení okolo páté, ale odvděčila se tím, jak byla výjimečně pokojná při oblékání a přípravě na odpolední procházku. Šli jsme původně jen do Delvity pro olej, ale počasí se dnes vyvedlo do nádherna, takže jsme si procházku protáhli a zamířili k řece. Na řece Berounce bylo živo, dlouhé a tuhé mrazy se zúročily v podobě báječně připravené lední plochy pro bruslaře-hokejisty, rodiče s dětmi, psisky i jinou havětí, a my jsme se s kočárkem pohroužili do jejich víru. řeka byla bezpečně zamrzlá od kraje ke kraji, ostatně přikládám fotky, přesvědčte se sami (všimněte si na obrázku s Haníkem, jak z kočárku trčí moje rukavice, vypadá to komicky). Poprosíme Dášu, aby pro mě vypůjčila na Barrandově brusle, a v pátek můžeme přes den vyrazit na Berounku na bruslích. Viděli jsme několik rodičů, kterak bruslili za kočárkem, vypadalo to pohodově. Teď je teplota někde okolo pěti stupňů pod nulou, takže už zůstaneme doma, za chvíli jedu k Bobrovi pro noky, které nám uchystali k obědu.

P.S.: Je důležité zmínit, že Zuzanka už v kočárku a v postýlce neusíná na boku, ale na zádech.

Více ...
Vložil: vallan dne 29.1.2006| Bez komentářů | Přidej komentář | Poslat mailem
3 měsíce 6 dnů života dítěte
 24. 1. 2006Sjuznka Hříbatec

V Zuzankově se nestalo nic převratného pod sněhovou vločkou, Bobinka dál mává ručičkama v neměnném kojeneckém rytmu. Minulý čtvrtek jsme oslavili Zuzančiny tři měsíce; oslavenkyně dostala tradiční dárek - kapičku Kanavitu. Navštívili jsme paní doktorku Pokornou, kde Zuzku sestřička zvážila a změřila. Váha se přehoupla osmdesát gramů přes pět kilogramů, Zuzanka je drobnější mezi svými vrstevníky, ale v mezích obecně uznávaných. Měří 55 cm, což je jen o jeden centimetr více než před měsícem, máme ale vážné pochybnosti o metodě měření - Haník si myslí, že sestřička Zuzku měří s pokrčenými běháky. Přese všechno jsme spokojení, stejně tak paní doktorka. Ptala se nás, kde jsme našli tak hodnou holčičku, která je přes den hodná, večer živější, pak o desáté ulehne a vstává ráno v sedm. To už je také loňský sníh, ale nebudu předbíhat událostem. Ještě zůstaňme chvíli u paní doktorky, protože tříměsíční děti, které dosáhnou hranice pěti kil živé váhy, mají nárok na očkování - tzv. trojkombinace. Nevím, proč se tomu říká právě trojkombinace, když je v těch sérech očkování proti nejméně pěti nemocem, vím ale, že je to očkování nepříjemné pro děti i pro rodiče. Pro děti, alespoň jak jsem viděl na Zuzce, proto, že mají šok ze dvou vpichů, pro rodiče, protože vidí, jak dítě trpí. Zuzanku injekce skutečně zaskočily, rozkvičela a rozkřičela se, jako by ji na nože brali. Haník se na to nemohl dívat, já jsem pomáhal paní doktorce a paní sestřičce držet Zuzanku při aplikaci látek. Inu, trpěli jsme s ní a byli jsme z té události přepadlí ještě hodinu poté, co Zuzanka cestou od paní doktorky spala v kočárku. Následující odpoledne a večer jsme strávili v napjatém očekávání, zda se dostaví reakce kojence na očkovací látku. Byli jsme připraveni duševně i hmotně (léky) na horečky, halucinace a hysterické záchvaty. Jak milé překvapení nám Zuzčin organismus nachystal! Reakce se navenek neprojevila, Zuzka klidně v tradičních intervalech jedla, vylučovala i spala. Jen od toho dne nespí od deseti večer do sedmi ráno, dopřává si jedno krmení navíc mezi druhou a třetí ráno. Snad chce dohnat kila. Za měsíc půjdeme na druhou dávku očkování. V pátek a v sobotu jsme měli návštěvu, přijeli babička a děda rožnovští a nádavkem Micka s Kačenkou. Zuzanka si se všemi vesele poštěbetala, babičce dovolila dokonce doprovodit ji do lázně a Kačíkovi, aby ji políbil na kapuci skafandru. V sobotu v podvečer jsme oplatili návštěvu Micině, zajeli jsme tam pozdravit Alču, se kterou se Zuzanka do té doby neviděla, ale teď už jsou kamarádky. Zdrželi jsme se jen krátce, Zuzanka byla docela utahaná, rozmrzelá, večer hezky vytuhla. Od neděle už šly teploty dolů, výrazně pod bod mrazu, pročež je nemožné Zuzanku nechávat přes den spát v kočárku před domem. Zuzanka má teď svou druhou ložnici v komoře, kde v suchu a chladu tráví denní spací dobu. Nezdá se, že by jí to bylo proti mysli, je vesele naladěná, ale čerstvý vzduch jí určitě chybí. Však také nespí přes den tolik jako když má kočárek na vzduchu před domem. Budí se teď i dříve než po třech hodinách. Možná je dřív vyhladovělá, možná jí chybí slunce a vůně trávy. A možná nám jen jdou špatně hodiny.
Více ...
Vložil: vallan dne 24.1.2006| Bez komentářů | Přidej komentář | Poslat mailem
2 měsíce 4 týdny života dítěte
 16. 1. 2006Sjuznka Hříbatec

Zuzanka oplakala plenkový zábal, už jí ho nemusíme dávat. Pan doktor nás chce vidět ještě alespoň jednou, za měsíc, protože jádra se Zuzance ještě nedotvořila, ale přesto je všechno v normě, Zuzanka dostala moc pochval a komplimentů. Hurá!

Více ...
Vložil: vallan dne 16.1.2006| Bez komentářů | Přidej komentář | Poslat mailem
2 měsíce 3 týdny 6 dnů života dítěte
 15. 1. 2006Sjuznka Hříbatec

Máme vykoupáno a nakrmená Zuzanka je v náručí maminky transportována do postýlky, aby v míru a pokoji usnula u čtení Příběhu o uťaté ruce. Vážně, tak se pohádka jmenuje, je moc hezká a Bobinka ji v této chvíli už napjatě poslouchá. Taky bych rád poslouchal, ale ještě raději Vám pár slovy popíšu uplynulý víkend, co nového v Bobinkově a výhledy do dějů dnů budoucích. Víkend utekl jako voda v potoce, rychle a klikatě. Od čtvrtku už se koupeme každý den - ne vždycky všichni, někdy Zuzka sólo, jindy s libovolným počtem rodičů. Dneska při přípravě na koupání, když Zuzka (nyní zvaná též Bobitka nebo Bobiska) v rouše Evině ležela přede mnou na přebalovacím stole (samozřejmě cudně si zakrývajíc julču), jsem si uvědomil, jak holčička vyrostla. Za pár dní jí budou tři měsíce a velikostí už je nesrovnatelná s tím novorozenětem, které jsem držel v rukou na porodním pokoji v Podolí. Jistě, Zuzka se vyvíjí ve všech ohledech, má už v zásobě pestrý rejstřík "ksichtíků" - umí se tvářit překvapeně, vyplašeně, čtverácky, rozjařeně - reaguje jimi na podněty, kterých se jí od nás v hojné míře dostává. Včera před koupáním jsme se pobavili, když jsme s Haníkem stáli nad Zuzkou, doplňovali jsme se v melodickém mňoukání a Zuzka nám zvesela přitakávala svým vysokým hláskem. Zítra pojedeme do Řevnic na kontrolu kyčlí, po měsíci. Snažíme se věřit, že to bude poslední návštěva a že už nás ortoped nebude nutit nadále preventivně používat zábaly z plen. Ve třech měsících už jsou obvykle kyčle vyvinuté, takže jestli bude starý pan rotoped trvat na další prevenci, zmermomocníme naší dětskou paní doktorku, aby nás vyslala k jinému. Myslím, že ve čtvrtek devatenáctého, to budou Zuzce právě tři měsíce, půjdeme k paní doktorce na prohlídku ve třech měsících, a tak se dozvíme aktuální míry a váhy. Jistě to budou vysoká čísla; Zuzanka už vyrůstá z části svého šatníku - některá trička, kabátek a dokonce i jedna zimní kombinéza jsou jí malé, dneska jsme Zuzku oblékli do většího trička po Kačíkovi, takže vypadala jako skejťačka, museli jsme jí ohrnout rukávy. Ne, že by už neměla padnoucí tričko s dlouhým rukávem, má jich několik, ale právě dnes měla z trávícího hlediska pozoruhodný den a poblinkala trička asi tři. Vůbec, zatím jsem u ní neviděl takový zvratkopád, jaký předvedla několikrát dnes. Ať, hlavně když jí to uleví. Dnes po poledni jsme ji zaopatřili mlékem a suchým, teplým šatstvem a vyrazili jsme zaopatřit nás, do restaurace U bobra. Nebylo to poprvé, ale poprvé jsme dopadli jak sedláci u Chlumce. Prapočátek můžeme nejspíš přisoudit tomu, že po krmení Zuzanka nevypustila krkavce. Snažili jsme se jí v tom pomoct, ale nechtěla. Do restaurace jsme dorazili se Zuzkou spící, jako vždy jsme zaparkovali kočárek pod oknem u volného stolu a šli jsme dovnitř. Objednali jsme si polévku i masitou krmi a v teple rodinné restaurace jsme odpočívali. Ne dlouho. Ani jsme nedojedli polévku, když jsem pohledem z okna zahlédl nadskakující kočárek. Zuzanka křičela, ale měla oči zavřené. Pár minut jsem s ní venku jezdil, ani to nepomohlo ke zklidnění naštvaného kojence. Nakonec jsme se s Haníkem vystřídali u kočárku, v rychlosti každý sám zbodl hlavní jídlo, a se stále hlasitějším kočárkem jsme pospíchali domů. Tady jsme Zuzanku vcelku rychle uklidnili, pohráli jsme si na dece i v postýlce, Bobinka vysála jednu cisternu a usnula jako dudek. Vůbec se jí nechtělo vstávat večer na koupání, budili jsme jí dobrých pět minut. Tak, Haník už hezkou chvíli pohádku nečte, Zuzanka měla velký úkol - usnout, ale podle houkání, které se odvedle ozývalo, se s ním úspěšně nepopasovala. Teď za ní Haník přišel a něco si tam holky říkají. Půjdu se přidat.... Nestihl jsem to, holky přišly za mnou, Zuzanka vysvětlila Haníkovi, že má ještě hlad a chce na exkurzi do mlékárny.
Více ...
Vložil: vallan dne 15.1.2006| Bez komentářů | Přidej komentář | Poslat mailem
2 měsíce 3 týdny 3 dny života dítěte
 12. 1. 2006Sjuznka Hříbatec
Píše maminka

Pravidelný dopisovatel tohoto listu právě čte Zuzance pohádku a snaží se jí i jinak zabavit, a tak mám tu čest sdělit Vám, neúnavným čtenářům, co nového ve stáji. Uplynulý týden probíhal poklidně, jen mlíčka teklo více - Zuzanka se rozhodla povyrůst. Také v posledních dnech testuje, jaké noční intervaly jsou nejlepší, a každá noc je tak trochu jiná. Zuzančinu postýlku jsme nově vybavili molitanem lemujícím šprušle na bocích - Zuzanka se totiž snažila protlouct se hlavičkou skrze mříže za maminkou a tatínkem do velké postele. Včera, tedy ve středu, jsme navštívili Všeobecnou fakultní nemocnici dětský areál Ke Karlovu a nechali Zuzance okouknout očkování proti TBC. Vše bylo v pořádku a Zuzanka hravě zvládla cestování s maminkou řidičkou. Cestou jsme na úřadě požádaly o porodné - úřednice s bradavicí a knírem nezklamala a odmítla přijmout formulář z internetu se slovy, že je kvůli té Evropské unii neplatný; raději jsem se dál nevyptávala a bez odmlouvání během dvou minut vyplnila formulář nový. Od tohoto "výletu" se nic převratného nestalo. Zuzanka již druhý den vynechala jedno večerní spaní a nahradila je večerním "zpěvem". Teď už spokojeně spinká v postýlce a my, rodiče, řešíme rozvrh a rozdělení domácích a jiných činností aby naše rodina byla štastnější a veselejší. Před malou chvílí jsme nakousli i možnost výměny rolí, tedy možnost otce jít na mateřskou dovolenou... No, milé čtenářky, musím říct, že bych si přála aby se místo povinnosti muže jít na vojnu, zavedl povinný týden na mateřské, a to se všemi povinostmi, které to obnáší, včetně nočního vstávání, úklidu a vaření. Naštěstí taková výměna zatím není na pořadu dne. Zatím se mi od toho našeho drobečka nechce ani na krok. Těší mě pozorovat každodenní změny a pokroky (třeba Zuzančino "rozmlouvání" s plyšovou chobotnicí)
Tak to je pro dnešek vše, padá mi hlava a napadají mě už jen samé nesmysly. Jdu se nechat uspat pravidelním funěním malé Zuzanky a chrápáním velkého koníka.

Více ...
Vložil: vallan dne 12.1.2006| Bez komentářů | Přidej komentář | Poslat mailem
2 měsíce 3 týdny 3 dny života dítěte
 12. 1. 2006Sjuznka Hříbatec

Pravidelný dopisovatel tohoto listu právě čte Zuzance pohádku a snaží se jí i jinak zabavit, a tak mám tu čest sdělit Vám, neúnavným čtenářům, co nového ve stáji. Uplynulý týden probíhal poklidně, jen mlíčka teklo více - Zuzanka se rozhodla povyrůst. Také v posledních dnech testuje, jaké noční intervaly jsou nejlepší, a každá noc je tak trochu jiná. Zuzančinu postýlku jsme nově vybavili molitanem lemujícím šprušle na bocích - Zuzanka se totiž snažila protlouct se hlavičkou skrze mříže za maminkou a tatínkem do velké postele. Včera, tedy ve středu, jsme navštívili Všeobecnou fakultní nemocnici dětský areál Ke Karlovu a nechali Zuzance okouknout očkování proti TBC. Vše bylo v pořádku a Zuzanka hravě zvládla cestování s maminkou řidičkou. Cestou jsme na úřadě požádaly o porodné - úřednice s bradavicí a knírem nezklamala a odmítla přijmout formulář z internetu se slovy, že je kvůli té Evropské unii neplatný; raději jsem se dál nevyptávala a bez odmlouvání během dvou minut vyplnila formulář nový. Od tohoto "výletu" se nic převratného nestalo. Zuzanka již druhý den vynechala jedno večerní spaní a nahradila je večerním "zpěvem". Teď už spokojeně spinká v postýlce a my, rodiče, řešíme rozvrh a rozdělení domácích a jiných činností aby naše rodina byla štastnější a veselejší. Před malou chvílí jsme nakousli i možnost výměny rolí, tedy možnost otce jít na mateřskou dovolenou... No, milé čtenářky, musím říct, že bych si přála aby se místo povinnosti muže jít na vojnu, zavedl povinný týden na mateřské, a to se všemi povinostmi, které to obnáší, včetně nočního vstávání, úklidu a vaření. Naštěstí taková výměna zatím není na pořadu dne. Zatím se mi od toho našeho drobečka nechce ani na krok. Těší mě pozorovat každodenní změny a pokroky (třeba Zuzančino "rozmlouvání" s plyšovou chobotnicí)
Tak to je pro dnešek vše, padá mi hlava a napadají mě už jen samé nesmysly. Jdu se nechat uspat pravidelním funěním malé Zuzanky a chrápáním velkého koníka.

Více ...
Vložil: vallan dne 12.1.2006| Bez komentářů | Přidej komentář | Poslat mailem
2 měsíce 2 týdny 5 dnů života dítěte
 7. 1. 2006Sjuznka Hříbatec

Na Zuzance není znát ani stopa rozmrzelosti nebo nervozity způsobené cestováním nebo jiným, pro ni nepříjemným, zážitkem, který narušil její biorytmus. Dnešek jsme strávili v poklidném duchu, jezdili jsme na procházky, Zuzka se smála a švitořila, ale taky se chvílemi zlobila, jako každý normální den. Večerní procházka byla trošku delší, jeli jsme k Pavlovi a Míše pro opravené auto; Pavel vyměnil zámky a některé jiné součásti, takže jsme opět mobilní, ačkoliv tento víkend čekáme spíš návštěvy přijíždět k Mohammedovi. U Míši a Pavla jsme poseděli půl hodinky, zatímco Zuzka spala v kočárku na zápraží. U Beerů je pěkně veselo, jsou obdařeni dvěma krásnými a zdravými holčičkami ve věku rok a čtvrt (Lucka) a tři roky (Kačka); holky lítaly po pokoji a hrály si, moc se mi to líbilo, jak jsou živé, a když jsem to řekl nahlas, Míša odvětila, že ona ráda vzpomíná na dobu, kdy byla Kačka stará jako Zuzka, jaký to byl rajský klid. Doma jsme provedli na Zuzance očistné procedury - dneska byl slavnostní den našeho kojence, vyrostla nám z kbelíku a poprvé se koupala ve vaně, na molitanové podložce.
Nebyl jsem dneska u koupání přítomen, využil jsem té chvíle k vysátí prachu vysavačem v dolním patře, aby se nám, hlavně Zuzce, dobře dýchalo. Po koupání a následném kojení byla Zuzanka odnesena do postýlky, kde nebývale tiše a rychle usnula. Už spí přes hodinu, vskutku nezvyklé. Během uplynulé hodiny jsme s Haníkem přemístili květiny a trochu zahýbali s nábytkem v dolním patře, myslím, že Zuzka bude bez sebe překvapením. Haník nachystal večeři a po večeři jsme si dali každý do hrníčku trochu Haníkova mateřského mléka. Chutnalo jako slabé kravské mléko, chuť nebyla výrazná, jak jsem čekal, mně dokonce ani nepřišlo podivné pít mléko mé ženy, chápu však, že Haník z toho lehce rozpačitý byl. Následující týden se Haník bude krmit převážně banány a budeme stáčet banánové mateřské mléko ve velkém. Nebo budeme prodávat nanuky, uvidíme.

Více ...
Vložil: vallan dne 7.1.2006| Bez komentářů | Přidej komentář | Poslat mailem
2 měsíce 2 týdny 4 dny života dítěte
 5. 1. 2006 - část II.Sjuznka Hříbatec

Cesta zpátky byla opět bez komplikací, tentokrát i bez krmení, naplánovali jsme si jen jednu zastávku, která měla vyřešit technické potíže Zuzančina dopravního prostředku. Nejspíš ještě v Černošicích jsme píchli kolo u kočárku a protože jsme měli cestou z Plzně obchod v Lochkově, kde jsme kočárek koupili, udělali jsme v Lochkově zastávku, abychom koupili náhradní duši. Před obchodem, kde se dřív parkovalo, rozšířili chodník a nainstalovali značku zákaz stání, museli jsme tedy zajet o kousek dál a nechat auto stát za rohem na parkovišti. Vzali jsme Zuzku a šli do obchodu. Byli jsme úspěšní, sehnali jsme jak duši, tak i molitanovou podložku do vany, na které budeme Zuzanku koupat, nádavkem jsme si udělali ještě radost plyšovou pružinou se zvířátky, která se ovine okolo držátka autosedačky nebo šprušlí postele. Do auta jsem nejdřív skládal Zuzku a všiml jsem si, že je otevřený kastlík u spolujezdce, což při našem odchodu nebylo. Pohledem k řidiči jsem zjistil, že je vytáhnutý kolík u dveří, takže jsem buďto nezamknul nebo si někdo otevřel. Obešel jsem auto, viděl vylomený zámek a Haník už hlásil, že v autě nejsou lyže ani lyžařské boty. Taky byl otevřený kufr, kočárek v něm byl naštěstí stále složený, zloději jej nestihli odnést. Až doma jsme zjistili, že se chystali i na něj, ale pravděpodobně jsme je vyrušili. Ukradli totiž ze zadního sedadla stříšku kočárku. Okradli(y) kojence, zrůdy! Myslím si, že nás vyčíhali, viděli, že rodina s malým dítětem odcházi od obyčejného auta plného věcí, některých i cenných. Přesto se nerozpakovali šťastnou rodinku okrást a způsobit jim škodu na duši i na majetku. Ta na duši je hlubší, na druhou stranu rodinku stmelila. Přivolaní policisté objeli vesnici, ale podezřelé osoby kráčející po silnici v lyžákách s lyžemi přes rameno nenašli. Zuzanka jakoby vycítila, že jsme s Haníkem nešťastní po nevydařeném výletu a vykradeném autě, a byla po zbytek dne hodně neklidná. Právě v takových vypjatých situacích je naší velkou útěchou a v tuto chvíli už spinká ve své postýlce s koníkem a medvídkem. I my půjdeme spát, máme za sebou náročné dny.

Teď už jen Zlá znamení:
Pavel a Milena měli na ty dny domluvené řemeslníky
Ve dvou ubytovnách měli plno, ve dvou hotelích řekli, že přímo od středy
Nepodařilo se nám namontovat zahrádku a jet s lyžemi v autě není bezpečné
Haník zapomněl doma tašku
Před obchodem s kočárky spadlo centimetry za mými zády (měl jsem v ruce sedačku se Zuzkou) ze střechy několik kusů ledu na chodník
Možná i píchlé kolo u kočárku (pumpoval jsem ho už před cestou na Šumavu).

Možná je to shoda náhod, které spolu nesouvisejí, možná ne. Napadlo mě to už před odjezdem, několikrát jsme to mohli zastavit.

Stříšku na kočárek jsem následně koupil, měli poslední. Haník před chvílí hlásil splnění úkolu, zahrádka je namontovaná. Časové znamení ohlásilo 23:30.

Více ...
Vložil: vallan dne 6.1.2006| Bez komentářů | Přidej komentář | Poslat mailem
2 měsíce 2 týdny 3 dny života dítěte
 5. 1. 2006 - část I.Sjuznka Hříbatec

Uplynulé dva dny se, jářku, nevydařily. Byly nabité událostmi, ve kterých nebyla rozhodně nouze o stres, napětí a smutek. Nejprve si shrňme hlavní body našeho dvoudenního nezdaru, poté je spolu rozebereme a k tomu nám bude hrát Zuzančin orchestr autorskou variaci pro hlasivky a orchestr Uáá eááá. Vlastně, když nad tím teď přemýšlím, je to jen jeden bod, který zahrnuje podmnožinu menších a větších nezdárků. Shrnutí: Výlet na Šumavu. Podtrženo tlustou černou čarou (mohl bych ta slova podtrhnout v textu, ale takhle to lépe vystihuje hrůzostrašnost situace).
S vidinou delšího volna (od středy do neděle) jsme se v úterý ráno s Haníkem dohodli naložit se do Konispřežky a ve středu ráno vycestovat za vidinou bílých horských plání, lákavých sjezdovek, párků v rohlíku a hlasité pop music - na Špičák na Šumavě. Shodli jsme se na tom, že Zuzanka má vcelku klidné období a na místě, pokud seženeme hotel s dobrým vybavením, budeme schopni vytvořit podmínky v komfortu, na který je zvyklá, tedy nijak neutrpí a my si užijeme zimních radovánek. Je škoda, že Zuzanka ještě neumí mluvit, psát nebo malovat, protože by nám určitě dala najevo, jak nezralý ten nápad byl. No, nestalo se tak a my jsme se pustili do hledání vhodného ubytování, dostatečně vybaveného a co nejblíž sjezdovce. V tuto chvíli cítím vhodný prostor pro zmínku o zlých znameních, která nás celou dobu našich cestovních peripetií provázela, a ačkoliv jsem se jim vysmíval, teď si jejich (bez)významností tak stoprocentně jistý nejsem. Stručně je charakterizuji jako překážky, které nám Osud staví do cesty, aby nás odvrátil od vytyčených cílů, když nám hrozí nebezpečí. Vzpírám se připustit možnost čehosi nadpřirozeného, co není vědecky dokázáno, na druhou stranu, kdybych zlá znamení poslechl (a nebylo jich málo), nic z těch nepěkných zážitků by nás pravděpodobně na klidných procházkách do černošické lékárny a sámošky u Vávrů nepotkalo. Zlá znamení se, jestli si to dobře pamatuji, začala objevovat od úterního rána, od našeho rozhodnutí, a poslední jsem zaregistroval před obchodem s kočárky - na konci se v nich zorientujete, vypíšu jejich seznam. Najít ubytování nebylo snadné, nejprve vypadal nadějně byt, který vlastní strejda Pavel a teta Milena přímo na Špičáku, ale měli na ty dny do bytu objednané řemeslníky. Obvolal jsem několik chat a hotelů, ale bylo plno. Když jsem dal výsledky mého telefonického průzkumu na vědomí Haníkovi, dostal jsem v SMS odpověď, že nam strejda Pavel v jednom z hotelů, kam jsem předtím volal, domluvil pokoj. Hurá, měli jsme kde spát a pečovat o Zuzanku! Po příjezdu z práce domů jsem si akci rozmyslel a rozhodl jsem se, že to není dobrý nápad, je v něm mnoho úskalí, na která můžeme narazit, a tak jsem to také prezentoval Haníkovi. Haník vyložil protiargumenty a já jsem je přijal, takže jsme večer sbalili jednu tašku Zuzance, jednu nám, oprášili jsme zimní nádobíčko a poté, co jsme se znuděně prokousali asi deseti minutami divadelního představení Ivánku, kamaráde, můžeš mluvit? aneb Tak mi ho teda vyndej v podání pánů Čtvrtníčka a Lábuse, jsme se odebrali za Zuzankou chrnět, abychom ráno v osm vstali, nakrmili zvěřinec a vyrazili. Druhý den se tak nějak i stalo; zatímco Haník krmil hladovou zvěř, podařilo se mi v obchodě s autodíly koupit zahrádku na auto, a protože jsem trpěl cestovní horečkou, po dvou minutách neúspěšného zírání do manuálu jsem se vyvztekal, že na montáž kašlu, protože v krabici chybí nějaké šroubky. Haníkovi se taky nepodařilo zahrádku složit, nejspíš proto že jsem Haníka rušil a na ni naléhal, že už jsme měli být dávno pryč, s takovou si dneska nezalyžujeme a vůbec, přenesl jsem nervozitu i na ni. Nechali jsme nosič doma a naskládali naši ekvipáž do auta, včetně lyží a hůlek. Zuzanka spala v sedačce vedle řidiče, tedy mě, Haníkovi vybyl kousek místa vzadu za Zuzkou. Ačkoliv jsem se omluvil, za mírně napjaté atmosféry jsme opustili Černošice a mířili na Plzeň. Na okruhu, nedaleko před sjezdem na Plzeň, si Haník uvědomil, že doma nechal veledůležitou tašku s nezbytnostmi pro Zuzanku, takže jsme otočili konispřeží a hnali na Černošice. Druhý pokus dopadl lépe, cesta nám nekladla odpor, a tak mezi druhou a třetí odpoledne, s jednou krmící zastávkou, jsme vystoupili z auta před hotelem Sirotek na Špičáku. Zuzanka, jak je u ní obvyklé, snášela cestu dobře, spala prakticky neustále, s výjimkou zmíněného krmení. Nebojte se, její řada teprve přijde. Od hotelu byl hezký výhled z kopce, bylo vidět, že sněhu je v kraji dostatek, odhadem něco přes metr, turistů nemnoho, měli jsme radost, jak se nám výlet daří. I s ubytováním jsme byli spokojeni, lepší turistická ubytovna s manželskou postelí, nově zařízeným toaletním a sprchovým pracovištěm, dostatek úložných prostor, jen se umýt a jít. A tak, jakmile Haník Zuzance doplnil nutnou dávku mléka, vzali jsme kočárek a vyrazili na rodinnou procházku ke sjezdovce, vzdálené asi dvěstě metrů od hotelu. U lanovky, kam jsme došli, jsme se zasytili párky a langošem a obloukem se vrátili zpátky do hotelu. Proběhlo další krmení nadále spokojené Zuzanky a po něm jsme se vydali na večeři do hotelové restaurace. Zuzanka chrupkala u stolu v kočárku, nevzbudili ji ani halasné německé i české rodiny, a my jsme si dopřáli kuřecí večeři se salátem v šopském stylu. Před námi byla kritická část večera, doba od osmi večer, kdy jsme očekávali možné obtíže na straně Zuzanky, navíc byl lázeňský den a to umí Bobinku taky rozparádit. Ukázalo se, že Zuzanka je na nocování po hotelích ještě malý tvoreček a domácí zázemí je stále nutností, kterou lze těžko nahradit. Od koupání v osm byla Bobinka v ráži, s krátkou spací přestávkou až do půlnoci, a věřte mi, že jsme trpěli všichni tři. Nevím, jak ostatní hoteloví hosté, a vězte, že "hotelové" zdi nebyly z pálených vepřovic, ale ze sádroše, takže si Zuzanku jistě užili mnohem víc než my jejich večerní pěvecké výkony v němčině (to nebyly zpěvy opilců, ale německá rodina, zpívající si společně oblíbené písničky), neřekli ani slovo a ráno se na chodbě usmívali, ale my jsme měli stísněná srdce a výčitky svědomí vůči sousedům. No, Zuzka nám všem zapěla Uáá eááá, a o půlnoci, kdy zabrala, jsme se dost rychle dohodli, že další pobyt v hotelu je nemyslitelný, ráno balíme a odvezeme Zuzanku do jejího hříbátkova. Pan majitel se nezlobil, že ho necháváme na holičkách, zjevně neměl starosti s obsazením volných pokojů, a z hotelového parkoviště Haník naše auto vytlačil vcelku hravě.
Více ...
Vložil: vallan dne 5.1.2006| Bez komentářů | Přidej komentář | Poslat mailem
2 měsíce 1 týden 6 dnů života dítěte
 1. 1. 2006Sjuznka Hříbatec

Rok se s rokem sešel, nadešlo krátké období, kdy se někteří z nás občas spleteme, a místo aktuálního letopočtu napíšeme číslo starého roku, na které jsme si zvykli. V této podivné době Vám Zuzanka přeje pevnou naději a neuvadající zdraví, ať se za rok v dobré náladě opět setkáme. Zuzanka i její rodiče strávili dobu vánoční relativně poklidně, v Zuzančině kojeneckém tempu, jak jinak. Pravda, vystřídalo se u nás větší množství návštěv než je v roce obvyklé, a to pro Zuzanku ještě představuje zvýšenou zátěž, avšak nesla to Bobinka statečně, nenechala se výrazně rozhodit a všechny milé návštěvy si pořádně užila. Ježíškové zahrnuli Bobinku hezkými dárky, kterých užívá ona i my, rodiče; pod stromečkem čekaly na Zuzanku hračky, oblečení, knížky (největší radost jí udělala ta o Ch. Darwinovi) a další užitečné i krásné věci. Santa Klaus vyslyšel Zuzančino vánoční přání a nadělil jí spoustu mateřského mléka a lásky bližních. Zuzanka děkuje, Santo. Nezaznamenali jsme, k naší radosti, za ten uplynulý týden žádné pronikavé změny zdravotního stavu, Zuzanka se drží, řádně spí, nechává se pravidelně krmit a zpracovanou potravu vypouští výfukem do plenek, jak se sluší na kojence, který si je dokonale vědom odpovědnosti za vlastní zdraví, tělesné i duševní. Bobinka se krásně směje, čím dál častěji, hlavně reaguje na rozesmáté tváře okolostojících; myslím, že za uplynulý týden poskočila ve vývoji svého těla, ale hlavně osobnosti, o velký kus - dost možná i díky návštěvám blízkých, kteří s ní živě komunikovali a poskytovali jí podněty. Před pár dny si Zuzka upravila noční spací režim: chodí spát o hodinu až dvě dřív než předtím (tedy okolo desáté) a v noci okolo třetí se probouzí se žádostí o misku mléka. Po krmení zalehne a spí do osmi, devíti ráno. Přes den se na jejím režimu nic nezměnilo, vytrvale dostává najíst po třech hodinách a krátké zimní dny si užívá zachumlaná ve spacáku venku v kočárku. Těšíme se na příští zimu, až bude holčička vnímat zimní krásy přírody a vyrazíme na procházku se sáňkami, postavíme sněhuláka nebo vyjedeme na týden na hory. Jestli někdo z Vás přemýšlel nad tím, jak trávila Zuzanka Silvestra, vězte, že v deset hodin večer jsem ji odnesl do postýlky, popřál zdravý a šťastný nový rok a byl klid až do tří ráno, kdy odešli Pavla s Frantou, se kterými jsme tu seděli. Nevzbudilo ji ani naše rámusení dole, ani půlnoční rakety ohňostrojů a rány petard; tak prožila Zuzanka svého prvního Silvestra. Dnes, na Nový rok, jsme zašli v poledne na výtečnou čočku k Rudovi a Dáše, pak ve tři odpoledne přijela Micka s Kačíkem a udělali jsme si dlouhou procházku k černošickému nádraží ke Špačkům, kam jsme šli pozdravit starou partu, a v závěru dne jsme přestěhovali od Milana k nám dětskou postýlku, která stojí dole vedle přebalovacího stolu, a slouží Zuzance pro denní oddechové aktivity. Večer byla Zuzanka neklidná, nemohla spát, křičela, a byly to nejspíš větříky, co ji trápilo, protože pozitivně zareagovala na trubičku do prdky, vypustila se, a pak už se ztišila. Je toho jistě spousta, o čem bych mohl a chtěl psát, při pohledu na hodiny už to však balím, je půl hodiny před půlnocí a vstávat budu ráno v šest. Haník vedle mě netrpělivě poposedává, čeká, až jí uvolním místo u počítače, aby se mohla podívat na internetu na nějaká trička, možná i košili. Bude vstávat nejspíš ve tři; co se týká spánku, jsem na tom oproti Haníkovi nesrovnatelně lépe.
Více ...
Vložil: vallan dne 1.1.2006| Bez komentářů | Přidej komentář | Poslat mailem
[<<Předchozích 80] Články 8190 z 103 [Dalších 13 >>] 
Technická podpora: na této adrese. (C) 1999-2011 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.