Deníky Fotoalba Recepty Bazar Vzkazy
    

Patří do deníku

Naše dovolená na Kypru - 2. část

Autor: Lucka Šeflová , 23.6.2008

16. - 18.6.2008


Pátý den, pondělí, ráno vstáváme a dovídáme se radostnou novinu. Na světě je další kamarád - Lukášek Maňásek :-) A to ještě nevíme, že odpoledne se narodí ještě Vítek Čížek :-) Na dnešek si půjčujeme auto a vyrážíme na výlet. Bude to docela legrace, protože se na Kypru jezdí vlevo. Táta má zpočátku trošku obavy, ale zvládl řízení na jedničku. Jen jeden kruhový objezd vzal z druhé strany :-) Na štěstí tam v tu chvíli nikdo nejel, takže žádná kalamita nenastala :-) Po ostrově nás vozí autíčko Honda Jazz. Naše první zastávka je v letovisku Limassol (řecky Lemesos). Cestou sem jsem se v autě krásně prospal. Moc se nám to tu ale nelíbilo. Limassol je obrovské moderní letovisko se starou částí. V průvodci nás zaujalo, že je tu hrad, který pochází ze 13. století. Dnes se v něm nachází Muzeum středověku. Bohužel byl stejně zavřený. A tak jsme neviděli krásné pohledy z hradních bašt, které nám průvodce sliboval. Jen pár metrů od hradu stojí pěkná mešita. Byli jsme se podívat i v přístavu, kde mě samozřejmě zaujaly lodičky. Naše cesta pokračuje do hor - pohoří Troodos se nachází ve středozápadní části Kypru a nabízí toho opravdu hodně - spoustu krásných byzantských kostelíků, skvělé trasy pro pěší turistiku a především většinu pitné vody pro celý ostrov. Troodosem jsme byli skutečně okouzleni. Dnes jsou zde kromě klášterů i prázdninové hotely a lázně, ale kdysi zde našli úkryt jak mniši, tak i bojovníci hnutí EOKA. Troodos dosahuje výšek až 2000 metrů a v zimě se v městečku Troodos dá dokonce od ledna do března i lyžovat. My jsme zamířili do vesničky Pano Platres, ležící ve výšce 1128 metrů. Je to prý ideální výchozí bod pro pěší turistiku. Vybrali jsme si nejoblíbenější trasu, která vede ke 2 km vzdáleným Kaledonským vodopádům. Cesta vede lesem okolo vody. Je tu stín, takže se jde příjemně. Já jdu část cesty po svých a část se hezky nesu. Cesta je velmi dobře značená. Po návratu od vodopádů míříme dál do hor do nejvýznamnějšího poutního kláštera na ostrově. Je to klášter Kykkos. Cestou míjíme spoustu malých typických kyperských vesniček. Do kláštera jsme dorazili až odpoledne, což je velká výhoda. Kolem oběda tu prý bývá přeplněno, a tak si můžeme vše v klidu prohlédnout. Kykkos byl založen poustevníkem v roce 1094 a proslavil se, když mu císař Alexis Commenos udělil rozsáhlé území a ikonu Panny Marie prohlásil za dílo svatého Lukáše. Ikona přežila několik požárů. Její legendární schopnosti vyvolávat déšť sem přívádějí zemědělce v obdobích sucha, aby se společně s mnichy modlili. V 50. letech 20. století údajně Kykkos sloužil jako komunikační a zásobovací základna hnutí EOKA a stal se tak symbolem kyperského národně-osvobozeneckého boje.Cestou zpátky do Protarasu nás zaujal moc hezký kostelík Archangelos Michalos ve vesničce Pedoulas. Z průvodce se dozvídáme, že tento kostelík je zapsán na seznam světového dědictví UNESCO. Vesnička Pedoulas je proslavena svými třešněmi, které jsme tu taky ochutnali :-)


Šestý den, úterý, stále máme půjčené auto. Začínáme výletem na Mys Greko. Je odtud krásný výhled do okolí. Vidíme tu opět ještěrku :-) Dále pokračujeme do letoviska Agia Napa do přístavu, kde se mi opět líbí spousta lodiček. Nejvíc nadšený z dnešního výletu jsem ale byl z velbloudího parku v Mazotosu, kam pokračujeme. Kromě velbloudů jsem tu viděl i oslíky, koně a pštrosy. Je tu i spousta atrakcí pro děti a kdybysme našli odvahu, tak jsme se mohli na velbloudech i povozit. Další zastávkou je město Larnaka, kde se nachází i letiště, kam jsme přiletěli. Kousek od něj je Solné jezero a Hala Sultan Tekke. Jezero je vyschlé a na podzim a v zimě tudy migrují tisíce plameňáků. Hala Sultan Tekke je významným muslimským poutním místem. Jsou zde uloženy ostatky velmi blízké příbuzné proroka Mohameda - Umm Haram (pěstounky). Po Larnace jsme si udělali malou procházku. Viděli jsme i významný kostel Agios Lazaros a larnackou pevnost, ve které se nyní nachází muzeum s archeologickými sbírkami. Z Larnaky jedeme do vesničky Kiti, kde nás zaujal kostel Panagia Angelistikos ("postavený anděly"). Opravdu moc hezký kostelík se spoustou zeleně okolo. Posledním výletním místem je dnes klášter Stavrovouni (Křížová hora), který stojí na vrcholu hory ve výšce 689 metrů. Vstup je povolen pouze mužům a i ti musejí být úplně zahaleni. Od kláštera se otevírá úžasný výhled široko daleko.


Sedmý den, středa, po dvou výletních dnech si opět užíváme koupání. Zvykl jsem si na nafukovací rukávky a pěkně s nimi "plavu". Dokonce jsem si dnes troufl i do velkého bazénu. Máma byla samozřejmě poblíž. Taky mě baví ve vodě jezdit na tátovi jako na vodním koníkovi :-) Opravdu se tu neskutečně vyblbnu. Občas si zkouším ve vodě lehnout na záda a kopu nohama. Jinak se tu začínám projevovat jako pěkný puntičkář :-) Například u večeře trvám na tom, že na našem stolu musejí být zapálené obě svíčky. Mám tu moc rád různé dětské atrakce. Jsem pěkně vychytralý a vím, že aby fungovaly, tak tam musejí rodiče hodit korunky. Vím, přesně kam se mají hodit. Běhám za tátou, ukazuju a říkám "táto, korunky" :-) Večer jsme se byli mrknout na "Kouzelnou tančící vodu" vedle našeho hotelu. Je to světelná a laserová show s vodou a hraje při ní stylová hudba. Opravdu hezký zážitek, který já samozřejmě zaspal. Řádění ve vodě mě náležitě utahá, takže tu spím, jako když mě do vody hodí :-) Přes den vydržím i tři hodiny!

Oznámkujte článek (jako ve škole)!
1 2 3 4 5
výborný nedostatečný
Průměrná známka: 2,3 (známkovalo 3 čtenářů)
Zobrazeno doposud 1287 x.
Technická podpora: na této adrese. (C) 1999-2011 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.