Trans izomery mastných kyselin (TFA) by skutečně měly být z výživy eliminovány, dle doporučení WHO by neměly hradit více jak 1 % energie. Jsou považovány především za rizikový faktor pro rozvoj aterosklerózy. Z metaanalýzy velkých epidemiologických studií se odhaduje, že 2 % zvýšení energetického příjmu z TFA je spojeno s 23 % zvýšením incidence kardiovaskulárních onemocnění. Nepříznivě ovlivňuji profil krevních lipoproteinů (zvyšují hladinu LDL-cholesterolu a pravděpodobně také lipoproteinu Lp(a), snižují hladinu HDL-cholesterolu). Mají prozánělivé efekty, snižují citlivost tkání k inzulínu a zvyšují riziko diabetu 2. typu. Podle některých prací rovněž narušují metabolismus esenciálních mastných kyselin. Jejich role v onkogenezi je předmětem diskusí a nebyla jednoznačně potvrzena.
Problematice TFA je věnována celosvětově značná pozornost a dostupné jsou stovky odborných článků, expertní zprávy, souhrny i populárně odborné publikace, mimo jiné i z našeho pracoviště:
-Anděl M., Dlouhý P., Kraml P.: Jakou výživu doporučit v primární i sekundární prevenci aterosklerózy v roce 2004? Kapitoly z kardiologie, 6, 2004, 3, str. 82 - 87
-Dlouhý P., Anděl M.: Margaríny a ateroskleróza. Rizikové trans-mastné kyseliny. Vesmír, 85, 2006, 11, str. 686 - 688
-Dlouhý P.: Tuky ve výživě. Postgraduální medicína, 9, 2007, 8, str. 867 - 872
Pravidelně se na dané téma objevují příspěvky v časopise Diabetologie, metabolismus, endokrinologie, výživa (v roce 2004 jsme část třetího čísla věnovali problematice TFA) a v časopise Výživa a potraviny.
2) Jistě by bylo žádoucí stanovení limitu pro tyto mastné kyseliny v potravinách, nebo povinnost značení jejich obsahu na obalech (podobně jako např. v USA nebo Kanadě).
3) Na druhou stranu nelze tvrdit, že lidský organismus TFA nikdy nedokáže využít jako zdroj energie ani vyloučit a v důsledku toho dojde k zalepení a dušení buněk. Rovněž mi není známo, že by TFA vedly k jaterní steatóze, selhání jater a ledvin nebo k postižení kůže.
4) Spektrum mastných kyselin v jednotlivých jedlých tucích je dobře známo a bylo opakovaně publikováno, např. v již zmíněném časopise Výživa a potraviny, Medical tribune (č. 9/ 2007) apod., není tedy třeba pracně hledat někoho, kdo ví, co ještě margaríny obsahují
5) Především však není možné zavrhovat všechny margaríny, ba naopak - v současné době většina roztíratelných margarínů dostupná na našem trhu je vyráběna jinou, moderní technologií, obsahuje jen nepatrná množství TFA (zpravidla méně než máslo, v němž TFA tvoří kolem 2 - 5 % všech mastných kyselin) a i celkové spektrum mastných kyselin (s ohledem na výchozí suroviny, tj. rostlinné oleje) v těchto výrobcích více odpovídá principům správné výživy. Hlavním zdrojem TFA pravděpodobně do budoucna budou různé potravinářské výrobky (trvanlivé pečivo, výrobky z lístkového těsta, jemné pečivo, čokoládové pochoutky) a pokrmy fast food, při jejichž výrobě, resp. přípravě se tuky s vyšším obsahem TFA mohou používat.
6) Že věci nejsou tak černobílé, můžeme demonstrovat ještě na jednom příkladu - kokosový tuk, stále více používaný při výrobě potravin (byť zcela přírodního původu ! ), má ze zdravotního hlediska mnohem nepříznivější složení mastných kyselin než sádlo (a samozřejmě než moderní "umělé" margaríny).
MUDr. Pavel Dlouhý
Ústav výživy, 3. lékařská fakulta UK v Praze
a Společnost pro výživu, Praha
ALTERNATIVA Provamel sojový tuk, obyčejné máslo a sádlo. Kokosový tuk Bio... i s jeho kyselinami. Lepší než rafinované tuky s chemikáliemi/ barviva, aromata/
|
