Mateřské mléko a krev. To jsou dvě tekutiny, které se nedají vyvážit zlatem. Obě jsou pro člověka nenahraditelné. Mateřské mléko se mění podle potřeb dítěte, pro něž je určeno.
Pokud podnikne přemýšlivá matka exkurzi do světa zvířat, tedy přesněji savců, nemůže si nevšimnout, že savčí mláďata sají mateřské mléko. Složení každého, z těchto mlék, se ale diametrálně liší. Mateřské mléko je ideální právě pro to mládě, které se dané matce narodí. A to nejen podle druhu, ale i od jedince k jedinci! Pokud nabídnete telátku kozí mléko, nebude pravděpodobně nadšeno a navíc bude mít problémy s trávením. Když mu nabídnete mléko krávy stojící ve chlévě o tři stání dál, bude to sice daleko lepší varianta, ale ideální pro jeho potřeby je pouze mléko jeho matky. U dětí je tomu stejně. Co naplat, jsme savci.
Složení mateřského mléka se mění během celé laktace, během dne i jednoho kojení.Mezi prvním a pátým dnem po porodu se tvoří mlezivo. Je ho docela malinko je husté a zabarvené do žluta. Jen trochu je ho proto, že miminko má zatím málo vyvinuté a líné ledviny, takže aby s mlékem měly co nejméně práce, nemohou ho být hned dva litry. Husté je pro svůj velký obsah bílkovin, hlavně imunoglobulinů, které našeho drobečka ochrání před bacily poletujícími okolo nás. Dále se tvoří mléko přechodné a zhruba od 14. dne pak mléko zralé. Až budete zkoumat barvu svého zralého mléka, nelekejte se. Bude zabarveno trošku do modra a tvářit se bude podezřele řídce. Tak je to ale v pořádku. Jak miminko roste, potřebuje i více tekutin, protože ledviny už pochopily, že na světě nejsou pro parádu a začaly makat. Musí čistit a proplachovat tělo a k tomu potřebují více vody, kterou dostanou právě z mléka. Při jednom kojení se složení mění asi tak, že nejdřív jde na řadu přední mléko, které tiší žízeň miminka, obsahuje více vody a cukru. Potom následuje zadní mléko, které obsahuje víc tuků a bílkovin. Přední mléko je polévka a zadní je hlavní chod... A pak už je miminko napapané a spokojené. Často i uspané.
Aby toho nebylo ještě dost, ráno je mléko tučnější, aby dávalo dostatek sil pro zkoumání světa a večer je řidší, aby si ve spánku odpočinul i žaludek.I v dnešní době, kdy se lidstvo tváří, že všechno zná a všude bylo, existuje ve složení MM zhruba 100 látek, jejichž význam zůstává tajemstvím,a které jsou bezpochyby pro miminko důležité. Nejvíce podobné našemu, lidskému mléku je mléko kobylí, pro svůj nízký obsah bílkovin, ale... děti nejsou hříbátka.
Bílkoviny jsou nepostradatelné pro růst organismu, zejména stavbu tkání. Kravské mléko jich obsahuje asi tak třikrát více, než MM a jsou podstatně jiného složení. Například kasein lidského mléka se v prostředí žaludku sráží na jemnou sraženinu, kterou kojenec tráví mnohem snáz, než hrubou sraženinu vytvořenou ve stejném prostředí mlékem skotu. I kalcium je v MM v dostupnější formě, takže ho má miminko dost, což omezuje možnost vzniku křivice u „kojeňátka“, proti nekojeným dětem. Příčinou vzniku alergií na mléčnou bílkovinu je v kravském mléce obsažený betalaktoglobulin, MM ho vůbec neobsahuje. Další zajímavou složkou je laktoferin, který odebírá bakteriím železo a znemožňuje jim tak činnost. Těm nežádoucím, abych byla přesná. Naopak pro bakterie, které jsou ve střevě potřeba, vytváří laktoferin společně s laktózou příznivé prostředí. Kvalitní osídlení zažívacího traktu je základem dobré imunity. A jsme u imunoglobulinů: mléko lidské matky obsahuje sekreční IgA, který si miminko samo nedokáže vytvořit. Tato látka „povléká“ sliznici střev a chrání ji před uhnízděním bakterií, jako například E. Coli, Proteus, které jsou pro malinká, zejména nedonošená miminka, velice nebezpečné. Obecně jsou bílkoviny mateřského mléka pro kojence téměř dokonale využitelné. Důkazem toho je, že plně kojené dítě často nemá i několik dní stolici, protože mu prostě nepřebývá nic, co by bylo třeba vyloučit.
|
