Deník **Tabulky a rady od Jiřiny Mrázkové**
www.kojeni.net

Klíčové body

Pokračujte v kojení podle potřeb dítěte.

Začněte podávat 1-2 lžičky příkrmu 1-2 x denně.

Začněte s jednou potravinou, další potravinu přidejte asi za 3-4 dny.

Není rozhodující, jestli podáváte příkrm před nebo po kojení, je také možné částečně nakojit, poté nabídnout příkrm a následně ještě dokojit.

Kdy začít

Pokud dítě prospívá, začněte podávat příkrm v ukončených 6 měsících věku bez ohledu na to, zda kojíte či podáváte umělou výživu.

Pokud kojíte a dítě mladší 6 měsíců má hlad, poraďte se s dětským lékařem či laktačním poradcem. První reakcí by nemělo být podání umělé výživy či příkrmu.

Pokud nekojíte a dítě mladší 6 měsíců má hlad, i když vypije 900 – 1000 ml mléčné výživy a jsou mu více než 4 měsíce, začněte podávat příkrm.

Nepodávejte příkrm, čaje ani šťávy dítěti mladšímu než 4 měsíce.

Kojení

V počátečním období podávání příkrmů bude dítě potřebovat kojit stejně často a dlouho jako v období výlučného kojení – dítě se teprve učí jíst lžičkou a mateřské mléko je stále hlavním zdrojem tekutin, živin a energie.

Jaké potraviny

U nás se obvykle začíná zeleninou, aby si dítě hned od počátku nezvyklo na sladkou chuť – pak by mohlo nesladké pokrmy odmítat. Je ale také možné začít nemléčnou kaší, pokud je dítě hladovější, případně pokud se v noci často budí.

Začínejte vždy jedním druhem zeleniny (např. vařená mrkev, brambor), teprve vždy po 3-4 dnech přidejte další druh zeleniny. Kdyby vaše dítě některou potravinu nesnášelo, snadněji poznáte, která to je.

Když si dítě zvykne na zeleninu (zhruba za 2-4 týdny po zavedení zeleniny), začněte do ní přidávat důkladně uvařené velmi jemně nakrájené a nasekané libové maso, zpočátku asi 20 g (1 polévková lžíce).

Stejně se postupuje u ovoce jako druhého příkrmu. Začněte například banánem nebo jablkem. Pak podávejte každý nový druh po několika dnech. Zpočátku se ovoce oloupe a krátce podusí (banán ne).

Jaká konzistence, kdy, kolik a jak podávat

Podávejte první příkrmy v podobě hladké kaše – nemixujte, potravinu rozmačkejte či propasírujte.

K prvnímu příkrmu si vyberte dobu, kdy je vaše dítě v dobré náladě a vy nikam nespěcháte. U nás se začíná zeleninou k obědu, případně lze začít kaší k večeři.

Není rozhodující, zda příkrm podáte před kojením nebo po něm, případně můžete částečně nakojit a dokojit po podání příkrmu.

Dítě posaďte zpříma, protože vleže nemůže bezpečně polykat. Dítě, které neumí samo sedět můžete nakrmit například v autosedačce, případně v lehátku. Dítě samostatně sedící v krmící židličce či na klíně.

Příkrm podávejte malou lžičkou, nikoliv z lahve s dudlíkem.

Začněte podávat 1-2 lžičky příkrmu 1-2x denně. Postupně množství zvyšujte, až příkrm zhruba během 2-4 týdnů nahradí celou jednu dávku kojení či umělé výživy. Porce zeleninového příkrmu, která nahradí celé kojení by měla být zhruba 150 – 200 g.

Dítěti stále ještě stačí mateřské mléko, cílem prvních asi 2 týdnů je, aby se dítě naučilo jíst kašovitou stravu ze lžičky.

Nabízejte dítěti příkrm tak, aby na něj vidělo. Lžičku vložte na střed jazyka a lehce zatlačte – to přiměje dítě k posunu sousta horním rtem ze lžičky. Kojenci může nějaký čas trvat, než se naučí, jak používat rty k sebrání potravy ze lžičky a jak ji posunout dozadu do úst, aby ji mohlo polknout. Část jídla může dítě vyplivnout, to ale neznamená, že mu jídlo nechutná. Buďte trpělivá a opakujte pokusy. Učíte své miminko něco zcela nového.

Pokud dítě jednu potravinu odmítá, nenuťte je. Další den zkuste něco jiného a původní potravinu zkuste znova nabídnout za pár dnů či týdnů.

Na dítě mluvte a povzbuzujte je, protože chuť jídla je nový pocit, který dítě může překvapit. Pochvalte je za každý úspěch.

Jedno krmení by nemělo trvat déle než 15-30 minut, pokud dítě není nasyceno, nabídněte mu prs, případně umělou výživu.

Nechte dítě, aby si samo určilo množství jídla, které sní. Nucení k větším dávkám vede často k odmítání jídla nebo dokonce ke zvracení. Dítě může odmítat potravinu, ze které mu bylo špatně nebo do níž bylo nuceno. Toto doporučení platí v průběhu celého dětství.

Také neříkejte, že má něco jíst, i když mu to nechutná, protože je to zdravé – dítě by mohlo získat averzi ke všemu, co je zdravé, protože by si myslelo, že vše, co je zdravé je i nechutné.

Povzbuzujte dítě k jídlu, ale nenuťte je, aby snědlo vše, co má na talíři – jinak si navykne, že množství jídla, které má sníst je spíše dáno tím, co má na talíři, než aby vnímalo své vnitřní pocity hladu a sytosti.

Je možné používat i kupovanou dětskou výživu, která musí splňovat přísné normy a je tedy pro děti vhodná. Je ovšem finančně náročnější a děti někdy mohou odmítat doma připravovanou stravu. Pokud chcete kupovanou dětskou výživu používat, je dobré ji s doma připravovanou stravou střídat. Pozor na výběr ovocné přesnidávky, mohou být doslazovány cukrem!

Nedávejte, nedělejte

Nepřislazujte – dítě si na sladkou chuť rychle zvykne a může poté odmítat nesladké pokrmy. Zvyk na sladké vede později k nadměrnému příjmu cukru, tedy energie a tím k obezitě.

Nesolte a nekořeňte až do konce 1. roku věku.

Nepoužívejte žádné dochucovací přísady, majonézy, kečupy, hořčice.

Pokuste se vyhnout sladkostem, sušenkám, čokoládám, zmzlinám.

Nepodávejte uzeniny (s vyjimkou libové dušené šunky), tučné maso, paštiky.

Ryby nepodávejte minimálně do 1 roku věku.

Vaječný bílek dávejte až po roce věku.

Nemixujte – kdysi se doporučovalo mixovat, aby se pokrm mohl podávat v kojenecké lahvi. V dnešní době se vůbec nedoporučuje podávat příkrm v lahvi, příkrmy se podávají lžičkou. Také není potřeba dělat zeleninový příkrm jako polévku, je lépe je zpracovat do kašovité konzistence. Dítě v menším množství získá více živin.

Do ukončeného 6. měsíce nepodávejte pokrmy obsahující lepek.

6. – 7. měsíc

Dítě v tomto období prochází tzv. senzitivní periodou, kdy je připraveno přijmout novou potravu – příkrmy.

Začíná se zeleninových příkrmem v poledne, případně nemléčnou kaší večer.

Kojte stále tak často a tak dlouho, jak dítě vyžaduje. Při postupném zavádění příkrmů budete kojit stále méně často a kratší dobu, než při výlučném kojení, ale mateřské mléko zůstává stále důležitou součástí stravy.

Postupně zvyšujte množství příkrmu, až za 2-4 týdny nahradí celou mléčnou dávku.

Novou zeleninu zavádějte po 3-4 dnech. Nová zelenina se může podávat samostatně případně společně s již nějakými vyzkoušenými druhy – je možné vařit hustější polévky, pyré či zeleninové kaše.

Zelenina vhodná pro začátek: mrkev, brambory, brokolice, cuketa, okurka, špenát, pastiňák, fenykl, dýně, červená řepa, zelený hrášek. Zeleninu používat nejlépe bio, může být i mražená.

U kořenové zeleniny ze začátku vykrajovat středy (obsahuje nejvíce dusičnanů), podávat jen kvalitní, čerstvou zeleninu, je nutné jí řádně omýt, nejlépe kartáčkem, případně ostrouhat.

Zeleninu nejlépe dusit v páře, případně povařit do měkka v kojenecké vodě

Do zeleniny přidávejte trošku kvalitního rostlinného oleje případně kousek másla – pro lepší vstřebání vitaminů rozpustných v tucích.

Kaše jsou ze začátku vhodné rýžové, kukuřičné (neobsahují lepek), po 6.-7. měsíci také ječmenné, ovesné a další. Ze začátku vařit do vody nebo mateřského mléka, případně použít hypoalegenní umělou výživu. Lze používat kupované nemléčné kaše – jsou obohaceny o vitamíny a minerály, kterých může být v kojenecké stravě nedostatek.

7. – 8. měsíc

Zhruba za 2-4 týdny po zavedení zeleniny je možné začít podávat maso. Je důležité díky svému obsahu železa, které se lépe vstřebává z potravin živočišného původu.

Maso se podává libové, důkladně uvařené, velmi jemně nakrájené a nasekané – kuře, krůta, kachna, husa, hovězí, jehněčí, králičí, telecí.

Ze začátku se podává zhruba 20 g (1 polévková lžíce) a postupně se zvyšuje až na 35 – 40 g.

Maso se podává nejdříve 1x týdně, další týden 2x týdně, až se nakonec podává 6x týdně.

1x týdně je maso vhodné nahradit natvrdo uvařeným slepičím žloutkem (vařit 10 – 15 minut) – zpočátku stačí i půlka žloutku.

Novou chuť (maso), přidávat už do známých chutí (vyzkoušených potravin), aby ji dítě lépe přijalo.

Zařadit druhý příkrm – ovocný (případně zeleninový, pokud jste začínala kaší). Je možno ho podávat jako dopolední či odpolední svačinu (případně jako oběd, v případě zeleninové příkrmu).

Vhodné ovoce pro začátek: hrušky, jablka, třešně, švestky, mirabelky, meruňky, hrozny, meloun, banán, avokádo, borůvky.

Ze začátku je vhodné ovoce oloupat a krátce podusit v kojenecké vodě (kromě banánu a melounu), později již podávat čerstvé ovoce, netřeba tepelně zpracovávat, odslupkovávat do doby, než dítě bude schopno sníst celý plod i se slupkou (většinou až po roce věku) . U banánu je vhodné odkrojit konce – zhruba centimetrové.

Jako u zeleninového příkrmu zavádět nové ovoce postupně, po 3-4 dnech.

8. – 9. měsíc

Přidejte třetí příkrm – obilninovo-mléčný, případně mléčno-ovocný (pokud prvním příkrmem byla nemléčná  kaše), který nahradí večerní kojení (případně bude jako svačina – v případě ovoce).

V tomto věku je již možné dítěti podávat lepek, takže kaše mohou být z různých obilnin – kukuřice, rýže, oves, pšenice, vícezrnné, jáhla, pohanka, amarant, ječmene. Je také možné podávat kupované nemléčné (připravují se z MM či UM) či mléčné (připravují se do kojenecké vody) kaše.

Kaše nesladíme, maximálně troškou hroznového cukru, ale nejlépe do ní přidáme ovoce, ovocnou přesnidávku.

Můžeme už také dítěti nabízet kvalitní bílý jogurt. Dítě ho může jíst samostatný případně do něj přidáme ovoce nebo ovocnou přesnidávku.

S rozvojem jemných pohybových funkcí ruky a prořezávání zubů začínají být kojenci schopni vzít do ruky potraviny, dát si je do úst a žvýkat. Aby se dítě žvýkat naučilo, je důležité mu takové potraviny nabízet – takže můžete dítěti nabídnout ke žvýkání kousek chleba či rohlíku. Dítě je samozřejmě potřeba hlídat.

9. – 12. měsíc

Nabízejte dítěti k hlavnímu jídlu vždy i přílohu – kromě brambor i rýži a těstoviny, rýžové nudle, kuskus.

Je možné už také vyzkoušet luštěniny v pořadí – zelený hrášek (možno již od konce 7. měsíce), červená čočka, hrách, čočka, fazole. Je potřeba sledovat, zda některá luštěnina dítě příliš nenadýmá.

Nabízejte dítěti i pečivo.

Kromě mléka a tvarohu je možné již vyzkoušet i další mléčné výrobky – sýry (pozor ne tavené – obsahují příliš mnoho soli), lučina, žervé, kefír, kysané mléčné výrobky.

Sledujte složení potravin na obalech – zda neobsahují přídatné látky, barviva, konzervanty, barviva, soli, přidané cukry. Do třech let věku je na místě opatrnost při výběru potravin.

Dítě může ochutnat i kvalitní dušenou šunku – drůbeží.

Kolem 9. měsíce prochází dítě další senzitivní periodou, kdy je připraveno přijmout kousky v potravě - začněte nabízet měkkou kouskovitou stravu – již nemačkejte, ale spíše krájejte.

V období, kdy se začne nabízet hustější strava (okolo 9. měsíce), která obsahuje méně vody je potřeba už dítěti dodávat další tekutiny. Na začátek postačí 200 ml, aby dítě neodmítalo kojení, které zbytek potřeby tekutin zatím pokryje dostatečně.

Nejvhodnější nápoje – kojenecká voda, ředěné ovocné džusy či šťávy (džusu dávejte max. 120-150 ml denně, pozor na obsah sacharidů – neměly by obsahovat více než 15 g na 100 ml, šťávy nabízejte jen z takového druhu ovoce, které dítě dobře snáší – nemá na něj alergické reakce), dětský čaj (ne granulované – obsahují barviva, hodně cukrů), bylinkový, ovocný čaj. Černé a zelené čaje způsobují horší vstřebatelnost železa.

Nápoje nabízejte v hrnečku, ne v kojenecké lahvi. Dítě se potřebuje naučit pít z hrnečku či sklenice, tak jako se potřebuje naučit jíst lžičkou. Můžete nabídnout hrneček se dvěma ušima a dítěti vydatně pomáhejte. Ze začátku plňte hrneček maximálně do poloviny.

Nezapomeňte, že dítě by mělo denně dostat okolo 500 ml mléka (kojení nebo pokračovací mléčná výživa) a mléčných výrobků.

Dítě musí při jídle a pití sedět. Dítě bude nadšeně napodobovat společné stravování rodiny, rádo bude ochutnávat potraviny, které má maminka a tatínek.

1 – 2 roky

Pokračujte v kojení do 2 a více let dítěte, pokud vám i dítěti kojení vyhovuje.

MM je i v průběhu 2. roku života dítěte stále důležitou součástí potravy dítěte. Při průměrné tvorbě (okolo 500 ml denně) v tomto období poskytuje třetinu potřebné energie a bílkovin.

MM není jen zdroj potravy, ochrana před onemocněním a alergiemi, ale také prostředkem k uspokojení, potěšení a komunikaci s matkou.

Podávejte 3 – 4 jídla denně + 1-2 svačiny dle přání dítěte.

Podávejte dítěti dostatečné dávky pestré stravy bohaté na energii (zatím ne nízkotučné výrobky), která může být stejná jako pro ostatní členy rodiny.

Podávejte co nejvíce různých potravin – čím větší je počet potravin, které dítě jí, tím menší je pravděpodobnost nedostatku některé živiny.

Denně dávejte dítěti potraviny ze skupiny obilniny – kaše, chléb, pečivo, rýže, těstoviny – postupně se stanou potravinami, které budou poskytovat největší část denního příjmu energie, tak jak by tomu mělo být u dospělého.

Brambory jsou velmi dobrá příloha, protože poskytují energii ve formě škrobu a neobsahují tuk, navíc jsou důležitým zdrojem vitamínu C.

Denně dítěti podávejte zeleninu a ovoce dle hesla – „5x denně“ – tzn. při každém jídle zelenina nebo ovoce.

Denně podávejte maso, ryby, drůbež, vajíčka nebo luštěniny – maso je důležitý zdroj železa. V tomto věku podávejte zhruba 3 polévkové lžíce masa. Od roku věku je možné podávat vaječný bílek.

Denně podávejte mléčné výrobky – množství viz. tabulka níže. Dítě může začít jíst tvaroh. Je možné už také používat obyčejné, pasterizované kravské mléko při přípravě pokrmů, k pití je stále lepší používat kojení či umělou výživu, ale je možné použít už i plnotučné pasterizované kravské mléko.

Stále dítěti aktivně pomáhejte při jídle.

Je možné už začít pokrmy pro dítě solit, ale velmi minimálně.

Nejlepším nápojem je kojenecká voda nebo dětské čaje, je možné podávat i minerálky, ale ne příliš často – mohou mít vysoký obsah sodíku nebo hořčíku.

Nezapomínejte na snídaně – nedostatkem stravování naší populace jsou slabé nebo žádné snídaně, které by měly tvořit ¼ celkového denního příjmu! Proto je dobré správné návyky budovat již v raném dětství.

Stále podporujte dítě v učení jíst samostatně – nechte dítě experimentovat nejen se lžičkou, ale i s dětským příborem.

Objem snědeného jídla se mění ze dne na den. Pokud dítě sní při jednom jídle málo, nenuťte ho – vynahradí si to při dalším jídle nebo další den. V množství snědené stravy jsou u jednotlivých dětí velké rozdíly – nesrovnávejte, kolik sní vaše a jiné děti.

Výživa po 2. roce věku

Podávejte 3 hlavní a 2-3 menší jídla denně dle přání dítěte.

Strava dítě se stále více podobá tomu, co jí rodina. Doporučuje se stravování dle výživové pyramidy:

Ohřívání výživy ve skle se provádí ve vodní lázni, aby se nepřipálilo. Jestliže dítě nesní celý obsah skleničky najednou, ohřejte vždy pouze potřebnou porci v čisté nádobě.

Opětné ohřívání pokrmů je nevhodné. Zničí se tím mnoho vitamínů a v potravě se mohou přemnožit bakterie, které způsobují průjem.

Jídlo propasírujte nebo rozmačkejte vidličkou, aby se dobře polykalo. Pokuste se vyhnout mixování.

Nastrouhané ovoce a zeleninu podávejte hned. Časem ztrácí svou hodnotu.

K vaření se nejlépe hodí nerezové nádobí nebo nádobí z varného skla. Stejně tak ke strouhání zeleniny je nejlepší nerezové nebo skleněné struhadlo.

K přípravě kojenecké stravy používejte balenou vodu, označenou názvem „kojenecká voda“ případně „voda vhodná pro kojence“. Po roce věku je možné používat k přípravě i k pití běžnou vodu z vodovodu (pokud má vhodné složení).

Do maso-zeleninových příkrmů přidávejte malé množství rostlinného oleje, pro správné vstřebávání vitamínů rozpustných v tucích. Upřednostňujte kvalitní olivový nebo slunečnicový olej. Z živočišných tuků občas používejte máslo, které je poměrně lehce stravitelné.

Není vhodné podávat příkrmy v kojenecké lahvi, protože se špatně udržují čisté. Studie opakovaně prokazují, že jsou zvlášť významnou cestou přenosu patogenů.

Protože dítě zpočátku sní jen několik lžic, můžete zbytek neohřáté výživy ve skle dobře uzavřít a do dvou dnů skladovat v lednici. Stejně můžete skladovat doma vařenou kaši, kterou rychle schladíte. Čistou lžící pak jen odeberete množství, které bude dítě jíst a to ohřejete.

Připravený pokrm podávejte co nejdříve – udržujte ho buď studený (pod 4°C) nebo horký (nad 60°C), nenechávejte ho v pokojové teplotě déle než 2 h.

Dlouhodoběji je možné uchovávat připravené pokrmy v čistých uzavřených nádobách, případně v zásobnících na ledové kostky (kdy se dá do jednotlivých zásobníků zamrazit různé ovoce, zelenina, maso a poté snadno kombinovat jen vyloupnutím příslušných zmražených kostiček). Hluboce zmražené vydrží hotové pokrmy asi měsíc.

Po rozmražení pokrmy ohřejte až do varu, aby se zničily případné patogeny. Nezapomeňte ovšem, že při zmrazení už uvařeného pokrmu a jeho další ohříváním se ničí spousta vitamínů a je větší nebezpečí namnožení bakterií – proto se snažte zmrazování uvařených pokrmů vyhnout.

Alergické dítě

Trpí-li rodiče nebo sourozenci alergickým onemocněním, jako je astma, senná rýma, atopický ekzém, je možnost vzniku potravinové alergie u dítěte mnohem větší. Stejně tak pravděpodobnost, že bude mít časem podobné potíže jako rodiče či sourozenec.

Nejlepší ochranou před časným rozvojem těchto onemocnění je kojení. V případě potencionálně alergického dítěte může být výlučné kojení prodlouženo až do 7. – 8. měsíce věku dítěte.

Pokud nemůže být dítě plně kojeno, doporučuje se, především v prvních šesti měsících, hypoalergenní mléko, které doplňujeme nemléčným příkrmem až po šestém měsíci.

Jednotlivé druhy příkrmu podáváme postupně, pomaleji než u zdravého dítěte – jednu potravinu každých 7 dnů. To platí pro ovoce i zeleninu.

Vejce nejsou pro kojence zatíženého alergiemi vhodná, žloutek podáváme po roce věku, bílek není vhodný až do dvou let.

Ořechy a ryby se mohou zařadit do výživy až ve třetím roce života

K přípravě pokrmů je možné použít hypoalergenní mléko (označené zkratkou HA), případně mateřské mléko.

Jídlo samozřejmě nesolíme, nekořeníme a nedoslazujeme. Vyjimečně některé obilné kaše lehce přisladíme ½ lžičky hroznového cukru.

Pro alergické dítě se používá tzv. třístupňový postup zavádění příkrmů – 1. týden jedna složka, další týden se přidá nová potravina k už vyzkoušené potravině a třetí týden se může přidat další, případně maso. 

Potraviny, vhodné pro přípravu příkrmů, které obvykle nevyvolávají alergické reakce:

Zelenina: mrkev, zelená okurka, cuketa, dýně, černý kořen, kořen petržele, kedluben, všechny zelené saláty, špenát, čínské zelí, mangold, červená řepa, pórek, květák, zelí, kapusta, zelené luštěniny, zelený hrášek

Ovoce: hrušky, jablka, třešně, švestky, mirabelky, meruňky, hrozny, meloun, banán, avokádo, borůvky

Obilniny: rýže, proso, oves

Maso: drůbeží, telecí, hovězí, jehněčí, králičí

Sladidla: čistý hroznový cukr, zahuštěná jablečná nebo hroznová šťáva

Pojící prostředky: rýžový, kukuřičný a bramborový škrob

Oleje a tuky: rostlinné oleje (slunečnicový, olivový, kukuřičný), nemléčné margaríny

Čaje: dětský čaj, šalvěj, sléz, lipový květ, fenykl, černý bez

Šťávy: jablečná, hrušková nebo hroznová šťáva. Šťávy používejte jen tehdy, jestliže dítě snáší celé ovoce, ze kterého je šťáva připravena.

Potraviny, kterých by se mělo potencionálně alergické či alergické dítě vyvarovat

Zelenina: rajčata, celer, paprika, ředkvičky, křen, sušené luštěniny (sušené fazole, hrách, čočka, sója), kyselé zelí, řeřicha, bazalka

Ovoce: citrusové plody, kiwi, ananas, mango, broskve, fíky, datle, bobulovité ovoce (rybíz, angrešt) kromě borůvky, jahody

Maso: ryby (včetně sladkovodních) a dary moře, vepřové maso, sójové maso

Uzeniny

Mléko: kravské, sójové, kozí, ovčí, mléčné výrobky

Vejce

Exotická koření  - vanilka, kari, skořice, muškátový oříšek apod.

Med

Ořechy: vlašské, kešu, lískové, burské, pistácie, mandle

Bylinkové čaje (heřmánek apod.)