Dny rychle letí, ani nestíháme psát příspěvky tak často, jak rychle ten čas běží. Zuzance se blíží první narozeniny a jsou definitivně ve znamení pokroku. Nebo že by kroků?? Na nohou je Zuzanka skoro tak často jako na kolenou; představte si, že dneska vylezla schody odspodu až nahoru. Samozřejmě jsem jí poskytoval oporu, bez ní by spadla snad desetkrát, ale v podstatě celou tu náročnou vysokoschodovou tůru vykonala sama. Však měla obrovskou motivaci, nahoře na schodech na ni čekala maminka. Bohužel se k nám vrátil ekzém, možná jsme u toho moře byli krátce na to, abychom ho úplně porazili. Zuzance ale vrásky pranic nedělá. Máme za sebou, co se týká počasí, vydařený víkend, byli jsme hodně venku, u nás na zahradě, jinde na zahradě i na výletě v Praze.. Nejvíc se Zuzance líbilo včera odpoledne na Loučení s létem nahoře u Křížů na zahradě, kde mají pískoviště a houpačku. Zvlášť z houpačky byla Bobička úplně nadšená a Haník byl nadšený, jak je Zuzanka nadšená. Prý je v Rožnově taky jedna houpačka, tak si nejpozději v listopadu Zuzanka s Haníkem užijí houpání dosyta. Od Chorvatska se potýkáme se Zuzančiným přerušovaným spánkem - jednou až několikrát za noc se Zuzanka probudí a hlasitými projevy se dožaduje pozornosti. Občas zase sama zalehne a spí dál, většinou však dostane pochování a napít čaje. Vstávání mezi pátou a šestou ranní je teď obvyklé. Zuzka je Střapatka Zubatá, jedničky už jsou venku všechny čtyři a k tomu navíc jedna dvojka. |
