Rok se s rokem sešel, nadešlo krátké období, kdy se někteří z nás občas spleteme, a místo aktuálního letopočtu napíšeme číslo starého roku, na které jsme si zvykli. V této podivné době Vám Zuzanka přeje pevnou naději a neuvadající zdraví, ať se za rok v dobré náladě opět setkáme. Zuzanka i její rodiče strávili dobu vánoční relativně poklidně, v Zuzančině kojeneckém tempu, jak jinak. Pravda, vystřídalo se u nás větší množství návštěv než je v roce obvyklé, a to pro Zuzanku ještě představuje zvýšenou zátěž, avšak nesla to Bobinka statečně, nenechala se výrazně rozhodit a všechny milé návštěvy si pořádně užila. Ježíškové zahrnuli Bobinku hezkými dárky, kterých užívá ona i my, rodiče; pod stromečkem čekaly na Zuzanku hračky, oblečení, knížky (největší radost jí udělala ta o Ch. Darwinovi) a další užitečné i krásné věci. Santa Klaus vyslyšel Zuzančino vánoční přání a nadělil jí spoustu mateřského mléka a lásky bližních. Zuzanka děkuje, Santo. Nezaznamenali jsme, k naší radosti, za ten uplynulý týden žádné pronikavé změny zdravotního stavu, Zuzanka se drží, řádně spí, nechává se pravidelně krmit a zpracovanou potravu vypouští výfukem do plenek, jak se sluší na kojence, který si je dokonale vědom odpovědnosti za vlastní zdraví, tělesné i duševní. Bobinka se krásně směje, čím dál častěji, hlavně reaguje na rozesmáté tváře okolostojících; myslím, že za uplynulý týden poskočila ve vývoji svého těla, ale hlavně osobnosti, o velký kus - dost možná i díky návštěvám blízkých, kteří s ní živě komunikovali a poskytovali jí podněty. Před pár dny si Zuzka upravila noční spací režim: chodí spát o hodinu až dvě dřív než předtím (tedy okolo desáté) a v noci okolo třetí se probouzí se žádostí o misku mléka. Po krmení zalehne a spí do osmi, devíti ráno. Přes den se na jejím režimu nic nezměnilo, vytrvale dostává najíst po třech hodinách a krátké zimní dny si užívá zachumlaná ve spacáku venku v kočárku. Těšíme se na příští zimu, až bude holčička vnímat zimní krásy přírody a vyrazíme na procházku se sáňkami, postavíme sněhuláka nebo vyjedeme na týden na hory. Jestli někdo z Vás přemýšlel nad tím, jak trávila Zuzanka Silvestra, vězte, že v deset hodin večer jsem ji odnesl do postýlky, popřál zdravý a šťastný nový rok a byl klid až do tří ráno, kdy odešli Pavla s Frantou, se kterými jsme tu seděli. Nevzbudilo ji ani naše rámusení dole, ani půlnoční rakety ohňostrojů a rány petard; tak prožila Zuzanka svého prvního Silvestra. Dnes, na Nový rok, jsme zašli v poledne na výtečnou čočku k Rudovi a Dáše, pak ve tři odpoledne přijela Micka s Kačíkem a udělali jsme si dlouhou procházku k černošickému nádraží ke Špačkům, kam jsme šli pozdravit starou partu, a v závěru dne jsme přestěhovali od Milana k nám dětskou postýlku, která stojí dole vedle přebalovacího stolu, a slouží Zuzance pro denní oddechové aktivity. Večer byla Zuzanka neklidná, nemohla spát, křičela, a byly to nejspíš větříky, co ji trápilo, protože pozitivně zareagovala na trubičku do prdky, vypustila se, a pak už se ztišila. Je toho jistě spousta, o čem bych mohl a chtěl psát, při pohledu na hodiny už to však balím, je půl hodiny před půlnocí a vstávat budu ráno v šest. Haník vedle mě netrpělivě poposedává, čeká, až jí uvolním místo u počítače, aby se mohla podívat na internetu na nějaká trička, možná i košili. Bude vstávat nejspíš ve tři; co se týká spánku, jsem na tom oproti Haníkovi nesrovnatelně lépe. |
