Ve zdraví a štěstí jsme se vrátili z Dublinu, kde jsme čtyři dny požívali pohostinství našich slovenských přátel, Hanky a Maroše. Prohlédli jsme si město, nachodili jsme se pořádně; jednou jsme vyrazili i na výlet k moři do Malahide. K moři jsme pro nepřízeň počasí nedoputovali, ale prohlédli jsme si hrad a zdatnější jedinci (všichni kromě mě, který fotodokumentoval) pováleli trávu v parku před hradem. Dublin na mě zapůsobil příjemně, byť si neumím představit trávit tam delší čas než takový výlet. Představte si kombinaci Londýna a Brna a Vaše představa se může blížit mému pocitu z Dublinu. Několik fotek jsem dal do zdejšího fotoalba, ale jestli chcete vidět kompletní fotogalerii, podívejte se na adresu http://tenor.rajce.idnes.cz/Kaslici_Dublin/.
Zuzance se u tety a strejdy líbilo, má je oba dva ráda, a naučila se od nich i pár slovenských slovíček (nejspíš už je z ní ale nedostanete). Maroš s Hankou nám po dobu naší návštěvy přenechali ložnici a sami spali na matraci v obýváku, takže jsme spali všichni tři na jedné posteli a nebyla to věru procházka rajskou zahradou. Ze Zuzanky se vyklubala uzurpátorka, s velkým nárokem na prostor, v noci střídavě okopávala Haníka i mě, pravidelně se budila a hlasitě se dožadovala pozornosti. V noci teror, přes den sranda. Haník si legrace tolik neužil, vzhledem ke svému těhotenství se zajímal nejvíc o to, co sníst, aby se jí ulevilo, pro ni byl výlet spíš náročný než odpočinkový. Může to vyznívat negativně, ale věřte, že to bylo příjemné, podívat se na jiná místa, do jiných krajů - a také mezi krajany. V Dublinu uslyšíté češtinu a slovenštinu častěji než angličtinu. A o letních prázdninách je to prý mnohem výraznější, když dorazí studenti na brigády. Takže teď dva týdny v Anglii a příští zastávka, Česká republika. |
