Deník Sjuznka Hříbatec
Fragmenty ze života šťastné malé slečny

datum narození:

19.10.2005

S neštovicemi jsme střelili kozla - po více než týdnu, kdy se nepřestávaly objevovat nové pupínky, ale stále v podezřele nízkém množství, a navíc se jí delší dobu nelepšilo něco, co jsme nazývali "koutek", jsme vzali Zuzanku k lékaři, aby nám ji prohlédl okem odborným. Pan doktor Zuzanku bedlivě prohlédl, promnul si neexistující plnovous a určil diagnózu: Zuzanka byla napadena zákeřným stafylokokem, který jí ujídal kůži v koutku a odolával našim amatérským pokusům o léčbu. Zuzance byla předepsána antibiotika - krém a syrup, s jejichž pomocí úspěšně koka odrovnala, jak se zdá, a dnes odpoledne půjdeme k doktorovi na prohlídku, jestli nám Zuzanku prohlásí za vyléčenou. Možná že vyléčená ze stafylokočí přítomnosti skutečně je, ale infekční je i nadále - dostala totiž NEŠTOVICE. Ano, tentokrát jde skutečně o plané neštovice, není to planý poplach. Desítky velkých pupenů po celém těle, které Zuzance způsobují svědění a zvýšenou teplotu, chytila je pravděpodobně před čtrnácti dny od bulharského kamaráda Toda. Markétka zatím nejeví neštovičí známky, ale dejme jí ještě pár dní, ať se projeví. Buď jak buď má teď Zuzanka o zábavu postaráno, dneska na návštěvě u kamarádů v St. Albans se tím hodně bavila, poskakovala zvesela a povykovala Chickenpox! Chickenpox! To znamená anglicky neštovice a Zuzanka chodila od jednoho k druhému a radostně mu zvěstovala, že ten či ta dotyční mají chickenpox. Teď v noci už Zuzanka tak veselá není, čas od času se rozpláče a dožaduje se nejprve rodičů, následně pití. Vypadá to na živou a dlouhou noc.

Haník ztratil po našem návratu z Dublinu status ženy v domácnosti a zařadil se mezi pracující většinu. S tím vznikla potřeba nového uspořádání péče o Zuzanku, která, ač už docela obstojně mastí karty a dokáže docela sama v nestřežené chvíli vypnout počítač, přece jen zatím nedorostla do věku, kdy bychom jí mohli svěřit byt, kreditku a klíče od auta, ať se o sebe postará. Haník chodí uklízet ke ctihodným anglickým občankám brzy zrána a končí zhruba po obědě. Pokud nejsem v práci, obstarávám Zuzi na vlastní nebezpečí sám, a když jsme v práci oba dva, je tady opatrovnice v podobě tety Vasky. Teta je z Makedonie, sama je matkou asi jedenapůl roční holčičky Anny-Marie, a se Zuzankou si dobře rozumí; mám za to, že anglicky. Ze Zuzanky vytáhnout rozvité souvětí na téma Co jste dělaly s tetou a jak se ti u ní líbilo, je tvrdý ořech, ale odpovědi typu Dělaly jsme ťapy a Mám se dobře musí uspokojit i náročnější povahy než jsem já. Myslím si, že Zuzance takový režim prospívá; jak z důvodu osamostatnění se od rodičů, tak i z hlediska sociálně adaptačního a jazykového. Věřím tomu, že pokud tady ještě třeba rok setrváme, bude pro Zuzanku angličtina hračkou.

Není všechno růžové - zdá se, že na Zuzanku přišlo období dětské puberty - občas bývá příšerně vzdorovitá a tropí scény až hysterické. Zpravidla pro nicotnosti jako jsou boty, které si dovolím jí sundat a nenechám ji udělat to samotnou, anebo proto, že se na ni méďa Patrik křivě podívá (to on by ale nikdy neudělal). Zuzanka v takových chvílích vříská jako pominutá, ztuhne, že dřevěné prkno je proti ní kus molitanu, a nepomáhá nic než ji zdánlivě ignorovat, dokud se neuklidní.

Od Dublinu Zuzanka vypravuje denně několik lodí a letadel za babičkami - posledně jsme pluli na lodi do kuchyně, kde babička bydlí pod stolem. Zuzi babičce pod stůl nanosila své plyšové miláčky a pak si s ní chvíli povídala. Nejdřiv osobně, posléze odběhla pro telefon, aby pro jistotu babičce i zavolala. Takový telefonát nebyl ojedinělý. Pár jsem jich se Zuzankou absolvoval a musím říct, že jde o konverzaci, ze které vyplývá jedna věc - Zuzanka to má od nás dobře vypozorované a naposlouchané. Jak to říká? Ahoj, mějte se krásně a všechny moc pozdravujte.

Jsem tedy od neděle slaměný vdovec, něžnější část osazenstva našeho chladného bytu dala přednost slunci a palmám před deštěm a smradem double-doubleckerů. Podle zpráv, které jsem zatím dostal od Haníka, je všechno v pořádku a užívají si pobyt u moře. Cesta letadlem z UK na ostrov trvala deset hodin, podle Haníkových slov Zuzanka spala hodinu a let zvládla skvěle. Dneska večer se Haník pokusí o kontakt přes Skype nebo ICQ, takže se snad dozvím další zajímavosti  z ostrova Margarita.

Happy birthday, Sjuznkoooo..

Dnes vecer tomu budou dva roky od chvile, kdy Zu-za-ka spatrila svetlo porodniho pokoje. Radujme se, veselme se...

Zuzanka nás příjemně překvapila - začala smrkat! Možná tím připraví jeden vysavač o práci, ale to je riziko, které musí každé vysávací zařízení být připraveno podstoupit.

Měl jsem v úmyslu rozepsat se víc, ale Haník mě volá ku pomoci s přípravou na pracovní pohovor. A to nepočká.

Zuzanka pomalu dorůstá do fáze vzdorovitosti - nejčastěji používaným slovem je Neceš (myšleno jako první osoba jednotného čísla) a čím dál častěji holčička odmítá poslouchat základní povely. Nejoblíbenější zábavou posledních dní je mytí nádobí - jestli to znamená, že nebudeme potřebovat myčku, jsme jen rádi. Ve skutečnosti Zuzanka stojí u dřezu na obrácené krabici od hraček, do ruky chytne kartáč na nádobí nebo třeba taky vařečku a šmrdlá tím nástrojem všude okolo; občas dokonce i v dřezu. Nočník je zvládnutý bezvadně, jsem zvědavý, kdy přikročíme k sezení na míse. Dal bych ale přednost tomu, kdyby se Zuzanka naučila smrkat. V tom zalíbení nenašla, i když to s Haníkem demonstrujeme s obrovským nadšením a nasazením. Jedno ale vím jistě - že v tomhle bytě už nic z toho objevovat nebudeme. Čeká nás tady posledních několik dní a pak tradá na rozlehlejší pastviny, šikovná Bobinko.

Vašek přenechal nelehký úkol, zápis do deníku, na mně, Haníkovi. Zuzanka za dobu naší spisovatelské nečinnosti ušla pořadný kus cesty k dospělosti. Po výrazném zlepšení komunikačních schopností zvládla nedávno i první velkou zkoušku úspěšného batolete a začala 'dělat louže' a 'šišky šiškatý' do nočníku. Cesta byla vlhká, ale naštěstí netrvala dlouho. Já, starostlivá maminka, pořád čekala na vyšší teploty a nakonec jsme to za pomoci několika pročůraných tepláků, kalhot, pyžam (když už došlo všechno dostupné oblečení) a hlavně zalitého koberce, zvládli i za chladného, deštivého, anglického počasí.

Teď ještě zpět k zlepšovaní komunikačních dovedností. Zuzanka v poslední době postupuje metodou čím víc tím líp a to se projevuje tak, že ráno jen otevře první ospalé oko, už otevírá i pusu a vítá den prvními slůvky (šikoná bobika, čajík, mamiko mamikovatá, tatínek jel kole do práce a podobně). Celý den pak bez přestání (snad jen s výjimkou poledního spánku) komentuje svoje i naše činnosti a nová poznání. Z dřívějších hesel se stala složitá souvětí - "Tatínek rozbité kolo protože musíme vyzvednout v práci; bobika neřídí, protože veze," a tak dále. Večer ještě převypráví shlédnutou pohádku o krtkovi nejříve mně a pak všem spolubydlícím v postýlce a spokojeně zavře oči a naštěstí i pusu..

Zuzanka je, jak sama říká, šikovná bobinka.

Dobrou noc šikovná bobisko, dobrou noc děti, dobrou noc naši drazí čtenáři.

Co jsme v Anglii, zanedbávám Zuzančin deník hrozným způsobem. Pokusím se vinu za to hodit na Haníka, ale nevím, jestli mi to bude někdo věřit. Přitom, nebýt naší holčičky, kdoví, zda bychom vedli nějaké deníky a fotoalba; můžeme hádat.

Pozvednu tedy Zuzančinu zástavu a napíšu několik postřehů ze života naší čerstvě jednadvacetiměsíční Bobinky. Ne však dneska - na úkol takového rozsahu se musím připravit, takže se můžete těšit na brzké nahlédnutí pod pokličku v Zuzančině kuchyni.

Teď odskočím do vedlejšího deníku popsat pár stručnými větami uplynulý víkend.

Zuzanka funguje už v téměř normálním režimu, jen s mírnou ostrahou. Teploty už ji neohrožují, ale ještě se nezbavila rýmy (stále odsáváme), občas zakašle a mírně chraptí.

Včera i dnes byly s Haníkem na houpačkách, takže Zuzanka snad stihla na poslední chvíli předat zbytky rýmy i jiným dětem. Je to zlatá holčička.

Zuzance je výrazně lépe a moc Vás všechny pozdravuje. Noc na dnešek byla opět hlasitější, byť bez horeček. Rýma je neřád, dobře ji všichni známe, a to ti, kdo čtete tyto řádky, už velmi pravděpodobně ovládáte smrkání (v UK je to 98% studentů vysokých škol), narozdíl od Zuzanky, která si z donucení buduje negativní vztah k našemu vysavači (odsavači nudlí). Dnes ráno jsem vstával se Zuzankou v osm ráno a naměřil jsem v jejím kakaovém domečku teplotu 37, 3. Přes den pak nebyla potřeba měřit, Zuzančin organismus už, doufejme, bitvu s teplotou vybojoval (za podpory chemických jednotek kpt. Ibalgina), takže občas odsáváme a podáváme 3x denně lžičku sirupu proti kašli. Leklá a trápící se Zuzanka minulých dvou dní je pá, dneska jsme dělali blbiny a museli jsme Zuzanku krotit, ať nevyvádí příliš; přesto jsme měli radost z toho, že má dobrou náladu, chuť k jídlu a ke hře.

Dnes bylo v Hayes velmi pěkné počasí (jako včera), 26 stupňů ve stínu; my jsme strávili ten pěkný den téměř celý doma - jen k večeru jsme vzali Zuzanku na čtvrt hodiny na zahradu, pohrát si na pískovišti a zalít záhon s mrtvolkami květin.

Ad smrkání: Pokoušíme se Zuzance vysvětlit výhody záměrného vyprazdňování nosu, ale zatím to moc nebere a praktické ukázky ji taky nevzrušují. Jestli máte nějaké tipy, jak učit děti smrkat, budeme rádi, když napíšete do vzkazů nebo zavoláte.